Re: Akustika s posuvnými "kameny" kobylky
Napsal: 21.09.2012 11:31
No, zkus mrknout na obrázky a porovnat rozměr, označený d. První je kytara Meipet, druhý je C. F. Martin OM-30 Deep Body "Pat Donohue" (kytárka mých snů). Ta OM-30 je samozřejmě extrém (malá kobylka), ale zdá se, že Meipet je opačný extrém. U ní je kobylka nezvykle velká (neberu v potaz "knír" u Gibsona J-200), proto mnozí předpokládají, že bude výrazně tlumit...
K hmotě kobylky je samozřejmě nutné přičíst hmotu kotvicího bloku strun pod kobylkou. Ta OM-30 tam má pláteček ebenu silný asi 1,5 mm. Tayloři tam dávají dokonce plech (má dvojí funkci, primárně byl použit jako uzemnění strun a je součástí Expression Systemu). Tlumení je celkově závislé i na pozici žebrování vůči kobylce, u forward shifted bracing bude mnohem menší. Někde se ovšem i žebrování používá k "rozvedení" mechanické energie do jiných částí desky, tam se pak používá jiný materiál s větší hustotou, ve kterém je rychlost šíření mechanického impulsu mnohem větší, někde se dokonce používají žebra z několika vrstev (např. McPherson, viz US Patent 6943283B2 - můžu dodat). Tam se pak hmota kobylky může projevovat ještě trošku jinak. Možná se tu bavíme o trusu, trochu víc k věci by to bylo, kdyby byly k dispozici snímky vnitřku Meipetky, ale i tak třeba neznáme, jak je u ní broušená rezonanční deska (rezonanční desky nikdy nemají konstantní tloušťku, bývají probroušené, ale kde, to ví akorát mistr stavitel). Takže pravdu o Meipetce znal asi jen Petr Meindelschmied...
Když pomineme otázku, jak by asi hrála Meipetka s normální kobylkou, je tu ještě otázka jiná a mnohem podstatnější: proč se podobné řešení nevyskytuje i u kytar renomovaných výrobců, kteří jsou známí jako průkopníci technologických inovací (C. F. Martin v klasickém slova smyslu - vynálezce dreadnoughtu apod., v moderní stavbě kytar McPherson nebo Composite Acoustics)? Je jisté, že kdyby to bylo opravdu tak dobré, už by to dávno používali.
Když pomineme otázku, jak by asi hrála Meipetka s normální kobylkou, je tu ještě otázka jiná a mnohem podstatnější: proč se podobné řešení nevyskytuje i u kytar renomovaných výrobců, kteří jsou známí jako průkopníci technologických inovací (C. F. Martin v klasickém slova smyslu - vynálezce dreadnoughtu apod., v moderní stavbě kytar McPherson nebo Composite Acoustics)? Je jisté, že kdyby to bylo opravdu tak dobré, už by to dávno používali.
