Přiznám se vám, kolegové, k něčemu hroznému - před třemi lety jsem si objednal kytaru z Alíku

Chtěl jsem zoufale vyzkoušet ten tolik vychvalovaný a zatracovaný scalloped krk, jenže v té době byla Malmsteenova kytara v obchodech za bratru 60 tisíc, považte... Tak jsem nejprve zkontroloval, zda nám doma nějaké ty prostředky nepřebývají, a jelikož se zázraky nedějí, tak jsem vygooglil nejlevnějšího goldtop strata s ondulovaným krkem za poctivých 158 USD a jal se čekat.
A jednoho dne z dalekého východu skutečně přispěchal Chender Stratocaster. Po náročném boji s polystyrénovou krabicí, do které jsem neměl jak se dostat, protože snad byla vyfouknuta přímo kolem kytary do formy jednolitého monobloku a nezbývalo než se pomodlit a prořezat se přímo skrz ni, se vynořila zlatá kráska se scalloped hmatníkem á la Malmsteen, dokonce s podpisem mistra samotného. Nedočkavě jsem prstíky přeběhl po strunách a už jsem běžel hledat náplast – normálně jsem se o ostré hrany pražců pořezal… Takže hraní jsem pěkně odložil, přitáhl box s nářadím, pájku a akušroubovák a po víkendovém broušení, tmelení a dolepování pražců, přehazování snímačů a seřizování jsem konečně mohl říct, že jsem vcelku spokojený.

Kytara hrála - sice ne moc univerzálně, ale zato celkem dobře v tom, co dělat má, tedy rychlé běhy a superhluboké bendingy v sólech. Řemeslné zpracování bylo opravdu dost hrozné – od devatenáctého pražce nahoru se děly neuvěřitelné věci, Číňánek se v tu dobu musel posilnit něčím hodně zásadním a laškovně tam nabouchal pražce ve vzájemně se protínajících rovinách (spíš dolinách). Takže kladívko, pilníky a pořádný levelling. Taky po sundání pickguardu jsem nevěřil svým očím, to snad někdo sekal sekerou, ale truss rod fungoval, mechaniky držely ladění, kobylka se taky hned nerozpadla, no, za těch 158 USD (plus clo nějakých 20%) to asi stálo. Nevím, z jakého materiálu bylo tělo, asi z balzy

, ale zvuk byl už nasucho silný, rozhodně tedy ne cinkavý, avšak na heavy zkreslení byl přímo skvělý, kytara krásně přecházela do vazby a nebyla ukňouraná. Krk vykazoval vysoký stupeň polenozity, to však asi patří k věci, nevím, k porovnání s originálem jsem se nikdy nedostal
Po řemeslných úpravách byl krk dostatečně bezpečný a pohodlný, ale chtělo to zvyk. Kdybych hrál jenom na tuhle kytaru, tak s tím nemám vůbec problém, avšak přechody na tenčí ploché krky mě pak zlobily, takže šla holka po roce do světa, jak už je u mne zvykem - oservisovaná, za menší peníz než jsem jí koupil a navíc s kufrem. Abych na ní však mohl hrát trvale, musel bych vyscallopovat všechny svoje ostatní kytary (což tak docela dost lidí dělá, viz Henry Tóth), a na to jsem jaksi neměl to srdce... Tady je kdyžtak krásné video pro inspiraci:
https://www.youtube.com/watch?v=msa26yDYafc
Kdybych to měl shrnout, tak si myslím, že asi lepší cestou, jak si podobnou kytaru vyzkoušet, je koupit si levného bazarového Squiera, nebo třeba nějaký nový základní Harley Benton, a krk si vyscallopovat sám nebo si ho nechat upravit u kytaráře či kamaráda šikuly. Budete mít záruku alespoň elementární řemeslné kvality. Na druhou stranu, pokud jste sami bastlíři a nebojíte se trocha toho samodomo, pak vám může zvuk některé kytary z nevyzpytatelného rychlerostoucího proutí zpoza schanghajské manufaktury klidně učarovat. A tak pro opravdu tvrdé povahy přikládám i zvukovou ukázku – točil jsem to na telefon a pak přidal v PC nějaké ty simulace, takže se předem omlouvám za (ne)kvalitu...