Hudební fórum

LAMA píše:Jenom v jakým stavu sou ráno sousedi.
Taky ted víc hraju, ale myslím že to nějak hrotit a nutit se do toho nemá cenu.

Ono když člověk vstavá v pul jedny tak je to celkem jedno že

To jo no.
Já se občas vzbudím v 8

OT konec

To by mě teda nebavilo takhle "cvičit" a na čas trénovat techniku, lol

Všeho moc škodí, at už zdraví (ruce - šlachy), nebo hlavě. Je nesmysl dát si budík a prostě jedn od do a tak každý den. Natož 6 hodin. Pak už to hlava fakt nestíhá a je to spíš kontraproduktivní.

(Jinak sám jsem zjistil, že dlouhodobě není v mých silách vydržet cvičit než 2 hodiny v kuse denně, pak už to právě přestává mít smysl a naopak to odrazuje.)

Rada - vybodni se na to a hraj podle toho, kdy na to máš chut...

Nero píše:Všeho moc škodí, at už zdraví (ruce - šlachy), nebo hlavě. Je nesmysl dát si budík a prostě jedn od do a tak každý den. Natož 6 hodin. Pak už to hlava fakt nestíhá a je to spíš kontraproduktivní.

(Jinak sám jsem zjistil, že dlouhodobě není v mých silách vydržet cvičit než 2 hodiny v kuse denně, pak už to právě přestává mít smysl a naopak to odrazuje.)

Rada - vybodni se na to a hraj podle toho, kdy na to máš chut...

Konečne má někdo stejný názor.

Nero píše:Rada - vybodni se na to a hraj podle toho, kdy na to máš chut...

Přesně tak, podle mě je nesmysl hrát stylem "tak včera jsem hrál o hodinu míň tak dneska dávám o hodinu víc" a podobně. Sice se tím zlepšíš v technice, ale nebude tě to bavit, a to je podle mně to hlavní.

Jak říká můj trenér (sice je to bojový umění, ale to je jedno:D) i deset minut jednoduchého cvičení ti může dát víc než hodiny intenzivní dřiny. Prostě když se budeš nutit tak ti to spíš ubere. když vemeš kytaru a jen tak si něco zabrnkáš, může ti to dát i víc než hodina drcení;)

zatím se potřebuju zlepšit technicky (abych zahrál to co jsem nasliboval kapele že zahraju) takže tak...
a podle mě člověka baví hraní, ne cvičení, a abych si s někým mohl dobře zahrát, musím taky hodně nacvičit, takže nucení se ke cvičení mi nepřipadá až tak divný.

Osobne doma na kytaru nesahnu, nejsem zadnej virtuoz, ale prijde mi to zcestny proc cvicit doma, kdyz na zkousce/koncertu mi to da Xnasobne vic. (Samozrejme hraju uz par let, ale i v zacatcich sem si radej nasel kapelu, kde jsem se zlepsoval 100x lip nez smrdlanim doma a bylo to pro me inspirujici, po zkousce sem mel dobrou naladu a to sme zezacatku meli zkousky 8 hodin samozrejme s mensima prestavkama na cigaro/kavu)

Doporucoval bych najit kapelu... osobne nevidim v tomhle domacim cviceni nic prinosneho (pokud necvicis vase songy pripadne neco co hrajete spolecne)

Pokud ma clovek zaklady a snazi se zahrat neco tezce prevysujici jeho uroven, podle me se po case zlepsi rozhodne rychleji a nauci se pozadovanou techniku diky songu efektivnej, nez aby drtil napriklad jedno nejaky trapny cviceni na sweep picking a potom nasledne se pokousel naucit tu pisnicku/cokoliv. Tenhle nazor berte jako ciste muj odobni zaujatej, protoze ja sem zarytej odpurce ruznych kytarovych cviceni atd pro pravou/levou/prostredni ruku ... uz jen hrani nejakych vymyslenych kravin misto pisnicek (na kterych se tu techniku stejne nauci, pokud to chce hrat stejne jako orginal) dela z cloveka automaty bez pocitu, feelingu a osobitosti.

(hlavni duvod proc nesnasim cviceni -> neni nutnost dat do toho osobitost a feeling... proc ? protoze je to jen cviceni, neni to doopravdy. Oproti nejakymu songu.. pokud chci hrat dobre jako sem_doplnte_jmeno, nestaci jen technicka stranka veci ale celkovy nadech, atmosfera a hlavne trosku chapat jak dotycnej clovek hudbu vytvari.. navic hrani coveru = inspirace)

Takze kdyz to vemu co sem se snazil napsat... cviceni 6 hodin dene je kravina. Radsi si hodku k tomu dene sednout prehrat veci (pokud nepocitam zkousky), jedenkrat za tejden se naucit neco novyho, ale hlavne se snazit priblizovat nekomu, zjistovat jak ten clovek na to padlo hraje a pokusit se zahrat aspon trosku co on, pak si stanovit dalsiho "idola".... dobry veci se daj skladat i bez uzasny techniky a perfektniho zvuku.

Cvicit beru ve vyznamu slova jak je, nezamenovat prosim za slovo ucit.

Souhlas, podpis, amen.

tak s tím bohužel nemůžu souhlasit, teda, s tou neužitečností většiny cvičení ano, je lepší cvičit songy, ale i ty cvičit, pokud člověk hrává jen na zkouškách tak podle mě nemá šanci zahrát náročnější věci.
feeling je důležitej, to ano, ale dá se vložit jen do věcí který člověk zvládne zahrát v klidu, bez problémů, a nemusí se soustředit na to co hraje, pak se teprve může soustředit na nějaký procítění, pokud se člověk pokouší procítit něco co sotva zahraje tak do toho naskládá navíc X chyb a výsledek zní dost strašně, a to jak to zní je to nejdůležitější...
a vychytání čistoty tónů, správnýho tlumení, akcentů, rytmiky a takových věcí, opravdu chce sednout si doma a cvičit, cvičit , cvičit a prostě si to milionkárt zašmrdlat pomaličku a vychytávat detaily a zvuk, to ve zkušebně fakt nejde.

a kapelu mám, je to fajn motivace, ale když se člověk snaží, tak se naučí i bez motivace, akorát to chce vůli.

Já si myslím, že při hře na hudební nástroj cvičit=učit se.
Učíš se pokaždé když vezmeš do ruky kytaru. Ať už na zkoušce, na koncertě a neb odoma když se válíš v posteli. Každá minuta s kytarou ti něco dá...

2Hansen pokud necvičíš techniku, tak brzo přijdeš k tomu, že tě napadne skvělá jednoduchá vyhrávka, kterou bys při poctivém učení se technik věděl jak zahrát a v brzké době bys ji zahrál, ale pokud nevíš jak, akorát tě to zpomalí ve vlastní tvorbě ... a není to škoda? jinak já nikomu nic nenutím žádný cvičení, ať se k tomu každý staví jak chce je to jeho volba...

jinak k té otupělosti, já prakticky kromě WoW,přítelkyně(taktéž hudebnice) a kytary nemám žádného koníčka, takže celý den po práci hraju na kytaru, občas si připadám jak tělo bez duše, jen já a metronom, ale každý den se snažím udělat si další nový riff do mé databáze a snažím se naučit jeden(minimálně) riff od mých oblíbených kapel a tím ta otupělost po přehrávání všech technik většinou ustoupí a hlavně sem na nové riffy pěkně rozehraný

Hansen píše:Pokud ma clovek zaklady a snazi se zahrat neco tezce prevysujici jeho uroven, podle me se po case zlepsi rozhodne rychleji a nauci se pozadovanou techniku diky songu efektivnej, nez aby drtil napriklad jedno nejaky trapny cviceni na sweep picking a potom nasledne se pokousel naucit tu pisnicku/cokoliv. Tenhle nazor berte jako ciste muj odobni zaujatej, protoze ja sem zarytej odpurce ruznych kytarovych cviceni atd pro pravou/levou/prostredni ruku ... uz jen hrani nejakych vymyslenych kravin misto pisnicek (na kterych se tu techniku stejne nauci, pokud to chce hrat stejne jako orginal) dela z cloveka automaty bez pocitu, feelingu a osobitosti.

Jasný no, je dobrý znát nějaký ty stupnice (a vyznat se v nich), když člověk chce trochu zaimprovizovat, ale jinak má Hansen (teda aspoň v tom co cituju) stejnej názor jako já. Podle mě nemá smysl se učit furt jen nějakou stupnici a jezdit jí nahoru dolu a nějaký ty spešl vychytávky, já ani nevim jak se to jmenuje. Já to teda dělám tak, že na nějaký ty umělý flažolety a podobně zatim s*** a prostě furt (haha ) něco hraju. Myslim si že tim se člověk vážne naučí víc, než když bude umět X různejch technik, ale výsledek bude totální robot maximus a ne muzika. To mi připomíná teď sem nedávno viděl "nejrychlejšího kytaristu na světě" na youtube a znělo to spíš jak nějaká digihra či co. Strašný...

rasomaso píše:

Hansen píše:Pokud ma clovek zaklady a snazi se zahrat neco tezce prevysujici jeho uroven, podle me se po case zlepsi rozhodne rychleji a nauci se pozadovanou techniku diky songu efektivnej, nez aby drtil napriklad jedno nejaky trapny cviceni na sweep picking a potom nasledne se pokousel naucit tu pisnicku/cokoliv. Tenhle nazor berte jako ciste muj odobni zaujatej, protoze ja sem zarytej odpurce ruznych kytarovych cviceni atd pro pravou/levou/prostredni ruku ... uz jen hrani nejakych vymyslenych kravin misto pisnicek (na kterych se tu techniku stejne nauci, pokud to chce hrat stejne jako orginal) dela z cloveka automaty bez pocitu, feelingu a osobitosti.

Jasný no, je dobrý znát nějaký ty stupnice (a vyznat se v nich), když člověk chce trochu zaimprovizovat, ale jinak má Hansen (teda aspoň v tom co cituju) stejnej názor jako já. Podle mě nemá smysl se učit furt jen nějakou stupnici a jezdit jí nahoru dolu a nějaký ty spešl vychytávky, já ani nevim jak se to jmenuje. Já to teda dělám tak, že na nějaký ty umělý flažolety a podobně zatim s*** a prostě furt (haha ) něco hraju. Myslim si že tim se člověk vážne naučí víc, než když bude umět X různejch technik, ale výsledek bude totální robot maximus a ne muzika. To mi připomíná teď sem nedávno viděl "nejrychlejšího kytaristu na světě" na youtube a znělo to spíš jak nějaká digihra či co. Strašný...

Přijde mi to trochu jako alibismus . Nic ve zlým ale všichn ise tady furt ohání "robotama", ale robot se z teb nestane tím, že cvičíš. Ale tím, jakej máš přístup k muzice...

[quote="Nesst"][/quote]
moc hezky řečeno...
a vzpomněl jsem si teď na lidi kteří nadávají na všechny příliš cvičící, s tím že v tom není žádnej feeling atd...
feelingu je tam uplně stejně i po cvičení, akorát je tam víc jistoty, čistoty a míň chyb.

Nesst píše:Přijde mi to trochu jako alibismus . Nic ve zlým ale všichn ise tady furt ohání "robotama", ale robot se z teb nestane tím, že cvičíš. Ale tím, jakej máš přístup k muzice...

No nevim jestli je to zrovna "snaha o únik před odpovědností" ale jasný no, já netvrdim že tyhle cvičení jsou špatný, jen říkám že když člověk dělá furt jen to, tak se toho moc nenaučí v hudebním slova smyslu...

cvicit != ucit ... teda alespon pro me.

Pokud se chci naucit neco novyho, fajn mrknu se na jak se to hraje, zacnu to pouzivat v praxi, praxi se to naucim aspon trosku blize k dokonalosti.. cim vic to nazivo hraju, tim mi to jde obvykle lip... ale hraju to jako celek, co uz nekdo vytvoril, co uz nekoho napadlo.. tj nekomu se chci priblizit. (pokud ne, je otazka proc hrajes covery napriklad?)

Cviceni = prehravani jedne blbosti z ucebnice/internetu do aleluja dokud to nebude plne automatizovany, ze to zahrajes po probuzeni ve 3 hodiny rano ... a bude to cisty, uzasny, uhlazeny, nadherny

Chapete na to poukazuju ?

To, ze cvicis jedno arpeggio po 5000x znamena ze presne to jedno budes ho umet, budes ho mit ciste ale k cemu to je, kdyz se pisnicka sklada z desitek prvku a tohle je jen jedna cast ?

Je lepsi cvicit neco, co teprve nekde v budoucnu pouziju, nebo pilovat to co jsem se alespon z hlediska not naucil a praxi to vypilovat (napriklad hranim nazivo, nezalezi, ze to nebude ted treba uplne cisty) k dokonalosti ? Pritom budu za stejnej cas umet mnohem vic.

Rozdil je hlavne v casu stravenyho u kytary.

Nevim jak bych to presne vysvetlil, mozna je to jen o nepochopeni toho co pisu, protoze sam se vyjadruju docela kostrbate :p

no, mám trochu problémy s pochopením toho přízpěvku, pokud to myslíš že:
špatné cvičení:milionkrát jeden lick aby ten jeden lick byl dokonalej ale necvičit celý songy

dobré cvičení:cvičit celý songy, ale poctivě se vším všudy aby si to člověk mohl pustit v rádiu a zároveň s tím to celý zahrát dobře..

tak s tebou souhlasím, já cvičím celý songy, jenže dost často se v nich objěví pasáž kterou si musím zahrát milionkrát dokola, abych ten song uměl fakt celej, ne jen ty jednodužší části... (většijou jsou problémový sóla).
učím se vždycky celou linku nějakýho kytaristy se vším všudy.

Hansen: Nesouhlas. Chápu, co tím chceš říct, ale ani tak s tím nesouhlasím. Cokoliv, co máš hrát před lidma, musí znít čistě. Podle mě by si měl jakoukoliv věc, co hraješ na pódiu zahrát i vožralej ve 3 hodiny ráno.
Cvičení čehokoliv je dobré, pokud ot děláš donře. Typický příklad třeba bendování. Ty se ho budeš učit v rámci nějaké písničky. To je sice hezký, ale bend se dělá dost jinak na různých pražcích, různými prsty apod. Takže je lepší si udělat třeba x cvičení na bendy a pak víš, že je umíš...
Doufám, že chápeš, co jsem tím chtěl říct...