Re: Homemade kytara
Napsal: 3.11.2014 21:16
J.J :
Chápu:-)
Tungový olej je asi jeden z nejodolnějších "čistých" olejů co jsem sehnal. Bral jsem ho taky hlavně proto, že jsem si někde vyčetl, že ten americkej gunstock nebo tru oil je v podstatě napůl tungový a lněný + sikativa na urychlení tvrdnutí. Později jsem si uvědomil, že ten lněný olej časem opravdu hodně zežloutne, tungový je zase dost do hněda (přírodní barva mé 1.kytary byla až do světle červena - teď tmavě hnědá ) , světlicový vypadá asi tak jako bys měl dřevo pod čistou vodou. Taky vlastnosti...tungový je hodně odolný jak po mechanické tak chemické stránce. lněný je v tomto sám o sobě na hranici použitelnosti (myslím čistý lněný olej. Ne ty oleje na olejování parket ). Světlicový je tak akorát dobrý na to, abys hotový výrobek někam položil a roky se toho nedotýkal a pomerančový olej je v podstatě takové ředidlo, protože husté oleje ředí.
Osobně se mě zdá, že příliš tungového oleje tlumí rezonanci kytary. 1.kytaru jsem dělal na půl tungový a lněný. Nedodržoval jsem žádné postupy a nestaral se o to, takže je dost možné, že za to může i moje neodbornost. Každopádně jsem kytaru zkoušel před olejováním a moc se mi líbila, potom už vůbec. Je celá jakoby pod dekou. hraje dobře, ale hrála daleko líp. 2.kytaru jsem dělal pomoci směsi. Zahrál jsem jak před olejováním tak po tom a byla to bomba.
Směsi používám abych vzal od každého oleje jeho vlastnosti a udělal takovou zlatou střední cestu a více šel po tom co chci. S lněným olejem už budu pracovat více opatrněji, protože opravdu dost zežloutne. toho dávám už jen tak trošku od oka a taky na krk, když chci aby byl trošku žlutší. Více tungového oleje zase doporučuji na hmatník a krk celkově, kde je největší mechanická i chemická zátěž. Nejvíce se mi osvědčilo zhruba na půl tungového a světlicového, míň jak čtvrt lněného a pomerančového tak aby byla směs jako malinový sirup
Taky jsem někde viděl příspěvek, že někdo olejoval pouze tungovým olejem a dával asi 20 vrstev a že to dělal jen proto, aby vyplnil dřevní póry. Tak to už je hooodně přehnané. Já bych nikomu nedoporučoval překročit max 6 vrstev. To bohatě stačí.
Takže abych ti přímo odpověděl na tvoji otázku:
při použití směsi:
-Budeš mít větší kontrolu nad finálním zabarvením nástroje.
-Získáš více flexibilní povrch, který zase tolik neutlumí nástroj a přitom je dostatečně mechanicky a chemicky odolný.
Při použití tungového oleje:
-Zabarvení do tmavě hnědé, které nijak neovlivníš.
-Příliš tvrdý povrch zbytečné pohlcující rezonanci na úkor vinikající odolnosti.
Můj kamarád restaurátor mi nechtěl věřit, že jsem 2.kytaru olejoval. Myslel si, že jsem ji lakoval polyuretanem a pořád po ní hmatal a díval se ze všech stran. Nakonec ho přesvědčila vůně oleje, protože po ní kytara pořád voní.
Chápu:-)
Tungový olej je asi jeden z nejodolnějších "čistých" olejů co jsem sehnal. Bral jsem ho taky hlavně proto, že jsem si někde vyčetl, že ten americkej gunstock nebo tru oil je v podstatě napůl tungový a lněný + sikativa na urychlení tvrdnutí. Později jsem si uvědomil, že ten lněný olej časem opravdu hodně zežloutne, tungový je zase dost do hněda (přírodní barva mé 1.kytary byla až do světle červena - teď tmavě hnědá ) , světlicový vypadá asi tak jako bys měl dřevo pod čistou vodou. Taky vlastnosti...tungový je hodně odolný jak po mechanické tak chemické stránce. lněný je v tomto sám o sobě na hranici použitelnosti (myslím čistý lněný olej. Ne ty oleje na olejování parket ). Světlicový je tak akorát dobrý na to, abys hotový výrobek někam položil a roky se toho nedotýkal a pomerančový olej je v podstatě takové ředidlo, protože husté oleje ředí.
Osobně se mě zdá, že příliš tungového oleje tlumí rezonanci kytary. 1.kytaru jsem dělal na půl tungový a lněný. Nedodržoval jsem žádné postupy a nestaral se o to, takže je dost možné, že za to může i moje neodbornost. Každopádně jsem kytaru zkoušel před olejováním a moc se mi líbila, potom už vůbec. Je celá jakoby pod dekou. hraje dobře, ale hrála daleko líp. 2.kytaru jsem dělal pomoci směsi. Zahrál jsem jak před olejováním tak po tom a byla to bomba.
Směsi používám abych vzal od každého oleje jeho vlastnosti a udělal takovou zlatou střední cestu a více šel po tom co chci. S lněným olejem už budu pracovat více opatrněji, protože opravdu dost zežloutne. toho dávám už jen tak trošku od oka a taky na krk, když chci aby byl trošku žlutší. Více tungového oleje zase doporučuji na hmatník a krk celkově, kde je největší mechanická i chemická zátěž. Nejvíce se mi osvědčilo zhruba na půl tungového a světlicového, míň jak čtvrt lněného a pomerančového tak aby byla směs jako malinový sirup
Taky jsem někde viděl příspěvek, že někdo olejoval pouze tungovým olejem a dával asi 20 vrstev a že to dělal jen proto, aby vyplnil dřevní póry. Tak to už je hooodně přehnané. Já bych nikomu nedoporučoval překročit max 6 vrstev. To bohatě stačí.
Takže abych ti přímo odpověděl na tvoji otázku:
při použití směsi:
-Budeš mít větší kontrolu nad finálním zabarvením nástroje.
-Získáš více flexibilní povrch, který zase tolik neutlumí nástroj a přitom je dostatečně mechanicky a chemicky odolný.
Při použití tungového oleje:
-Zabarvení do tmavě hnědé, které nijak neovlivníš.
-Příliš tvrdý povrch zbytečné pohlcující rezonanci na úkor vinikající odolnosti.
Můj kamarád restaurátor mi nechtěl věřit, že jsem 2.kytaru olejoval. Myslel si, že jsem ji lakoval polyuretanem a pořád po ní hmatal a díval se ze všech stran. Nakonec ho přesvědčila vůně oleje, protože po ní kytara pořád voní.
Když mám přesně vyfrézovaný ten hmatník, tak to není problém odlít a zabrousit.