Hudební fórum

třináct včetně oktávy.

jeleniste píše:třináct včetně oktávy.

nerad bych se mýlil..ale mezi třinácti tóny je jen dvanáct mezer..je to jako v mezerách mezi palňkami plotu.. 8¨-)

Ha, teď si mě dostal chrouste. Třináct tónů a mezi nima dvanáct půltónů.

Měl bych takovou puntičkářskou otázku. Vždycky jsem si myslel, že intervaly se rozdělují tímto způsobem:
za prvé samozřejmě na základní a odvozené. A za druhé že ty základní se dělí na za a) čisté a za b) velké a malé. Což by znamenalo, že např. malá tercie je jeden ze základních intervalů. Odvozené by pak byly všechny zvětšené, zmenšené, dvojzvětšené a dvojzmenšené.
Teď jsem narazil na pár textů, z nichž vyplývá, že základní intervaly jsou a) čisté a za b) velké. Z nich se pak alternací tvoří intervaly odvozené, takže např. z čistých (dvoj)zvětšené nebo (dvoj)zmenšené a z velkých potom malé, zmenšené nebo zvětšené... No prostě podle tohoto druhého dělení to vychází tak, že malé intervaly (m3, m2, m7, m6) jsou vlastně odvozené.
Co je pravda?

jeleniste píše:Ha, teď si mě dostal chrouste. Třináct tónů a mezi nima dvanáct půltónů.

Těch 13 tónů v rámci jedné oktávy bych dal jakžtakž dohromady (když pominu to, že jeden tón počítáš 2x). Ale jak se jmenuje těch 12 půltónů, co jsou mezi těmi 13 tóny?

MilanT píše:

jeleniste píše:Ha, teď si mě dostal chrouste. Třináct tónů a mezi nima dvanáct půltónů.

Těch 13 tónů v rámci jedné oktávy bych dal jakžtakž dohromady (když pominu to, že jeden tón počítáš 2x). Ale jak se jmenuje těch 12 půltónů, co jsou mezi těmi 13 tóny?

Půltón je vzdálenost mezi dvěma sousedními tóny v chromatické stupnici. Takže se nijak nejmenujou.

boycalledtrash: Podle mojí zkušenosti by to mělo být tak, jak uvádíš v druhém příkladu. Čisté a velké, protože třeba malá septima (mi7) se označuje jako b7 a zmenšená malá (dim7) jako bb7, takže to všechno vychází z velké septimy alterací.

EDIT: Teď mi došlo, že i kdyby byly ještě malý intervaly jako základní, tak by se stejně zmenšená malá septima označovala bb7. Tak teď mi není jasný, jestli to má vůbec na něco vliv ať je to tak nebo tak.

del píše: Tak teď mi není jasný, jestli to má vůbec na něco vliv ať je to tak nebo tak.

Taky ten vliv nevidím. Z mého pohledu to je zbytečné řešit.

del píše:boycalledtrash: Podle mojí zkušenosti by to mělo být tak, jak uvádíš v druhém příkladu. Čisté a velké, protože třeba malá septima (mi7) se označuje jako b7 a zmenšená malá (dim7) jako bb7, takže to všechno vychází z velké septimy alterací.

EDIT: Teď mi došlo, že i kdyby byly ještě malý intervaly jako základní, tak by se stejně zmenšená malá septima označovala bb7. Tak teď mi není jasný, jestli to má vůbec na něco vliv ať je to tak nebo tak.

Zmensena septima, nie zmensena mala septima. Napr. v C-cku je mala septima Hb a zmensena Hbb.

Já to chápal tak, že, jsou v diatonický stupnici buď čistý, nebo velký, přičemž velkej může bejt velkej, nebo malej. Což je trochu matoucí teda, ale já to teda tak pochopil. Tudíž tercie je velká, takže může bejt velká, nebo malá. Zvětšený-zmenšený může bejt tim pádem cokoliv, ale tim se dostaneš, mimo doškálnost. Tak to teda chápu já, ale jestli je to tak správně, ruku do ohně bych za to nedal.
Ale třebas zmenšená septima, podle mě bude třebas G-Fb ve stupnici cdur.

Slayertplsko píše:

del píše:boycalledtrash: Podle mojí zkušenosti by to mělo být tak, jak uvádíš v druhém příkladu. Čisté a velké, protože třeba malá septima (mi7) se označuje jako b7 a zmenšená malá (dim7) jako bb7, takže to všechno vychází z velké septimy alterací.

EDIT: Teď mi došlo, že i kdyby byly ještě malý intervaly jako základní, tak by se stejně zmenšená malá septima označovala bb7. Tak teď mi není jasný, jestli to má vůbec na něco vliv ať je to tak nebo tak.

Zmensena septima, nie zmensena mala septima. Napr. v C-cku je mala septima Hb a zmensena Hbb.

OK. Akorát logicky by Hbb (bb7) měla být dvojzmenšená velká? Tak proč ne zmenšená malá? Zmenšená = o půltón dolů. I když je pravda, že bb7 se označuje jako diminished seventh a ne diminished minor seventh. V tomhle je celkem guláš, řekl bych. Pak mi to vychází tak, že právě ta malá septima je základní a z ní je odvozená alterací zmenšená a velká. Nejlepší je asi kašlat na názvy a brát to jako b7, 7, bb7 atd.

jeleniste: Hlavně nechápu, když existuje zmenšená kvarta a kvinta (a u obou to označení sedí - b4, b5, protože jsou čistý), proč neexistuje zmenšená malá septima, ale jen zmenšená septima. Dim7 je snížená malá septima o půltón. Z logiky alterace je pak u názvu zmenšená septima nejasný, jestli je to zmenšená malá nebo velká. Holt to jsou ty nesmyslný teoretický vyjímky, který si musíš pamatovat.

Intervaly v durovej stupnici su ciste (1,4,5,8) a velke (2,3,6,7). Ak znizis velky interval o polton, dostanes maly interval. Ak zvysis velky alebo cisty interval o polton, dostanes zvacseny interval. Ak znizis maly alebo cisty interval, dostanes zmenseny interval. To je cele.

Slayertplsko píše:Intervaly v durovej stupnici su ciste (1,4,5,8) a velke (2,3,6,7). Ak znizis velky interval o polton, dostanes maly interval. Ak zvysis velky alebo cisty interval o polton, dostanes zvacseny interval. Ak znizis maly alebo cisty interval, dostanes zmenseny interval. To je cele.

Ok, díky za vysvětlení.

Nero píše:

del píše: Tak teď mi není jasný, jestli to má vůbec na něco vliv ať je to tak nebo tak.

Taky ten vliv nevidím. Z mého pohledu to je zbytečné řešit.

Moje názory jsou tady známy, samozřejmě, že o věci platí to, že bé není ais, a ještě k tomu to je v každé stupnici jinak. Ale naprosto se přikláním k nicku Nero - je zbytečné to řešit, mnoho hezké hudby tím řešením věci nevznikne. Samozřejmě, v minulosti existovali tací hračičkové, kteří záměrně pracovali s mnou zmiňovanými rozdíly. Ona hudba byla ale obecně nepřijatelná, prostě neposloužila lidem.

Bb je asi podle enharmonický záměny v temperovanym ladění. V pythagorejskym to stejný neni a funkčně dalo by se říct taky né. Nicméně na dechovym nástroji je to stejná klapka a na kytaře ten samej pražec. O klavíru nemluvě. Takže bych fakt tenhle rozdíl s klidem pominul jako marginální.

Moc děkuju autorovi původního článku, vážně mi to pomohlo

Nero, ty jsi Bůh!
Já studoval teorii jako samouk naposledy někdy před cca 37 lety, a to jsem se dostal tak k pětině toho, co jsem se teď dozvěděl z tvých článků. Sice jsem si s tím doteď vystačil při mým hraní pro radost, ale teprve teď v tom mám díky tobě jasno úplně. PERFEKTNÍ.

Díky. Jsem rád, že článek i (bez 2 dní) po 7 letech (pane bože, to už je tak dávno...) pomáhá. Ale zase bych to s chválou nepřeháněl, pořád má své mezery a nedostatky.

Ahoj,
Som začiatočník na gitare. Doteraz som hrával z tabov a nerozumel som prečo v melódii jeden akord ladí a druhý nie.
Začal som trocha študovať teóriu. A tu prichádza moja otázka. Mám C dur stupnicu s tónmi c,d,e,f,g,a,h. Viem že si môžem spraviť akordy: toniku z 1. tonu, dominantu z 5. tónu a subdominantu zo 4. tónu stupnice. Viem ako si spravím tieto akordy.
Ale nerozumiem jednej veci. Teraz keď budem hrať nejakú melódiu/solo v C dur stupnici, môžem použiť ktorýkoľvek z týchto 3 akordov na doprovod a bude to ladiť ? alebo je na to nejaké ďalšie pravidlo ?
Lebo napr. zahrám si v jednom takte tóny H, F, A, čo je akože melódia dosť debilná ale v tomto prípade keby som do toho na doprovodnej gitare zahral akord C dur, ktorý má tóny C,E,G tak to znie zle a neladí mi to.
Vďaka

Akord můžeš postavit na kterémkoli stupni stupnice. Pokud jsi v durové stupnici tak ti na 6.,2.,3. tónu vyjdou molové akordy (alternativní molová algebra tónika/subdominanta/dominanta přesně o malou tercii níž než ty hlavní tři durové). Obdobně můžes obě algebry zaměnit a tím se dostaneš do kontextu paralelní molové stupnice*. Na posledním zbývajícím tónu ti vyjde zmensený akord. Ten se moc nepoužívá.

Ladit budou typicky dva různé akordy (i když někdy jen jeden z nich) a to vzájemně paralelní durový a molový (pokud postavím sedmičkový molový akord z tónů 1 3 5 7, tak tóny 1 3 5 tvoří molový akord a 3 5 7 zase durový - např A mol 7 obsahuje takto akordy A mol a C dur. Nicméně v rámci harmonie bude dobře fungovat typicky jen jeden z nich. Který to bude závisí na dané skladbě, její melodii a hudebním citu. Obecně bude nejlepší ten, který se nejlépe protíná s melodií která na něm zní, a to tak aby poslední tón před změnou akordu byl součástí daného akordu.

Doporučuji prostudovat tuto hudební teorii - http://dusan.pc-slany.cz/hudba/ - obsahuje pasáže které se zabýávají vymýslením akordů a další zajímavé věci.

*Očekávám že znás teorii do té míry že chápeš že tóny libovolné durové stupnice jsou stejné tóny jaké tvoří molovou stupnici postavenou o malou tercii níže. Jinak řečeno když třeba C dur začnu hrát od šestého stupně ve více oktávách, dostanu vlastně stupnici A mol.