Nejtěžší sólo? … to je to sólo, který nikdy nezahraješ...
Každej kdo hraje na kytaru na ní umí nějak...a tak má každej ty svoje vysněný sóla který by chtěl někdy umět zahrát..
nebo spíš každej má svý oblíbence a chtěl by umět hrát jako oni...
Ale jelikož sto lidí sto chutí..myslím že shodnout se je asi těžké...
jak praví přísloví:
Nikdy neříkejte že to nejde....
Vždycky se najde nějakej blbec , kterej neví že to nejde a udělá to....
já mám rád Ten years after (Alvina Lee), Hendrixe, Gilmoura, Wish bone ash, Cure, kingdome come, a spoustu starejch kapel od blues po jazz
ale totálně žeru i adele ten její místama až nepříjemnej mečák..ale krásně čistej hlas..a silnej...
a hlavně báječně se s ní hraje na kytaru...když se snažíte hrát co zpívá...
to samý cold play, pink, katy perry...hrát zpěvový linky je super ténink hrání jinak než normální sola...
a Satrianiho můžu poslouchat furt
točím si mix v autě denně ..hlavně z posledních alb..
tam už je vyblázněnej.. starší..a jde po melodii..a díky jeho technice je to radost poslouchat
a ty jeho neskutečně čistý tóny.. a ty nádherný melodie a miluju jak mu ta kytara dokáže brečet..smát se.. ..
(to samý umí i Pavlíček - jeho live Rány
https://youtu.be/rVmROdotqD0
se skvělou Ivou Marešovou považuju za jednu z nej živech českejch nahrávek posledních let)
a tady trochu toho Satrouše
https://youtu.be/NLH6lnopcAY
pasáž od 1:50min 2:30 se přidá basa jednoduše drnká tony ..taková blbost ale to je neskutečná nádhera....
pak nástup kytara žádná přihlouplá rychlostní onanie.. tady vše dává smysl .. každej ton..všechno podřízeno melodi… a přitom tak pocitový
a 3:21 to vytažení strun nahoru..to je přesně to místo který u týhle skladby mám rád nejvíc...
další momentky
https://youtu.be/5XouyzSAXkg
2:18 -2:23 sjezd až do toho hlubokýho tonu...další moment kterej mi dostává...
nebo
https://youtu.be/csJ10DTxWzk
1:26 tyhle jeho nebeský melodie.. to je baječný…
2:06 drží vlastně jeden hmat a jen to vykvákává..zní to tak hrozivě.. hutně...nádherný...
můžu s klidem říct pro mě jsou jeho solá nejtěžší... a nejkrásnější.....
a ani se nepokouším je učit.... nebudu si to kazit..
i když hraje třeba jen dva tóny..
i podle nich je hned rozeznatelnej a to je prostě v pazourách a do nich to jde přes hlavu srdce duši...
a to se prostě nedá naučit .. v tom je každej naštěstí jedinečnej…
není a nikdy nebude naštěstí žádnej druhej Gilmour, Satriani, Hendrix, Zappa, Paco de Lucia, Laughlin, Santana..a dalšíííí
a za to jsem vděčnej že žiju v době kdy tyhle pány můžu poslouchat...a užívat si je