Hudební fórum

Jsem pro systematické cvičení. Z mého pobytu na konzervatoři jsem poznal že aby bylo cvičení efektivní, má mít nějaký systém. Půl hodiny legáta, půl hodiny stupnice, hodinu arpeggia a tremolo, další hodinu skladby atd. Když má člověk daný řád, postupuje mnohem rychleji. V jistém ohledu je kytarová technika sport. Člověk využívá svaly a je třeba "trénovat" . Kdysi jsem taky cvičíval anarchisticky, jak mi to přišlo, co se mi chtělo, ale efektivnost byla ne tak velká.
Člověk musí ovládat svůj nástroj, už jen pro lepší, přesnější a preciznější vyjádření svých hudebních myšlenek.
Člověk omezený technikou je omezený i ve své expresi své invence... zase člověka technika nesmí ovládnout, je třeba nezapomínat na to hlavní, a to je HUDBA - přece jen pro ní na ty nástroje dřeme, no ni?

woro90-1 píše:Tréninkový plán mám převzatý z fotbalu. Stejně jako fotbalisté se s dalšími lidmi sejdeme, zahrajeme si a jdeme na pivo.

To mi jen potvrzuješ, co jsem léta tušil. Když vidíš naši reprezentaci, je to na nich vidět.

dle mého názoru to nejrozumeji rozsekl graywolf, protoze kdyz zacnes od definice cíle, tak te to vetsinou i logicky navede jakou cestou jit a neni nutne slovickarit, dohadovat se o feelingu vs technika atd.
Kdo cvici skutecne (tj. pravidelne denne mnoho hodin), tak stejne nejakou strukturu dodrzuje, protoze hrat jenom co ho bavi, to se dost rychle vycerpa a bavit prestane (jestlize hrajes trosku vic nez 15min denne)

ja se vetsinou rozehrivam stupnicema (tak pul hodiny?), pak doprovody (cca taky pul hodiny, kvuli prave ruce) potom uz cvicim co zrovna potrebuju (vetsinou uz jde o nejaky licky nebo party co me zajimaj/potrebuju se naucit). nejzasadnejsi je cvicit furt s metronomem, to je pro me ten nejvetsi posun k efektivite i kdyz si hraju jen tak, tak je pro me ten metronom dulezitej. kolikrat mi ale nezbyde cas, tak necvicim vsechno - stupnice ale vzdy, jakmile se nerozehraju tak mam ztuhly ruce a zacinaj problemy.

technika je vec formy, je to zaroven neco jako slovni zasoba s malou slovni zasobou se holt spousta veci uplne vyjadrit neda, nebo velmi tezko.

piranha90 píše:Jsem pro systematické cvičení. Z mého pobytu na konzervatoři jsem poznal že aby bylo cvičení efektivní, má mít nějaký systém. Půl hodiny legáta, půl hodiny stupnice, hodinu arpeggia a tremolo, další hodinu skladby atd. Když má člověk daný řád, postupuje mnohem rychleji. V jistém ohledu je kytarová technika sport. Člověk využívá svaly a je třeba "trénovat" . Kdysi jsem taky cvičíval anarchisticky, jak mi to přišlo, co se mi chtělo, ale efektivnost byla ne tak velká.
Člověk musí ovládat svůj nástroj, už jen pro lepší, přesnější a preciznější vyjádření svých hudebních myšlenek.
Člověk omezený technikou je omezený i ve své expresi své invence... zase člověka technika nesmí ovládnout, je třeba nezapomínat na to hlavní, a to je HUDBA - přece jen pro ní na ty nástroje dřeme, no ni?

+1

Jeden člověk tu psal, že se z téhle rutiny stává otročina. To také není pravda, protože jako v bodybuildingu a jiných sportech se po čase začneš zaměřovat na jiné další prvky. Jinak by člověk stagnoval a postupoval by pomalu.

Jestli něco doporučuju, tak lekce Toma Hesse. Třeba i jen ty free.

aby člověk mohl někam dojít, musí se naučit chodit - aby mohl mít z "výletů" potěšení, musí se naučit chodit tak, aby na chůzi nemusel myslet a nebyla mu na obtíž či překážkou - ale dá se koukat na svět i z gauče od televize, takže ať si dělá každý, co chce, hlavně, ať neprezentuje svůj názor jako to nejlepší

piranha90 píše:Jsem pro systematické cvičení. Z mého pobytu na konzervatoři jsem poznal že aby bylo cvičení efektivní, má mít nějaký systém. Půl hodiny legáta, půl hodiny stupnice, hodinu arpeggia a tremolo, další hodinu skladby atd. Když má člověk daný řád, postupuje mnohem rychleji. V jistém ohledu je kytarová technika sport. Člověk využívá svaly a je třeba "trénovat" . Kdysi jsem taky cvičíval anarchisticky, jak mi to přišlo, co se mi chtělo, ale efektivnost byla ne tak velká.
Člověk musí ovládat svůj nástroj, už jen pro lepší, přesnější a preciznější vyjádření svých hudebních myšlenek.
Člověk omezený technikou je omezený i ve své expresi své invence... zase člověka technika nesmí ovládnout, je třeba nezapomínat na to hlavní, a to je HUDBA - přece jen pro ní na ty nástroje dřeme, no ni?

Pod tohle se naprosto podepisuju
Plán si každý musí vytvořit a přizpůsobit dle svých možností - hlavně časových, ale se systematickým cvičením se muzikant bude posouvat dopředu mnohem efektivněji. Tréninkový plán = systematické cvičení.
Moc nerozumím tomu, že to tady tolik lidí odmítá ... Hrát si jen to, na co mám zrovna chuť a co mě baví není zrovna nejrychlejší cesta vpřed ...
Samozřejmě, že je to jen pro ty, co se chtějí zlepšovat a zlepšovat ... ostatní, ať si hrají co chtějí
A nikdo neříká, že součástí toho plánu nemůže být i "oddychová část" (improvizace, jammování, hraní s nahrávkami atd.)

Kajda píše:Hrát si jen to, na co mám zrovna chuť a co mě baví není zrovna nejrychlejší cesta vřed ...
Samozřejmě, že je to jen pro ty, co se chtějí zlepšovat a zlepšovat ... ostatní, ať si hrají co chtějí ...)

Tak to je o tom, co od toho chceš. Když jdu na vycházku do přírody, taky nebudu utíkat, i když je to nejrychlejší cesta vpřed. Odstrašujícími případy jsou potom nadrilovaní asiati, kteří se dostali opravdu daleko - ale myslím, že takhle by to nikdo z nás nechtěl.

shoooter píše:

Kajda píše:Hrát si jen to, na co mám zrovna chuť a co mě baví není zrovna nejrychlejší cesta vřed ...
Samozřejmě, že je to jen pro ty, co se chtějí zlepšovat a zlepšovat ... ostatní, ať si hrají co chtějí ...)

Tak to je o tom, co od toho chceš. Když jdu na vycházku do přírody, taky nebudu utíkat, i když je to nejrychlejší cesta vpřed. Odstrašujícími případy jsou potom nadrilovaní asiati, kteří se dostali opravdu daleko - ale myslím, že takhle by to nikdo z nás nechtěl.

Když chci být profi muzikant(ka), nebo ten nástroj prostě výborně ovládat, tak budu cvičit efektivně a s jasným plánem. Když si budu chtít hrát jen tak pro radost, tak si budu hrát jen to, co mě baví a jen, když mám zrovna chuť ...

Kajda píše: A nikdo neříká, že součástí toho plánu nemůže být i "oddychová část" (improvizace, jammování, hraní s nahrávkami atd.)

Tohle možná lehce nejasné tvrzení bych upřesnil tím směrem, že by tato část součástí vyloženě být měla. A neříkal bych jí vyloženě oddechová

Nero píše:

Kajda píše: A nikdo neříká, že součástí toho plánu nemůže být i "oddychová část" (improvizace, jammování, hraní s nahrávkami atd.)

Tohle možná lehce nejasné tvrzení bych upřesnil tím směrem, že by tato část součástí vyloženě být měla. A neříkal bych jí vyloženě oddechová

Řekla bych, že kdo chtěl, tak to pochopil ...

Kajda píše: Když chci být profi muzikant(ka), nebo ten nástroj prostě výborně ovládat, tak ...

... si najdu "trenéra" (když je tohle vlákno o tréninku )
Odborné individuální vedení zkušeného pedagoga je rozhodně lepší, než nějaký plán.
A pokud jsi samouk, tak to tuhle větu vyvrací zcela.

shoooter píše:

Kajda píše: Když chci být profi muzikant(ka), nebo ten nástroj prostě výborně ovládat, tak ...

... si najdu "trenéra" (když je tohle vlákno o tréninku )
Odborné individuální vedení zkušeného pedagoga je rozhodně lepší, než nějaký plán.
A pokud jsi samouk, tak to tuhle větu vyvrací zcela.

Kajda píše:Tréninkový plán = systematické cvičení.

Kajda píše:Řekla bych, že kdo chtěl, tak to pochopil ...

Kajda píše:

shoooter píše:

Kajda píše: Když chci být profi muzikant(ka), nebo ten nástroj prostě výborně ovládat, tak ...

... si najdu "trenéra" (když je tohle vlákno o tréninku )
Odborné individuální vedení zkušeného pedagoga je rozhodně lepší, než nějaký plán.
A pokud jsi samouk, tak to tuhle větu vyvrací zcela.

Kajda píše:Tréninkový plán = systematické cvičení.

Kajda píše:Řekla bych, že kdo chtěl, tak to pochopil ...

Zajímavé myšlenkové pochody ...

problem je v tom, kolik v cechach takovych pedagogu je

Ja idem vyzkúšať takýto plán
Každý deň
30 min - rytmické hranie s metronomom
30 min - cvičenie stupníc,módov
30 min - opakovanie/učenie sa nových lickov/fráz (na určitý akord, akordový postup)
30 min - vylepšovanie skladieb/učenie sa nových
30 min - improvizácia
30+ min - počúvanie jazzu

Samozrejme že sa to nemôže dodržiavať presne... Podľa nálady..

No, ne každý si může dopřát ten luxus, že by měl denně 2,5+ hodiny na hraní

piranha90 píše:Jsem pro systematické cvičení. Z mého pobytu na konzervatoři jsem poznal že aby bylo cvičení efektivní, má mít nějaký systém. Půl hodiny legáta, půl hodiny stupnice, hodinu arpeggia a tremolo, další hodinu skladby atd. Když má člověk daný řád, postupuje mnohem rychleji. V jistém ohledu je kytarová technika sport. Člověk využívá svaly a je třeba "trénovat" . Kdysi jsem taky cvičíval anarchisticky, jak mi to přišlo, co se mi chtělo, ale efektivnost byla ne tak velká.
Člověk musí ovládat svůj nástroj, už jen pro lepší, přesnější a preciznější vyjádření svých hudebních myšlenek.
Člověk omezený technikou je omezený i ve své expresi své invence... zase člověka technika nesmí ovládnout, je třeba nezapomínat na to hlavní, a to je HUDBA - přece jen pro ní na ty nástroje dřeme, no ni?

Tohle všechno podepisuju a líp bych to neřekl. Bez zvládnutý techniky není možný vyjádřit pořádně žádnej feeling a inividualizovat hru. Hraní je do jistý míry srovnatelný se sportem (v oblasti pravidelný přípravy) ale s výhradou, že v muzice je navíc ta invenční složka, feeling, individuální hudební vyjádření. Kde by byli Clapton, Jeff Beck, Vai, SRV a desítky ostatních gigantů (dosaď si každý svůj idol) bez technicky dokonalýho zvládnutí nástroje (kterýho dosáhli tisíci hodinami cvičení=tréningu, já to spíš odhaduju na desetitsíce hodin) ? Nikde. Výsledná úroveň hraní je přímo úměrná efektivně procvičenýmu času a zpočátku je to dost otravnej stereotyp...ale dá se to zpestřit, např. na závěr tý každodenní tří-šestihodinový řehole u metronomu si zajamovat s nahrávkama apod..
Talent, paměť a dobrá motorika je urychlující složka, ale když vím že toho tolik nemám (můj případ), dá se to do jistý míry nahradit cvičením. Moje zkušenost s plánem (fakt jsem tomu říkal tréningový podle dávno mrtvého kytaristy Jirky Jelínka, jednoho z nějvětších českých gigantů), je ta, že pokud člověk chce docílit nějakýho úspěchu nebo levelu, kterej si vytkne za cíl, tak to bez toho potu a metronomu, stupnic a roztahování (prstů...to druhý až po vlastním úspěšném megahvězdném koncertu) nejde.
Dobrý technický rady a licky na cvičení dává třeba Paul Gilbert na svých videoškolách, nejlepší je ta první. Na konci doporučuje co nejvíc cvičit.