Zdravíčko,
jmenuju se Martin, jsem z jižní Moravy, měřím 192 cm, před dvěma týdny jsem maturoval, mám dvě sestry a kulaté záda
S kytarou jsem začal někdy v sedmé osmé třídě. Trampské a táborákové písničky, taky Nohavica a různé jiné songy. Učil jsem se a doteď se učím sám, protože ve svém okolí neznám nikoho, kdo by mě na kytaru mohl učit. Možná jsem jenom líný se po někom shánět, ale mě to takto zkrátka vyhovuje.
První kytara co jsem kdy měl, byla stará španělka po taťkovi (pův. cena 500 Kčs). Pak jsem si chtěl honem koupit něco lepšího, tak jsem uspěchaně bez zkušeností koupil nějaké jumbo značky AMADA. Pár let jsem na něj hrál, ale v poslední době jsem měl jakýsi vnitřní pocit, že mě ta kytara omezuje. Osud tomu tak chtěl, dověděl jsem se o borcovi co prodává Furcha. Vzal jsem tu kytaru do ruky a hned jsem měl jasno. Teď po třech měsících Furchování vím, že osud zkřížil naše cesty
V kapele jsem asi tři měsíce. Nehrajeme sice hudbu zrovna podle mých představ, ale jsou to skvělí kámoši a navíc zkušenosti s kapelou se hodí vždycky. Jinak jezdím jamovat ke kámošovi co hraje na basu. To je to pravé ořechové.
Co se hudby týče, nemám rád vyloženě tvrdé styly. Jinak jsem schopný poslouchat všechno kromě techna a zpívané dechovky.
Nástroje kromě kytary? Cíleně se nevěnuju ničemu, ale když zůstanu s nějakým nástrojem sám v jedné místnosti, zkrátka to nevydržím a začnu to na něj zkoušet.
No pozoruju, že jsem se docela rozepsal. Tak se vám omlouvám za ty dvě minuty, které jste strávili čtením tohoto dlouhého a nudného článku a přeju vám všem ať vám to ladí
