Hudební fórum

postylion" Dík za tip, to se hodí !
starypadr: Původní Stratovské brumendo, s 6ti vruty, se už od počátku, tuším, nastavovalo jako ´floating´, tedy ´na půl žerdi´jako dvouzvratné. Je to myslím vidět i na původních Leových nákresech. Osobně mi to nevyhovuje a kvůli snadnějšímu ladění dotahuju samozřejmě na fest, ale pro poctivost mám za to, že původní záměr byl floating.
https://www.teepublic.com/t-shirt/31573 ... print-1956

dík, taky dobrá metoda. čili potvrzení možné obouzvratnosti?
Měl jsem ale na mysli ´bezzásahové´nastavení, prostě jen povolení pér, aby kobyla nedosedala a umožňovala i lehké vytažení. Znova - nic pro mě. Ale jsou hráči, kteří na tom bazírujou a dokonce tvrdí, že to ovlivní zvuk ("chime" pružin?). Svého času jsem zkusil na svém stratu oboje (hardtail vs. floating), udělal jsem referenční nahrávky a žádný rozdíl.

Když jsem kupoval svého strata u Baygera v Ostravě (Fendercentrum, dnes již asi neexistuje...), tak mi přímo on říkal, že to tak má být ve vzduchu mírně. Že na to ta kytara byla konstruována (viz. zjevné nákresy) a je to tak správně. Sám jsem to tak na tom stratu vždy provozoval. Že se pružiny chvějí je pravda a sám to slyším. Pokaždé když doma brnkám nasucho na toho strata před spaním pár minut, v baráku je naprostý klid a ticho a když do toho víc hrabu, tak po zatlumení je ještě tak vteřinu ty pružiny slyšet. Když jsem to slyšel poprvé, tak jsem nad tím parádně koumal
Ale nemyslím si, že by to bylo slyšet v elektrickém zvuku. Možná při velké hlasitosti a nějakým zkreslením, ale tam se podle mě spíše dřív prosadí do vazby a nepříjemností samotné singly než tohle.

Pružiny ve zvuku slyšet jsou - stejně jako harfička - čím je větší gain, tím víc.
Řešilo se, je víc možností jak na to - zde je jeden snadný návod, který jsem použil, funguje:
floyd-rose-ladeni-11190-160?highlight=pružiny#p745476

Na jakoukoli kytaru - a obzvlášť s tremolem - bych si prdnul zamykací mechaniky.

Vzal jsem do ruky starou Kramerku a Telecastera a koukám na rozdíl výšky strun u nutu. Nikdy mne jako uživatele nenapadlo tohle zkoumat, pouze zkušenost mně říkala, že bych do toho nerýpal. Ten rozdíl výšky strun u nutu Kramer vs Tele, je značný. Strata jsem nikdy neměl a až tady jsem se dozvěděl, že se dá tremolo nastavit jako dvouzvratné. Fender tremolo, nebo FR struny povoluje (kobyla se zdvihá), nebo natahuje struny a v "nožích" se zhoupne dolů a struny jdou pod klidovou úroveň a proto jsou nulté pražce zřejmě vyšší. Představuji si co by se stalo, kdybych probrousil nultý pražec na Kramerce .
Když na to koukám, tak oni vlastně na tremolu Floyd-Rose vylepšili rozsah vibráta Strata a zafixovali struny proti rozlaďování, proto i ten rozdíl výšky strun u nutu bude zřejmě ještě větší, než u Strata. Pletu se?

Záleží na výšce pražců a síle strun. Pak na prohnutí krku a rádiusu hmatníku. Nakonec na technice hry a páce a botlenecku. Druh tremola je úplně poslední. Tak vidím já. Výška prvního pražce a síla strun je pro nulák 99,9% problému.

Valášek říká, že výška nulák vs. 1. pražec by měla být stejná jako 1. pražec vs. 2. pražec. (prostě jako výška nad dalším pražcem po zmáčknutí prstem). Zní to naprosto logicky, měl jsem proto rád Jolany, které ten klasickej 0-tej pražec mají a plast je až za ním-jen pro stranovou distanci. Ale časem jsem zjistil, že takhle nízkej nulák způsobuje drnčení prázdných strun. I moje Diamantka, po přepražcování Jurkovičem, má myslím tu nulu o chlup vyšší. Nedokážu to zdůvodnit, ale prostě mi vychází, že 0 vs. 1. by měla být o malinko víc.

Je to možná OT, ale podívejte, jak vypadají pražce mého strata od Stagu po 15 letech. Hrál jsem na něj jen cca 7 let, pak jej nahradily jiné kytary. Takže do levné kytary nijak extra neinvestovat.

ty pražce jsou v pohodě. Ironie?

torst píše: 5.01.2019 10:16 Valášek říká, že výška nulák vs. 1. pražec by měla být stejná jako 1. pražec vs. 2. pražec. (prostě jako výška nad dalším pražcem po zmáčknutí prstem). Zní to naprosto logicky, měl jsem proto rád Jolany, které ten klasickej 0-tej pražec mají a plast je až za ním-jen pro stranovou distanci. Ale časem jsem zjistil, že takhle nízkej nulák způsobuje drnčení prázdných strun. I moje Diamantka, po přepražcování Jurkovičem, má myslím tu nulu o chlup vyšší. Nedokážu to zdůvodnit, ale prostě mi vychází, že 0 vs. 1. by měla být o malinko víc.

Měřil jsem to vsouváním různě tlustých kousku kartonu a nyní to mám takto: po stisku struny na prvním pražci je mezírka na druhém pražci cca 0,25 mm a prázdná struna - první pražec cca 0,5 mm.
Když jsem na cvičném nultém pražci nastavil na prázdné struně - první pražec cca 0,25 mm, při větším úhozu struna dost drnčela - tedy o ten první pražec (tlusté E). Nezbývá než potvrdit to, co napsal torst…

grock: nastavení nulového pražce na výšce pražců nezáleží, rozhodující je jaké je vzdálenost první pražec - struna nad ním. A ta je daná vyrobením (upravením) nulového pražce. Obsah ostatních vět mi připadá nějak logicky obrácený - jen můj názor.

torst píše: 5.01.2019 11:28 ty pražce jsou v pohodě. Ironie?

Příspěvky nademnou jsem nečetl, takže poznámce o ironii nerozumím.
Právě že vpohodě nejsou. Ten tón na struně G začal drnčet, protože se pražec vymačkal. Možná to na té fotce nejde tak vidět, ale díra v pražci je odhadem půl milimetru hluboká. Kytaru teď seřídím a chvilku to bude OK, ale brzo se vymačká tak, že bude nutné jej vyměnit.

Simiruz: 1/2 mm? Když beru, že pražec bývá vysoký 1-1.2 mm, nechce se mi věřit. To co vidím na fotce je normální opotřebení pražce po 7 mi letech. Myslíš, že na US Fendru by byly netknuté? Mám to takto na mnoha kytarách, i víc, ale protože jsou sousední pražce vymačkané + - rovnoměrně, nic extra nedrnčí. Fotku jsem tedy pochopil jako pochvalu Staggu a levných kytar.
Myslím, že vyměnit 1 pražec nelze, nikdy netrefíš správnou výšku a právě vzhledem k vymačkání sousedních. Mění se většinou všechny.
Měl bys hrát na kytaru víc než jednu píseň, resp. víc než jeden akord, resp. víc než jeden tón, aby se ti nevymačkal jen jeden pražec na jedné struně. :-E

grock píše: 5.01.2019 1:58 Záleží na výšce pražců a síle strun. Pak na prohnutí krku a rádiusu hmatníku. Nakonec na technice hry a páce a botlenecku. Druh tremola je úplně poslední. Tak vidím já. Výška prvního pražce a síla strun je pro nulák 99,9% problému.

Asi jsem byl špatně pochopen. Já se domnívám, že druh tremola je právě rozhodující. Systém jako Bigsby, nebo co používá(l) starý Burn (hýbe se vodorovně na ložiskách celý struník) a i Jolana, jdou struny přes kobylu a výška strun se nemění, kloužou po pevné! kobyle, ale FR a Fender se mění výška celé "plovoucí kobyly" + - a to si myslím je důvod vyššího nultého pražce, chodí od klidové pozice (osy) výškově nahoru i dolů.
Jak jsem psal, Strata neznám, jsem teď mimo, ale jak to půjde vlítnu do krámu a bude jasno.

tak to by snad platilo, kdybys tremolem tremoloval jen na prázdných strunách. Ale pokud máš něco na hmatníku zmáčknutého, tak je ti výška nuláku šumák, ne?
Výškou nuláku má smysl se zabývat, jak píšu výše, měla by být výše. Ale s parlandem to myslím nesouvisí.

FR tremolo jsem nikdy neměl a nevím jak moc se při používání mění výška strun, ale kolik ta změna výšky na kobyle (řádově desetiny?) udělá na opačném konci u nuláku? Naprosto zanedbatelné, na druhou stranu pokud máš "přetlačovat" vysoký nulák při hraní ef barré, nechtěl bych na takovou kytaru hrát.

Neblbni, Efko přeci nehraješ skutečným barré. Ukazovák tiskne jen e1, h a E6. Ne? Ale to je na jinou diskusi.

torst píše: 5.01.2019 19:32Neblbni, Efko přeci nehraješ skutečným barré. Ukazovák tiskne jen e1, h a E6. Ne? Ale to je na jinou diskusi.

To není na dlouho diskusi. Každý z nás má jinou ruku a jinak dlouhé prsty a tvarované svalíky na nich .... A jiný styl hraní, který považuje za pohodlný. Já hraju barré vždy plné, i kdybych potřeboval jen jeden, dva, tóny. Ruka je pořádně, tím stiskem, opřená. Lépe tak dosáhnu ostatními prsty. A také můžeš snáze přecházet na sedmičku či kouzlit s pulloffy. Nedržet to pořádně je zlozvyk.

hm, tak to já si teda ulevuju a držim jen ty, které jsou potřeba.

V tomto případě to vidím jako starypard, též to držím celé, a shodnu se s ním i na tom odůvodnění. Zda je to zlozvyk, netuším, jak nejsem akademicky školený klasický kytarista, tak moc nevím, co se smí, a co ne ale tohle mi přijde lepší právě takto.

když hraješ celej večer s akordeonistou, kterej hraje 80% v F dur, zbytek, C, G, tak jsem v barré skoro pořád a to už si hodně musíš rozvrhnout síly, aby ti nechcípla levačka.