Hudební fórum

mirostrat píše: 12.05.2022 8:27
kurnik, len reverzná hlava na co to je dobré ? na pohodlí ladení určite ne. Kroutit ruku jak Saxana

S co nejdelší hlubokou strunou na hlavě přišla u bas Fodera - s tím, že to má zlepšovat chování tý struny (snad intonaci i složení harmonických) ještě v šílenějším provedení (u nás to hojně využívá baskytarář Miroslav Vlček).


U kytar asi někdo přepokládá stejný efekt -> třeba Daniel Salontay - od 4:00 se o tom zmiňuje

Ja vychádzam z konštrukcií svetoznámych firiem a stále som rozmýšlal, prečo má Music Man 4 + 2 klúče. Vyšlo mi, že kvôli ladeniu, lebo Petrucci, nemá zámky, ale zamykacie mechaniky a tým pádom je tá struna kratšia a menej sa rozladí, alebo skoro vôbec. Zas to, či nemá nejaký protirozlaďovací systém v tej kobylke neviem, ale čítal som, že v podstate klasika Strat kobyla. Tá hlava je ďalšia v mojom poradí škaredých
Nechcem nejak prudit, ale však v tom videu vysvetluje, že má na tenkom E iný, resp. mäkší zvuk. No, ale zas na hrubom má ostrejší, keď je bližšie ku kobylke. Čím ho dávam dál od kobylky, tým je víc krkový zvuk. Však môže hrat aj na strednom a bude mat ešte mäkší zvuk
Zvukovo by som ešte chápal to, že sú rohy opačne voči strunám a to môže mat vplyv na zvuk.
Podla mňa, sa reverzné hlavy začali robit kvôli nejakému odlíšeniu od masy. Vznikla z toho móda, hlavne u metláckych gitár. Keď zamknem metlácku gitku zámkom, tak jak môže mať struna iné pnutie ?
Tomu pnutiu som nejak nepochopil, to by chcelo odborne zmerať Newton metrom a pritom laboratórne skúšať zmenu zvuku
Výhoda neprístupu do vysokých polôh už je fakt haluza. Dnešné trendy Super Stratov velia čo najpohodlnejší prístup.
Kurnik, ani videniu do dlane na páke som nepochopil
Ale fakt to nejak nekritizujem, je mi to jedno, či to niekto rieši, ale poznám dosť skvelých gitaristov a proste, keď chytia do ruky gitku, tak sa to valí jak lavína a špekulanti riešia blbosti a nezahrajú ani ťuk.

Floysdrose 1000 je ocel, ale výroba je v asii. Pokud se třeba koukneš na opotřebované břity můžeš tam vidět něco jako měděnou vrstvu, to je vrstva mezi ocelí a chromem.
Zatím všechny Grovery, co jsem potkal byli OK.
Můj SX strat byl HSS, singly nic moc, řekl bych že keramika. Humbucker docela ušel.
Vzhled hlavy je čistě subjektivní a né každému se něco líbí, pro mě hlava na S620 je hnusná a to samé i amarok.
Reverzní hlava má jeden pozitivní vliv. Tím, že máš delší strunu E, tak je více tvrdá a můžeš více podlaďovat. Struna e je naopak měkčí.

Pokud ma struna nejake tloustky a pri nejake menzure nejaky ton = pnuti, je jedno, jestli je za nulakem kilometr struny, nebo provazek, nebo hned mechanika. Asi to muze mit vliv na ruzne harmonicke a celkovou barvu, ale ne na pnuti struny.

Hmmm teď jsi mě znejistil, nějak jsem to bral jako fakt a moc jsem nad tím nepřemýšlel. Takže se omlouvám za případnou mystifikaci.
Když si vzpomenu na zkoušku tahem, tak je jedno jak je vzorek dlouhej, vždy šlo jen o průřez. Čistě teoreticky by to teda mohlo být naopak Při bendingu na E s reverzní hlavou by se teda měla struna jednodušeji vytahovat jelikož se při stejně vynaložené síle prodlouží více než u klasické hlavy.

Ale mlho, bendujeme uvnitr menzury. Co je za nulakem je jedno!

moc nevim o co jde,ale řekl bych že není jedno jak dlouhá struna je za nulákem, struna tam má možnost klouzat a ovlivňovat obě pružná prostředí od nuláku na obě strany, kdyby se ta struna na jedné straně stala nepružnou, pak by to bylo asi jedno,ale tak to není, proto třeba tlumíme struny za nulákem třeba ne?

to:wolfi
Floyd 1000 je vyrobený v Asii, to som tu niekde čítal, na HF. No ja som ho mal na tej
https://www.thomann.de/cz/bc_rich_shred ... _fr_bc.htm
tu aj je písaný FR 1000
https://bcrich.com/product/shredzilla-p ... loyd-rose/
Floyd 1000 by mala byť poniklovaná nerez a pomosadzená. Tam boli aj tie Grovery. To bola gitka z druhej ruky, ale v záruke. Nic na nej nebolo menené.
Trocha OT, ale dobrá koncepcia je systém tých krátkych upínacích šróbov, rovno do kameňa, napr. Ibanez.
No, ale mal som na robenej LP Grovery a tie boli super, tak 20 rokov dozadu.
Tie SX snímače sú podla mňa dobré, len to je tiež subjektívne, jak tie hlavy. Mne sa ten hambaker zvukovo páči a mám ho na robenom Super Strate, teraz som na neho dal ale skúšobne z tej S-620 TR Rock.
Jasne, ja to myslím tak, že pre mňa je hnusná tá hlava, inému sa môže páčit jaká chce, to fakt berem.
Mne sa páčia tie ostré hrany ala Ibanez a podobné, alebo klasika Strat hlavy.
Tomu práve nerozumiem, prečo by mala byt tá struna měkčí, alebo tvrdší, veď je natiahnutá medzi kobylkou a nulákom a za nulákom ju ladím. To jak je dlhá za nulákom je jedno, môže to mat vplyv jedine na zvuk, barvu a harmonické, jak píše himself. Však keby som ju zámkom zamkol, tam môžem hlavu aj odrezat, jak by to zmenilo pnutí ?
Neprudím, len sa pýtam

Trevore, muze to ovlivnit (asi) zvuk harmonickymi a parazitnimi zvuky, ale napeti ve strune (=sila nutna pro bend) se nezmeni.

Trevor píše: 12.05.2022 19:23 moc nevim o co jde,ale řekl bych že není jedno jak dlouhá struna je za nulákem, struna tam má možnost klouzat a ovlivňovat obě pružná prostředí od nuláku na obě strany, kdyby se ta struna na jedné straně stala nepružnou, pak by to bylo asi jedno,ale tak to není, proto třeba tlumíme struny za nulákem třeba ne?

Keď myslíš tlumení struny za nulákem k mechanikám tými gumičkami a tlumítkami, tak to je preto, aby ti nerezonovali tie struny, když hraješ. Lebo to sú prakticky pazvuky, to isté pružiny na pákach, tiež rezonujú. Tak sa tlmia. Preto, keď máš 3 pružiny na páke, tak sa dávajú krajné v bloku do 2 a 4 zuba na úchyte, malo by to zrušiť tie pazvuky, ale lepšie to je celkovo utlmiť, napr. hubka na riad - nádobí pod pružiny. Je kopec návodov, aj rozstrihnutá hubka na riad do pružiny.
Keď myslíš na nuláku smerom k páke, tak to je, aby ti prázdne struny stlmilo, keď vypaluješ rýchle behačky.
Niektorí špičkový hráči tie tlumítka používajú a niektorí nie
Lars Johan Yngve Lannerbäck, teda Yngwie Malmsteen nepoužíva žiadne blbosti, hrá na Strakáče a jak vypaluje.

himself píše: 12.05.2022 18:49 Ale mlho, bendujeme uvnitr menzury. Co je za nulakem je jedno!

Ano benduješ uvnitř menzury, ale při bendování natahuješ strunu i mezi nulákem a ladící mechanikou. Teď si vymyslím příklad, při bendování silou 5N jí prodloužíš o 5% délky, což je od ladicí mechaniky až po kobylku (například klasika strat). Takže na reverzní hlavě u struny E musím mít větší průhyb při stejné síle než na klasické. Nikdy jsem to nijak neporovnával, ale teoreticky se mi bude vytahovat pocitově lépe, ale zase budu muset ujet bendingem větší vzdálenost.

mirostrat píše: 12.05.2022 19:31 Však keby som ju zámkom zamkol, tam môžem hlavu aj odrezat, jak by to zmenilo pnutí ?
Neprudím, len sa pýtam

U zamykacího nultého pražce to musí být úplně jedno. Tam je napnutá struna jen mezi nulákem a kobylkou. Zkoušel jsem pogooglit, protože jsem měl nějak v hlavě zaryto, že na tý reverzní hlavě je to E tvrdší. A musím říct, že těch názorů jsem objevil víc. Pak jsem i objevil že se lépe benduje na 1. pražci, což je protiklad.
No chtělo by to vyzkoušet, nemám s tím praktickou zkušenost.

Ja som si zas všimol, že, hrám a zrazu, stvrdnú struny a celkovo sa horšie dohmatáva a benduje. Pritom sa naoko nič zvonka nezmenilo. Čo hrám, tak nad tým tozmýšlam, čím to je.
Vlastne ma napadlo, že nastavovaním výstuhy sa mení aj rezonance nástroja a tým aj tvrdost strún.
V určitom bode a fakt je to aj desetina otáčky struny zmäknú, ale gitka rezonuje rovnako.
Když je gitka nastavená, možná to zpôsobí tlak vzduchu, slnečné erupce, nebo co tú desetinu a zmení tvrdost strún.
Videl som video, kde týpek nastavuje gitky so šróbovaným krkom, ten tam hovorí a treba to vyskúšat, že treba dotiahnut šróby na fest a potom fakt chlp povolit. Vraj to citelne zmení zvuk k lepšiemu. Skúsim to nájst, bol to chlápek z nejakej renomovanej firmy.
Nemal som čas to skúsit.
Tak kludne sú aj mýty, ale hocičo neuveritelné sa preukáže.

volfi, po interním půlnočním brainstormingu ti musím dát zapravdu Když to shrneme, tenze struny je tedy pořád stejná, bez ohledu na délku za nulákem. Při bendu je ale potřeba menší síly. Takže vlastně pocitově je struna měkčí, protože to poznáme právě hlavně při tom bendu.
Co ale moc nechápu, proč tohle někdo preferuje u basových strun spíš, než u těch tenkých. Nedává mi to nějak smysl. Leda by to byla nějaká kalkulace se sadami, které mají výrazně tlustší basy...

himself píše: 13.05.2022 7:03 volfi, po interním půlnočním brainstormingu ti musím dát zapravdu Když to shrneme, tenze struny je tedy pořád stejná, bez ohledu na délku za nulákem. Při bendu je ale potřeba menší síly. Takže vlastně pocitově je struna měkčí, protože to poznáme právě hlavně při tom bendu.
Co ale moc nechápu, proč tohle někdo preferuje u basových strun spíš, než u těch tenkých. Nedává mi to nějak smysl. Leda by to byla nějaká kalkulace se sadami, které mají výrazně tlustší basy...

No je taky potřeba si uvědomit, že to asi teoreticky tak je, ale prakticky ten rozdíl může bejt tak malej, že v tom není rozdíl, dalo by se to spočítat Jedinej plus, co mě napadá je to, že by mohli jít lépe umělé flažolety na 1. - 3. pražci třeba.

No mně se ale zdá, že to jsou právě benefity dobré spíš pro tenké struny

Ćaute, nechcem sa Vám do debaty nejak montovat, ale, pochopil som to tak, že čím je dál struna od nuláku k mechanike, tenké E, tým by sa malo lahšie bendovat. skúsil som teraz na dvoch gitkách bendovat s odomknutými zámkami a so zamknutými. Pocitovo je to rovnaké, aj keď viem, že by som to mal skúsit na hrubom E, aby bola struna blíž k mechanike.
Dalo by sa to odmerat s Newton metrom, nahodit Éčka a skúsit trebárs na rôznych polohách kolik to ukáže, pri zdvihu tej struny do rovnakej výšky.
Sry, ale niekedy som jak Pytagoras v Red Dwarf, len ja riešim zámky
https://www.youtube.com/watch?v=4UissB2Wi7g

Newton metr ti naměří vždy to samé, o tom to není. Představ si že máš dvě struny o délce 2cm a o délce 6cm. Když každou budu natahovat stejnou silou, tak se obě prodlouží o stejné procento celkové délky. Řekneme teda, že při 10N se struna prodlouží o 10%, tak krátká struna bude mít 2,2cm a dlouhá 6,6cm. Proto by měl být pocitově bending měkčí. Se stejně vynaloženou silou prostě vytáhneš strunu dál.
PS. ty čísla jsou vymyšlený pro příklad.

Bendování jsi zkoušel na 1. pražci? Teoreticky to mohu doma zkusit také.

himself píše: 13.05.2022 8:00 No mně se ale zdá, že to jsou právě benefity dobré spíš pro tenké struny

No jak se to vezme někdo flažuletuje na E a někdo benduje na e pro mě by teda byla ideální hlava ve tvaru T

OK, dik za polopatistické vysvetlenie. Na 1. pražci som neskúšal, na 12. som skúšal
Pochopil som to tak, že pri natiahnutí e na prvú mechaniku, 2 cm od nuláku, by som vybendoval na spodnú značku na hmatníku na 12. pražci a tou istou silou, ak by bola mechanika trebárs 20 cm od nuláku, by som vybendoval na vrchnú značku na 12. pražci ? Obrazne samozrejme.
No, tak to ma napadla hovadina, že by vlastne na konci hlavy bol Roller nut a kolík, kam prevliekaš strunu by bol zospodu hlavy. To by si mal na Strate 30 cm a na 7-ke 40 cm tú dlžku
miesto 15 cm a 20 cm a ešte by to aj dobre vyzeralo, ha, ha

Obrazně řečeno ano.

volfi píše: 13.05.2022 9:59 Představ si že máš dvě struny o délce 2cm a o délce 6cm. Když každou budu natahovat stejnou silou, tak se obě prodlouží o stejné procento celkové délky. Řekneme teda, že při 10N se struna prodlouží o 10%, tak krátká struna bude mít 2,2cm a dlouhá 6,6cm. Proto by měl být pocitově bending měkčí.

Hele a není to tak, že na bend o určitou výšku potřebuješ nějaký relativně věští napětí? Tzn. Delší strunu sice vytáhneš o stejnou délku snáz, ale bude to znamenat menší pretvoreni (=relativní prodloužení) a tím pádem to bude nízko a budeš muset zabrat víc a vytáhnout víc aby byla zadaná změna napětí ve struně?