no pánové musím se vám omluvit za moje nekorektní chování... měl jsem teď takovou chvíli prozření u (několikáté) flašky vína a musím říct že občas se co se týče mojí hry na kytaru a oblíbené muziky chovám tak trochu omezeně... když jsem čet příspěvek, že castles made of sand jsou lehký, tak jsem si vzpomněl na to jak jsem se to nedávno naučil a byl jsem tak hrdej na to že jsem to jen okoukal z videa že jsem zapomněl na podstatu věci, a to není technická obtížnost (někdy si to prostě zveličuju, z určitejch úspěchů se snažim dělat větší kvůli tomu že mě to pak víc motivuje) ale to co je kytarista schopnej přenýst na posluchače. Určitá emoce, často označovaná jako feeling. Prostě promiňte, nejsou zas tak těžký ty zámky z písku, přece jen je tu určitě mnohem složitější muzika, kterou jsem ještě zatím neměl čas pochopit. Někdy si říkám, že je čas posunout se někam dál, ale já na to nemám povahu, nikdy jsem neposlouchal hodně interpretů zároveň. Radši si vychutnám každou sekundu něčeho, co jsem slyšel a líbilo se, tak si pak seženu spoustu nahrávek a rozřadim je, zapamatuju si ty co mi něco předaly a jdu na další. Znám hodně lidí, co vyjmenujou 40 kapel od kterejch maj polovinu alb v malíku a já je ani neznám nebo znám a nic jsem o d nich neslyšel (a to jsou některý celkem známý kapely), na druhou stranu nikdy jsem o sobě netvrdil že jsem na muziku expert i když jí mám rád nade vše. Takže mi musíte prominout jestli se někdy budu chovat trochu... jak to říct, no jak jsem to napsal.
Jimi je hodně o schopnosti převíst to co vám lítá v hlavě na hmatník a to je dost často těžší než zahrát to a to podle tabu. Jednou bych se určitě chtěl dostat do fáze, kdy budu hrát (kromě vlastních slátanin

) známou skladbu ale úplně jinak. Myslím že umění co se týče hraní coverů a celkově cizí muziky je zahrát to tak, jako kdybyste dostali jen samotnej podklad... samotnej základ písničky a měli do toho tvořit vlastníma slovama a notama, přece jen když si vzpomenu na nedávnou kauzu kalouska a supportů, tak si vždycky taky musim vybavit kolik muziky je okopírovaný... v podstatě všechno co někam směřuje vychází z něčeho předchozího. Většinou je těch námětů víc, ale to už je pak věc talentu kolik je člověk schopnej "dosadit" z toho co už někde slyšel a z toho co mu vzejde z nitra. Myslim že tim chtěl vyjádřit Hendrix i svůj Earth & Space... Earth je to převzatý, to zaběhnutý; Space je jen to z člověka.
Castles made of sand určitě nenabízej tolik možností "odběhnout", ale člověk to musí brát jako zábavu a ne soutěž, takže učte se co chcete, jen to nezapomeňte hrát jak byste chtěli, kdybyste měli mocnou ruku kytarového boha.

Ne šložitě, ale podle vás.

Sorry jestli je tohle trochu sentimentální a kdovíco, jsem fakt ještě docela v ezotérickém rozpoložení, i když nevim co to znamená.
