to LAMA: Poradil/neporadil?
Tady je dost
ROZDÍL v tom, jestli se tazatel:
1) přemáhá do hraní samotného (nebaví ho hra ani nemá motivaci)
2) baví ho hra nebo má motivaci, ale už přemáhá své fyzické nebo psychické možnosti
Pokud platí
1), tak jsi poradil dobře. To je ale jen případ ZUŠek, ty jsou zabiják těhle motivací. Tam nehrajete hudbu, kterou žerete, navíc přehrávky jsou pro většinu dětí víc stres než nějaký požitek - v tomto případě se vám tedy vynaložené úsilí nijak nevrací. Navíc ještě to celé posilují těmi deb****mi soutěžemi, kde rozhoduje pár porotců, místo diváků. Samozřejmě je z toho asi kupa zkušeností, ale tohle právě dělá z lidí stroje, ale ti naštěstí dost často dostávají rozum a začnou třeba tvořit svoji hudbu.
Vše ale naznačuje, že u tazatel platí spíš ta možnost
2).
Takže jsi spíš poradil dost špatně.
Chtěl bych tu taky říct, že v samotném cvičení na kytaru nemusí být jen potěšení ze samotné hry v daný okamžik, ale může tu být i malé či větší množství urputné dřiny v zájmu vyšších cílu.
Pokusím se o
malý fylozofický rozbor.
* 2a) Pokud dokážete cvičit X hodiny denně JEN kvůli potěšení ze samotné hry, tak si můžete gratulovat. Takových lidí je na světě hodně málo. Jsou to lidi, kteří se na špičku nedostali ne až tak kvůli své vůli, ale jen kvůli tomu, že je to prostě bavilo. To jsou pak ti lidé, co jsou schopni "cvičit i na záchodě".
* 2b) Ale i kdybyste rádi necvičili a jen dřeli a "ničili se" poháněni jen nějakou motivací, tak i to je podle mě v pořádku (pokud samozřejmě cvičíte správně a zodpovědně), protože se vynaložené úsilí dozajista vrátí mnohonásobně, třeba v podobě povedeného koncertu.
Ty dva druhy motivace má každý z nás, určitě to není vyloženě vrozená věc, ale ti, co od obojího mají požehnaně a ještě k tomu talent, tak to jsou ti Hendrixové, Satrianiové, Vaiové, Wyldeové.....
My ostatní si musíme přiznat, že tu kytaru prostě tak nežereme, ať už jedním, nebo druhým způsobem.
Třeba Šebrle dřel jak prase, kolikrát mu v hlavě problesklo, že by se na to nejradší vys**l. A myslíte, že když dostával olympijské zlato nebo jen když odcházel ten den z tréninku, tak litoval jediné chvilky strávené na stadionu? No možná pokud se ten den nezranil, ale to u kytary naštěstí nehrozí.
Takže bych tu dementoval i uváděné znechucení kytarou.