Hudební fórum

Ještě se taky musí počítat s tim že anodový napětí bude cca o 20V menší než při použití diod . A měla by mít extra žhavení.

Aha... tak tam nakonec asi nechám ty polovodičový diody

A ještě k součáskám... postačí, když do zdroje a kolem powerampu dám 2W rezistory? A kondíky ve zdroji to byde chtít minimálně na těch 350V, ale postačí v preampu na 25V?

Takže finální schéma zapojení vypadá takto... až si našetřím, tak objednám součástky a pustím se do stavby

Všem, co mi pomohli patří moje díky a až někdy potkám mmjuze, tak máš u mě čokoládu .

Jojo, jak píšou kluci, s tímhle síťákem to bude lepší usměrnit polovodičem. Má příliš nízké napětí a kdo ví, jak je dimenzované vinutí pro žhavení.
Elyty v katodách ECC83 bohatě stačí na 25V. Vazební ( 10n, 2n2, 15n ) nejlépe na 400V, v nouzi by to zvládly i na 250V a ty co jsou v korekcích ( 100n a 200p ) můžou být jen na 63V.
Ten 1K odpor na G2 bych dal raději 2W, zvláště když to bude něco z GESu a pod. I když teoreticky by měl stačit i půlwaťák. Stejně tak ten 100R za prvním elytem ve zdroji anodového. Ve starých aparátech na této pozici najdeš i 10W dráťáky, což je sice na první pohled nepochopitelné, ale asi to má co do činění s vyšší indukčností těchto výkonových odporů. Ovšem to je jen můj dojem!

mmjuz píše:Jojo, jak píšou kluci, s tímhle síťákem to bude lepší usměrnit polovodičem. Má příliš nízké napětí a kdo ví, jak je dimenzované vinutí pro žhavení.
Elyty v katodách ECC83 bohatě stačí na 25V. Vazební ( 10n, 2n2, 15n ) nejlépe na 400V, v nouzi by to zvládly i na 250V a ty co jsou v korekcích ( 100n a 200p ) můžou být jen na 63V.
Ten 1K odpor na G2 bych dal raději 2W, zvláště když to bude něco z GESu a pod. I když teoreticky by měl stačit i půlwaťák. Stejně tak ten 100R za prvním elytem ve zdroji anodového. Ve starých aparátech na této pozici najdeš i 10W dráťáky, což je sice na první pohled nepochopitelné, ale asi to má co do činění s vyšší indukčností těchto výkonových odporů. Ovšem to je jen můj dojem!

ok. díky moc... a ještě jeden dotaz (vím, já si nedám pokoj )... ale, jak funguje ta zpětná vazba a co tam způsobuje? Chvilku jsem nad tím bloumal, ale nepřišel jsem na to, proč by to nefungovalo i bez ní.

Zpetna vazba je, jak uz napovida nazev, vazba z vystupu na vstup. Existuji dva druhy, kladna a zaporna. Kladna funguje tak, ze se cast vystupniho signalu pricita k vstupnimu, coz vede nevyhnutelne k rozkmitani zesilovace. Ty pak uz porad jen osciluji (kmitaji), proto se jim rika oscilatory.
Pak je tady zaporna zpetna vazba, kde se naopak cast vystupniho signalu od vstupniho odecita. To vede ke snizeni zesileni zesilovace, to zase ke zvyseni stability . Dale pak jeste rozsiruje zesilovane frekvenci pasmo smerem dolu (pridava basy). To prave dost pomaha mene kvalitnim vystupakum, ktery maji s basy problem.

Lukus píše:Zpetna vazba je, jak uz napovida nazev, vazba z vystupu na vstup. Existuji dva druhy, kladna a zaporna. Kladna funguje tak, ze se cast vystupniho signalu pricita k vstupnimu, coz vede nevyhnutelne k rozkmitani zesilovace. Ty pak uz porad jen osciluji (kmitaji), proto se jim rika oscilatory.
Pak je tady zaporna zpetna vazba, kde se naopak cast vystupniho signalu od vstupniho odecita. To vede ke snizeni zesileni zesilovace, to zase ke zvyseni stability . Dale pak jeste rozsiruje zesilovane frekvenci pasmo smerem dolu (pridava basy). To prave dost pomaha mene kvalitnim vystupakum, ktery maji s basy problem.

Ano, ano. Na úkor snížení citlivosti zesilovače se Ti zkonkrétní basy a sníží zkreslení, tedy hlavně v těch nižších pásmech. S výškami to je trochu komplikovanější, přenos vyšších frekvencí se s vyšší zpětnou vazbou trochu horší, ale právě zkreslení ve výškách u kytary bývá pozitivně hodnoceno. Důležitá je ta stabilita konce, jak píše Lukus. Proto jsem Ti připojení záporné zpětné vazby doporučoval. Pokud se Ti při oživování stane, že zesilovač nebude hrát, nebo jen při nejnižší hlasitosti a bude kmitat - různě houkat a dělat nepřístojnosti, tak to znamená, že máš připojenou kladnou ZV. Stačí přehodit fáze a je jedno, jestli na primáru, či na sekundáru. Kde to budeš mít pohodlnější.

ok, díky moc .

Tak bych měl zase dotaz... kolik tak bývá odpor vinutí výstupáku pro EL84? Potřeboval bych vědět jak hodnotu primáru, tak sekundárů.
Teď se mi domů dostal výstupáček, ale absolutně netuším pro jakou to je elektronku.
Bohužel nemám nic, co by změřilo impedanci, takže musím použít Ohm metr.¨¨

Díky moc.

Pikus píše:Tak bych měl zase dotaz... kolik tak bývá odpor vinutí výstupáku pro EL84? Potřeboval bych vědět jak hodnotu primáru, tak sekundárů.
Teď se mi domů dostal výstupáček, ale absolutně netuším pro jakou to je elektronku.
Bohužel nemám nic, co by změřilo impedanci, takže musím použít Ohm metr.¨¨

Díky moc.

Mam obavy ze obycejnym ohmetrem to nezmeris. Klasickym stejnosmernym ohmetrem totiz zmeris jen realnou slozku odporu vinuti. Impedanci je mozne merit jedine neprimou metodou v tomto pripade tj. nf generator a nf voltmetr, v nouzi by slo i pouzit vhodne sitove trafo a stridavy voltmetr/ampermetr (mereni pri f 50Hz ze site)

dako píše:

Pikus píše:Tak bych měl zase dotaz... kolik tak bývá odpor vinutí výstupáku pro EL84? Potřeboval bych vědět jak hodnotu primáru, tak sekundárů.
Teď se mi domů dostal výstupáček, ale absolutně netuším pro jakou to je elektronku.
Bohužel nemám nic, co by změřilo impedanci, takže musím použít Ohm metr.¨¨

Díky moc.

Mam obavy ze obycejnym ohmetrem to nezmeris. Klasickym stejnosmernym ohmetrem totiz zmeris jen realnou slozku odporu vinuti. Impedanci je mozne merit jedine neprimou metodou v tomto pripade tj. nf generator a nf voltmetr, v nouzi by slo i pouzit vhodne sitove trafo a stridavy voltmetr/ampermetr (mereni pri f 50Hz ze site)

já svopje trafko na el84 přeměřoval klasickým ohmetrem, protože jsem našel hodnoty pro reálný odpor, takže to jde.

Pikus: co to je za trafo? nějaká stará tesla?

rudie píše:

dako píše:

Pikus píše:Tak bych měl zase dotaz... kolik tak bývá odpor vinutí výstupáku pro EL84? Potřeboval bych vědět jak hodnotu primáru, tak sekundárů.
Teď se mi domů dostal výstupáček, ale absolutně netuším pro jakou to je elektronku.
Bohužel nemám nic, co by změřilo impedanci, takže musím použít Ohm metr.¨¨

Díky moc.

Mam obavy ze obycejnym ohmetrem to nezmeris. Klasickym stejnosmernym ohmetrem totiz zmeris jen realnou slozku odporu vinuti. Impedanci je mozne merit jedine neprimou metodou v tomto pripade tj. nf generator a nf voltmetr, v nouzi by slo i pouzit vhodne sitove trafo a stridavy voltmetr/ampermetr (mereni pri f 50Hz ze site)

já svopje trafko na el84 přeměřoval klasickým ohmetrem, protože jsem našel hodnoty pro reálný odpor, takže to jde.


Pikus: co to je za trafo? nějaká stará tesla?

To jedno je stará tesla 1PN 676 19 (primár má 0,6 Ohm a sekundár se mi nevešel do rozsahu měřáku, bojím se, že není OK) a ten druhý netuším. Tam jsem naměřil jen jednu hodnotu (asi taky primár 0,8 Ohm) a ostatní byly mimo rozsah (tenhle má více vývodů sekundáru). Bohužel na něm nikde není nic napsáno, takže nelze určit, co to je zač

Takže nemáte nikdo po ruce výstupáček na EL84, kde by jste mi to změřili?

dá se změřit převod trafa a z toho odhadnout, pro jakou lampu je určený. Vycházej ze dvou axiomů:

1) nejběžnější koncové elektronky v rádiích jsou EL84 a ECL86.
2) nejběžnější zatěžovací impedance v rádiích jsou 4 ohm a 8 ohm.

EL84 má Ra=5200 ohm, ECL86 má Ra=7000 ohm. Tím se dostaneme ke čtyřem číslům:

1) převod pro EL84 a 4 ohm = 36
2) převod pro EL84 a 8 ohm = 25
3) převod pro ECL86 a 4 ohm = 41
4) převod pro ECL86 a 8 ohm = 29

pokud přivedeš na sekundár trafa nějaké malé střídavé napětí (třeba 5V) a změříš si napětí na primáru (teoreticky tam může být i 200V, bacha na to), tak poměr mezi výstupním a vstupním napětí je zároveň i převod trafa a pokud si to srovnáš s těma číslama nahoře, tak bys měl poznat, k čemu to trafo je.

Netvrdím, že hodnoty budou úplně přesný, ale přibližně plusmínus cihla by to mohlo sedět.

ok, tak kuchnu starou nabíječku na telefon, tam by mohlo být malý střídavý napětí a to připojím na sekundár toho trafa...

a ještě, ve škole bych se možná příští tejden dostal ke měřáku impedance. Při jakých frekvencích bych to měl měřit?

nejjednodussi je metoda, co tu popisoval MIA, kdy zjistis pomer primar/sekundar. Jen opravdu davej bacha at ti to neda ranu ...

lunchie píše:nejjednodussi je metoda, co tu popisoval MIA, kdy zjistis pomer primar/sekundar. Jen opravdu davej bacha at ti to neda ranu ...

ok. A to, že jsem nenaměřil odpor (musí být víc jak 2000kOhm) na sekundáru je OK?

vinuti transformatoru je reaktivni zatez - pokud zmeris rezistanci, tak to je par ohmu, mozna par desitek, max. stovky ... urcite ne kila... (u vystupniho transformatoru). Takze kdyz zjistis pomer vinuti, tak pak staci vynasobit ten pomer dat na druhou a vynasobit 4 popripade 8 podle impedance reproduktoru a dostanes impedanci na primaru.
http://www.freewebs.com/valvewizard1/se.html

Transformer manufacturers generally state that an output transformer will show 'x' primary impedance with 'y' secondary load. For example: 5k primary impedance with an 8 ohms secondary (speaker). This is derived from the voltage and current ratio of the transformer, which are inversely proportional to each other. That is to say; if the voltage is stepped down, the current must step up:
The turns ratio can be given by:
Vin / Vout = Iout / Iin
Since each is the inverse function of the other, squaring the result will give us the impedance ratio:
Z = (Vin / Vout) squared.

Ne, já to napsal špatně... já chápu, jak to funguje (dělám SPŠ - elektro), ale nezdá se mi, že na sekundáru je odpor mimo rozsah mýho měřidla (max hodnota, co umí změřit je 2MOhm)

Pikus píše:Ne, já to napsal špatně... já chápu, jak to funguje (dělám SPŠ - elektro), ale nezdá se mi, že na sekundáru je odpor mimo rozsah mýho měřidla (max hodnota, co umí změřit je 2MOhm)

Pokud ti merak ukazuje "nekonecny" odpor tak je to vinuti pravdepodobne prerusene. Meril bych to tak jak jsem psal vyse a jak uz tu i nekdo potvrdil....sitove trafo napr. s vystupem 6V, pripojit na sekundar (repro) pak zmerit napeti na primaru a takhle zjistis prevod. Kriticky kmitocet vystupnich traf je prenos nizkych kmitoctu, takze 50Hz je celken vhodny.

U tech starejch vystupaku byvaji vinuti vyvedeny tim lakovanym dratem, kterym jsou vinuta. Kdyz pak na ten lak das sondu, tak tam nemas kontakt a nic nezmeris. Jestli to tak mas, tak zkus ten lak oskrabnout. Jinak je neco spatne, mozna vinuti v knedlu...

dako píše:

Pikus píše:Ne, já to napsal špatně... já chápu, jak to funguje (dělám SPŠ - elektro), ale nezdá se mi, že na sekundáru je odpor mimo rozsah mýho měřidla (max hodnota, co umí změřit je 2MOhm)

Pokud ti merak ukazuje "nekonecny" odpor tak je to vinuti pravdepodobne prerusene. Meril bych to tak jak jsem psal vyse a jak uz tu i nekdo potvrdil....sitove trafo napr. s vystupem 6V, pripojit na sekundar (repro) pak zmerit napeti na primaru a takhle zjistis prevod. Kriticky kmitocet vystupnich traf je prenos nizkych kmitoctu, takze 50Hz je celken vhodny.

sem vůl

až teď mě to napadlo... vede z toho takovej pofidérní vodič, takže jsem ho trošku očistil šmirglem a pocínoval, ale vývod upadnul, což je v háji... asi ho budu muset nechat převinout, protože ani kousek nekouká...

EDIT: Koukám, že jsi mě předběhnul

EDIT2: Neznáte někdo nějakou firmu, která se zaobírá výrobou transformátorů (napájecích i výstupních)? Asi se vykašlu na lowend a pokusím se o něco kvalitního.