qwer píše:Vyrábět v Číně není jen o levné pracovní síle (tohle pomalu přestává být pravda), ale hlavně o tom, že pak nemá ta firma problémy s odbory, nemusí řešit miliony evropských směrnic a nařízení, nemusí řešit dopad na životní prostředí.
Ale to přece je o ceně, to co píšeš se v Evropě vyřešit dá, ale stojí to peníze - jiný problém v tom není.
Technicky vzato řešitelné, ale stojí to peníze.
Číňani jsou neuvěřitelně pracovití a precizní, co jiného jim taky v té obrovské konkurenci na trhu práce zbýva - proto to není jen o ceně práce, ale hlavně o její kvalitě, poměru cena/výkon. Kdyby to bylo jen o ceně práce, tak si ti velkovýrobci postaví fabriku třeba v Somálsku, kde budou makat zaměstnanci za hrst rýže (doslova) - jak by to ale dopadlo? Jednak se v Africe nemaká (nejsem rasista, ale tak to prostě je), jednak postavíte fabriku a za půl roku vám ji znárodní nový místní vůdce s partičkou fanatiků s Kalašnikovy. No, to jsem zase krásně OT...
Proč by výrobci stavěli fabriku, když už v Číně stojí a funguje, má nasmlouvány subdodávky, zaměstnance atd., a proč by jí stavěli v Africe, kde není žádná infrastruktura a nic tam nefunguje, a není tam pracovní síla? Fabrika potřebuje energie, dopravní infrastrukturu ... a pracovní síla nerovná se křovák s lukem.
Furch imho před těmi x lety, kdy ta značka Stanford fungovala ve spojitosti s ním, zase takové "celosvětové" jméno imho neměl, takže určitě to tehdá zákazník necítil tak, že se podíval na kytaru s nápisem Stanford a pomyslel si "Jé, to dělá Furch z ČR, to musí být super". Furcha před lety asi ve světě moc neznali, proč by jinak dělal kytary pod značkou Stonebridge, kterou chtěl dobýt americký a anglický (?) trh, když by už značka Furch měla ve světě "jméno"? Prostě nejspíš ty kytary sekal pro nějakého distributora, který si asi nechal do smlouvy dát práva na názvy kytar, tvary a možná i konstrukci, s Furchem se pak třeba nedomluvili na ceně a tak do velkodisributor začal sekat někde jinde - a kde jinde než v Číně, kde je cena práce určitě blíž ČR než třeba Neměcku... Všiml si nějaké změny ve výrobě obyčejný německý zákazník, který se v nástrojích vůbec nevyzná a jde koupit za pětinu výplaty kytaru pro svého dvanáctiletýho syna?
Takováhle paralelní značka se často používá kvůli možnosti prodeje v levnějším segmentu, a přitom abys nepodtrhl cenu hlavní značky, a přitom využiješ sílu značky původní. Co vím tak ty značky se prodávali paralelně za různou cenu. Prostě taková "technika VW za cenu Škodovky" jak říkají němci.
A poměr "cena/výkon" je nesmysl. V podstatě to říká "je to šmejd, ale zase je to levný". U hudebních nástrojů tuplem. Jednak to není o výkonu, ale hlavně kvalita neroste lineárně s cenou, takže vždu bude nejlepší poměr u těch nejlevněších nástrojů.