Pri3s7 píše:... Taky se mi kombo mnohem dele zhavi nez drive (tedy jen zkresleny zvuk, ktery pouzivam)...
Heh.. a jak dlouho se ti žhavilo předtím? A jaks to poznal že je nažhavené/nenažhavené?
Pri3s7 píše:Dokonce na poslednim koncerte meli na podiu ventilatory, aby se kapely tolik nepotily. Kombo jsem nechal asi hodinu predem zhavit... Je mi fakt divny ze i pri pokojovy teplote to trva tak dkouho...
Žhavení fakt nemá žádnou souvislost s pokojovou teplotou nebo ventilátorem na podiu. Jak někteří správně podotýkají stačí několik desítek sekund max. pár minut (udává se 30-60 sekund). Žhavit hodinu je k ničemu. Teplota katody je nějakých 750°C a žhavicí vlákno má víc jak 1100°C (pro pořádek - nepřímo žhavená katoda) takže rozsah venkovní "pokojové teploty" +- jánevím 20 - 30 stupňů je zanedbatelný.
K věci - hledal bych problém v preampové lampě ve zkreslovacím stupni. Může být třeba jen špatně usazená, zkus s těma lampama trochu zakvedlat, zasuň/vysuň, prohoď je mezi sebou (jestli nemáš jinou)... Co to je vlastně za zesilovač?
Bummer píše:C... V článku, co jsem sem dával o pár postů výše, se ale píše ještě o jednom důvodu, proč je třeba katodu dostatečně nažhavit:
Další zvyšování anodového napětí nemá smysl, působilo by pouze zvyšování rychlosti elektronů. Takto vzniklá kinetická energie by se při dopadu na anodu měnila v neužitečné teplo. Zvýšení saturačního proudu bychom mohli dosáhnout pouze zvýšením teploty katody (zvýšeným žhavícím proudem v důsledku vyššího žhavícího napětí). Toto přežhavování by však mělo za následek podstatné snížení životnosti elektronky. Avšak ani podžhavování (snížení saturačního proudu) elektronkám nesvědčí. Došlo by k rychlému vyčerpání katody příliš násilným vytrháváním elektronů z ní anodovým napětím (katoda by rychle ztratila schopnost emitovat elektrony).
...
Toto ale nemá s našim případem - tj.
dobou potřebnou ke žhavení preampových/koncových lamp nic společného. Podžhavení je něco jiného - je to (mírné) snížení žhavícího napětí a tím pádem snížení teploty katody (a taky proudu...) atd. a v důsledku toho větší výdrž elektronky a nižší energetické nároky - u vysílacích elektronek se jedná o kW... Ať mě někdo opraví, ale u audiozesilovačů se toto určitě nepoužívá.
Co se děje při podžhavení
Je-li kathoda delší dobu provozována při teplotě nižší než asi 1000 K a kathodový proud není přiměřeně snížen (jak by odpovídalo snížení teploty), vzniká větší namáhání těch částí emisní vrstvy, které mají vlivem nerovnoměrnosti struktury vrstvy větší teplotu než ostatní, v důsledku exponenciální závislosti emisního proudu na teplotě přebírají největší část proudu kathody. Silně emitující ostrůvky jsou intensivně bombardovány kladnými ionty zbytků plynů, čímž nastává porušení jednoatomové vrstvy baria na povrchu kathody. Atomy volného baria dále reagují s plyny, které podžhavená kathoda velmi ochotně pohlcuje.
Při nízké teplotě kathody není dostatečná náhrada volných atomů baria vlivem redukce kysličníku přísadami v podkladovém materiálu a kathoda ztrácí emisi - otravuje se.
Co se děje při přežhavení
Při teplotě vyšší než asi 11500 K převládá odpařování baria z emisní vrstvy, a tento úbytek je větší než množství volného baria, vzniklého redukcí po př. elektrolysou kysličníku. Elektrolysa je však ve většině případů nepatrná, jelikož jde o malé proudové hustoty. Zesláblá elektronka má tedy kathodu s emisní vrstvou, obsahující dostatečné množství kysličníku baria BaO, který však nemá emisní schopnost.
dr.MENGELE píše:...
10000 za přelampování? A jsi si jistý že tě nikdo nenatáhl???
To i ESH si bere méně...
.
to je divný.... já to musim po puštění nechat asi 30s než se začne ozývat zvuk... Těžko říct proč tomu tak je.