No to už je skoro folklór

takže:
- normalizaci zásadně neprovádět. Je vhodná pouze k off-line přepočtení nahraného WAVka a jinak k ničemu jinému. Jo - pro hnidopichy - samozřejmě dokáže "zesílit" nahrávku v tom smyslu, že třeba ovladačem hlasitosti na zesíku neotočíte o půl otáčky, ale ten o něco málo méně; tady záleží na tom, o kolik dB normalizace zafunguje (protože vychází z PEAK hodnot, tak obvykle o moc dB ne).
- hlasitostní vjem nahrávky je dán RMS (kdo neví "vo co go", ať prohledá zdejší fórum, internet obecně nebo literaturu

). No a RMS umí měnit pouze princip kompresoru. Protože jsme obvykle na konci míchacího řetězce, budeme sem montovat něco typu "maximizer", což je speciální verze kompresoru zkombinovaná s limiterem (velmi zjednodušeně řečeno).
No a to je vše. Maximizér se nastavuje tak, aby výsledné RMS bylo přijatelné (když se odpíchnu od řekněme běžně používaných rozsahů, tak by to mohlo být -12 až -9 dB RMS). Je nutné si uvědomit, že čím větší RMS (tedy směr k uvedeným -9 dB), tím "plošší" je dynamika, tudíž se hodí tak na věci rockového, metalového a vůbec "našláplého" typu, kde je i tak dynamiky velice poskrovnu. Pro baladičtější věci a kusy směrem do elektronického chill-outu a tak podobně se hodí RMS rozhodně spíš menší (krom toho se, díky použitým dnamickým rozpětím ve skladbě, na vyšší hodnoty RMS jednoduše nedostanete).
Hlídat, aby "to" nekreslilo. Pomůže tu jednoznačně ucho a případně analyyzér na "clipping". Pokud se na vyšší RMS nedá dostat, může to být z několika důvodů:
1. Nevhodný maximizér.
2. Ne zcela dobrý mix.
3. Charakter skladbyy to nedovoluje.
4. ...možná by se ještě něco našlo
Uffffff..... to jsem se zase rozkecal, safffffra!
P.
Jo a kdyby do toho chtěl ještě trochu "rejpat", tak vězte, že výše uvedený popis není úplný; jednak je tu hodně proměnných a jednak je tu už docela dost "know-how", takže asi tak....

No a na závěr nezapomeňte: komu není shůry dáno, na KVR nestáhneš.