Hudební fórum

když mám transistorovej zesilovač transiwatt ve kterým je nízký napětí a narvu do něj mikrofon tak mě nemůže kopnout i když nemá zemění ne?

marshall píše:když mám transistorovej zesilovač transiwatt ve kterým je nízký napětí a narvu do něj mikrofon tak mě nemůže kopnout i když nemá zemění ne?

Tak to tě může nějen kopnout, ale i 5x zabít.
Nízké napětí je i 1000 voltů Tvůj zesilovač neznám a tak reaguji na výraz "nízký napětí".

Nízké napětí
Document Actions
Send this page to somebody
Hladina napětí určená pro rozvod elektrické energie, jako horní hranice je všeobecně uznáváno 1000V střídavého proudu. Zkratka je nn, také často špatně NN.

Low voltage.A set of voltage levels for the distribution of electricity and whose upper limit is generally accepted to be 1000V a.c.
Zdroj
ČSN 33 0050-601

je v něm do 50 ti voltů

Takze male napeti

eh já jsem ve škole moc nedával pozor když jsem tam ještě chodil ale záleží spíš teda na hodnotě proudu než než na napětí? či se mýlím?

A lidske telo ma odpor. A jak vsichni vime, I = U/R

Tedy, cim vyssi napeti, tim vice proudu skrz tebe projde pri konstantnim odporu.

Hegrik píše:eh já jsem ve škole moc nedával pozor když jsem tam ještě chodil ale záleží spíš teda na hodnotě proudu než než na napětí? či se mýlím?

Přesně jak píše SUK.
Odpor tvého těla se mění i v závislosti na prostředí a i jiných okolnostech. Pokud se podíváš na příspěvky Cybermuffa na předchozí stránce, tak zjistíš, že při dešti nebo v koupelně je 25 V nebezpečné napětí.
Tyto hraniční hodnoty bezpečných napětí byly spočítány právě na základě bezpečných proudů a odporu lidského těla. Ještě bych uvedl pro upřesnění, že Cybermuff uvedl hodnoty bezpečného napětí živých částí (části zařízení, která jsou primárně určena pro vedení el. proudu). Existují ale i hodnoty bezpečného dotykového napětí (tyto hodnoty napětí jsou pro zařízení, která nejsou primárně určena pro vedení el. proudu - kovové kryty, zábrany...).
Pokud tě zajímají hodnoty bezpečných proudů, tak ty byly v normě taky uvedeny, ale po novelizaci norem jsou uvedeny pouze mezní hodnoty proudů:
Práh vnímání proudu:
AC - 0,5 mA
DC - 2 mA
Práh bolesti:
AC - 3,5 mA
DC - 10 mA
Práh křeče (člověk se bez cití pomoci neuvolní ze sevření části pod napětím):
AC - 5 mA
DC - 25 mA
Střídavý proud je nebezpečnější, protože rozkmitá vnitřní orgány (zejména srdce) a tím je poškozuje.
U střídavého proudu se hodnota 0,1 A považuje za smrtelný proud. To je ale velmi subjektivní. Někdy je uváděn smrtelný proud už od hodnoty 40 mA.

Z hlediska průchodu proudu lidským tělem má největší odpor kůže (to ví každý, kdo líznul 9V baterie). Pokud proud překoná tuto bariéru, je to konečná, aneb jak se zabít 9V baterií - http://www.darwinawards.com/darwin/darwin1999-50.html

o když to opravuju normáloně na to člověk může sahat(doma)

A pusobeni stejnosmernyho taky neni nic exta, neb se muze zdat, ze nic nedela a mezitim se smazis uvnitr, probiha elektrolyza atd...

Lacodekany píše:V elektrice nemám silné znalosti, objasní mi prosím někdo, jaktože kytara kope když se dotknu radiátoru a strun zároveň?

Mně tohle taky dělala a pak jsem přišel na závadu - PC a audio krámy jsem měl doma připojený přes přepěťovou ochranu, takovou tu jednoduchou, přímo do zásuvky. Kupovaná v elektru, žádnej číňan ! A když jsem ji rozebral (hlavně že tam byl napsáno, že je zakázáno ji rozebírat) jsem zjistil, že je úplně utřepaný a odpojený plošný spoj kolem zemnícího kolíku, tudíž vše za bleskojistkou už bylo bez uzemění...
Takže špatné uzemění. Uvolněný šroubek v zásuvce nebo něco takového.

marshall píše:o když to opravuju normáloně na to člověk může sahat(doma)

Definuj "normáloně opravovat a sahat doma".
Ty něco opravuješ pod napětím Já i když měním žárovku u auta, tak si odpojím baterii a není to kvůli úrazu el. proudem.

SUK:
ano, to je záludnost ss proudu. Má totiž elektrolytické účinky a způsobuje pomalý rozklad tkání.

Ještě je potřeba doplnit, že se u střídavého proudu bavíme o frekvenci 5O Hz.
Frekvence proudu je rozhodující při účincích na lidské tělo. Odpor lidské kůže je přímo závislý na frekvenci proudu. Pro člověka je nejnebezpečnější frekvence 30 - 150 Hz. Při vyšších frekvencích pomalu zaniká dráždivý účinek proudu a zcela zaniká při 10 kHz. Pak ale nastupuje tepelný účinek a dochází k popáleninám.
Toho je využíváno v lékařství jako diatermický ohřev (kmitočty přes 500 Hz) při elektroléčbě (prohřívání tkání).
Omlouvám se, už jsem dost OT.

MilanT: a pri hodne vysokych frekvencich se projevuje "skin effect", takze uz to cloveka smazi jen na povrchu. Tak, a misto hudebniho fora jsme stvorili elektrocypedii

SUK píše:Tak, a misto hudebniho fora jsme stvorili elektrocypedii

Takové ambice bych tomu nedával , ale ne všichni tady hrají jen na akustickou kytaru nebo triangl a z těch ostatních elektrifikovaných hudebníků někteří chtějí něco opravovat po napětím a mají pocit, že nízké napětí jim nemůže ublížit.
Proto jsem považoval za (životně) důležité to tady zmínit.

SUK píše: Tedy, cim vyssi napeti, tim vice proudu skrz tebe projde pri konstantnim odporu.

To platí teoreticky u naprosto tvrdého zdroje. Pokud nejde přímo o napětí v rozvodné síti, je proud často omezen nějakou technickou záležitostí (výkonem zdroje, proudovou stabilizací, ochranou proti přetížení apod). Potom Ohmův zákon platit nemusí, resp. jen do určitého limitu. Jinak by tě třeba svíčka u motorky při zkoušení jiskry zabila.

Pokud jsi zmínil tvrdý vs. měkký zdroj proudu, tak tam si dovolím tvrdit, že Ohmův zákon platí v obou případech.
u měkkých zdrojů (akumulátory) ale vstupuje do hry další článek, a sice vnitřní odpor toho akumulátoru.
A průchodem proudu přes tento vnitřní odpor na něm vzniká úbytek napětí a výsledné napětí při zátěži je tedy o tento úbytek menší.

MilanT píše:Pokud jsi zmínil tvrdý vs. měkký zdroj proudu, tak tam si dovolím tvrdit, že Ohmův zákon platí v obou případech.
u měkkých zdrojů (akumulátory) ale vstupuje do hry další článek, a sice vnitřní odpor toho akumulátoru.
A průchodem proudu přes tento vnitřní odpor na něm vzniká úbytek napětí a výsledné napětí při zátěži je tedy o tento úbytek menší.

Ohmův zákon samozřejmě platí, a úbytky napětí při zátěži nejsou jen záležitostí akumulátorů.

MilanT píše:

marshall píše:o když to opravuju normáloně na to člověk může sahat(doma)

Definuj "normáloně opravovat a sahat doma".
Ty něco opravuješ pod napětím Já i když měním žárovku u auta, tak si odpojím baterii a není to kvůli úrazu el. proudem.

pokud chceš zjistit kam proud teče a kam už ne jinak to nejde

Tak to jsme si nerozumněli. Já měření veličin nenazývám opravou a rozhodně bych se při této "opravě" nedotýkal holou rukou živých a neživých částí.
Opravou rozumím třeba výměnu rezistoru a to bych rozhodně neletoval pod napětím.

Ja mu nejak nerozumim. To jakoze misto zkousecky chmata rukama? Tak to uz se tesim, az pujde opravovat zasuvku

SUK píše:Ja mu nejak nerozumim. To jakoze misto zkousecky chmata rukama? Tak to uz se tesim, az pujde opravovat zasuvku

ne ale když člověk neví která součástka je v pr**li a přes kterou to nejde dál nejde jelikož to nefachá jinak než pod napětím to nejde samozřejmě že oprava typu výměna nejde dělat pod proudem. Já ani neřikám že používám ruce jako voltmetr.
moje primární otázka byla: jestli když dám mikrofon přes transistorovej zesák ve kterým je malý napětí kterého se člověk můůže bez problémů dotknout, ale ten zesák nemá zemění, zdali mě může mikrofon prásknout
krucipr**l