Hudební fórum

martina72 píše: Je jen jediné pravidlo: Ty a Bůh a Vaše momentální spojení. Myslíš si, že hudba, kterou vyluzuješ, ti patří, že ji tvoříš?...
Budeš-li dostatečně pokorný a otevřený a nebudeš se snažit "tvořit" a manipulovat s tím darem, nebudeš hamižný a nebudeš chtít ten produkt vlastnit, Bůh ti pošle hudby habaděj.
Mnoho štěstí, synu.

Nemohu než plně souhlasit, nádherně vyjádřeno, martino72.

Dříve se slovo 'genius' nepoužívalo pro toho umělce, vědce atd., který dílo či myšlenku hmotnil, ale pro samotný Zdroj inspirace. Viz 'políbení múzou' atd. S určitým úpadkem společnosti se na existenci jemných sfér bytí zapomnělo, lidé do nich postupně ztratili přístup a i slovo 'génius' posunulo svůj význam..
Kdo se vydá za objevováním mysteria s názvem Život, kdo se ponoří do hlubin svého Já, tomu se dříve či později přístup do Jemných světů opět otevře. Kanály, kterými k nám proudí neustále inspirace se rozšíří a leccos začne dávat smysl.
To není prostá víra, ale zkušenost.

Trochu osobněji - dlouhá léta se věnuji józe a meditaci, na kytaru jsem se začal učit mj. proto, že jsem v určitých stavech vědomí začal slyšel nadpozemsky nádhernou hudbu. Do té doby jsem hudbu moc neřešil a ani neprovozoval.
S vědomím, že nejspíš už ve svém věku nikdy nebudu schopen tuhle hudbu přenést sem, jsem se v klidu smířil. Ale kytara mi už zůstala
Hodně štěstí.

Nu, nezbývá než reagovat. My rockeři moc nemeditujeme a jogu většinou neděláme. Ale jest mnoho cest .

Pro jakékoli tvoření je důležitá motivace. Když není silná motivace (třeba touha), většinou nepřijde ani inspirace.

A jednoduchost.

Diogenes to řekl celkem správně. Spousta lidí tvoří, "aby tvořili", cítili by se blbě, kdyby netvořili. Prý muzikant má tvořit, když netvoří, není to ještě borec ... Jen co se trošku naučí na něco brnkat, už mu ego nakopává pr.el, jakože by měl tvořit, když už tak dobře umí hrát .... A pak vznikají dotazy typu - "jak mám tvořit?"
Nějak se nám zde zaměňuje slepice a vejce, případně se úplně abstrahuje od podstaty věci. Tvůrčí přetlak nevypadá tak, že mne popadne "touha tvořit". To vypadá tak, že to ze mne prostě nějak leze, samo o sobě, hudba či text nebo obojí, melodie, harmonie, samo si to říká, v čase a místě, o to, jak to má vypadat a kolik toho má být a jaký nástroj má být použit. Kdo to tak nemá, pánbůh s ním ....

Ted budu vyjimecne s martinem souhlasit. Vynutit to muzes, ale o cem to pak je, kdyz to ze sebe nejakym zpusobem nutis. Ale trochu mi prijde, ze se tahle debata vrhla az do dost "filozofickejch" sfer a utikame od puvodni otazky