Hudební fórum

ahoj, jsem total samouk, neschopnej se naučit něco z teorie kromě figur a jakž takž rozpoznat jestli mám začít molovou nebo durovou. rád se snažím hrát s rádiem, ale nechápu jak někdo může hned z kraje poznat o co jde a přidá se najisto, třeba při jamu, když já tam chvíli honím slepou bábu, po chvíli to najdu, ale stejně nevim co vlastně hraju, jen to tak nějak cejtím, že to už netahá za uši. Dá se vůbec naučit jamovat a improvizovat bez tý děsivý teorie? hendrix to prej tak měl.. bavěj mě spíš pomalejší tempa a styl ponejvíc á´la santana předem dík za rady

Dá se jamovat bez teorie, pokud máš fakt dobrý sluch a poznáš, co tam máš hrát i bez toho Nebo je jendoduší ce naučit aspoň základy a prostě chvíli zkoušet, než se trefíš.

dík za důvěru a existuje něco jako teoretický minimum pro někoho, kdo nemá zrovna geniální uši, na poslech nepozná tón, pozná jen to, že něco neladí a chce hrát bez omezení a dobře?
a můžu se ještě zeptat, jak je to s hraním tónů, který ve figurách nejsou hraniční? má jejich použití nějaký pravidla, nebo je to úplně na mě, co moje uši snesou?

ali píše:dík za důvěru a existuje něco jako teoretický minimum pro někoho, kdo nemá zrovna geniální uši, na poslech nepozná tón, pozná jen to, že něco neladí a chce hrát bez omezení a dobře?
a můžu se ještě zeptat, jak je to s hraním tónů, který ve figurách nejsou hraniční? má jejich použití nějaký pravidla, nebo je to úplně na mě, co moje uši snesou?

Teď myslíš co? Tóny které nejsou v pentatonikách? Pokud ano, ty se řídí podle akordu, a pokud to tam zahraješ a nesedí to, uděláš z toho průběžný tón melodie a seběhneš na nějaký, který v pentatonice je.

ali píše:dík za důvěru ... kdo nemá zrovna geniální uši, na poslech nepozná tón ...

To poznají jenom ti, kteří mají absolutní sluch, a těch zase moc není.
Jinak když hraješ s někým, na koho vidíš, tak se improvizuje lépe - vidíš že hraji třeba v Gdur a nasadíš správnou pentatoniku nebo stupnici. Když spoluhráče nevidíš, tak to chvilku trvá, než najdeš v jaké tónině hrají. Když je podklad kytarový, tak s hledáním začínám od prázdného e - většina kytarových tónin je spíš křížková, béčkové se moc nepoužívají, obvykle tak do jednoho bé, maximálně do dvou bé. To vše samozřejmě platí za předpokladu, že se nehraje s kapodastrem a že se nejedná o jazz .
Jinak jak píše woro, když ten tón nesedí, tak z něho uděláš průběžný a seběhneš na správný.

Úplnou náhodou jsem předevčírem v nějaké bedně našel skripta Kytara Jazz, Rock, Blues od Andršta, já mám vydání z roku 1988, nevím, jestli to pak nevyšlo znovu. Podle mého názoru skvělý zdroj a spousta odpovědí i na ty mé otázky, co jsem tu kladl před 2 týdny.

díkes za radu, takže jestli to dobře chápu, pro improvizace se nevychází ze stupnice jako takový ale z pentatoniky, která se doplňuje o tóny do akordů a tónina nemusí být jen celý tón, jak jsem to kdesi viděl ale i jakýkoli půltón? a průběžný tón znamená, že se budu tvářit jako že tam patří a pak nějak logicky pentatonicky navážu? se musim smát, ale nic jinýho mě nenapadá, sorry a ještě bych se zeptal jestli nevíte o nějakém zdroji rytmických/basových doprovodů různých obtížností pro cvičení, třeba i se změnou tóniny v průběhu, s tím jsem se párkrát setkal a byl jsem psycho že se nemůžu najít, než mi došlo o co jde ale chci to potrénovat a používat. Dík!

ali píše:díkes za radu, takže jestli to dobře chápu, pro improvizace se nevychází ze stupnice jako takový ale z pentatoniky, která se doplňuje o tóny do akordů a tónina nemusí být jen celý tón, jak jsem to kdesi viděl ale i jakýkoli půltón?

Uf studuj. Je tady toho napsaného spousta.
Krátce:
1. při improvizaci se vychází ze stupnic
2. pentatonika je jedna ze stupnic, i když má "jenom" 5 tónů
3. pleteš si zřejmě tóninu s tónikou (a ještě do toho asi motáš interval)

ali - improvizovat obecne muzes jak vertikalne (tj. podle toho konkretniho akordu/harmonie) tak horizontalne (tj. podle toniny/melodie). Kytaristi co maj "naucino", tak uz ani nejaky stupnice neresi...protoze ono ve finale muzes pouzit jakejkoliv z 12 tonu do jakykoliv skladby....zalezi samozrejme, jak dal rozvines treba ton, kterej (zdanlive) do ty skladby nehodi...

Jenže na podobné úrovni zde 99% osazenstva není. Tudíž to je trochu o ničem Kytaristi, co to mají v hlavě, to opravdu řešit nemusí a prostě hrajou, ale k tomu potřebuješ léta praxe a hlavně období, kdy si projdeš tím, kdy řešíš co a jak vlastně.

Nero: o tom taky nepolemizuju...na druhou stranu, pokud ti tam ten ton sedi, tak nema cenu resit, jestli to je obsazeny v tyhle stupnici nebo v jiny....nebo jeste hur: Neni to v "mollovy pentatonice" (za termin v uvozovkach dosad jakoukoliv stupnici), takze to tam nesmim zahrat.....nema cenu se omezovat nejakejma mantinelama (ktery jsou navic virtualni, protoze cim vic vime teoreticky, tim vic se ty mantinely posouvaj dal a ve finale pak clovek zjisti, ze si vsude muze zahrat cokoliv chce...

Samozřejmě, ale tento přístup, jakkoli je správný, tak vyžaduje již jistou praxi. Nechci plést hlavy začátečníkům. Když se pak dostaneme do sfér stylů á la free jazz, tak se opravdu můžeme bavit o tom, že je vlastně jedno, co hraješ. Ale abys tak mohl hrát, tak to nejde jen tak od boku po půl roce hraní

holkoun píše:...ktery jsou navic virtualni, protoze cim vic vime teoreticky, tim vic se ty mantinely posouvaj dal a ve finale pak clovek zjisti, ze si vsude muze zahrat cokoliv chce...

A o to jde - ze začátku je dobré naučit se pentatoniky a zhruba se jich držet - s tím, že třeba v bendech člověk zjistí, že tam jdou hrát i jiné tóny, a zapamatuje si je. A když pak studuje teorii, ty tóny tam objeví a dozví se, proč mu tam seděly. Pak zkusí ještě něco nového a přijde na něco dalšího, a časem se dozví, proč to tak je. A po pár takovýchto objevech a experimentech už je opravdu dost vzdělaný na to, aby věděl co kde může hrát, a jak to hrát, aby to tam sedělo, i když by to tam na první pohled nemělo být. Toto je podle mě správný vývoj, tedy nejprve pentatonika (ladí do všeho) a zkoušet si v bendech, co tam půjde, a případně to dotáhnout na nejbližší vhodný tón, pak sedmitónové základní durové a mollové stupnice (a kterým tónům se kde vyhnout), pak teprve ostatní mody (a jak se v nich pohybovat) a až po nich přijde ta volnost, kdy hudebník ví, jak využít všech 12 půltónů aniž by to někde znělo jinak než má. A samozřejmě už od začátku experimentovat.

Takova otazecka co se tyce hrani tzv.mrtve noty ( X )....

-------------------------------X-----------------------
----------------------------X--------------------------
-------------------------X-----------------------------
---------------------X---------------------------------
------------------X------------------------------------
----X---X---X-----------------------------------------

Jak tohle zahrajete? Da se to hrat i tak,ze netlumite pravou rukou prstama ,ale malikovou hranou u kobylky? (Nemyslim palm mute,spis neco jako rychlejsi utlumeni dal od kobylky...)
Ptam se,protoze nevim jestli je tahle technika spravne...

Reido píše:Takova otazecka co se tyce hrani tzv.mrtve noty ( X )....

-------------------------------X-----------------------
----------------------------X--------------------------
-------------------------X-----------------------------
---------------------X---------------------------------
------------------X------------------------------------
----X---X---X-----------------------------------------

Jak tohle zahrajete? Da se to hrat i tak,ze netlumite pravou rukou prstama ,ale malikovou hranou u kobylky? (Nemyslim palm mute,spis neco jako rychlejsi utlumeni dal od kobylky...)
Ptam se,protoze nevim jestli je tahle technika spravne...

Ty jsi levák? Většinou se píše pro praváky, tedy "levou rukou prstama", nebo jsi to špatně pochopil. Tlumíš to opačnou rukou než držíš trsátko. Prostě nedomačkáváš k hmatníku. Pravačkou (tou s trsátkem) to zní jinak, buď to zní jako PM nebo to zní mrtvěji než by mělo, neozve se lautr nic.

Záleží, poměrně dost lidí se učí tlumit oběma rukama a občas je to pro hraní hodně nápomocné ale není to úplně nejlehčí, je důležité vědět co člověk dělá, co nejvíce sehrát levou a pravou ruku

pokud se ale budeme bavit o klasickém rockovém využití, tak bych řekl, že klidně stačí tlumit levačkou... respektive pro tebe pravačkou

takové Long train running je už trochu jiné, tam je více ten "funky feeling", kde se tlumení oběma hodí

Pardon,melo tam byt ''tlumeni prstama leve ruky'' kady si obcas splete pravou a levou stranu prece..
Takze tlumit levou,pravou u kobylky ne,jestli sem vas spravne pochopil

Dobrej přehled kytarové teorie i praxe aby každý mohl fungovat ve skupině - základy stupnic, akordů, harmonie a hmatů, dobrý přehled je na sKytarou.cz - http://www.skytarou.cz . Vypadá to tam dost přehledně.

Jo a ještě - tlumení levou rukou a tlumení pravou rukou je dost velkej rozdíl, každé se používá na jiné věci a jedno bez druhého si troufám tvrdit je jako samotnej chlap na ostrově - nikdy to nebude ono. Pravá ruka nemůže vybírat jednotlivé tóny - kdežto levá ano. Kombinací tlumených a netlumených tónů vznikají základní rytmické sekvence sól a doprovodů ..... to znamení že to není o tom CO hraješ, ale JAK !!

Chci se zeptat, jestli při tappingu tou "brnkací" rukou (jsem levák, tak to budu říkat takhle, aby nedošlo k nedorozumění) mám odtrhovat na stranu směrem k sobě, nebo od sebe? tj. k vyšší struně, nebo směrem k nižší? Nebo je to úplně jedno?