Hudební fórum

bambas: co tam je za tlacitko - respektive, dalo by se vyndat a dat misto nej nejaky s aretaci?

Tam je takhle mrdka:

A mozna by to i slo nahradit:

Jediný elegantní řešení je dát do tý krabky přepínač s aretací 3 PDT
http://www.audiokonektory.cz/produkt/3pdt/
a nebo zbastlit obvůdek Millenium bypass s přepínačem 2 PDT
http://forum.musikding.de/cpg/displayim ... =16&pos=12

bambas píše:A mozna by to i slo nahradit:

jestli se ti tam ten switch vejde udělej to takhle - je to nejspolehlivější a nejlevnější řešení

Fuzz Face s KF 508 ( KFY 46 )
Zkusil jsem osadit Fuzz Face místo tranzistorů MPSA 18 starejma tesláckejma KF 508 a vyšel z toho sympatickej chrapláček a navíc efektík má daleko silnější zvuk než s KáCéčkama ( KC 507 nebo KC 508).
http://www.youtube.com/watch?v=2NAwmXLCcHI

já teď objevil na GME MPSA42 a 2N4401 lehce přes korunu kousek - oba do FF více než vhodné
mimochodem fakt zajímavý zrno - asi si takz nějaký seženu

Zdar, pánové zase se tady snažíte o nějakou "magii" tentokrát u tranzistorů, (u elektronek je to už "jakýsi folklor"). Rozdíl mezi tranzistory existuje a to mezi Si a Ge. Dále se liší např. proudovým zesilovacím činitelem. Ovšem u aplikace jako je fuzz face nemůže být slyšitelný rozdíl mezi dvěma tranzistory ze stejného materiálu. Tato fáma vzniká tím, že obvod je navržen (pracovní bod) pro určitý typ tranzistoru. Když se tranzistor jen zamění typem např. s odlišným proudovým zesilovacím činitelem a nenastaví se mu správně pracovní bod dojde v signálu ke změně obsahu vyšších harmonických a tím pádem ke změně barvy zvuku. Totéž lze dosáhnout s původním tranzistorem když se mu posune pracovní bod. Takže nevěřte, že existují nějaké zázračné tranzistory pro fuzz face. S každým funkčním tranzistorem ať už Ge nebo Si lze dosáhnout žádaného zvuku správným nastavením jeho pracovního bodu. Samozřejmě, že Si tranzistory dávají ostřejší zkreslení než Ge. To je dáno rozdíly ve tvaru jejich charakteristik. Pohrajte si s posouváním pracovního bodu a nebudete se muset pídit po jedině zázračných tranzistorech AC128, NKT275, SFT363E; nebo dnes už jsou v módě jiné typy pro ten správný "killer" zvuk?

hádat se nebudu ale co sem měl možnost vyzkoušet (ve své variaci na fuzzface mám na nastavení Uc u obou tranzistorů trimry) tak slyším rozdíly i u tranzistorů se zhruba stejným hfe. do Si FF se mi jeví jako velmi vhodné z low až medium gain 2N3409 nebo BC107B (což jsou tranzistory za pár kaček) a z higain kupříkladu BC109C, BC108C nebo BC548C naopak třeba 2N2222A nebo BC183L mi vůbec nesedly...

so se týče germániového FF - většina tesla tranzistorů mi hrozně šumí (jinak se mi jejich zvuk celkem líbí), ruské co sem měl možnost vyzkoušet (GT308V, MP14, M38A) zněly všechny dost ostře a musel sem přidávat 47p kondík do ZV nebo je použít jako Q1 a jako Q2 dát jiný tranzistor. nejlíp ze všeho zněly staré matsushita 2SB175 a nějaké neznámé philco na kterých nebylo nic než značka. AC128 a 125 mě neuchvátily vůbec - částečně je to myslím tím, že údajně většina toho co se dnes pohybuje po obchodech jsou fake tranzistory rebrandované v číně (stejně tak NKT a SFT)

jinak to samozřejmě berte všichni jako můj názor který nikomu nenutím - nemám rád dogmata a všechno si nejradši v praxi vyzkouším když mám tu možnost

jinak tip na vyzkoušení : jestli máte někdo doma nějaký PNP germaniový tranzistor který se parametry do FF nehodí (nízké HFE nebo trocho větší unikající proud) tak ho zkuste dát jako Q2 a jako Q1 nějaký křemíkový PNP s HFE okolo 120-200 například 2N3906 (mezi kolektor a bázi Q1 přidat malý kondík 10-100p) - další zajímavá variace na fuzz face co dle mého názoru zní možná i líp jak klasická FF

edit: kajetáne - jestli máš problém s hlasitostí u FF tak dej trochu větší odpor mezi kolektorové odpory (místo 330 nebo 470R zkus 680 nebo 820R klidně až k 1K)

Zdar, MrB14ck(u) to jsem taky nepsal kvůli tomu abychom se hádali . Chtěl jsem jen poukázat na to, že neexistuje žádný ideální tranzistor pro FF. To, že máš pro nastavení Uc trimry je sice pěkné, ale pracovní bod přece není určen jen kolektorovým napětím . Myslím, že by bylo výhodnější a účinnější mít trimr na pozici odporu vedoucího z báze 1. tranzistoru do emitoru 2. tranzistoru. Samozřejmě Ti tento názor nevnucuji .

No a tady máme na obrázku kytarovej booster z roku 1968 dělanej tehdá podle plánku v "Amáru"
je to osazený tranzistory KC 508 + 105NU7O + 107NU7O a leze z toho tón alá "housličky"
trochu to šumí, ale na kytarový sólo je to parádička
tehdá se dělaly krabky ve stylu šlapky - izostat s aretací a navrch šlapka a bitelná svařovaná krabka

Zdar, kajetan(e) trošičku nás houpeš. V roce 1968 se tady ještě KC 508 stejně jako ty radiální elektrolytické kondenzátory nedaly sehnat . Taky odpory ještě nebyly běžně značeny barevnými proužky natož aby byl k mání ten metalizovaný bleděmodrý. Jinak "bustr" je OK. Tenkrát tady ještě moc lidí angličtinu neovládalo a tak pod pojmem "bustr" všichni chápali kreslítko. To je případ toho Tvého boosteru. Na západ od nás mysleli pod pojmem booster to, čemu se tady dnes říká "nakopávadlo" nebo lépe a světověji overdrive. Původní úlohou boosteru bylo přebudit elektronkový předzesilovač v aparátu, nejčastěji Marshallu. Je ale taky dobře možné, že už mám tu minulost trochu zkreslenou, kdo si to má pamatovat . Hezký víkend.

Zdravím, to bych si nedovolil někoho uvádět v omyl a tak jsem si dal tu práci a hledal jsem.
To co jsem prezentoval na obrázku je vlastně již kopie původního boosteru z AR 12/68 dělaná někdy v roce 1991 a na vstupu má KC 508 místo původního 107NU70, proto jsou taky v zapojení modernější součástky. Booster z roku 1968 je již dnes bohužel v dezolátním stavu.

Zdar, kajetan(e) tak to se Ti omlouvám, ale jenom trošku, neb je tam psáno "již dlouho očekávanými tranzistory Tesla KC507 až 509". Vím stoprocentně, že v roce 1968 ještě v obchodech nebyly. Jinak mě potěšil Tvůj scan aktuální stránky AR, vzpomněl jsem si na ni. Ovšem při různých úklidech jsem byl nucen veškerá AR, ST a RK vyhodit protože zabíraly spoustu místa. Zdědil jsem i ročníky, které jsem si ještě koupit coby dítě nemohl. Uvedl jsi to na pravou míru vysvětlením, že je to kopie z roku cca 1991 a tomu se už věřit dá .

Tube Guru píše:Myslím, že by bylo výhodnější a účinnější mít trimr na pozici odporu vedoucího z báze 1. tranzistoru do emitoru 2. tranzistoru. Samozřejmě Ti tento názor nevnucuji .

také mám
prototyp poslední verze:

kajetan píše:

DSCF6009.JPG

DSCF6005.JPG

No a tady máme na obrázku kytarovej booster z roku 1968 dělanej tehdá podle plánku v "Amáru"
je to osazený tranzistory KC 508 + 105NU7O + 107NU7O a leze z toho tón alá "housličky"
trochu to šumí, ale na kytarový sólo je to parádička
tehdá se dělaly krabky ve stylu šlapky - izostat s aretací a navrch šlapka a bitelná svařovaná krabka

A taky mohl vypadat takhle:

původní osazení někdy z roku 76-77 minulého století. To nahoře je onen "bustr" a dole "fuzz" už s KC. JleT

Zdravím, jen tak pro zajímavost : http://www.ok2kkw.com/zzz/katalog-tesla-na-web.pdf
Tady jsem se dočetl, že v Tesle Rožnov byla již v roce 1959 zahájena výroba křemíkových diod a v roce 1962 začala výroba planárních křemíkových tranzistorů PNP a NPN a v roce 1967 byla zahájena výroba integrovaných obvodů TTL, HTL a ALS.
Zajímavý počteníčko
Otázkou ale zůstává, kdy se tyto součástky objevily na trhu a jaká byla jejich cena.

Tady je zvuková ukázka toho starodávnýho boosteru : http://www.youtube.com/watch?v=sushCjMwsiE

Ja nevim, jestli tu stranku znate, ale maj tady fajn veci - napriklad hotove plosne spoje, nebo soucastky na WAH pedaly (vcetne ruznych ozubenych kolecek, potaku, apod.), zkratka vsechno ke stavbe efektu a pedalboardu. Uz jsem tam objednaval, zbozi prislo za 3 dny. Vcetne postovneho nektere veci vyjdou levneji jak tady..
http://www.musikding.de/

Jo já tam objednávam vždicky když něco stavim . Když se někdo prá tak ho posílam sem a nebo na Tube town .

Zdravim.
Stavim delay/echo podle tohoto schematu (je tam i tistak) http://revolutiondeux.blogspot.cz/2012/ ... delay.html. Ale jaksi to nedela to, co ma. Zkratka signal je nezkreslen, jak kdyby mezi vstupem a vystupem ten obvod nebyl. Je tu nekdo, kdo stavil podle tohoto schematu? Ten integrac PT2399 se mi zda nejaky moc teply (hreje, udrzim na nem prst). Jeste je mi zahadou, co znamena zkratka MBP na obrazku s osazenim desky. Koukal jsem na datasheet PT2399 a je tam rozlisena signalova zem a zem-minus napajeciho zdroje. Podle schematu na strance to ale vypada, ze to tam nerozlisuje...nevite, v cem by mohl byt problem? Na co se zamerit pri hledani? Diky moc.