Hudební fórum

Né že by to znělo vyloženě špatně, ale od lampáče, v kterym jsi utopil deset klacků, bych čekal víc. Tohle je docela nuda. Možná máš ale jen nastavený eq jinak, než mám rád.
Na každý pád to porád hraje líp, než moje vybavení.

Rocky_MK píše:Né že by to znělo vyloženě špatně, ale od lampáče, v kterym jsi utopil deset klacků, bych čekal víc. Tohle je docela nuda. Možná máš ale jen nastavený eq jinak, než mám rád.
Na každý pád to porád hraje líp, než moje vybavení.

Imho to bude hlavně rukama a pak trochu nahrávkou, v jedné chvíli jsem zaslechl fajn zvuk

0

Zdravím,stavím si jcm 800 a chtěl bych vědět jaký má rozměry ta ozvučnice z jakýho je dřeva tlouštka dřeva atd.
mám šasi rozměrově originální 680x160x65

Adame, to, že ti Hendrek doporučil dvě duplicitní témata neznamená, že se na jednu a tu samou věc zeptáš v obou vláknech - aparatury-f72/stavba-jcm800-t1805-80.html#p603431
Je to zbytečné a zakládat duplicitní témata a i příspěvky je proti pravidlům fóra.

sorry už jsem to smazal

V pořádku, jako začátečníkovi ti to pro tentokrát odpustíme .
Je třeba občas udělat bu bu bu, aby z nás modů šel strach, když už ne respekt . Necháme to tu jako výstrahu ostatním do zítřka a pak ty "bu bu bu" posty pod tvým dotazem smáznu ať to tu nepřekáží .

adamzahor píše:jaký má rozměry ta ozvučnice z jakýho je dřeva tlouštka dřeva atd.
mám šasi rozměrově originální 680x160x65

Tvoje původní (teď zamknuté) vlákno mělo název Marshall JCM 800 typ 2204. Předpokládám, že se tedy jedná o zesilovač.
Já jsem kytarovou hlavu nikdy nestavěl, ale k čemu tam slouží ozvučnice (jejíž rozměry sháníš)?
Nebo stavíš Half stack?

Pokud stavíš jenom hlavu, tak se tomu neříká ozvučnice. Je celkem jedno z jakého materiálu a jak tlustého to bude, má to jedinnou funkci - ochránit zesilovač, kdybys do toho chtěl na pódiu mlátit kytarou jako Pete Townshend, tak ať si nerozbiješ lampy. Nejlepší bude překližka nebo spárovka do 2cm tloušťky. Nějaké rozměry jsou třeba jsou tady v prvním odkazu, čtvrtý příspěvek: http://www.google.cz/#hl=cs&gs_rn=11&gs ... h=618&bs=1

Nebo napiš místnímu "odborníkovi" na JCM 800 jehož jméno neso tohle vlákno.

Pokud děláš kombo, tak už se tomu ozvučnice říká a nejlepší je překližka do 2cm, rozměry zkus podobně jako já najít na googlu.

Zdarvim, dělal jsem si hlavu jcm 800 v 50W verzi, takže 2x6l6 v koncovém stupni . Všechno to dobře hraje až když vyhulim zesik na půlku m. volume a dam korekce na max tak to při čistém kanálu začne pískat při zkresleném to dělá taky ale až někde za 3/4 m. volume . Nejsem si přesně jistý čím to může být lampy jsem zkoušel ťukacím testem a zdají se v pohodě myslím si, že to je asi poťákama, protože to dělají jen výšky středy a presence ne bassy. Předem díky za odpověď.

Někde ti to kmitá, tím že přidáš vyšší kmitočty - středy, výšky, presence - tak se to dostane na tu hranu stability dřív. Jak to řešit? Pokud to máš správně zapojené a čistou topologii, zkusil bych jaký vliv na to má zpětná vazba ať identifikuješ místo kde se to rozkmitá.

a jak identifikuju to místo ?? kde to kmitá , na to potřebuju osciloskop ne ??

Zdravím, no bez osciloskopu to bude méně snadné, ale ne nemožné. Problém je, že neexistuje žádné "místo kde to kmitá", ale zesilovač kmitá jako celek. Kdybys znal frekvenci na které to kmitá, hledala by se příčina snadněji. Takhle je nejjednodušší postup asi použití elektronky s nižším zesilovacím činitelem (třeba ECC81 místo ECC83) na první pozici v preampu, bude-li to stále kmitat, je možné zavést lokální napěťové záporné zpětné vazby, ale právě jen tak velké, aby kmitání přestalo. Další možnost je zmenšení hodnoty anodového odporu předzesilovacích lamp např. ze 100kΩ na 82kΩ. Zkrátka obecně je potřeba snížit zesílení optimálně na kmitočtu, na kterém to kmitá, postačí však snížení zesílení v celém přenášeném pásmu, které by měla zajistit výše uvedená doporučení. Je taky možné, že postačí odstranění kondu z tzv. "treble pickeru" (paralelní kombinace 470kΩ a 470pF) nebo bude stačit i pouhé snížení hodnoty kondu ze 470pF např. na 220pF. Když sis to sám postavil, tak se Ti to určitě povede zkrotit do použitelného stavu. Ať se daří!

Jeeeéé .. děkuji moc za rady, všecky vyzkoušim. Jen nerozumím té LOKÁLNÍ napěťové záporné zpětné vazbě .

Tento složitý název vyjadřuje na provedení velmi jednoduchou záležitost. Spočívá v přivedení napětí opačné fáze na mřížku předzesilovací elektronky. Prakticky je to připojení odporu, jehož velikost je třeba určit zkusmo (cca 1MΩ až 3M3) jedním vývodem za anodový vazební kondenzátor a druhým vývodem na mřížku téže triody. Je nutné přitom dát pozor, aby byl vývod až za vazebním kondem, jinak by se na mřížku dostalo kladné napětí a bylo by po preampovce. Pro tento zásah přicházejí v úvahu první tři triody, dál už to nemá žádný význam. Jestli je to zapojení kde je v katodě druhé triody odpor 10kΩ, tak ani u tohoto stupně to nemá smysl (má zesílení cca jen 8,5), takže zbývá 1. a 3. trioda. Osobně předpokládám, že to postačí udělat pouze u třetí triody pokud tedy nepomůže použití ECC81 (12AT7).

Jenom pro představu dělal jsem to podle tohoto schématu https://www.google.cz/search?q=jcm+800+ ... 600%3B1600

jen s trošku upraveným BIOSEM. Jestli to dobře chápu tak anodový vazební kondenzátor má jen 1. a 2. trioda, takže u třetí triody udělám zpětnou vazbu tak, že spojím anodu (ze schématu je to pin 1) a mřížku ( pin 2 ) odporem 1 až 3M3. Prvně asi vyzkouším tu ecc81 ale první ji musím koupit, jelikož nemám žádnou k dispozici. Ještě jedna věc když jsem to proměřoval voltmetrem a když jsem se dotkl na druhé triodě mřížky, tak to dělalo úplně stejné zvuky (pískání divné bzučení) jako když jsem vyhulil ty výšky a středy. Nemůže to kmitat někde tam ??

není bios, ale bias

na třetí triodě nemůžeš udělat vazbu, už ti to psal Guru:

Je nutné přitom dát pozor, aby byl vývod až za vazebním kondem, jinak by se na mřížku dostalo kladné napětí a bylo by po preampovce.

podle tohohle schématu jsem stavěl a nestalo se mi, že by to kmitalo, ale co, každý kus je originál

Zdar, ty lokální zpětné vazby berte až jako poslední možnost až nepomůže výměna V1, případně úprava kabeláže. Kdybyste musel použít tu zp. vazbu i u V2a, musel bys do série s tím "megaohmovým" odporem zapojit kond (cca 1nF/630V) aby se na řídící mřížku nedostalo kladné napětí z anody. Katodovému sledovači V2b to nevadí, ale V2a by to vadilo hodně, pokud by se nějakým zázrakem nezničila, určitě by nefungovala jako zesilovač se zesílením cca 40. Zesilovač kmitá jako celek jak jsem napsal včera, avšak příčina může být skutečně "místní". Někde "to chytá kladnou zpětnou vazbu"; není např vývod anody V2a blízko vývodu mřížky V1a? Jsou přívody k mřížkám stíněné se stíněním uzemněným na jednom konci? Zkuste samotný předzesilovač bez koncových lamp, kladnou zp. vazbu to může chytat i z koncového zesilovače. Je třeba postupovat vylučovací metodou za velkého přemýšlení o příčinách a následcích. Osciloskop by velmi pomohl aspoň vypůjčený. Dílu zdar!

Než začneš čarovat, hoď sem fotku vnitřku toho zázraku. Vsadím se, že tam bude spousta konstrukčních chyb, které pískání mohou zapřičinit. Každopádně v podobných případech není od věci kompletně odstínit vstupní jack ( v Tvém případě jacky ) a upravit kabeláž, jak bylo výše napsáno. Pokud budeš snižovat zesílení jednotlivých stupňů, vůbec tím příčinu neodstraníš, pouze se v provozu dostaneš do méně riskantního pásma a přijdeš o tu nejzajímavější zvukovou polohu.
Pokud to piští už při nízké hlasitosti, možná máš zapojenou kladnou vazbu v konci. Stačí přefázovat výstupák. Je jedno, jestli na primární, nebo sekundární straně.

No ty mřížky stíněné nemám ... zkusím teda předělat kabeláž vyměním ecc 83 za 81 . Do přílohy jsem dal obrázek tak se těším na kritiku