Hudební fórum

Jenže sluchové preference, to je z většiny fyzika. A tu neočůráš. Další část je psychologie, kde platí to samé. A disonantních výrazových prostředků v evropském systému (12 půltónů na oktávu) zas tolik nenajdeš, aby se v tom nedal najít systém. I na gradaci napětí používáním disharmonie a nečekaného, neladícího či neuspořádaně působícího vedení hlasů jsou zaběhané metody, jen je málokdo zná, protože většině lidí je daleko příjemnější tyto věci řešit intuitivně či metodou pokus-omyl než se naučit teorii a jít najisto. Například Bach komponoval tak, že měl perfektně zvládnutou teorii a jen zapisoval myšlenky (v jeho případě prý spíš zajímavé věci z matematiky a geometrie, jeho hudba je dost matematická) do hudby. Detaily neřešil, protože věděl jak se to dělá, aby všechno znělo tak jak chtěl, protože na to jsou dávno známé metody. Pro dobrého skladatele je většina toho, co píše, samozřejmá - ví jak to udělat nejlépe, protože to jednak dělal tisíckrát a jednak, a to hlavně, to dělaly tisíce skladatelů před ním. Kontrapunkt, práce s obraty akordů, polymodální harmonie...

Amid píše: No a co ti zakazuje zahrát sem tam tón, který do tóniny nepatří? Celkem běžně se to dělá.

Věř tomu, že i ten tón, který do dané toniny nepatří, je použit na základě nějakých pravidel. (Třeba známý blue tone nejde prdnout na jakémkoli tónu.) Že ta pravidla neznáš (nezná většina z nás), to je něco jiného.

Teoretická díla vznikala na základě sluchových preferencí, ne naopak.

Teoretická díla vznikají právě na základě teorie. Jinak by to nebyla díla teoretická. V hudbě je víc fyziky a matematiky, než si asi umíš představit - stačí se podívat na intervaly, dělení oktáv, ladění, kompozici, vedení hlasů.

Worem zmíněný Bach je toho jasným důkazem.

Ber to tak, že cokoli ty napíšeš intuitivně postupem pokus-omyl, je schopný člověk dobře znalý teorie (a schopný si představit aplikaci té teorie do praxe) napsat zcela bez problémů taky, a ty omyly u něj nebudou potřeba. Naopak to nefunguje.

EDIT: Ještě bych to doplnil a uzavřel tímto - teorii za omezující a svazující považují ti, co znají jen její malou část a nepřipouští si to, že ten zbytek by mohl vše vysvětlit. To je jak snažit se pochopit celou fyziku, když člověk dokáže smyslově vnímat jen makrosvět - nikoli mikrosvět a megasvět. Taky to tak nějak nestačí a působí to omezeně.

Já sem třeba slyšel Tommyho Emanuela říkat, že on už ke skládání hudby ani nepotřebuje kytaru. Prostě mu stačí si jí představit a ví co,jak a kde bude znít. A myslím že v tom samém kontextu říkal, že neumí noty. Jsou to prostě dva přístupy a osobně bych neřekl, že jeden je špatný a druhý správný...

Jenom pozor - umět noty a umět teorii spolu nemusí nutně souviset (podobně jako záznam do tabulatur a teorie).

Nicméně jen se musím opakovat, protože mám dojem, že za chvíli mi tu někdo začne vkládat do úst věci, co jsem vůbec neřekl...

Ani sluch, ani teorie nejsou důležitější. Jsou to jen jiné cesty dobrání se k podobnému výsledku, přičemž nejlepší je používat oboje.

Ja si myslim, ze znalost teorie je skvela vec predevsim pro zaznam myslenky/napadu. K "vypolzeni" toho napadu zdaleka tak dulezita neni. V tomhle smeru, kdyz neni vyuzita jako berlicka, ale spis jako sablona, muze byt naopak dost omezujici.

Edit: shrnul bych to prirovnanim k ohni... Hudebni teorie je dobry sluha, ale spatny pan!

Arguit: jo, ve free jazzu, tam je opravdu možné skoro cokoli... Bohužel pro velkou část lidí to už je totálně nezkousnutelná věc... Pak už se dá ale debatovat o tom, nakolik je to ještě umění a nakolik jen neuspořádané nahromadění tónů.

Nero píše:Arguit: jo, ve free jazzu, tam je opravdu možné skoro cokoli... Bohužel pro velkou část lidí to už je totálně nezkousnutelná věc... Pak už se dá ale debatovat o tom, nakolik je to ještě umění a nakolik jen neuspořádané nahromadění tónů.

rád bych diskutoval

Nic ti v tom nebrání

Ale je to pouze o tom, jak je to vnímáno... Podobně jako u výtvarného umění.

ahoj, mel bych dotaz ohledne mollovych stupnic...treba a moll- sklada se z tonu a h c d e f g a. Chtel bych vedel, jestli jsou v ty stupnici jen dur akordy, nebo jestli i moll. S kytarou zacinam. Dik moc.

Oboje A moll má de facto stejné akordy jako C dur

Myslím že nemají stejné akordy. Mají jen stejné tóny.

/edit. Tak jsem se spletl. porovnával jsem to na této stránce http://www.all-guitar-chords.com/scales-to-chords.php A melodic minor ascending má jiné akordy než C dur, ale A melodic minor descendig má stejné.

Loyd píše:ahoj, mel bych dotaz ohledne mollovych stupnic...treba a moll- sklada se z tonu a h c d e f g a. Chtel bych vedel, jestli jsou v ty stupnici jen dur akordy, nebo jestli i moll. S kytarou zacinam. Dik moc.

Můžeš použít stejné akordy v odpovídajících stupnicích - např. amoll a cdur stupnici tvoří stejné tóny, ze kterých můžeš složit stejné akordy. Použít lze tedy akordy C, dmi, emi, F, G, ami, hmi5b.

Co se liší, jsou základní kadence (tónika, subdominanta, dominanta) - u cdur to jsou akordy C, F a G, u amoll ami, dmi a emi.

Slayer píše:Myslím že nemají stejné akordy. Mají jen stejné tóny.

/edit. Tak jsem se spletl. porovnával jsem to na této stránce http://www.all-guitar-chords.com/scales-to-chords.php A melodic minor ascending má jiné akordy než C dur, ale A melodic minor descendig má stejné.

Jen s tím rozdílem, že tónika u C dur je C a u A moll je Ami.. Jinak jsou to pořád ty samé akordy.

Edit: Nero mně předběhl.

Nero píše: Bohužel pro velkou část lidí to už je totálně nezkousnutelná věc...

Ovšem toto platí snad jen pro čechy, neboť jsme národ zaprděnců se strachem mít vlastní názor a cokoli vybočujícího nás nutí rozhlížet se po ostatních, abychom věděli, co si máme myslet (na základě reakcí okolí)

Za to všude jinde na světě je free jazz mainstream denně hraný v rádiu

Všude na světě to je menšinový žánr...

Nero píše: Všude na světě to je menšinový žánr...

to je i jazz či vážná muzika

Srovnávat free jazz s klasickou hudbou z hlediska popularity a rozšířenosti je hodně odvážné. Mezi "rockovou" komunitou možná ano, ale z hlediska celé společnosti stěží. Pochybuju, že se free jazzové koncerty konají tak často, jako kocerty klasické hudby, že jeho festivaly mají takovou návštěvnost, že existují free jazzové televizní a rádiové stanice, že existuje takové povědomí o free jazzových hudebnících jako o skladatelích vážné hudby atd. S "obyčejným jazzem" to srovnání vidím podobně.

Ahoj, mám na vás takovou prosbu, můžete mi někde říct, co je tohle: http://www.folktime.cz/kytara/img/image330.png
za stupnici?

A pod jakým názvem bych našel nějakou její přehlednější variantu?