Pehve, já si to taky uvědomila až v poslední době. Snažím se pochytávat co nejvíce informací od profíků ... a hlavně si je brát k srdci, ne jen jedním uchem tam a druhým ven
Ono to opravdu má něco do sebe, i když se to zdá ze začátku jako běh na dlouhou trať, tak ve výsledku se tím spousta času ušetří. Stejně tak, jako klasika: učit se všechno nejdřív v OPRAVDU pomalém tempu, ve kterém se mozek může soustředit na přesnost a vyrovnanost. Zahrát něco pomalu přesně a vyrovnaně je mnohem těžší, než se zdá - tam se pak projeví, má-li člověk tu danou věc opravdu nacvičenou
A když si člověk zkouší hrát různé věci s prohozenýma rukama, tak nejen, že to pak může vypadat efektně, když umí ty ruce libovolně prohazovat, ale zlepší se i držení levé paličky a levačka získá větší jistotu. A samozřejmě to rozvíjí koordinaci
Mě baví si na nezávislost končetin hrát cvičení typu, že nohy hrají nějaké ostináto (např. PLP LPL) a rukama jedu střídavé údery, dvojky, paradiddly (třeba z knížky paradiddlů od Veselého - první stránka s triolama), pak nohy změním a hraju třeba LPL PLP, PLL PLL, LPP LPP atd.
Ze začátku je to peklo, ale jak se do toho člověk dostane, tak se to dá
Kdyby měl někdo zájem, můžu nějaké kombinace vypsat
(PS: nechci tady dělat chytrou, jen si myslím, že tyto informace je potřeba pořád opakovat, opakovat a opakovat, aby si je člověk vůbec připustil a třeba se jimi i řídil ... znám to z vlastní zkušenosti 
)
