Mě osobně na rychlém trsání jak downstrokem tak down/upstrokem nedělalo problém nikdy nic. Až se najednou objevily skladby přesahujicí 200bpm... a to jsem nedával.... bylo to špatným držením trsátka... takže jsem se přeučil držení trsátka na víceméně standartní držení a bum! Do tempa 205 jsem dával všecko krásně a s přehledem, ovšem byl tu další problém.
Zvyšujicí se pnutí v ruce a z toho vznikajicí křeče. Říkal jsem si wtf, v tom nemůže být žádná věda, zvládne to Hetfield, zvládnu to i já. A taky jo... měl jsem takovej hluchej měsíc, kdy jsem sám nevěděl jak hrát, tím myslím co s pravačkou. Jestli opřít, podepřít, zpevnit, uvolnit atd. atd... no a pak po nějakém čase to přišlo.... končil mi Fade to Black a měl začít Master of Puppets (220bpm jenom downstroke) a já si říkal, a jé, zase budu muset přestávat kvůli křečím, zase si to neužiju... toho dne jsem byl parádně rozehranej, v tu chvíli už jsem měl za sebou nějakých 90 minut hraní, no a pak to přišlo... MoP, intro... hraju hraju ale v klidu... žádná křeč... z intra to přechází na hlavní riff což je pro mě jedna z nejtěžších kytarových záležitostí vůbec.... a já pořád hraju a pořád s přehledem... najednou byl Master za mnou a já si říkal: ''WTF? To bylo dobrý! Chci znova!'' A zahrál jsem ho ještě 2x za sebou a pokaždé lépe a lépe. Tentokrát mě brzdil malíček. Při hře jsem byl zvyklej se opírat o malíček, a tentokrátě jsem vynechal to opírání. A zrychlení přišlo okamžitě!!
Mám vyhráno říkal jsem si... ale houby... časem mi to zase nešlo a neopíral jsem se, nebyl jsem v křeči, ale prostě jsem to nedával.... no chyběla mi chuť.... říkal jsem si mám to zmáknutý, už se to zahraje samo.... houby, makat (hlavně na tý pravačce) se musí pořád. No v posledních dnech mi to zase moc nejde, ale je to spíš daný tím, že vyhlížím EMGčka a tím se přestávám koncentrovat na to co chci a jak to chci hrát.... (dneska mi EMGčka přišly takže po instalaci budu mít zas kotelnou chuť
) A jinak podle mě neexistuje definice jak hrát tyhle rychlý down/down nebo down/up věci. Každej musí najít svojí cestu, a třeba v tom MoP riffu musí bejt jak síla, tak v určitejch částech lehkost a zároveň přesnost a ne jenom např.: lehkost, v tom Whiplash zas musí bejt zažitej pohyb zápěstí, lokte určitě ne. To by sis ho mohl pěkně zesrat.
Takže bych to shrnul, jak to vidím já, anebo co možná děláš špatně:
1) Držení trsátka (musí ti prostě sednout)
2) Opírání ruky malíčkem (opírat se můžeš, ale u vybrnkávaček a pomalejch skladbách, ne při Whiplash, a NEBO naopak se zkus opřít pokud se doteď neopíráš)
3) Opírání ruky o cokoliv (zkus se neopírat předloktím o tělo kytary, možno se ti to bude zdát divný, ale taky ti to může dost pomoci, ruku mít prostě položenou jen na strunách)
4) CHUŤ! (hlavně to nedělej tak, že přijdeš ke kytaře a nasranej že ti to nejde se budeš nasírat ještě víc tím že ti to nepůjde, musíš přiběhnout celej rozjařenej ke kytaře s myšlenkama na to, teď se to už konečně k***a naučím a posunu se dál! Hlavně mít radost z toho, že se alespoň o něco snažím)
5) Soustředěnost (mnohokrát se mi stalo, že jsem zahrál nějaký pasáže, který jsem předtím nezahrál, ale už 3 sekundy potom co jsem si uvědomil co se mi povedlo, už jsem nevěděl jak se mi to povedlo.... byl jsem tak zahloubanej do sebe a do rytmu bicích například, že jsem nevnímal to, co dělá pravačkou/levačkou, a to není moc dobře)
No a na závěr bych dodal, že je imho blbost trénovat rychlý věci od malého tempa apd... pomalu si můžeš natrénovat pohyb levačky po hmatníku a postupně sesynchronizovat s pravačkou, což se jinak než zrychlováním nedá, ale takovej Whiplash: prostě čapni kytaru, a tou pravačkou rychle hobluj po 5 sekundách například... a zkoušej ty různý neopírací a opírací techniky (třeba tobě právě pomůže že se budeš opírat malíkem o pickguard) a dokud neucítíš, že teď už to šlo, tak ani nic jiného nedělej. Omlouvám se za délku příspěvku, ale třeba moje osobní zkušenosti někomu pomůžou.
