Takže... bude to asi trochu na dýl...
u 1959/1987 bylo několik různých variant zapojení předzesilovaču - hlavně kvůli těm dvoum vstupom - vstupní lampa (V1) měla buď zapojené katody zvlášť (bright vstup měl 2K7 a 680n a normal měl 820R a 250u) nebo zároveň(oba dva měly 820R a 250u) - ty hodnoty se taky měnily - místo 250u mohlo byt i 320u (víc basů) a naopak. anodové odpory byly vždycky 100K.
ve směšovači se to taky dost měnilo - buď byly vazební kondenzátory oba 22n(to se dělalo dřív), nebo u normal vstupu byl 22n( přes ten jde celkem vyrovnané spektrum kmitočtu) a u bright 2n2 (ostřejší zvuk - basy to moc nepropouští). další změny bývaly hned za tím u potenciometrů volume - u brightu býval paralelně kondenzátor cca 5nF(víc propuštěl vyšší frekvence, i když bylo volume trochu stažené) - ale taky ne vždy. dál tam už byly ty směšovací odpory (myslím 470K) a u bright vstupu je paralelně kondenzátor 500pF (těď spíš 470p nebo 560p - hodnota kritická není), který zase víc propouští vyšší frekvence - je to ještě ostřejší - tento je tam skoro vždycky.
Následuje V2 - u té (v prvním stupni) je katodový odpor buď 1K nebo 820R(trochu to ovlivňuje zkreslení) - při 820R je na výstupu z V2 o pár voltů víc, tak se může o něco víc nakreslit konec.
Další na řadě jsou korekce - basy/středy/výšky - dřív tam byly 250p/56K, pak nastoupila modifikace 500p/33K (Hendrix to tak měl taky upravené) - takhle se to od těch dob i dělá(stejně zapojené korekce jsou i v JCM800 a dalších) - 500p přidá víc výšek (od asi 3Khz - 250p přidával až tak od 8khz) a 56k udělá trochu pokles na středech a basech. Ještě byly různé potenciometry na výšky a středy(220K,22K/250K,25K), ale moc velký rozdíl v tom nebyl(hlavně hodnoty 25 nejsou k dostání tak se používa 22)
Inveror bývá zapojený stejně, presence taky, jen ten potenciometr 5K nejde sehnat(bohatě stačí 4K7)
...co dál?... Jo, v konci bývá před řídící mřížkou u EL34 odpor 5K6 - a před stínící mřížkou 1K - někdy bývají jen po dvou - jeden pro každý pár, ale lepší je po čtyřech - nejsou tak namáhané a je to bezpečnější(hlavně u těch 1K - ty aspoň tak na 5W).
Výstupní trafo máš, zpěná vazba se zapojuje většinou z 8ohmového vinutí(u JCM800 ale třeba ze 4ohmového, ale tam je trochu jinak zapojený invertor a presence)
Zdroj - pojistky bývají 2A pomalé na síťové napětí a 1A rychlé na anodové (na schématech bývají někdy jako síťové nakreslené 4A, ale to je tím, že je tam použité US trafo na 120 voltů). Vinutí na anodové napětí buď může být s vyvedeným středem - to se použije normální dvojcetný usměrňovač a střed se ukostří, nebo bez a použije se můstek. v těchto zesilovačich se na usměrnění napětí používají křemíkové diody, při dvojcestném usměrnění je dobré dat i dvě do série.Místo 1N4007(Imax = 1A) je lepší např. 1N5408(Imax = 3A), které víc vydrží.na vyhlazení anodového napětí se používají buď kondenzátory 32u nebo 50u(teď spíš 47u), 50u jsou prostě lepší(už se mi to nechce rozepisovat

), filtrační odpory aspoň na 2W (budou míň topit), tlumivka není nutná ale taky pomůže - menší brum a trochu lepší odezva na nižších frekvencích. Předpětí pro BIAS se může brat jak ze zvláštního vinutí, tak i z anodového, jen je potřeba to napětí trochu víc srazit - lepší je, když se bere ze vlastního vinutí - anodové je už zatížené i tak dost.U žhavení je lepší, když je na vinutí vyvedený střed a ten ukostřený - snižuje to brum. Když není střed k nalezení, tak se můžou buď oba vývody ukostřit přes 100R odpory, nebo je ideální, když se to udělá přes 220R trimr a najde se poloha, při které to nejmíň brumí.
Co dál... odpory jsou lepší všechny tak na 1W (je to jistější) vrstové nebo metalizované (uhlíkové ne, ty šumí), kondenzátory se musí sehnat na vyšší napětí (já jsem sehnal na 630V - ať to něco vydrží) a elektrolyty taky tak (ty v katodách nemusí, tam je jen pár voltů)
Docela dost je toho i na stránkách
http://marstran.com/, jestli to budeš dělat ručně zapojované, tak nějaké layouty máš tady:
http://www.ceriatone.com/images/layoutP ... allLayout/
