Hudební fórum

Má výměna drátů v boxech reálnej vliv na zvuk, nebo je to jenom pro dobrej pocit?

A u kterejch značek to případně má smysl?

Rekl bych, ze to ma smysl jen u levnych boxu a vysledek je spekulativni. Na netu sice najdes spoustu lidi, kteri tvrdi, ze jim vymena kablu zlepsila zvuk o 2684%, ale myslim, ze to vetsinou bude placebo efekt. To by tam musely byt sakra spatny draty, aby se to na tak silnym signalu poznalo Spis bych resil signalovou kabelaz.

Hemi píše:Má výměna drátů v boxech reálnej vliv na zvuk, nebo je to jenom pro dobrej pocit?

A u kterejch značek to případně má smysl?

U žádnejch značek to nemá smysl, ledaže bys hrál na nějak šílenej home-made bastl

Wohma píše:Spis bych resil signalovou kabelaz.

+1

určitě tim nic nezkazíš (teda pokud nemáš záruku), tvrdej měděnej drát do boxumě stál devět korun. ale že by to nějak moc ovlivnilo zvuk, to ne.

nevím jestli silnější, ale výstupní kabel z boxu do hlavy by měl být co nejkratší ne?

Vnitrni zapojeni se vyplati predelat i v Mese a opravdu to neni subjektivni pocit ani placebo effekt...jasne kdyz hrajes na 60watt hlavu behringer tak asi nic ale kdyz okotlis 150W tripla tak tam tecou uplne jine volty.

Kdyz okotlis 150W tripla, tak potom nemas sanci poznat rozdil mezi behringerem a mesou, protoze budes hluchej

mx Michaeli, prosím Tě, tohle téma mě dost zajímá. Můžeš mi popsat ten rozdíl mezi volty z Behringera a těmi úplně jinými volty z tripla? jaký vliv na ty volty má ten či onen kabel? Dík.

Wohma píše:Kdyz okotlis 150W tripla, tak potom nemas sanci poznat rozdil mezi behringerem a mesou, protoze budes hluchej

co? říkal někdo něco?

o víkendu se mě bubeník zeptal jak moc to dokáže hrát... víc jak na7/10 jsem nemohl asi by mě bedna odfoukla

já mam v Englu dráty v poho:) tlustý na tři prsty

mmjuz píše:mx Michaeli, prosím Tě, tohle téma mě dost zajímá. Můžeš mi popsat ten rozdíl mezi volty z Behringera a těmi úplně jinými volty z tripla? jaký vliv na ty volty má ten či onen kabel? Dík.

Oprava nejde o rozdil mezi Behringerem a triplem, ale o rozdil mezi lampovy a tranzistorovym aparatem. V pripade lampoveho aparatu jde o to ze tenky vykonovy kabel ma mnohme vyssi odpor nez poradna dvojlinka tlusta 2mm...rekl bych ze 80% boxu z masove produkce ma uvnitr kabliky prumeru vlasu podle mych zkusenosti se to tyka i takovych znacek jako treba Peavey...

http://boogiestan.com/index.php?kytarove-boxy
uplne dole popis boxu 1960AV myslim ze je to tam popsane dostatecne A pro zvazeni si vezmete proc hraje box engl o tolik lepe nez treba harley benton a pritom maji oba stejne repro ?

Pořád tomu nerozumím. Proč má kabel v boxu jiný odpor při zapojení do tranzistorového aparátu než do lampového? Harley Benton neznám, zato box "Béčko" od Engla 4 X 12´´ znám až moc dobře. Zvuk je strašný. Nekonkrétní basy, výrazné hučení kolem 150 - 200Hz. Drátama to, hádám, nebude.

mmjuz píše:Pořád tomu nerozumím. Proč má kabel v boxu jiný odpor při zapojení do tranzistorového aparátu než do lampového? Harley Benton neznám, zato box "Béčko" od Engla 4 X 12´´ znám až moc dobře. Zvuk je strašný. Nekonkrétní basy, výrazné hučení kolem 150 - 200Hz. Drátama to, hádám, nebude.

Nema jiny odpor ale lampovy aparat produkuje uplne jine vystupni napeti nez tranzistorovy a proto potrebuje tlustsi vykonovy kabel cim tlustni tim lepsi...a box engl 4*12 V30 je naprosta spicka a myslim ze ti to zachvilku rekne hodne lidi...ono to huceni buze byt treba zesilovacem nebo preslechapa ve vykonovem kabelu.

mxMichael píše:Nema jiny odpor ale lampovy aparat produkuje uplne jine vystupni napeti nez tranzistorovy

To ovsem plati pouze pokud ti v tovarne "zapomneli" do toho lampace namontovat vystupni trafo

Jinak je to totalni nesmysl, pri stejnem sinusovem vykonu a stejne zatezi je vystupni napeti z lampoveho, tranzistoroveho i jakehokoli jineho zesilovace STEJNE, to je proste fyzika pro zakladni skolu, P = U*I a U = R*I.

A ty "logicke" vyvody ohledne napeti + tloustce kabelu, popr. ty strasne preslechy (na vedeni zakoncenem impeanci jednotek ohmu ) .... Chlapce, tvuj ucitel elektrtiny a magnetizmu by mel byt popraven za svitani pro vystrahu ostatnim !

Ach jo, v žádném případě tu nechci dělat dusno a zbytečně prudit. Leč pokud někdo doporučuje, že je nezbytné vyměnit u nové bedny propojovací vodiče mezi reproduktorem a konektorem, měl by to umět obhájit. Argumenty typu: z Mesy jde jinačí napětí než z Berhingera, nebo že kabel připojený do tranzistoráku má jiný odpor než v lampáku, či závěrem úvaha, že lampový aparát produkuje úplně jiné U ( možná má jinou barvu ) než tranzistorák... To mě zvedá ze židle. Už vidím, jak si náctiletý hošík po prázdninách strávených taháním kyblů betonu ve strýčkově firmě koupí nový aparát, hned to rozdělá a honem půjčenou pájkou, kterou má v ruce prvně v životě mění dráty. Co takováto "odborná" oprava může způsobit, si každý dokáže představit. Napadají mě dva scénáře: provoz s nezatíženým výstupákem, nebo tvrdý zkrat na výstupu. Každopádně mu to nikdo nevyreklamuje. Takže, v sedmé třídě ZŠ jsme se ve Fyzice učili něco o Ohmovým zákoně. Jde o to, že výkon se dělí na napětí a proud. Proud je dán odporem spotřebiče. To znamená, že pokud budu mít repro se 4 ohmy, bude tam vždy stejný proud, ať už před tím je jakýkoli typ zesilovače. Napětí tam bude zase stejně. Příklad. Pokud mi budou procházet kabelem 3 A, tak třeba při 150 W mi tam poletí 50 V. Jednoduše 3 X 50 = 150. Je to jen příklad! Nechce se mi počítat skutečné hodnoty. Každopádně ve 150 W poteče zhruba stejné množství proudu i napětí ať už se jedná o tranzistorák, nebo lampák. Ve skutečnosti tam bude trošku rozdíl, páč u tranzistoráku, který nemá výstupní trafo se více projevuje činitel tlumení reproduktorů, ale to nemá na průřez, ani barvu drátů vliv. Zkus to vzít z jiné strany, když dáme hlavy dohromady, možná na to společně přijdeme a dáme tomu člověku, který se na to ptal, vějakou fundovanou odpověď. Doufám, že jsem Tě nenaštval, ale zaměř se na proud, napětí je slepá cesta...

Než jsem to sesmolil, Abu byl rychlejší.

Jsem rad, ze tu je vic lidi, kteri s z fyziky zapamtovali i neco jineho, nez ze jabko pada zezhora dolu

K tomu ciniteli tlumeni - to je velmi podstatna pripominka, ale kupodivu to ukazuje k uplne opacnym zaverum nez by si clovek laicky myslel. Lampovy zesilovc ma diky vystupnimu transformatoru vetsinou horsi (mensi) cinitel tlumeni (aspon kytarove urcite) - tim padem jsou repraky na basovych frekvencich vlastne "mene presne ovladany", kmitaji si vic podle sebe a podle vlastnosti bedny. A proto spravny reprak ve spravne bedne zni s lampacem a kytarou "lip", zatimco tranzistorovy konec, ktery se snazi byt "tvrdy a presny" a brani bedne a reprakum vnaset do zvuku jakoukoli vlastni "osobnost", bude znit zhejckanejm ouskam kytarovych fajnsmekru blbe, plose a nezajimave. (Ikdyz podel ciste fyzikalnich parametru ten tranzistor hraje "presneji".)

Tak to asi bude, ale navíc mám pocit, že to má také trochu vliv na to, že lampáky hrají více nahlas, páč tranzistory v koncovém stupni jsou zatěžovány na některých frekvencích třeba až kolem 70 ohmů! Kdežto na elktronky tohle nemá vliv, protože to nežádoucí napětí vyrobené kmitající cívkou se na výstupáku výrzaně sníží. Hledal jsem pro tuto úvahu nějaké podpoření různě na odborných www konferencích, ale nikde nic. Tak si s tím úplně jist nejsem. Co myslíš?

No to je zajimava uvaha, zpetny vliv promenne impedance repraku na koncovy zesilovac... Urcite to nejaky vliv ma, ale to uz se dostavam na dost tenky led a asi bych uz musel hodne spekulovat.

Ale jen pro ilustraci takovy drobny pokus ktery jsem kdysi delal - mel jsem ve zkusebne bednu 4x12" a lampac 100W 4xEL34 (oboji starsi ceska kopie Marshalla, non master volume) a taky nejaky stary 120W tranzistorak (jako backup). Krmil jsem to z multiefektu, takze lampac jel vicemene v linearni oblasti, nezkresloval. Kdyz jsem misto lampy dal ten tranzistor, byl zvuk vyrazne jiny, at jsem kroutil korekcema jak jsem chtel. A pozor, kdyz jsem do kabelu mezi zesik a bednu zapojil do serie vykonovy odpor 2ohmy, zacal se zvuk tranzistoraku daleko vic podobat zvyku lampace = zhorsil jsem cinitel tlumeni a bedna zacal hrat hlavne v basech dost odlisne. (Samozrejme lampovy zvuk byl porad lepsi).... takze kupodivu v tomto konkretnim pripade platilo "horsi kabel - lepsi zvuk"

Ale obecne bych se taky primlouval ze kvalitni kabelaz mezi zesikem a reprakem (at uz uvnitr boxu nebo venku). Nemusi to byt zadne vodovodni trubky, uplne staci snejaka slusna medena dvojlinka urcena k hifi reprakum o prurezu 1.5 - 2.5 mm2, cenove to bude kolem 30,- za metr. Tim se nic nepokazi.

Na zvuku se asi podepsalo i zkreslení vzniklé na odporu. Což u tranzistoráku může být jen kuprospěchu. Právě to zkreslení na konkrétních frekvencích dělá kouzlo lampového zvuku. Proto třeba butikoví výrobci používají na odpory v cestě signálu nejraději uhlíkové odpory místo metalizovaných keramik. Ještě větší vliv mají třeba vazební kondíky. Ale tohle má smysl řešit, až když vím, že mám 100% výstupák. Někteří výrobci zkoušeli, nebo možná dosud zkoušejí dávat výstupáky i za tranzistory. Nemyslím si, že by to bylo kvůli omezení činitele tlumení, spíž to zvýrazní a nebo ořeže konkrétní frekvence a zvuk je příjemnějěší pro uši. Což se rozhodně nepovedlo vývojářům v Tesle Vráble u jejich zesilovačů alá Studio Solo 130 a pod. Tam výstupní trafo ostatně bylo pro provoz do sítí se 100V rozvodem.
I když docela mě překvapuje, že Ti bedna začala více basovat. Tak to opravdu bylo omezením vlivu činitele tlumení. Hm, to mě nikdy nenapadlo zkusit.