Hudební fórum

Předem se omlouvám pokud sem téma dal do špatné sekce.

Mám tuto ladičku.

http://kytary.cz/blond-emt-789/99775/?SE3648:0:0:1:0

Je tam napsán Frekvenční rozsah : 430-450Hz Jaké číslo tam mám nastavit na obyčejné ladění kytary?

440...zlatej střed

Tak tak - tady jde o kalibraci ladičky, která se nastavuje podle komorního A. To je v současnosti podle standardu ISO 16 od roku 1955 na frekvenci 440 Hz. Nicméně dříve se používalo třeba ladění na 435 Hz (dle rakouského standardu z roku 1885, s 440 Hz přišli prvně Američani, a to někdy v 20. letech (1926 mám dojem), od roku 1939 se začalo používat i v Evropě.

A jen pro zajímavost - J. S. Bach používal ladění na 480 Hz, Händel 422,5, později 409 Hz. Během 18. století se používaly různé standardy v rozmezí 400 a 450 Hz. Na začátku 19. století Nemci začali používat ladění na 423,3 Hz, o něco později 435 Hz. Italové pro změnu 451 Hz. Ve Francii se po prostestu operních zpěváků nastolilo ladění na 435 Hz. Britové ke konci 19. století jako komorní A 439 Hz.

I v současnosti používají různé orchestry různá ladění, kupříkladu někteřé americké i evropské ladí na 442 Hz, německé, rakouské a čínské ladí na 445 Hz.

Takže hrát Mozarta znamená přeladit piano?

Záleží na tom, v jakém orchestru plánuješ hrát Například v Bostonu bys musel na 100% přelaďovat na 442 Hz...

Bummer píše:Takže hrát Mozarta znamená přeladit piano?

Ne, zbytek orchestru se naladí podle piana, nebo jiného težce přeladitelného nástroje (harfa...)
Něco oladění: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lad%C4%9Bn%C3%AD

Nero píše:Tak tak - tady jde o kalibraci ladičky, která se nastavuje podle komorního A. To je v současnosti podle standardu ISO 16 od roku 1955 na frekvenci 440 Hz. Nicméně dříve se používalo třeba ladění na 435 Hz (dle rakouského standardu z roku 1885, s 440 Hz přišli prvně Američani, a to někdy v 20. letech (1926 mám dojem), od roku 1939 se začalo používat i v Evropě.

A jen pro zajímavost - J. S. Bach používal ladění na 480 Hz, Händel 422,5, později 409 Hz. Během 18. století se používaly různé standardy v rozmezí 400 a 450 Hz. Na začátku 19. století Nemci začali používat ladění na 423,3 Hz, o něco později 435 Hz. Italové pro změnu 451 Hz. Ve Francii se po prostestu operních zpěváků nastolilo ladění na 435 Hz. Britové ke konci 19. století jako komorní A 439 Hz.

I v současnosti používají různé orchestry různá ladění, kupříkladu někteřé americké i evropské ladí na 442 Hz, německé, rakouské a čínské ladí na 445 Hz.

Věřím, že nejsem jediný, koho to zajímá, takže na sebe přejímám břímě dotazu: Proč není na celém světě prostě jedna hodnota?

Cesta za hledáním vlastního zvuku asi není pouze výsadou kytaristů.

Proč není na celém světě prostě jedna hodnota?

A proč by měla být? Nejsme v socialismu, naštěstí. A navíc rozdílná ladění mají i rozdílný charakter. Taková barokní muzika hraná nižším laděním, zní úžasně - temně až ponuře. Né každý ovšem tyto drobné nuance vnímá.

Dariel píše: Věřím, že nejsem jediný, koho to zajímá, takže na sebe přejímám břímě dotazu: Proč není na celém světě prostě jedna hodnota?

Protože ty standardy musel někdo někdy stanovit, a k tomu docházelo v době, kdy svět ještě nebyl globalizovaný (nenapadá mě lepší slovo). A tradice je tradice. Navíc to podle mě dělá hudbu zase o něco zajímavější, jak píše Atkins - zní to trochu jinak.

Tohle je zajímavé téma. Dost si nedovedu představit, jakou metodou hudební vědci určili tu přesnou frekvenci základní oktávy používanou před 200 lety, kdy ještě neexistovalo žádné elektronické zařízení, které by to určilo. Ale je to tak. Zřejmě se to dědilo z otce ladiče na syna až do moederního věku.
Ono ještě před 30 lety nebylo úplně samozřejmé, aby v každé kapele byla aspoň jedna ladička a sluchařů, kteří to dokázali od oka nikdy není dost. Často se to řešilo tak, že člověk doma seděl s kytarou u televize a čekal, až skončí vysílání a když tam najela ta kruhová mrcha přes celou obrazovku a k tomu nekonečný tón, tak to bylo právě 440 Hz a dle toho si méně majetní kytaristé ladili kytary.

mmjuz píše:Často se to řešilo tak, že člověk doma seděl s kytarou u televize a čekal, až skončí vysílání a když tam najela ta kruhová mrcha přes celou obrazovku a k tomu nekonečný tón, tak to bylo právě 440 Hz a dle toho si méně majetní kytaristé ladili kytary.

A co telefonní sluchátko?