Hudební fórum

Ahoj, jsem pokročilý kytarista a zákldy různých technik mám zvládnutý. A jak tak čím dál víc hraju tak mě vrtá hlavou proč to tak hraju. Třeba hraju nějakou písničku (např. smok on the water od rechieho) a říkam si že vlastě vůbec nevím v jaké hraju tónině. Někde jsem četl že se to pozná podle posledního akordu což je G (powerchord) takže by tonina mela být G, ale zas nevím jestli dur nebo mol pač powerchordy nemaji tercii. A co třeba takový sólo, zahraju ho všecko je vpohodě ale zase nevím co a proč hraju, mam naučenej prstoklad a ten jenom dám na hmatník, ale mnohem víc by mě potěšilo kdybych vědel jestli je solo hrany v pentatonice nebo treba v nějakým módu diatonické stupnice a sem tam bych si vyjel z originalního sola a udělal bych si nějakou svoji vyhrávku...
Mé otázky zní: 1/ jak bezpečne poznáme toninu skladby?
2/ jak poznáme v čem je hraný solo?
3/ jaký je rozdíl mezi # a b(ted nemyslim co # čí b dělá, ale je to myšleno tak, kde použít b a kde #. Když se hraje stupnici G dur tak se řekne že má 1#, ale proč se neřekne že má 1b? vždyt je to to samý, nebo se pletu?

Vím, že nekteré otázky byly na fóru zodpovězeny ale nikdy sem to z toho pořádně nepochopil, tak doufám že mé dotazy nevyzní špatně.

Asanoth píše:hrani-na-kytaru-tabulatury/neco-o-hudeb ... t7261.html

V tom článku je toho hodně napsaný a parádně vysvětleny stupnice ale odpověd na mé otázky jsem nenalezl

Špatně jsi četl: Tak například Tvůj veselý dotaz, proč nemůže mít G-Dur jedno "b", je zodpovězen velice pregnantně.
Smoke and the water je v gmi, protoře hned druhý akord je B-Dur a tedy malá tercie, pokud by píseň byla v G-Dur, musela by být v druhém akordu tercie velká, tedy hmi. Pokud si tedy pozorně přečteš pojednání o intervalech, jistě příjdeš na to v jaké tónině hraješ. Existuje mnoho cest, kterak pochopit hudební teorii - není nikterak složitá, velmi vhodná je sluchová analýza.

Atkins píše:Špatně jsi četl: Tak například Tvůj veselý dotaz, proč nemůže mít G-Dur jedno "b", je zodpovězen velice pregnantně.
Smoke and the water je v gmi, protoře hned druhý akord je B-Dur a tedy malá tercie, pokud by píseň byla v G-Dur, musela by být v druhém akordu tercie velká, tedy hmi. Pokud si tedy pozorně přečteš pojednání o intervalech, jistě příjdeš na to v jaké tónině hraješ. Existuje mnoho cest, kterak pochopit hudební teorii - není nikterak složitá, velmi vhodná je sluchová analýza.

Dik, a když teda rozeberu tóny akordů toho uvodního riffu tak me vyleze stupnice G moll a je to vyřešený, že?
A sólo teda bude taky v tónině G moll a může být poskladaný z pontatoniky + ty dva tony znějakyho módu...chapu to dobře?

Ano, sólo je ve shodné tónině jako main, s jednou vyjímkou. Podle mne nemá smysl se tom tímto způsobem pitvat - například řešit, zda je sólo v pentatonice nebo modu, je to v podstatě kontraproduktivní. Více hraj a méně špekuluj, ta teorie se dříve nebo později dostaví a navíc si ji budeš moci potvrdit vlastní zkušeností.

Jo dik máš pravdu...a kde je v tom článku vysvětlený to s těma křížkama a béčkama? nikde sem to nenašel

Tam sem to nikde nenasel

Vilcek píše:Jo dik máš pravdu...a kde je v tom článku vysvětlený to s těma křížkama a béčkama? nikde sem to nenašel

No, Ty jsi totiž nezaregistroval, že béčko SNIŽUJE, kdežto křížek ZVYŠUJE o půltón. Křížky po sobě jdou fis cis gis dis ais eis his, durová stupnice vždycky zvyšuje svůj sedmý stupeň oproti předchozí(kvintový kruh). A béčka snižujou, takže než mít 10 křížků, je lepší mít dvě béčka, jestli rozumíš co myslím. Neexistuje stupnice, kde by se béčka a křížky vyskytovaly v jejím základním stavu a většinou se aniu křížkových stupnic nepoužívá snížení a naopak.

K těm béčkám a křížkům to zkusím říct trochu jinak. Křížky a béčka se ve stupnicích objevuje podle určitýho danýho pořadí (to jsou ty kvintové a kvartové kruhy) a když máš tóninu kde by mělo třeba 8 křížků, tak je lepší to napsat v béčkách a mít tam jenom 4. Jinak je z našeho kytarového pohledu jedno jestli z G uděláš Gis nebo z A As. Furt to bude stejnej tón, jde jen o formu zápisu (a pochopitelně muzikantskou hrdost, kdy se z tebou někdo bude hádat, že to není D, ale Eses a tak ).

Vilcek píše:Tam sem to nikde nenasel

Tak se podívej na části Tóny a intervaly a Akordy. Je tam vysvětlený vše o smyslu křížků§ a béček a je tam popsán systém kvartového a kvintového kruhu.

Nesst: jen pro přesnost - pokud bychom měli být fakt přesní, tak čistě teoreticky mezi Ges a Fis je drobný frekvenční rozdíl, nicméně na běžných nástrojích se to opravdu neřeší...

Více hraj a méně špekuluj, ta teorie se dříve nebo později dostaví a navíc si ji budeš moci potvrdit vlastní zkušeností.

Podepisuju.

Diky hoši, tóninu už poznám takže nehraju tak naslepo a to mě prozatím stačí

Nero píše:Nesst: jen pro přesnost - pokud bychom měli být fakt přesní, tak čistě teoreticky mezi Ges a Fis je drobný frekvenční rozdíl, nicméně na běžných nástrojích se to opravdu neřeší...

Pro ještě větší přesnost: ten drobný frekvenční rozdíl neexistuje v temperovaném ladění, což je přesně to, co používáme na kytarách, klávesách, flétnách, trubkách (i když u žesťů jde něco jako bending nahoru i dolů, jenže to zase kazí barvu tónu) a podobně. Rozdíl to je pro zpěváky, houslisty a všechny s bezpražcovými strunnými nástroji, trombonisty, slide kytaristy a Eddieho Van Halena V libovolném temperovaném ladění máme 12 pevně daných půltónů, tedy ges = fis. Ovšem v čistém ladění ten rozdíl existuje a je nejen slyšet, ale i vidět, např. u violoncella je to vidět perfektně. Ale to jen tak na okraj, z nedostatku jiné činnosti

woro90 píše:

Nero píše:Nesst: jen pro přesnost - pokud bychom měli být fakt přesní, tak čistě teoreticky mezi Ges a Fis je drobný frekvenční rozdíl, nicméně na běžných nástrojích se to opravdu neřeší...

Pro ještě větší přesnost: ten drobný frekvenční rozdíl neexistuje v temperovaném ladění, což je přesně to, co používáme na kytarách, klávesách, flétnách, trubkách (i když u žesťů jde něco jako bending nahoru i dolů, jenže to zase kazí barvu tónu) a podobně. Rozdíl to je pro zpěváky, houslisty a všechny s bezpražcovými strunnými nástroji, trombonisty, slide kytaristy a Eddieho Van Halena V libovolném temperovaném ladění máme 12 pevně daných půltónů, tedy ges = fis. Ovšem v čistém ladění ten rozdíl existuje a je nejen slyšet, ale i vidět, např. u violoncella je to vidět perfektně. Ale to jen tak na okraj, z nedostatku jiné činnosti

S tim Halenem sem to nepochopili ??

Metallistic píše:S tim Halenem sem to nepochopili ??

Náš drahoušek praštěný Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě, což normálně nejde, to je dáno samotnou konstrukcí kytary. Se zkreslením z toho leze jenom bordel, takže je asi jediný, kdo tercie se zkreslením používá - aby toho dosáhl, musí totiž každý tón na Hčkové struně doladit bendem, a to se jenom tak někomu nechce.
Abych to vysvětlil ještě lépe - on používá pro tóny na Hčku čisté ladění, zatímco my "normální" používáme temperované, protože si pražci raději necháváme hraní usnadňovat než ztěžovat.

woro90 píše:

Metallistic píše:S tim Halenem sem to nepochopili ??

Náš drahoušek praštěný Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě, což normálně nejde, to je dáno samotnou konstrukcí kytary. Se zkreslením z toho leze jenom bordel, takže je asi jediný, kdo tercie se zkreslením používá - aby toho dosáhl, musí totiž každý tón na Hčkové struně doladit bendem, a to se jenom tak někomu nechce.
Abych to vysvětlil ještě lépe - on používá pro tóny na Hčku čisté ladění, zatímco my "normální" používáme temperované, protože si pražci raději necháváme hraní usnadňovat než ztěžovat.

Aha tak to sem vůbec netušil ..Díky za vysvětlení

Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě

Možná, že jsem drobátko natvrdlý ale: Když má podladěné "h"čko tak ta velmá tercka (g,h) bude spíš užší než čistá, imho mám poněkud problém s výrazem "čistá tercie", něco takového neexistuje. Ano poněkud nižší "h"struna, se používá docela běžně ale spíš z důvodu docílení kompromisu v tenmperovaném ladění - cílem je aby zněl uspokojivě jak akord G-Dur, tak akord E-Dur (poněkud zjednodušeně řečeno).

Atkins píše:

Eddie má totiž trochu podladěné Hčko, takže může hrát velké tercie naprosto čistě

Možná, že jsem drobátko natvrdlý ale: Když má podladěné "h"čko tak ta velmá tercka (g,h) bude spíš užší než čistá, imho mám poněkud problém s výrazem "čistá tercie", něco takového neexistuje. Ano poněkud nižší "h"struna, se používá docela běžně ale spíš z důvodu docílení kompromisu v temperovaném ladění - cílem je aby zněl uspokojivě jak akord G-Dur, tak akord E-Dur (poněkud zjednodušeně řečeno).

Ano, on to prý používá, protože "the H string is a bitch to keep in tune", takže ho prostě podladí a tahá. Jak to řeší v nižších polohách, to nevím, ale hádal bych, že ho má naladěné na čistou velkou tercii (v angličtině "beatless" - bez rázů) a má příslušný kámen kobylky posunutý poněkud dozadu, takže všechny další polohy má víc a víc podladěné a dolaďuje je bendingem. Nebo tak jsem to aspoň pochopil já - možná jsem vedle.

...nebo je prostě bordel v tom, že velká tercie je v rovnoměrně temperovaném ladění širší než v čistém, zatímco malá to má obráceně - taky v tom mám občas guláš, co je o kolik mimo... Nebo kde kdo koho nepochopil?

Ehm nechci se hádat, ale už vzhledem k tomu, že máš na kytaře něco jako pražce, tak nikdy nemůžeš dosáhnout přirozeného ladění. To prostě nelze