-----------------
Interpret: Queens of the Stone Age
Název alba: Rated R Deluxe Edition
Label: Interscope Records
Rok vydání: 2010
CD 1 - 42 min
Feel Good Hit Of The Summer (2:43) / The Lost Art Of Keeping A Secret (3:36) / Leg Of Lamb (2:49) / Auto Pilot (4:01) / Better Living Through Chemistry (5:49) / Monsters In The Parasol (3:28) / Quick And To The Pointless (1:43) / In The Fade (4:25) / Tension Head (2:53) / Lightning Song (2:08) / I Think I Lost My Headache (8:40)
CD 2 - 64 min
Ode To Clarissa (2:41) / You're So Vague (3:41) / Never Say Never (Romeo Void cover) (4:24) / Who'll Be The Next In Line (Kinks cover) (2:30) / Born To Hula (5:54) / Monsters In The Parasol [Live at TV Bootleg] (3:48)
Live At The Reading Festival 2000
Feel Good Hit Of The Summer (3:00) / Regular John (5:13) / Avon (3:24) / Quick And To The Pointless (2:34) / Better Living Through Chemistry (5:20) / Ode To Clarissa (2:52) / The Lost Art Of Keeping A Secret (3:33) / You Can't Quit Me, Baby (10:38) / You Think I Ain't Worth A Dollar, But I Feel Like A Millionaire (Desert Sessions) (4:38)
Hlavní sestava:
Joshua Homme (zpěv, kytara, produkce) / Nick Oliveri (zpěv, baskytara, perkuse) / Gene Trautman (bicí) / Dave Catching (klávesy, piano, Lap Steel)
Doprovodná sestava:
Chris Goss (produkce, doprovod. zpěv, piano), Rob Halford (doprovod. zpěv), Mark Lanegan (doprovod. zpěv), Wendy Ray Moan (doprovod. zpěv), Nick Eldorado (doprovod. zpěv), Nick Lucero (bicí, perkuse), Pete Stahl (doprovod. zpěv), Barret Martin (chrastítka, perkuse), Scott Mayo (lesní roh), Mike Johnson (doprovod. zpěv), Fernando Pullum (křídlovka, lesní roh), Reggie Young (lesní roh), Marek (hluk)
Queens Of The Stone Age (QOTSA)
Američtí Queens Of The Stone Age oficiálně existují od druhé poloviny roku 1996. Rok předtím, kytarista Joshua Homme odpojil dnes již kultovní undergroundovou legendu Kyuss z tohoto světa a nechal ji zasypat sluncem rozpáleným pískem neznámo kde... Původní název jeho nového projektu "Gamma Ray" vydržel jen pár týdnů, dokud Josh Homme se nedozvěděl o již existující kapele s tímto názvem. Názvu QOTSA dopomohl vlivný producent a hudebník Chris Goss, který navrhl, aby místo původního "Kings" na začátku, bylo užito slovo "Queens". QOTSA měla prvních pár let dva stálé členy; Josh Homme a Nick Oliveri (Dwarves, Mondo Generator), který dříve působil na pozici basáka v Kyuss (přítomen na albu Blues For The Red Sun). Zbytek kapely zastupoval vždy někdo z blízkého okruhu muzikantů z Palm Desert.
První album, s totožným názvem jako jméno rané formace Queens Of The Stone Age (1998), Josh Homme stvořil převážně sám. Teprvé poté se k němu přidal Nick Oliveri a jako hostující muzikanty si vzal posledního bubeníka Kyuss Alfréda Hernándeze (Yawning Man, Che), klávesistu, kytaristu a vynikajícího hráče na lap steel Dave Catchinga (earthlings?, Desert Sessions, Eagles Of Death Metal). V této sestavě podnikli první turné po Spojených státech a v západní části Evropy.
Když se natáčelo album Rated R (2000) vybrali si Josh Homme s Nickem Oliverim do sestavy pro nadcházející nejdivočejší turné v historii QOTSA vynikajícího bubeníka Gene Trautmana (The Miracle Workers, Eagles Of Death Metal), věčně nestálého až melancholického zpěváka Marka Lanegana (Screaming Trees, The Gutter Twins), jehož Josh Homme poznal ve Screaming Trees, kde krátce působil a klávesáka, kytaristu a hráče na lap steel Brendona McNichola (Rattlebone, Desert Sessions, Masters Of Reality).
QOTSA se do většího povědomí dostala díky nejúspěšnějšímu albu Songs For The Deaf (2002), kde si k natáčení přizvali bubeníka, kytaristu a zpěváka Dave Grohla (Nirvana, Foo Fighters, Them Crooked Vultures), který krátce s kapelou a za bicími vyrazil i na půlroční vynikající turné. K dalším členům tohoto turné se zařadil kytarista, rovněž hráč na lap steel, klávesista a doprovodný zpěvák Troy van Leeuwen (Enemy, Perfect Circle, Desert Sessions, Sweethead) a dodnes v kapele působí. Bubeníka Dave Grohla nahradil na druhém turné velmi energický a ostřílený Joey Castillo (Danzig, Eagles Of Death Metal), který nakonec v kapele také setrvává. Krátce před natáčením alba Lullabies To Paralyze (2005) byl Nick Oliveri z kapely vyhozen. Josh Homme nemohl dál snášet místy vyšinutého a věčně zdrogovaného basáka - destruktivními eskapádami ničil vše, co mu přišlo do cesty. Tak skončila jedna éra QOTSA.
Studiovým albem Lullabies To Paralyze (2005) započala éra nová. Nicka Oliveriho vystřídal talentovaný a zkušený multi-instrumentalista Alain Johannes (Eleven, Desert Sessions, Them Crooked Vultures) a ke klávesám i doprovodnému zpěvu přišla jeho žena, svůdná Natasha Schneider, původem z Moskvy (Black Russia, Eleven, Desert Sessions). Bohužel, před dvěma lety podlehla zákeřné rakovině. Koncerty během turné Lullabies To Paralyze byly vyjímečné a hudebními kritiky byly hodnoceny velmi vysoko. Což ostatně mohli zjistit i čeští fandové, když kapela zavítala do pražského klubu Roxy v červnu 2005.
Než se zrodilo album Era Vulgaris (2007), připojil se k rožšiřenému ansámblu další schopný muzikant, klávesák a kytarista Dean Fertita (The Waxwings, The Raconteurs, The Dead Weather). Na pozici baskytaristy a zpěváka přišel mladý, energický Michael Shuman (Wires of Fire), který částečně nahrazuje Oliveriho svým, jemu podobným zpěvem i hrou na baskytaru. V této sestavě vyrazili na turné Era Vulgaris před třemi lety. A tato sestava zůstává do dnešních dnů zatím nepozměněná. Po dvouleté přestávce, kdy se každý z kapely věnoval vlastnímu, popř. jinému hudebnímu projektu (Joshua Homme v Them Crooked Vultures, Troy van Leuwen v Sweethead, Joey Castillo v Eagles Of Death Metal atd.), se kapela opět sešla na podiu a dala, zejména letnímu evropskému festivalovému publiku, na srozumněnou, že jsou zpět!
Rated R Deluxe Edition na pultech po deseti letech...
Rated R - užíváno v hodnocení filmů se specifickým obsahem dle MPAA. Hodnocení R je přisuzován těm filmům, kde je násili, nahota, drogy, kriminalita, sprosté výrazy. Dvoudiskové vydání Rated R Deluxe Edition vzniklo při příležitosti 10. výročí, kdy album Rated R našlo své první posluchače na pultech obchodů v roce 2000. Oproti původní verzi je letošní reissue Rated R Deluxe Edition obohacen o další CD, které obsahuje písničky ze dvou dobových singlů Feel Good Hit Of The Summer a The Lost Art Of Keeping A Secret. Podstatnou část těchto "b-sides" lze najít i na EP disku Stone Age Complication, který vyšel v roce 2005. Poslední studiová píseň na druhém disku Born To Hula je jednou z vůbec prvních studiových písniček QOTSA, vydána na společném a dnes vzácném split EP s již rozpadající se kapelou Kyuss. Odpovídá tomu v té době typicky těžký zvuk.
Studiové album (první disk a disk druhý s b-sides, vyjma zmíněné Born To Hula) bylo natočeno v legendárním Sound City Studios ve Van Nuys. V rozmezí prosince roku 1999 až února roku 2000. Natáčení se účastnil větší zástup muzikantů. Včetně Roba Halforda (Judas Priest, Two, Halford), když si zazpíval v doprovodu ve Feel Good Hit Of The Summer.
Kompletní záznam lehce nadprůměrného koncertu v Readingu byl natočen 26. srpna roku 2000. Přes 40 minut dlouhý festivalový koncert vnímám jako příjemný bonus. Mezi sběrateli koluje ve sporadických ztrátových kvalitách i útržcích a tento ucelený záznam jistě přijmou s otevřenou náručí. Vrcholem koncertu jsou svižná Avon, nadpozemské You Can't Quit Me, Baby a mysteriózní The Lost Art Of Keeping A Secret.
Původní modrou barvu papírového, natřikrát poskládaného přebalu Rated R Deluxe Edition i přebalu dvaceti stránkového bukletu, který obsahuje kromě dobových černobílých fotografií i texty k písničkám na prvním disku a doplňující informace k bonusovým skladbám, nahradil sytě červený odstín. Samotné album Rated R (první disk) zůstalo beze změn. Nečekejte módní či dodatečné zvukové úpravy. Dle mého názoru je tomu jedině dobře!
Když byl Josh Homme tázán, jestli znovuvydání Rated R s bonusy není mimo jiné i náznakem, že QOTSA nemá lidem co nabídnout, tazatele odseknul s odpovědí jemu vlastní, že může být rád (a nejen on), že uplynulých deset let všichni ve zdraví přežili, zejména ti, co se na albu Rated R podíleli.
"...Nicotine, Valium, Vicodin, Marijuana, Ecstasy and Alcohol..."
Takřka mantrou pro Joshe Hommeho a Nicka OIiveriho na albu Rated R se stala nechvalně proslulá několikrát za sebou opakující kombinace slov "Nicotine, Valium, Vicodin, Marijuana, Ecstasy and Alcohol..." doprovázená rozsekaným slovem "C-c-c-c-c-cocaine" hned v úvodní skladbě Feel Good Hit Of The Summer. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že pokud jste se chtěli o albu Rated R dozvědět to nejpodstatnější, stačí Vám k tomu právě tato píseň a více nemusíte z Rated R znát. Hutně znějící baskytara jako mohutný falický totem sexistického Nicka Oliveriho s dlouhou kozí bradkou a přímočará, jednoduchá hra Joshe Hommeho na kytaru otevírají svět Rated R, jenž je líhní drog, alkoholu, halucinací, násilí, nahoty a sexu, zvráceností, ale i sarkasmu a ironie. Perfektní načasování v atmosféře nejistoty a obav, která svět provázela před příchodem magického roku 2000. Má hlava začíná prudce bolet a jen tak nepřestává. Hutný zvuk provází první písní s dech beroucí prudkostí.
Když slyšíte v refrénu druhé skladby The Lost Art Of Keeping A Secret zpívat Joshe Hommeho "Whatever you do... don't tell anyone" za doprovodu zkreslené kytary, tak si možná říkáte, že jste snad leccos prošvihli, nebo snad zpackali. A když si myslíte, že už to snad zpět vrátit nelze... každý to někdy zažil.
Naopak v jemné skladbě Leg Of Lamb slyšíte podezřelá slova jako "So Lame", "It's TV Show", "Yes, Sir" a až dojemně znějící refrén "Infiltrate The Walls...", od jakoby myšlenkami nepřítomného zpěváka, musíte si myslet, že si možná někdo z vás jen dělá legraci! Ostatně, instrumentální část této skladby doslova se vysmívá nám všem. Určitě!
Byli jste v letadle? V tryskovém letadle? A bez autopilota? Pustili byste si nezvykle zasněného Nicka Oliveriho? Odpověď hledejte ve skladbě Auto Pilot. Vroucně zpívané "I Wanna Fly, Wanna Ride With You...Is This The Best That You Can Do?" a děsivé (kde i hudba temně mlčí) "Ah-Ah, Auto Pilot No Control..." zpívá společně se zastřeným Markem Laneganem, jak příznačné a prosté. Mám se snad rozbrečet z kytary v pozadí?! Snad každý by někam nejraději zmizel.
Jen chvíli by ještě zůstal, aby se zaposlouchal, co se skrývá ve skladbě Better Living Through Chemistry. Napětí ve skladbě stoupá a převažuje jako váhy na strany čím dál rychleji, pod těžkým náporem se roztáčí v nekontrolovatelnou smyčku... "The Blue Pill Opens Your Eyes...Let's See If I'm Hearing This Right...", "There's No One Here... And People everywhere... You're on your own...", kam nakonec kráčet, co dříve popadnout, jak se pod touto tíhou zvednout?! Josh Homme zpěvem i kytarou vyvolává návraty do časů, které vidím tak matně, tak vzdáleně a tak cize. A tak nakonec jsem stále drcen téměř na padrť o tvrdou zem.
Ne, ne, to přeci ne! Halucinace, jistě, to byly jen halucinace! Můj tep se klidní, dech se tiší! Předkládají ve skladbě příšery ve slunečníku! Ve slunečníku, ve slunečníku... tak jsem snad opravdu zešílel? Monsters In The Parasol končí a já se cítím podveden: "The Walls Are Closing In Again...Oh Well...".
Vzápětí za rychlého sledu slov "I Don't Even Know What I'm Doing Here..." startuje nekompromisní běsnění kytarového řevu a vřeštění rozčíleného Nicka Oliveriho společně s hlasem nezletilé lehké holky ve skladbě Quick And To The Pointless a já mám pocit, že mě praštili po hlavě a posadili chvílí před plným procitnutím k radiopřijímači, kde zaznělo cosi zlého a zvrhlého.
Než stačil jsem si promnout svůj zrak, byla již tma a já postupně znovu propadal do stavů úzkosti a třasu, slyším hlas Marka Lanegana... "Just Live Till You Die...I Wanna Drown... With Nowhere To Fall..." ve skladbě In The Fade, jakožto nejvyššího bodu světa Rated R. Křehké naivní piáno se střídá neurvalým doprovodem kytar, basy a bicích. Měli jste někdy pocit, že by bylo lepší se už na ten zpackaný život již vykašlat a nejraději za sebou spálit vše, co o Vás kdy tento svět poznal a ponechat osudu své blízké? Ne? Tak to jste život ještě ani pořádně nazačali žít. On život plyne velice rychle...a než si uvědomíte, co jste propásli, budete již mimo svět: "Live Till You Die, I Know...". Odpověď přichází na konci utrpení...
Z toho nejvyššího bodu světa Rated R následuje zběsilý úprk ze strmé hory. Burácející kytara Joshe Hommeho a basa Nicka Oliveriho Vás žene dolů do neznámého údolí. U hlavy slyšíte křičet rozzuřeného Nicka Oliveriho, jak zlý a zákeřný skřet s dlouhou kozí bradkou, který by Vám nejradějí podrazil v tom strmém sešupu nohy, abyste padli pořádně na tvář. Jistě, jistě, jistě... "I Feel So Fucking Sick", "Gotta Get Out And Get Right..." a "No More, No More, No More..." atd. Lidi, ten skřet je šílenec a z jeho Tension Head se má hlava zřejmě rozprskne do stran!
Uff, bylo to ale krátké, ale intenzivní. Jsem dole! V pořádku. Nezraněn. Lightning Song mne zachránila před tím šíleným světem shůry. Uklidňující, lehká instrumentální skladba mě halí pláštěm smíření se se světem Rated R. Spustil bych těžkou oponu a toto zvrhlé divadlo opustil!
Moment, myslím, že bolesti hlavy zmizely! "It's All My Head I Know...", "Until My Head Explodes...". Svět Rated R končí ve skladbě I Think I Lost My Headache. Hřejivý instrument lap steel vyluzuje tóny smíření a doprovází Joshův posměšný nářek. A co lesní rohy na konci skladby? Proč, k sakru, slyším vesele si troubící lesní rohy? Lidi, možná je to sranda, možná je to myšleno vážně, ale to bych si nechal pustit na svém pohřbu! Stále je tma a zima...?!
Feel Good Hit Of The Summer
In The Fade