Hudební fórum

Nemáte někdo zkušenosti se zahráním úplně nového nástroje, vím o riziku, kdy hráč svůj nástroj značně znehodnotil (nástroj neladil) protože jej nesprávně zahrál. Zajímalo by mne zda existuje nějaký obecně doporučovaný postup ke správnému zahrání nástroje. Pokud by někdo věděl co přesně se děje s nástrojem při špatném/dobrém zahrání, neváhejte se podělit, svoji teorii mám, ale nechám si poradit.

Já bych řekl, že se "zahrání" nástroje přeceňuje, žádný nástroj, který je od výroby dobrý a kvalitní, v podstatě nelze hrou zk*rvit! Jasně, že tam jakási práce materiálu je, ostataně jako u jakéhokoli jiného materiálu ale nuance např. v ladění jsou pro průměrného smrtelníka podružné.

Jsou to celkem podobné chyméry, jako když si čtyřakordovej metalík přilepí šroubovanej krk a tvrdí, jak se mu ukrutně prodloužil sustain...

Neladění vlivem špatného zahrání? Mýtus nahrávající výrobcům, kteří mohou vypustit neladící kus a říct, že se na něj od novoty hrálo falešně tak dlouho, až se vyhrál do neladění. Zkus se zamyslet nd principem fugování žesťových nástrojů.

poradim jednu věc: vem si s sebou ladičku a jeď ton po tonu... - nástroj by měl ladit vždycky.
P.S.: jen jestli ten nástroj ladil ,ale neuměl do toho foukat... = když nasazuješ jiný ton a u nějakých povoluješ rty moc a u některých hodně ,tak nástroj ladit nebude nikdy.. - to mohla být příčina ,proč dotyčný říkal ,že nástroj neladí ,ale tohle moudro sis asi odvodil sám..
* řikám to protože sem zažil jednoho učitele co to učil špatně a ton stál za kulový... (dnes už neučí)

Mr.Freeman píše:poradim jednu věc: vem si s sebou ladičku a jeď ton po tonu... - nástroj by měl ladit vždycky.

Není pravda. Třeba u trubky jsou rozdíly dost velké, proto má na třetím a často i prvním tahu ty kroužky a proto se doporučuje používat hmat 1.+2. místo 3. pro lepší ladění; 3. se samostatně používá jen při rychlejším hraní. Prostě spousta tónů neladí pokud je nedoladíš sám. Ale to nemá souvislost s nějakým vyhráváním.

Třeba u saxofonu je špatná intonace problém, většinou za to může klepnuté eso. U žesťů se benduje, u některých se ještě kompenzuje tahy.

Já používám třetí klapku dosti často.Mám vysoké tóny trochu výš.např A

Tak nějak obecně souhlasím s výše napsanými názory, ale co říkají profi muzikanti, tak jsou dlouhý tóny v celým rozsahu a třeba i s ladičkou. Otázka je, zda to není spíš o tom sžít se s konkrétním kusem. než nějaký jeho zahrání.

Jinak co se týká změn nástroje po dlouhodobém hraní, tak si myslím, že tom něco bude, je to jen plech a ty vibrace určitě časem mění jeho vlastnosti.

to ze je nástroj "zahraje" je pravda. Mam doma 2 trumpety - jednu novou od yamahy a jednu Conn starou asi 25 let.

U Conn ty výšky jdou samy ale u yamahy musim pridat vic dechu a jeste to tak nezni.

Kazdopadne to ze se hranim meni ladeni nastroje je blbost. Stejne tak to muze byt dane tvým nátiskem

Jestli to nebude tím, že jsou to jinak stavěné nástroje Moje trubka z roku 1948, která už toho má za sebou hodně, do výšek sama neleze, a to by už měla být zahraná až až A její první majitel ji tahal po koncertech celkem dost.

No pokud ten nástroj nebyl nic extra už od nového, tak se to časem nezlepší. Trubka není víno
Jinak s těma změnama jsem to nemyslel tak, že by nástroj přestal ladit (i když i to se stává u levných čínských šmejdů), ale může být patrná změna v barvě tónu, odezvě atd. Stačí koupit trubku novější výroby pár let hranou ve filharmonii, nebo divadle. Řekl bych, že i ve výrobě nástrojů se projevuje trend spotřeby a potvrzují to i někteří starší muzikanti, může to být ale věc názoru.

Už delší dobu mám zálusk na starší nástroj (king, conn, holton, york, bach) z ameriky, ale mám strach, že vyhodím peníze a budu akorát zklamaný. Nemáte někdo konkrétní zkušenost. Pokud někomu bude vadit OT, založím nový vlákno

Tím jsem myslel to, že porovnávat změny můžeš jen na identických nástrojích A ono u toho vína to kolikrát také není žádná sláva...