Hudební fórum

Ahoj, mám takovej dotaz, pro hodně lidí to možná bude znít trochu hloupě, ale o hudební teorii jsem se nikdy moc nezajímal...
Takže, projel sem si všechny místy na hmatníku co používám, a sestavil jsem si (myslim že se tomu říká stupnice) stupnici, ve který prostě hraju a dělám melodie a rify a tak ...

Je v příloze, můžete se na to podívat. Ze zvědavosti by mě zajímalo, jestli to něco je, jestli se to nějak jmenuje a jestli je vlastně k něčemu dobrý to, že to mám a znám.

Asi hloupej dotaz, sory, chci se dozvědět.

Jeden krizek (fis). Tony ze stupnice G dur/E moll. Akorat ty tony tam mas nejak divne zprehazene na nekterych mistech

//no jo, chybi ti tam 10. prazec a od 13. nahoru mas blbe urcene tony.

Amid píše:Jeden krizek (fis). Tony ze stupnice G dur/E moll. Akorat ty tony tam mas nejak divne zprehazene na nekterych mistech

//no jo, chybi ti tam 10. prazec a od 13. nahoru mas blbe urcene tony.

Jo dík, jdu to spravit ...

Jinak o hudebni teorii je tu jiz vytvorene tema



//a neni to zadna stupnice. To mas pouze vybrane tony, na kterych se muzes na hmatniku pohybovat. Stupnice by to byla v takovem pripade, kdybys ty tony hral chronologicky za sebou (G, A, H, C, D, E, Fis, G atd.)

Už jsem to opravil.

Amid píše://a neni to zadna stupnice. To mas pouze vybrane tony, na kterych se muzes na hmatniku pohybovat.

Tomu se říká tónina

Amid píše:Stupnice by to byla v takovem pripade, kdybys ty tony hral chronologicky za sebou (G, A, H, C, D, E, Fis, G atd.)

Opravdu chronologicky?

Tak me tedy pouc

http://www.slovnik-cizich-slov.net/chronologicky/
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p ... hronologie
Mají tóny nějaké pořadí v čase? Že by třeba C bylo starší než G? Stupnice jsou tóny uspořádané podle výšky.
Mimochodem i já jsem se trochu seknul:
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%B3nina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupnice_%28hudba%29

Amid píše:Jeden krizek (fis). Tony ze stupnice G dur/E moll.

No, já chtěl právě vědět, jestli to něco znamená? Jestli je mi to k něčemu nebo tak ...
Dík

Hodí se to třeba k tomu, že dokud držíš druhý hlas a harmonii v této tónině a trochu se řídíš sluchem, mělo by to ladit. Teorii si rozhodně sestuduj, aspoň základy harmonie. Hodí se to i v punku, třeba basa doplňující k powerchordu chybějící tercii zní dost dobře. Používají to třeba Rise Against, i proto je to tak silné i v pasážích bez zpěvu, i když je to vlastně jen pár powerchordů a jednoduchých melodií.

Prostuduj si system kvintoveho a kvartoveho kruhu (viz. thread o hudebni teorii - stupnice). Od toho se urcuje kolik a jake krizky (nebo becka) ma dana stupnice.

Amid píše:Prostuduj si system kvintoveho a kvartoveho kruhu (viz. thread o hudebni teorii - stupnice). Od toho se urcuje kolik a jake krizky (nebo becka) ma dana stupnice.

To mu je ovšem k něčemu jen pokud zná noty (pokud v tom .xls jsou noty tak sorry, nemám totiž Excel).

A nestaci znat tony na hmatniku? Pokud clovek vi, co na hmatniku macka, tak si od toho taky ledacos dokaze odvodit.

To ano, ale křížky a béčka jsou bez not zbytečné, vzhledem k tomu, že vyjadřují odchylky proti A moll/C dur. Bez not se to daleko lépe chápe jako prosté posouvání hmatů po hmatníku, jako když nacvakneš kapodastr.

Noty znam, ale vzhledem k tomu, ze z nich moc casto nehraju, tak si spis vypomaham hmatnikem. Zakladni znalosti hudebni teorie mam take a to, ze moc casto nepracuju s notami mi nebrani k tomu, abych sve znalosti o hudebni teorii rosiroval bez notove osnovy. Pro me je zcela dostacujici to, ze se dokazu orientovat na hmatniku.

U kvart/kvit kruhu se taky da obejit bez not. Staci pochopit system jak se krizky a becka odvozuji a pak to misto do notove osnovy aplikovat primo na hmatnik (samozrejme ze je podminkou znalost tonu na hmatniku). Navic se tim zlepsuje schopnost orientace na hmatniku.

Mně přijde odvozování hmatů při transpozici pomocí křížků a béček podstatně složitější a krkolomnější než prosté mechanické posunutí do jiné polohy při zachování prstokladu, ale co se týče orientace na hmatníku, je to nesporně dobré cvičení

No, pravda, je řeč spíš o tónině než o stupnici, ale v praxi to málokdo rozlišuje, a ještě spíš by bylo lepší mluvit o modu. Ale to je fuk.

Obecně řečeno, když nepočítáme výstřelky moderní atonální hudby, prakticky každá tónina nebo modus počítá s oktávovým principem, čili rozprostření tónů v jedné oktávě se neliší od rozprostření tónů v jiné oktávě. Pokud to ta tvoje "tónina" nerespektuje, nedá se o ní mluvit pořádně jako o tónině.

Opět taky narážíme na určité nepochopení rozdílu mezi určitým modem (včetně dur-moll tónin), tedy souborem tónů v příslušných intervalech, a funkční harmonií, tj. jak zacházet s akordy vystavěnými na terciovém principu z tónů příslušného modu. Jinak řečeno, když člověk zná pozice na hmatníku, naprosto to ještě neznamená, že ví, jak z nich postavit smysluplnou melodii, jak ji podložit akordy a jak ji uspokojivě uzavřít.

Kvintový a kvartový kruh jsou jen pomůcky k odvozování počtu křížků a béček v klasických tónninách dur a moll, nic víc. Když člověk s notami pracuje trochu víc, stejně časem zná předznamenání tónin nazpaměť.

lei píše:Obecně řečeno, když nepočítáme výstřelky moderní atonální hudby, prakticky každá tónina nebo modus počítá s oktávovým principem, čili rozprostření tónů v jedné oktávě se neliší od rozprostření tónů v jiné oktávě. Pokud to ta tvoje "tónina" nerespektuje, nedá se o ní mluvit pořádně jako o tónině.

Jen drobný detail na doplnění - tohle se samozřejmě týká evropské hudby.Třeba Indové by nesouhlasili

Jinak bezmezně souhlasím.

lei píše:No, pravda, je řeč spíš o tónině než o stupnici, ale v praxi to málokdo rozlišuje, a ještě spíš by bylo lepší mluvit o modu. Ale to je fuk.

Obecně řečeno, když nepočítáme výstřelky moderní atonální hudby, prakticky každá tónina nebo modus počítá s oktávovým principem, čili rozprostření tónů v jedné oktávě se neliší od rozprostření tónů v jiné oktávě. Pokud to ta tvoje "tónina" nerespektuje, nedá se o ní mluvit pořádně jako o tónině.

Opět taky narážíme na určité nepochopení rozdílu mezi určitým modem (včetně dur-moll tónin), tedy souborem tónů v příslušných intervalech, a funkční harmonií, tj. jak zacházet s akordy vystavěnými na terciovém principu z tónů příslušného modu. Jinak řečeno, když člověk zná pozice na hmatníku, naprosto to ještě neznamená, že ví, jak z nich postavit smysluplnou melodii, jak ji podložit akordy a jak ji uspokojivě uzavřít.

Kvintový a kvartový kruh jsou jen pomůcky k odvozování počtu křížků a béček v klasických tónninách dur a moll, nic víc. Když člověk s notami pracuje trochu víc, stejně časem zná předznamenání tónin nazpaměť.

Teď jsem tady zjistil, že to je opravdu neevropská stupnice:
http://www.pixy.cz/apps/stupnice/
Etiopská ...

To jen tak pro zajímavost, ale stejně pořád nechápu hodně věcí. I když už jsem z mnoha zdrojů četl co jsou to stupnice, tóniny i mody, stejně to neumím v praxi použít. Jen prostě podle citu skládám melodie posováním prstů po hmatníku podle tý Etiopský stupnice ...

Ano, ale i tak se jedna o Em stupnici. Viz. (=diatonicka, 6. mod), 6. modus je totiz aiolsky = obycejna mollova stupnice. To, ze je to take etnicka - etiopska stupnice, je nejspis shodou nahod, takze porad je to v ramci evropskeho systemu

tofu thrasher píše:I když už jsem z mnoha zdrojů četl co jsou to stupnice, tóniny i mody, stejně to neumím v praxi použít.

Vsak jasne, neco je praxe a neco je teorie - 2 rozdilne veci. Mnoho hudebniku nikdy zadnou hudebni teorii nestudovalo, ale i tak jejich napady byly neprekonatelne originalni (snad prave kvuli faktu, ze nebyli ovlivneni "normami" hudebni teorie ) Naopak z nam i takove, kteri lpi jen na hudebni teorii, kteru pak nedokazou ani v praxi vyuzit (ZUS). Nezoufej Prostuduj si par songu z tabu, snaz se alespon intuivitvne pochopit, proc prave tam a tam pouzil autor to a to a urcite si z toho neco odneses. Pokud je clovek ochoten alespon trochu pouzit hlavu, tak to nikdy nazmar neprijde