konga
Napsal: 9.06.2011 22:51
Myslím, že by si konga zasloužila propagaci a shromáždění informací i zkušeností. U nás na ně hraje dobře jen pár lidí, přitom na jamech i v méně hlučných skupinách je o perkusisty, kteří vědí jak na ně hrát, celkem zájem. Za 3 roky, co jsem na ně učil děti, maminy i puberťáky se mi ozvalo několik kapelníků s poptávkou ( od folku do barové kapely ) Na jazzových workshopech po mě skočí každý dirigent bigbandu a hlavně, JE TO KRÁSNÝ NÁSTROJ S NEZAMĚNITELNÝM ZVUKEM.
Zkusím jednoduchý přehled:
Rozměry -
Výška 28 a 30 palců. 28 pro žáky a sedící hráče, 30 je nejčastější rozměr na stojany a pro vyšší sedící hráče. Menší než 28" rozměry jsou pro děti.
Průměry 11", 11a3/4", 12a1/2" jsou nejčastější. U školních sad se používají kombinace 10" a 11", nebo 11" a 12". U nejdražších modelů je možné koupit sólové requinto 9a3/4" nebo 10", nebo, naopak, 13-14" supertumbu.
Konstrukce korpusů-
Dřevěné modely slepené ze špalků, jako sud. U sériových nástrojů jsou ale špalky samy dvouvrstvé, pro větší tvarovou stabilitu. Vně se dávají hezčí kusy dřeva, nejde ale o dýhu, ale o špalek s obdélníkovým průřezem. Malí výrobci 2 vrstvy nepoužívají.
Materiály korpusů-
Kaučukovník ( často používaný, na plantážích pěstovaný ), siamský dub ( totéž ), německý dub ( starší modely dražších nástrojů ) , americký jasan ( nejdražší typy u sériové výroby ), různé druhy kompozitů s kevlarovými vystužujícími vlákny i bez ( nejodolnější nástroje, používané na koncerty ). Malí výrobci používají i velmi drahé materiály, jako koa nebo mangovník. Cena pak odpovídá.
Ráfky -
tzv: tradiční ( z pásoviny s obdélníkovým průřezem 3-4mm ) ohýbané ( různé profily, dle typu a ceny nástroje 2-4mm ) U ráfků je důležitá jejich pevnost, proto ohýbaný ráfek z 2mm plechu není vhodný, pokud chceme vysoko ladit, nezvládne to. Tradiční ráfky jsou pro začátečníky méně pohodlné při hře, ale pomáhají při slapu vytvořit dostatečně průbojný tón.
Šrouby -
Dle typu je jich 5 - 6 o síle 8-10 mm. U dobrých značek není problém s menšími průměry. U levných nástrojů se občas ohýbají.
Blány -
Hovězí nebo plastové. o plastových jsem tu už psal. Obecně platí, že tlusté blány mají kvalitnější a kulatější zvuk. U nejdražších modelů to tak není. Blány z broušené kůže ( hrubé a bílé na povrchu ) nejsou kvalitní a obtížně se z nich doluje barevný tón.
Ladění -
2 bubny do tercie nebo kvarty, 3 do akordu moll nebo dur ( záleží na vkusu každého soudruha ) 4 do mollového akordu s přidanou kvartou ( např. G,Bb,C,D ), 5 jak kdo zvládne
U taneční a hlasitější hudby výš, na tradiční kubánskou hudbu, folk, jazz....níž. S laděním může pomoci kvalitní ladička na kytaru, ale pozor! často ukazuje terciovou harmonickou frekvenci místo základního tónu ( např. Fis místo D ) uši vždy rozhodují.
Kdyby byl zájem, mohu se rozepsat o stylech, technice, rytmech, jejich kombinacích s rockem, taneční hudbou apod. Významných hráčích, nahrávkách apod., také přidat obrázky, odkazy....ale nechce se mi to psát zbytečně, tak počkám na ohlas.
Zkusím jednoduchý přehled:
Rozměry -
Výška 28 a 30 palců. 28 pro žáky a sedící hráče, 30 je nejčastější rozměr na stojany a pro vyšší sedící hráče. Menší než 28" rozměry jsou pro děti.
Průměry 11", 11a3/4", 12a1/2" jsou nejčastější. U školních sad se používají kombinace 10" a 11", nebo 11" a 12". U nejdražších modelů je možné koupit sólové requinto 9a3/4" nebo 10", nebo, naopak, 13-14" supertumbu.
Konstrukce korpusů-
Dřevěné modely slepené ze špalků, jako sud. U sériových nástrojů jsou ale špalky samy dvouvrstvé, pro větší tvarovou stabilitu. Vně se dávají hezčí kusy dřeva, nejde ale o dýhu, ale o špalek s obdélníkovým průřezem. Malí výrobci 2 vrstvy nepoužívají.
Materiály korpusů-
Kaučukovník ( často používaný, na plantážích pěstovaný ), siamský dub ( totéž ), německý dub ( starší modely dražších nástrojů ) , americký jasan ( nejdražší typy u sériové výroby ), různé druhy kompozitů s kevlarovými vystužujícími vlákny i bez ( nejodolnější nástroje, používané na koncerty ). Malí výrobci používají i velmi drahé materiály, jako koa nebo mangovník. Cena pak odpovídá.
Ráfky -
tzv: tradiční ( z pásoviny s obdélníkovým průřezem 3-4mm ) ohýbané ( různé profily, dle typu a ceny nástroje 2-4mm ) U ráfků je důležitá jejich pevnost, proto ohýbaný ráfek z 2mm plechu není vhodný, pokud chceme vysoko ladit, nezvládne to. Tradiční ráfky jsou pro začátečníky méně pohodlné při hře, ale pomáhají při slapu vytvořit dostatečně průbojný tón.
Šrouby -
Dle typu je jich 5 - 6 o síle 8-10 mm. U dobrých značek není problém s menšími průměry. U levných nástrojů se občas ohýbají.
Blány -
Hovězí nebo plastové. o plastových jsem tu už psal. Obecně platí, že tlusté blány mají kvalitnější a kulatější zvuk. U nejdražších modelů to tak není. Blány z broušené kůže ( hrubé a bílé na povrchu ) nejsou kvalitní a obtížně se z nich doluje barevný tón.
Ladění -
2 bubny do tercie nebo kvarty, 3 do akordu moll nebo dur ( záleží na vkusu každého soudruha ) 4 do mollového akordu s přidanou kvartou ( např. G,Bb,C,D ), 5 jak kdo zvládne
U taneční a hlasitější hudby výš, na tradiční kubánskou hudbu, folk, jazz....níž. S laděním může pomoci kvalitní ladička na kytaru, ale pozor! často ukazuje terciovou harmonickou frekvenci místo základního tónu ( např. Fis místo D ) uši vždy rozhodují.Kdyby byl zájem, mohu se rozepsat o stylech, technice, rytmech, jejich kombinacích s rockem, taneční hudbou apod. Významných hráčích, nahrávkách apod., také přidat obrázky, odkazy....ale nechce se mi to psát zbytečně, tak počkám na ohlas.
