džetro píše:...pokud chceš ke kytaře kondenzátor, vyber nějaký typ který jde napájet baterií ...
Zde bych doplnil jednu věc: kondenzátorový mikrofon, který lze napájet baterkou, je vždycky elektret. Ten není z principu nikterak méněcenný, je to opravdu kondenzátorový mikrofon, jehož membrána je tvořena čímsi na bázi polyuretanu, který se nechá polymerovat v silném elektrickém poli. Materiál je tedy předpolarizován, tj. výsledný kondenzátor udržuje určitý náboj, i když není na jeho elektrody přivedeno žádné polarizační napětí.
Klasický "mechanický" kondenzátorový mikrofon vždycky potřebuje polarizační napětí. Jeho velikost se ustálila na 48V. Špičkové kondenzátorové mikrofony, např. Neumann nebo AKG, navíc do těla (futrálu) integrují speciální elektronku (lampu), které těch 48V stačí jako anodové napětí. Tyhle lampičky bývají dlouhoživotnostní, nízkošumové triody s "dlouhou" charakteristikou, zaručujíc linearitu. A v tom je ten fór a zásadní rozdíl elektretu oproti klasickému "kondíku" - linearita a z ní plynoucí mnohem lepší dynamický rozsah. Pro samotnou kytaru to není až tak podstatné, tam je dynamika poměrně malá, ale pokud se má jedním mikrofonem snímat zpěv a zároveň v daném prostředí existuje pozadí např. s výraznými perkusemi, nastal by s elektretem problém (a nevěřte na kardioidické charakteristiky! ty mívají jen dvoumembránové mikrofony!). Se samotnou kytarou problém s dynamikou sotva nastane, snad jen, když hodně silně praštíte trsátkem přes tenké struny při akordech ve vyšších polohách, mohou být výsledné výšky "roztřepené" (vlivem TIM zkreslení, ale může dojít i k limitaci a to je pjůser). To však trvá tak nepatrnou dobu, že to prakticky nelze postřehnout.
Trošku povídání o elektretech a dynamickém rozsahu mám na svém webu zde:
http://kytara.funsite.cz/index.php?a=20