Hudební fórum

Cauves, ted me tak napadlo, proc nemaji stary Amati musle na rezonancni blanu ? To jsou driv mysleli, ze to takto ma lepsi zvuk ?

Lepší zvuk určitě né. Spíš to bylo levnější na výrobu.

Kdysi byl trend ty rezonanty sundávat, soudruzi z Amati toho jen využili a jednu z řad dělali právě bez toho kování a obručí pro rezonanty. Naštěstí toho brzy nechali
Také známý trojlístek tomíků Amati na stojanu byl bez rezonantů.

zzbar píše:Lepší zvuk určitě né. Spíš to bylo levnější na výrobu.

Opět jsem téhož názoru

tomy bez rezonanční blány jsou tzv. "koncertní tomy" a rozhodně to není výmysl soudruhů z Kraslic

výmysl určitě ne ale dělali to

Pokud si pamatuji na nějaké letáky báječných kraslických sad bubnů, tak tomy s rezo blánami nazývali jako "jazz provedení" a bez rezo pak to bylo "rock provedení". ještě také experimentovali s hloubkou korpusů tomů!
Mnoho z nás asi pamatuje jejich relativně "moderní" rampovou sadu z 80tých let s tomy extrémní hloubky. Bohužel tam, kde by hloubka korpusu měla smysl nejvíc, tedy v kopáku, tak tam se drželi u zdi......

nebylo Moniko potřeba, ten kopák je prostě dobrej, stále mi jeho zvuk chválí většina zvukařů i bicmenů. Naposledy v uterý na koncíku na Leitnerce v Brně na něj hrál bicmen Marka Dusila a první co se ptal co je to za bicí, hlavně kopák že je super zvuk. Když jsem mu řekl Amati Kraslice nechápal.
Protože to neznal.
Hned druhej přišel zvukař a ten chválil všechno. Taky se ptal co je to zač. Na odpověď Amati hned přikyvoval že si to myslel.
Proto že to znal.
Důležitý je ladění a technika hry. Značka ne .

Nevím sice kdo je Marek Dusil, ale vím dobře co za bubny jsou Amati a několikero kopáků jsem měla možnost krotit. je fakt, že v době kdy jsem měla bubny téhle značky, tak jsem si nebyla vůbec jistá v umu ladění a technika hry byla také trochu v plenkách, no souhlas, že nejd prioritně o značku a ladění, no přesto, s plnou vahou toho tvrzení si ZA SEBE troufnu říct, že kopák od Amati býval nejpovedenějším na souravě, přesto prostě nehraje!! Chybí mu právě těch pár enťáků na délku korpusu a hlavně trochu masivní materiál, který má hodně velký vliv na hlavně basový zvuk bubnu. nejde ani tak o materiál a v téhle chvíli mi nevadí provedení z překližky neurčitého původu, ale prostě je to tenké a krátké!!! A sorry, dle zkušeností alespoň u kopáku na velikosti záleží!

Věřím, že se v rámci možností dá z takového Amátího kopáku vyloudit slušný tón, když se dá solidnější blána, kdž se srovnaj hrany,.... ale stále j to luxuní zvuk "ve své kategorii". V konkurenci jiných kopáků už to silně pokulhává za pelotonem.

Já s ním mám dosud velmi dobré zkušenosti. Není to sice žádnej šlechtic ale v konkurenci jiných kopáků rozhodně nejen že nepokulhává za pelotonem ale dokázal i pár napudrovaných předražených frajírků s přehledem zadusat do země

pehve píše:Já s ním mám dosud velmi dobré zkušenosti. Není to sice žádnej šlechtic ale v konkurenci jiných kopáků rozhodně nejen že nepokulhává za pelotonem ale dokázal i pár napudrovaných předražených frajírků s přehledem zadusat do země

Zkušenost a praxe v ladění (což u tebe není problém) + štěstí na zrovna povedený kousek = slušný finální výsledek. někdy se prostě zadaří... věřím!!!

Zrovna před pár hodinami, včera na kšeftě, jsem s přesvěčila, že ani já asi nebudu "marná ladička" nebudu uvádět jména hlavně z ohledem a korektnost vůči kolegům muzikantům, ale jde o to že jsme hráli svj koncertní set na akci a po násvečer dorazila jedna tancovačková parta. Ironií osudu měl bubeník té druhé kapely naprosto totožnou značku i řadu soupravy, jako já. tedy stejný sál, stejná technika, stejný zvukař, stejný mikrofon.... a naprosto diametrálně rozličný zvuk. I zvukař byl s mým kopákem hotový za pár minut, zatímco ten kolegův zněl ůdivně" a nedokázal se s tím zvukově poprat ani po 2 hodinách produkce (dál už jsme neposlouchali a vyrazili na cestu domů).... takže poučení závěrem. Totožný buben, z kvalitního javorového dřeva, totožná kvalita (přece jen dnešní firmy dbají na kvalitu a vyrovnanost vlastností produktu víc, než souruzi v národním podniku Amati Kraslice) ale rozličné blány + ladičský um = velký rozdíl.

Monikad píše:Nevím sice kdo je Marek Dusil, ale vím dobře co za bubny jsou Amati a několikero kopáků jsem měla možnost krotit. je fakt, že v době kdy jsem měla bubny téhle značky, tak jsem si nebyla vůbec jistá v umu ladění a technika hry byla také trochu v plenkách, no souhlas, že nejd prioritně o značku a ladění, no přesto, s plnou vahou toho tvrzení si ZA SEBE troufnu říct, že kopák od Amati býval nejpovedenějším na souravě, přesto prostě nehraje!! Chybí mu právě těch pár enťáků na délku korpusu a hlavně trochu masivní materiál, který má hodně velký vliv na hlavně basový zvuk bubnu. nejde ani tak o materiál a v téhle chvíli mi nevadí provedení z překližky neurčitého původu, ale prostě je to tenké a krátké!!! A sorry, dle zkušeností alespoň u kopáku na velikosti záleží!

Věřím, že se v rámci možností dá z takového Amátího kopáku vyloudit slušný tón, když se dá solidnější blána, kdž se srovnaj hrany,.... ale stále j to luxuní zvuk "ve své kategorii". V konkurenci jiných kopáků už to silně pokulhává za pelotonem.

Až dnes se přichází na to, že AMATI jsou mezi bubny to, co stradivárky mezi houslemi. Tedy klenot, na jehož kvality bubeníci přicházejí až teď, až jsou AMATI vzácné a žádná firma na světě již nedokáže bubny s takovým příjemným zvukem vyrobit. Prostě, to, co vyrobili před třiceti lety v Kraslicích, dnes již nevyrobí žádná továrna na světě. Mám AMATI, hrál jsem na ně na velkýchn pódiích a spousta zvukařů mi řekla, že je to to nejlepší, co zvučili, a to zvučili i nejvyšší řady Premierů a Ludvigů a všeho možného a uznali, že ty AMATI znějí opravdu nejlépe.

Amati píše:.........Až dnes se přichází na to, že AMATI jsou mezi bubny to, co stradivárky mezi houslemi. Tedy klenot, na jehož kvality bubeníci přicházejí až teď, až jsou AMATI vzácné a žádná firma na světě již nedokáže bubny s takovým příjemným zvukem vyrobit. Prostě, to, co vyrobili před třiceti lety v Kraslicích, dnes již nevyrobí žádná továrna na světě. Mám AMATI, hrál jsem na ně na velkýchn pódiích a spousta zvukařů mi řekla, že je to to nejlepší, co zvučili, a to zvučili i nejvyšší řady Premierů a Ludvigů a všeho možného a uznali, že ty AMATI znějí opravdu nejlépe.

nechci se tě dotknout, kolego (či snad kolegyně.... netuším kdo jsi), nicméně s určitou dávkou drzé ironie bych ti poradila, pokud to co píšeš ,myslíš skutečně vážně, aby si buď změnil doktora a nebo si nechal předepsat silnější prášky!

Jéžiš. Něco takového jsem si chystal na apríla a Amati mě předběhl už v listopadu...

edit: už se vidím, coby jako zvukař jdu za muzikantem a říkám mu: tobě ale z té kytary leze pěkný z prd.ele zvuk!! A už vidím, jak se nám pak dobře spolupracuje.
Přišel za mnou kdysi dávno na jedné akci v Rakousku bubeník předchozí kapely. Byl úplně vynikající a já jsem mohl na něm oči nechat (ač nejsem řiťopich), proto jsem byl překvapený, že chce se mnou vůbec mluvit! A on mi povídá, jak se mu naše hudba líbí a jak jsem ho zaujal svým výkonem a hodně štěstí a třeba zase někdy...
Byl jsem z toho paf. Až později mi došlo: chtěl být slušný, kolegiální a třeba chtěl povzbudit muzikanta z cizí země.
A když někdo vypichne Premiery a Ludwigy vyšších řad nad Amatky, nezlobil bych se na něj. Chtěl prostě pochválit. Důležité pak je, jak si to kdo přebere .

Stradivari

Že se pletu do diskuze, ale zajímal by mne postup měření, jakým se měří lepší a horší zvuk. V jakých je pak jednotkách? Ve stupních, třídách, nebo úrovních?
Otázka zvuku, je hodně subjektivní. Podívej se, do sekce s kytarami. Co se někomu jeví, jako odporné a zahuhlané, s nekonkrétním zvukem, nazývají jiní, hutným zvukem. Každej bude zastánce svýho a jistej je i vliv placebo. Někomu se líbí mlaskavý zvuk kopáku, někomu tupý dunivý, jeden bude říkat, že jedině s dírou v kopáku dosáh zvuku, jakej chtěl, druhej Tě nazve vrahem blány. Někumu vyhovuje rytmičák více chrastící, někomu se víc líbí rychlý attack, s rychlým dozněním. To samé tomy. Někomu se více líbí s delším sustainem, druhému to nebude vyhovovat, protože při jeho kulometné technice, se budou údery slévat.

Co se týče bicích Amati, byla to značka, kterou člověk mohl ve zdejších obchodech pořídit. Drtivá většina kór amatérských bubeníků, na ně hrála, protože nic jinýho nebylo. Od moravský dechovky, až po Jirku Hrubeše. Jako byly hnědý boty, červenej penál, tak byly Amátky. Neměl jsem možnost je vyzkoušet, ale u učitele, jsem drtil Tuzara, na plechový snare od Amati. Jediné, co se mi na něm už tenkrát líbilo, byla vestavěná tlumící destička, ovládaná plynule šroubem.

A co se týče absence rezonančky, myslím, že v tu dobu, bylo vše v plenkách. Bylo to dvacet, třicet let, po vynálezu elektrický kytary, a tak se hodně úsilí soustředilo tam. Značně, se tenkrát, během krátké doby, posunula technika hry, vývoj nástrojů, elektronika kolem, protože začala být konkurence. A tak se firmy musely snažit. Mezi firmami, dodávající bicí, bylo pár známých jmen, ale jejich majitelé, se nijak nepředháněli. Byla to doba bigbítu, kde hodně záleželo na kytarách, base, klávesách, ale na bicí se zapomínalo. Byť ta doba, měla své dobré bubeníky. Zvučilo se jinak, vysněný zvuk byl jiný.

Další věcí je, že i horší amátky, budou správně naladěné znít líp, než špatně naladěné bicí, daleko vyšší kvality. A rezonančka, se tehdy často nedávala, ani na kopák. O pár let později, byly v módě rototomy, prostě takový období, kdy i hodně výrobců, teprve tápalo.

A co činely amati, a jejich signature series Magic bronze?

mskvr píše:Že se pletu do diskuze, ale zajímal by mne postup měření, jakým se měří lepší a horší zvuk. V jakých je pak jednotkách? Ve stupních, třídách, nebo úrovních?............ Mezi firmami, dodávající bicí, bylo pár známých jmen, ale jejich majitelé, se nijak nepředháněli. Byla to doba bigbítu, kde hodně záleželo na kytarách, base, klávesách, ale na bicí se zapomínalo. Byť ta doba, měla své dobré bubeníky. Zvučilo se jinak, vysněný zvuk byl jiný.

Další věcí je, že i horší amátky, budou správně naladěné znít líp, než špatně naladěné bicí, daleko vyšší kvality. A rezonančka, se tehdy často nedávala, ani na kopák. O pár let později, byly v módě rototomy, prostě takový období, kdy i hodně výrobců, teprve tápalo.

A co činely amati, a jejich signature series Magic bronze?

Samozřejmě že zvuk v tomhle směru pohledu opravdu není měřitelný a je to subjektivní pohled každého. Souhlasím i s tím, že vše je poplatné své době a zvučilo se jinak (např mikrofon zespodu uvnitř tomu by byl dnes dost offtopic, tehdy docela běžná věc) a tomu odpovídal i jiný "ideál" výsledného zvuku.

Dál už ale tak souhlasně nekývám...Amati bicí byly jediná bicí souprava, co se zde dala pořídit. Jakékoliv jiné bubny ze "západního" světa se sem dostávali víceméně ilegálním způsobem případně vyžadovaly tuzexové konto ve valutách, což rozhodně neměl každý! Na bicí se asi skutečně zapomínalo, neb Amati jsou toho příkladem. Dřevo víceméně co dům dal, rozměry velice "nestandartní" mechanika co se opotřebuje málem v ten samý čas, jak se rozbalí z krabice. Prošlo mi rukama mnoho kousků Amati, dokonce jsem i měla jednu novou soupravu Amati....no naučilo nás to hodně o rukodělných pracích. každý bubeník v té době byl zároveň i jakýsi kutil nebo modelář z donucení.. To co se vydávalo tehdy ovšem za blány nebo činely Amati (později Magic Bronze) to je víceméně atrapa a už jen to nazývat "hudebním nástrojem" je urážka jakéhokoliv dnešního nástroje. Bylo to poplatné té době a všichni jsme na to začínali. přesto buďme hodně rádi, že tohle vše už je jen minulost a nás co to pamatujeme už zase tolik není!!

Bubny bez spodních blan nejsou výmysl vzešlý z továrny Amati, ale byla to dobová móda, kterou Amati pouze zkopírovaly. Bubny bez spodních blan byl zkrátka produkt doby a mělo to takto i spousta světových hráčů.

Diskuze o (ne)kvalitě bubnů Amati bude asi věčná Za sebe musím říct, že většina těch bubnů hraje hrozně, ale setkal jsem se i s dobrými kousky. Nedávno jsem si ve zkušebně dělal porovnání virblů a nahrál jsem i bubínek Amati typ 1. Příjemně mě překvapil a to na něm mám starou převozku a vytahané strunění. Můžete poslechnout zde (je to ten první vzorek):
http://www.ulozto.cz/xLpz6kK/porovnani-virblu-mp3

A zde je jedna galerie, do které jsem před lety naházel fotky sesbírané z netu:
http://bici.amati.sweb.cz/

Monikad píše:každý bubeník v té době byl zároveň i jakýsi kutil nebo modelář z donucení.. To co se vydávalo tehdy ovšem za blány nebo činely Amati (později Magic Bronze) to je víceméně atrapa a už jen to nazývat "hudebním nástrojem" je urážka jakéhokoliv dnešního nástroje. Bylo to poplatné té době a všichni jsme na to začínali. přesto buďme hodně rádi, že tohle vše už je jen minulost a nás co to pamatujeme už zase tolik není!!

Souhlas, mechanika asi byla největší slabinou Amátek. Čiré zlo Často se to muselo převrtat, nedrželo to, atd... Blány taky k pláči.
Donedávna jsem měl ve zkušebně 20" Magic Bronze, který jsem používal jako crash a nebyl špatný. Samozřejmě nesrovnávám s Turky, ale třeba se základníma bronzovýma řadama z B8 by se srovnávat dal a na cvičení byl použitelný. Dál jsem měl 18", který byl ale nemastný, neslaný, a pak ještě vlastním 15" hi-hatu, která je z těch Magic bronzů jednoznačně nejlepší! Mosazný plechy byly šrot, který nejen, že nehrál, ale velmi brzo praskal.

Monikad píše:

mskvr píše:Že se pletu do diskuze, ale zajímal by mne postup měření, jakým se měří lepší a horší zvuk. V jakých je pak jednotkách? Ve stupních, třídách, nebo úrovních?............ Mezi firmami, dodávající bicí, bylo pár známých jmen, ale jejich majitelé, se nijak nepředháněli. Byla to doba bigbítu, kde hodně záleželo na kytarách, base, klávesách, ale na bicí se zapomínalo. Byť ta doba, měla své dobré bubeníky. Zvučilo se jinak, vysněný zvuk byl jiný.

Další věcí je, že i horší amátky, budou správně naladěné znít líp, než špatně naladěné bicí, daleko vyšší kvality. A rezonančka, se tehdy často nedávala, ani na kopák. O pár let později, byly v módě rototomy, prostě takový období, kdy i hodně výrobců, teprve tápalo.

A co činely amati, a jejich signature series Magic bronze?

Samozřejmě že zvuk v tomhle směru pohledu opravdu není měřitelný a je to subjektivní pohled každého. Souhlasím i s tím, že vše je poplatné své době a zvučilo se jinak (např mikrofon zespodu uvnitř tomu by byl dnes dost offtopic, tehdy docela běžná věc) a tomu odpovídal i jiný "ideál" výsledného zvuku.

Dál už ale tak souhlasně nekývám...Amati bicí byly jediná bicí souprava, co se zde dala pořídit. Jakékoliv jiné bubny ze "západního" světa se sem dostávali víceméně ilegálním způsobem případně vyžadovaly tuzexové konto ve valutách, což rozhodně neměl každý! Na bicí se asi skutečně zapomínalo, neb Amati jsou toho příkladem. Dřevo víceméně co dům dal, rozměry velice "nestandartní" mechanika co se opotřebuje málem v ten samý čas, jak se rozbalí z krabice. Prošlo mi rukama mnoho kousků Amati, dokonce jsem i měla jednu novou soupravu Amati....no naučilo nás to hodně o rukodělných pracích. každý bubeník v té době byl zároveň i jakýsi kutil nebo modelář z donucení.. To co se vydávalo tehdy ovšem za blány nebo činely Amati (později Magic Bronze) to je víceméně atrapa a už jen to nazývat "hudebním nástrojem" je urážka jakéhokoliv dnešního nástroje. Bylo to poplatné té době a všichni jsme na to začínali. přesto buďme hodně rádi, že tohle vše už je jen minulost a nás co to pamatujeme už zase tolik není!!

Chtěl jsem jeden čas koupit nějakou jinou bicí soupravu, zkoušel jsem všechno možné, ale nemohu za to, ten dnešní tzv. moderní zvuk s dozvukem "baum baum" se mi vůbec nelíbí. Když poslouchám například Metaliccu, jejichž zvuk bicích považuji za nejlepší, tak mohu říci, že zvuku jejich bicích se nejvíce přibližuje zvuk mých AMATI. Nevím, co budu dělat, až mi AMATI jednou doslouží, pokud se nenajde výrobce, který by jejich zvuk napodobil.