Hudební fórum

Předně Vás já, nekytarista zdravím

Když to vezmu jednoduše:
Materiál:
1)Cu drát, lakovaný (při tom množství je to za pár drobnejch)
2)pólové nástavce 6ks (při tom množství je to za pár drobnejch)
3)kostra (při tom množství ...)
4)magnet (AlNiCo, nebo keramika...a při tom množství ...)
5)Kryt (při tom množství ...)
6)Šroubky a pružinky (při tom množství ...)
7)Kousek stíněného drátu(při tom množství ...)
______podtrženo sečteno______
Mám snímač. Jaktože ho koupím za dva tácy, i za stovku?

Tok mých myšlenek: poz. 1 - Cu drát - nedá se na ní ušetřit, prostě drát, jako drát, lakovanej, jako lakovanej, rozdíl malej. Poz. 2 - pólové nástavce - kousek magneticky měkkého kovu, pochromovaný tím nejlevnějším, aby nechytnul lišku. poz. 3 - kostra...vstřikování plastů, sériovka, stačí pěknej povrch, výrobní cena minimální. poz. 4 - magnet - už za dvacku musím pří tý sérii dostat stejnou kvalitu
poz. 5 - add kostra. Šroubky i s pružinkami, oboje v cen do 2Kč.
___________________________

Teď by mne zajímalo, v čem bude jiný průměrný noname snímač a orig fender, dimarzio, gibson...
Při takových sériích, jaké origo, nebo neorigo firmy vyrábí, musí být rozhodně náklady na výrobu téměř stejné.
V čem se bude zvukově takovýto číňan lišit od američana, nebo mexičana, neberu-li v potaz to, že čínské děti zatím neumí moc dobře pájet?
Prostě mi to nejde do hlavy. U kytary samotné - chápu, rozdílná kvalita dřev, rozdíl v dílenské zpracování, často patrný na první pohled, kvalita mechanik, vydrátování uvnitř apod...Ale u snímačů? Prakticky čistě strojní výroba, kde lidská ruka jen začíná a končí cívku, načež na ni napájí vývody? Nebo tam dávají šunt drát, prostě ta měď není čistá (nikdy to nebude 100%Cu), blbě to vinou špatným drátem, slabý/silný magnety?

Je to opravdu uchem slyšitelné, nebo už je to jen psychoakustika (nápis Fender hot rod a jak to najednou zní...). A prachy jsou 90% za těch pár písmenek a 10% za materiál?
A co na to Jan Tleskač?

Žádám zkušené, nikoli teoretiky, o odpovědi na otázky, k věci.

Podivej se rozdíly mohou byt velke a nemysli že někdo kdo ma knowhow že to veřejně sděli. Jenom drat a drat je rozdil jaky pruměr jádro jak silna vrstva laku jaky lak dali jesli je civka zalita lakem nebo voskem to sou velke rozdily !!! Jeden snímač se mi pokazil přemotal mi ho pan Kroczek nevim jak to udělal předtim byl snimač nabasovany a *mitteltwang*: opraveny byl jasny široky od basu po brilantni výšky.

dalabo píše:Podivej se rozdíly mohou byt velke a nemysli že někdo kdo ma knowhow že to veřejně sděli. Jenom drat a drat je rozdil jaky pruměr jádro jak silna vrstva laku jaky lak dali jesli je civka zalita lakem nebo voskem to sou velke rozdily !!! Jeden snímač se mi pokazil přemotal mi ho pan Kroczek nevim jak to udělal předtim byl snimač nabasovany a *mitteltwang*: opraveny byl jasny široky od basu po brilantni výšky.

Zrovna průměr drátu, vrstva laku a zalakování, nebo zavoskování cívky, lze zjistit nejsnadněji.

Nikde v ceně nevidím započítané režie. Náklady na provoz (nejen platy) v USA a Číně jsou rozdílné. Dále je potřeba započítat výzkum, než se vyvine nějaký ten snímač, který může potom Čína kopírovat, tak to taky něco stojí.

Nechci mluvit o tom, jestli jsou snímače předražené nebo ne, ale materiál jen jen částí ceny každého výrobku. U jiného méně (třeba software) u jiného více.

Druh a kvalita laku nevim jesli de lechce určit: a zaliti se taky nepozna jak je do hloubky a jesli se při tom lak na dratu deformuje a tak.

Jo, ale asi jen tak nepozná, jestli se jedná o kabel z čisté mědi nebo přísadami. Navíc to mohl namotat jiným způsobem než byl namotán původní snímač. Počty závitů asi taky nepočítal.

EDIT: jinak ne všechny snímače nejsou celé namotané z jednoho typu drátu.

Tyjo a jake přísady v te mědi budou ? To by nebyl měděny ale mosazny drat a ty se tenke nedělaji.

i kdyby to stalo jednu korunu, tak 99% jsou lini a todle si proste vyrabet nebudou a dokud to tak bude, muzou si firmy dovolit takove ceny

dalabo píše:Tyjo a jake přísady v te mědi budou ? To by nebyl měděny ale mosazny drat a ty se tenke nedělaji.

Tzv. doprovodné prvky, které v materiálu zůstanou z výroby. Stopy Al, Fe, C, Ni, P, S, Sn, Zn...nemusí tam být nutně všechny, záleží na rudě a technologii výroby

dalabo píše:Tyjo a jake přísady v te mědi budou ? To by nebyl měděny ale mosazny drat a ty se tenke nedělaji.

Jo tady jsem se sekl, před chvíli jsem uvažoval o něčem jiném, kde byly slitiny Každopádně nemusí vždy jít o měď, třeba Zephyr jsou ze stříbrného drátu. Ještě se to může lišit izolačním materiálem a jeho šířkou.

No jaky maji ty doprovodne prvky vliv na zvuk ?

dalabo píše:No jaky maji ty doprovodne prvky vliv na zvuk ?

Při větších koncentracích doprovodných, se slitině Cu zhorší el. vodivost = útlum signálu
Nevím, nebyl to můj nápad, vytáhnout todle.

Není problém hodit vzorek na spektrák, mají ho v každý větší firmě, která se zabývá materiály a jejich zpracováním. Tloušťka laku - mikroskop, hloubka prolakování/provoskování celé cívky - ultrazvuk, nebo ji kuchnout. Na jednu stranu na tom nic těžkýho není, není žádná věda. Systém vinutí zjistím při "de"víjení cívky.
Snímač je děsně primitivní věc, kterou není problém koupit v pár kusech, rozebrat a s patřičným vybavením zjistit podrobnosti o materiálech, rozměry, chem. složení apod. Né, že bych to chtěl dělat, nemám potřebný vybavení, jen mě to zajímá, protože hraju na nástroj nestrunný, akustický, tak se o kytary alespoň "zajímám" a zjišťuju, že zaručený rady a triky, který jsou často úplně na h**** někteří úspěšně používají a nedají na ně dopustit. Prostě mě to jen zajímalo, z pohledu kytaristy: zásadní rozdíl mezi dvěma snímači. (resp. orig vs. kopie). Protože často kdekdo píše, že to a to, má hnusnej zvuk, že to a to nehraje, ale vychází spíše z toho, že to četl, než že by to poznal. Proto se ptám zkušenějších a experimentátorů...

Ale ty řešíš kradení cizího výzkumu.

To bych rád věděl kolik ten útlum bude. A kde ti prodají drát co bude mít jiné složení.

dalabo píše:To bych rád věděl kolik ten útlum bude. A kde ti prodají drát co bude mít jiné složení.

Ve výrobně drátů (vyrábí se tažením), pokud si koupíš drát z materiálu, ze kterýho cívka "udělat ještě půjde" ale zároveň bude spadat do kategorie materiálu, kde jsou limity doprovodných prvků větší, (prostě bláto mezi slitimami Cu) než u kvalitnějších, kde jsou striktnější, přesnější, materiál má zaručené mechanické vlastnosti (u drátů tedy nejdůležitější tažnost). Rozdíl v materiálu poznáš i na šroubovácích made in china, oproti nějakým kvalitním, které mají kalené břity...
Útlum bude samozřejmě 00prd, spíše naměřitelné hodnoty, než slyšitelné. ale jak jsem řek, já todle (šložení) rozpitvávat nezačal

Jak jsem psal s tím složením jsem možná přestřelil... Asi tam těch látek nebude tolik, aby to hnulo odporem o nějaké to procento.

mskvr píše:Není problém hodit vzorek na spektrák, mají ho v každý větší firmě, která se zabývá materiály a jejich zpracováním. Tloušťka laku - mikroskop, hloubka prolakování/provoskování celé cívky - ultrazvuk, nebo ji kuchnout. Na jednu stranu na tom nic těžkýho není, není žádná věda. Snímač je děsně primitivní věc, kterou není problém koupit v pár kusech, rozebrat a s patřičným vybavením zjistit podrobnosti o materiálech, rozměry, chem. složení apod. Systém vinutí zjistím při "de"víjení cívky.

Prosím tebe bouchaly zdroje vyrobené u Italu odcházely VN cívky říkaš není problém spektrák mikroskop no ty si spadnul z višně. Jedina firma v okoli co umi přesne analyzy a vyzkum lakovanych dratu je v Bavorsku a rad bych věděl jesli tušiš kolik stoji analyza.

Teorge píše:Jak jsem psal s tím složením jsem možná přestřelil... Asi tam těch látek nebude tolik, aby to hnulo odporem o nějaké to procento.

No hlavně se ti vysmějou že se takovy special drat da vyrobit: ElCu je přesně definovana kolik může byt stop 0000 nic. Stači něco navic a drat se neda tahnout nebo se bude lamat.

dalabo píše:

mskvr píše:Není problém hodit vzorek na spektrák, mají ho v každý větší firmě, která se zabývá materiály a jejich zpracováním. Tloušťka laku - mikroskop, hloubka prolakování/provoskování celé cívky - ultrazvuk, nebo ji kuchnout. Na jednu stranu na tom nic těžkýho není, není žádná věda. Snímač je děsně primitivní věc, kterou není problém koupit v pár kusech, rozebrat a s patřičným vybavením zjistit podrobnosti o materiálech, rozměry, chem. složení apod. Systém vinutí zjistím při "de"víjení cívky.

Prosím tebe bouchaly zdroje vyrobené u Italu odcházely VN cívky říkaš není problém spektrák mikroskop no ty si spadnul z višně. Jedina firma v okoli co umi přesne analyzy a vyzkum lakovanych dratu je v Bavorsku a rad bych věděl jesli tušiš kolik stoji analyza.

Protože se s tím naše firma potýkala, vím, že od 50, do 100 000. (záleží, jako přesnost a technologii člověk použije. Pokud se nebudeme bavit o laku, ale pouze o drátu, není problém zajet do Vítkovic, kde laborku maj. Jak železný, jak neželezný kovy. To vím zase já, ty višni;)
Nehledě na to, že VN trafo bude potřebovat jinou pevnost, mezi vinutím, než snímač, dávající mV