Jenom pro upřesnění, když už jsme v sekci technika a recording - squelch není citlivost přijímače, ta je pořád stejná a nemění se.
SQ je v podstatě gate - tedy zavírá a otevírá v závislosti na síle "užitečného" signálu.
Dosah analogových VHF a UHF systémů je opravdu hodně závislá na energii vysílače (nové články = OK), ale také na celkovém postavení vysílač - přijímač.
Dosah se dá dobře ovlivnit umístěním antény přijímače tak, aby měla co nejlepší "výhled" na vysílač.
Takže, například, přijímač nenecháme zastrčený v kejsu vedle síťových zrojů, ale pokuď možno vždy najdeme místo s co největším okolním volným prostorem, které zpravidla bývá také nejvýše.
U diverzitních systémů pak s výhodou využijeme dvou a více antén, kdy každou "naúhlujeme" trochu jinak, aby tento systém mohl ukázat svoje přednosti.
Vtip je v tom, že vysílač se nám neustále pohybuje, mění svoji polohu a tedy se také mění polarizace a fáze, s čímž si diverzitní přijímač umí docela slušně poradit.
Profesionální systémy, které si výpadky dovolit nemůžou, běžně pracují s externí přídavnou anténou.
Není problém připojit ji k většině přijímačů, které mají antény na běžných konektorech - většinou BNC.
Dokonce není nutné používat drahé firemní řešení (koukněte například do ceníku Sennheiser).
UHF fungují velmi dobře například s populárním sítem, které používáme pro TV.
Máte li někdo poblíž aktívního rádioamatéra, pak vám jednoduše vyladí PSW kabeláže tak, že svůj systém nepoznáte a 400m nebude žádný problém
Trend, jako v ostatních oborech, je přechod na digitální přenos, který je nyní z hlediska provozu a odolnosti proti rušení asi to nejlepší, ovšem nijak to nepomáhá dosahu, kde nejlíp zatím vycházejí ty nejprimitivnější VHF sady s čerstvými baterkami a externí anténou...
