Echt vintage universal amp, aneb kombo inspirované klienty
Napsal: 11.11.2012 20:56
Vzhledem k tomu, že se tu do nekonečna objevují radikálové odsuzujicí provoz akustických nástrojů přes elektronkové zesilovače a v případě, že se dokonce občas ukáže i nešťatsník, který by chtěl poradit s nákupem aparátu, přes který lze hrát jak elektriku, tak akustiku s piezem, dočká se povýšených odpovědí znalců, že je to nesmysl, páč něco takového prý nelze vyrobit ani v Číně, natož kdekoli jinde...
Je to blbost. Vždycky to byla blbost. Elektronkové univeverzály se vyráběly dlouhá desetiletí a nikomu to divné nepřišlo. Sám jsem jich několik postavil a jedno ne zrovna moc složité tu pro zajímavost představuji v naději, že touto osvětou přispěji alespoň k mírnému zvýšení úrovně fóra.
Že jsem se tentokráte rozhodl k realizaci z dnešního pohledu ne zcela běžné konstrukce, dovolil jsem si chlapíka ampíka pojmenovat po zneuznaném valašském vynálezci a novátorovi. Tedy jmenuje se BOHUMIL FEDER 15MAN. Doma mu říkáme zkráceně Bohuš Patnáctka, budu jej tak nadále s dovolením v textu nazývati. Číslice pochopitelně značí výkon tohoto stroje, jak bývá často zvykem.
Něco jako letmý technický popis zapojení. Jednostupňovým předzesilovačem je pentoda EF86,
za ní najdeme korekční obvod ovládaný dvěma potenciometry ( hloubky a výšky ) a jedním trojitým přepínačem, kterým lze měnit hodnoty některých členů a tím dále měnit frekvenční charakteristiku. Následuje regulátor hlasitosti. Z něj pokračuje signál do paraphase invertoru tvořeného dvojitou triodou 12AT7 a konečně je tu koncový stupeň - 2 X výkonová pentoda 6P14P EV v dvojčinném zapojení s automatickým předpětí, které zajišťují katodové odpory a kondenzátory pro každou elku spešl. Z primáru VT je přivedena záporná zpětná vazba na invertor velmi slabé úrovně tak, aby se výrazněji neprojevila na zvuku, nicméně zajistila stabilizaci koncového stupně. Hodně důležité bylo nastavení pracovních tříd jednotlivých stupňů, aby se minimalizovalo zkreslení. Vstupní pentoda EF86 je díky svému velkému zesílení a solidní odolnosti proti mikrofoničnosti do zesilovačů, od kterých se očekává věrný přenos zvuku, velice vhodná, a to výrazně vhodnější než jakákoli dvojitá trioda ECC.... Pro svou vysokou strmost a velkou anodovou ztrátu se pak 12AT7 ( ECC81 ) jeví mnohem použitelnější na budič - invertor, než profláklá a často do této pozice osazovaná ECC83. V případě paraphase invertoru krom patřičného nastavení pracovní třídy, je třeba zajistit maximální symetrii signálu na obou polovinách. A to samé platí pro výkonový stupeň. 6P14P EV je prakticky trošku lepší EL84, která byla používána velmi hojně už od ranných 50.let v amerických aparátech, jejichž zapojení mě ke stvoření Bohuše Patnáctky inspirovalo. EL84 je prostě elka, která stála u zrodu tzv. american soundu, to je nezvratný fakt.
Ve zdroji najdeme trafo s vinutími 275 - 0 - 275V pro anodové, 3,2 - 0 - 3,2V pro žhavení výše
popsaných lamp, a 5-0V na rozpálení dvojité diody 5Y3G, jež má za úkol usměrnění proudu. Za ní je Stand By
a pojistka, dále C+L+C+R+C+R+C+R+C. Hodnoty jsou zřejmé ze schematu. Celkem strohý popis takto jednoduchého zapojení by pro toto fórum, které není vyloženě zaměřené na problematiku slaboproudu, měl postačit. Ještě pár drobností k použitému materiálu. Elektronky: EF86 je od Telefunken, 12AT7 Brimar, 5Y3G Sovtek,a 6P14P EV byly vyrobeny v r. 1972 kdesi v Rusku. Síťový transformátor i tlumivku ( obé "EI" plechy ) vyrobila na zakázku firma Silveratech, výstupák jsem vybral ze svých zásob krásný kousek s 0,3 mm plechy střihu "M" a dvoukomorovou cívkou, kdy jsou obě poloviny primárního vinutí souběžně namotány každá ve své komoře. Tedy bylo použito v obou případech naprosto stejné délky drátu, tím pádem vykazují přesně shodný ssR, což je pro zachování symetrie velmi výhodné. Trafáček byl vyroben někdy v 60.letech zřejmě u soudruhů v NDR.
Co se týče kondenzátorů. Ve zdroji jsou klasické hliníkové elyty a to dvakrát dvojitý paticový od JJ electronic
a jeden axiál Sprague Atom. Katody koncovek jsem vybavil hliníkovými elyty Philips, předzesilovač i invertor pak suchými tantaly Tesla. V mřížce EF86 je instalován foliový MKE Siemens, blokovací v anodách 12AT7 je polystyrenový Remix. Veškeré ostatní pozice jsou osazeny luxusními přesnými polystyreny samonosné konstrukce s označením WK 71601 a WK 71602 od Tesly.
Odpory. Na proudově namáhaných pozicích ve zdroji a v katodách má Bohuš Patnáctka drátové odpory Tesla, nebo ruské MLT patřičně výkonově dimenzované. V signálové cestě výhradně ruské MLT. Jsou pro audio aplikace velmi výhodné díky své konstrukci z nemagnetických materiálů. Podobným nekompromisním způsobem jsem přistupoval i k výběru ostatních součástek - poty TP 280 od ES, jacky Cliff UK, keramické patice, přepínače vyrobené pro sovětskou vojenskou techniku...
Veškeré cesty jsou v Bohušovi Patnáctce realizovány vodiči s patřičnou izolací s pomocí několika "botiček"
na vhodně dlouhých distančních sloupečcích způsobem, kterému se krásně česky říká "vrabčí hnízdo".
Přízemní alibisté tomu sice říkají "point to point", asi jim to zní víc světově, ale já raději Češtinu.
Celý zesilovač je nacpán do jednoduchého šasí z AL plechu 2mm ve tvaru "U" o rozměrech 450 X 120 X 60mm. Povrch jsem ošetřil balotinou. Štítek s popisky ovladacích prvků je vyroben na gravírce z eloxu 1,5mm odstín zlatý bronz.
Ovšem Bohuš Patnáctka má dokonce i jakýsi svůj úl z borovicové spárovky o rozměrech 520 X 350 X 200mm očaloněný pevnou otěruodolnou látkou červené barvy doplněnou kováním. Reproduktor je upevněn na 10 mm desce z březové překližky a chráněn průzvučnou textilií. Reproduktor...
Nad současnou nabídkou trhu by člověk zaplakal jak nad situací na Blízkém východě. Nezbývá, než si poradit svépomocí. Vybral jsem ze svého skladu solidní ovál EGB LP 540/5 s robustním litým košem o rozměrech 8´´ X 12´´a keramickým magnetem se sotva palcovou cívečkou na 8W. Dále jsem vyštrachal 8´´ podivný střeďák Jensen P8R s poškozenou membránou, plechovým košem bez prolisů a celkem solidním AlNiCo magnetem s cívkou 45mm! Zajel jsem s tím za kamarádem reproservisákem, vyložil mu svůj plán a požádal ho o pomoc. Následovala rozborka obou reproduktorů, přefrézování otvoru v litém koši, otryskání staré barvy a nalakování práškem. Do pólového nástavce AlNiCo byly vyvrtány čtyři díry, vyřezán závit a šrouby byl upevněn přes korespondujicí otvory k oválnému koši. Na membránu byla připevněna nová cívka, středička a systém upevněn do repra. Na závěr nalepena prodyšná kopulka jen o málo většího průměru než cívka a amplion byl na světě. Jak snadné.
Bohuš Patnáctka byl tedy vybaven tímto repráčkem nadstandartních kvalit, který je připojen k modulu zesilovače krátkým káblíkem s konektorem jack, dá se říci, že mu byla vdechnuta duše.
Kýžená chvíle.
Z uživatelského hlediska. Napravo na ovladacím panelu lze najít dvě páčky . Síťový vypínač, jehož stav indikuje kontrolka vybavená doutnavkou a pohotovstní STB přepínač. Ve střední části jsou tři knoflíky potenciometrů, tedy 2 X korekce a jeden pot hlasitosti. Kroutítek dosytosti. Úplně vlevo je vstupní jack a vedle něj páčka kouzelného přepínače. Právě tato vychytávka, o které již byla zmíňka v technickém popisu, zaručuje reklamovanou univerzalitu Bohuše Patnáctky. V jedné poloze se hrne z komba hutný zvuk s jemnými cinkavými výškami vhodný právě pro akustické nástroje, nebo baskytaru. V tomto režimu mají korekce jen slabý útlum. Přepnutím páčky do dolní úvratě se zvuk výrazně mění. Celkem vyrovnaná frekvenční křivka se pokroutí tzv. véčkem na nižších středech, dále se omezí nejnižší basy. Korekce pak fungují výrazně razantněji. A Bohuš Patnáctka je připraven přijmout pádlo elektrické. Nicméně žádné brutální zkreslení se nekoná ani při otočení volume nadoraz. Že je zvuk prost sebemenších brumů i šumů prakticky při jakémkoli nastavení je samozřejmost.
Tu přichází chvíle pro ukázky obrazové i zvukové.
http://uloz.to/xEDVr8D/kombo-rar
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#17.09.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#17.09_2_.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#12.09.2012.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#hoval.jpg
Výdaje na výrobu nebyly nijak drastické, hrubým součtem jsem někde těsně nad 10 000,-Kč a k tomu asi tak 80 hodin příjemného pobytu v dílně.
Bohušu, dlouhý a digitálně nerušený život Ti přeji!!
Je to blbost. Vždycky to byla blbost. Elektronkové univeverzály se vyráběly dlouhá desetiletí a nikomu to divné nepřišlo. Sám jsem jich několik postavil a jedno ne zrovna moc složité tu pro zajímavost představuji v naději, že touto osvětou přispěji alespoň k mírnému zvýšení úrovně fóra.
Že jsem se tentokráte rozhodl k realizaci z dnešního pohledu ne zcela běžné konstrukce, dovolil jsem si chlapíka ampíka pojmenovat po zneuznaném valašském vynálezci a novátorovi. Tedy jmenuje se BOHUMIL FEDER 15MAN. Doma mu říkáme zkráceně Bohuš Patnáctka, budu jej tak nadále s dovolením v textu nazývati. Číslice pochopitelně značí výkon tohoto stroje, jak bývá často zvykem.
Něco jako letmý technický popis zapojení. Jednostupňovým předzesilovačem je pentoda EF86,
za ní najdeme korekční obvod ovládaný dvěma potenciometry ( hloubky a výšky ) a jedním trojitým přepínačem, kterým lze měnit hodnoty některých členů a tím dále měnit frekvenční charakteristiku. Následuje regulátor hlasitosti. Z něj pokračuje signál do paraphase invertoru tvořeného dvojitou triodou 12AT7 a konečně je tu koncový stupeň - 2 X výkonová pentoda 6P14P EV v dvojčinném zapojení s automatickým předpětí, které zajišťují katodové odpory a kondenzátory pro každou elku spešl. Z primáru VT je přivedena záporná zpětná vazba na invertor velmi slabé úrovně tak, aby se výrazněji neprojevila na zvuku, nicméně zajistila stabilizaci koncového stupně. Hodně důležité bylo nastavení pracovních tříd jednotlivých stupňů, aby se minimalizovalo zkreslení. Vstupní pentoda EF86 je díky svému velkému zesílení a solidní odolnosti proti mikrofoničnosti do zesilovačů, od kterých se očekává věrný přenos zvuku, velice vhodná, a to výrazně vhodnější než jakákoli dvojitá trioda ECC.... Pro svou vysokou strmost a velkou anodovou ztrátu se pak 12AT7 ( ECC81 ) jeví mnohem použitelnější na budič - invertor, než profláklá a často do této pozice osazovaná ECC83. V případě paraphase invertoru krom patřičného nastavení pracovní třídy, je třeba zajistit maximální symetrii signálu na obou polovinách. A to samé platí pro výkonový stupeň. 6P14P EV je prakticky trošku lepší EL84, která byla používána velmi hojně už od ranných 50.let v amerických aparátech, jejichž zapojení mě ke stvoření Bohuše Patnáctky inspirovalo. EL84 je prostě elka, která stála u zrodu tzv. american soundu, to je nezvratný fakt.
Ve zdroji najdeme trafo s vinutími 275 - 0 - 275V pro anodové, 3,2 - 0 - 3,2V pro žhavení výše
popsaných lamp, a 5-0V na rozpálení dvojité diody 5Y3G, jež má za úkol usměrnění proudu. Za ní je Stand By
a pojistka, dále C+L+C+R+C+R+C+R+C. Hodnoty jsou zřejmé ze schematu. Celkem strohý popis takto jednoduchého zapojení by pro toto fórum, které není vyloženě zaměřené na problematiku slaboproudu, měl postačit. Ještě pár drobností k použitému materiálu. Elektronky: EF86 je od Telefunken, 12AT7 Brimar, 5Y3G Sovtek,a 6P14P EV byly vyrobeny v r. 1972 kdesi v Rusku. Síťový transformátor i tlumivku ( obé "EI" plechy ) vyrobila na zakázku firma Silveratech, výstupák jsem vybral ze svých zásob krásný kousek s 0,3 mm plechy střihu "M" a dvoukomorovou cívkou, kdy jsou obě poloviny primárního vinutí souběžně namotány každá ve své komoře. Tedy bylo použito v obou případech naprosto stejné délky drátu, tím pádem vykazují přesně shodný ssR, což je pro zachování symetrie velmi výhodné. Trafáček byl vyroben někdy v 60.letech zřejmě u soudruhů v NDR.
Co se týče kondenzátorů. Ve zdroji jsou klasické hliníkové elyty a to dvakrát dvojitý paticový od JJ electronic
a jeden axiál Sprague Atom. Katody koncovek jsem vybavil hliníkovými elyty Philips, předzesilovač i invertor pak suchými tantaly Tesla. V mřížce EF86 je instalován foliový MKE Siemens, blokovací v anodách 12AT7 je polystyrenový Remix. Veškeré ostatní pozice jsou osazeny luxusními přesnými polystyreny samonosné konstrukce s označením WK 71601 a WK 71602 od Tesly.
Odpory. Na proudově namáhaných pozicích ve zdroji a v katodách má Bohuš Patnáctka drátové odpory Tesla, nebo ruské MLT patřičně výkonově dimenzované. V signálové cestě výhradně ruské MLT. Jsou pro audio aplikace velmi výhodné díky své konstrukci z nemagnetických materiálů. Podobným nekompromisním způsobem jsem přistupoval i k výběru ostatních součástek - poty TP 280 od ES, jacky Cliff UK, keramické patice, přepínače vyrobené pro sovětskou vojenskou techniku...
Veškeré cesty jsou v Bohušovi Patnáctce realizovány vodiči s patřičnou izolací s pomocí několika "botiček"
na vhodně dlouhých distančních sloupečcích způsobem, kterému se krásně česky říká "vrabčí hnízdo".
Přízemní alibisté tomu sice říkají "point to point", asi jim to zní víc světově, ale já raději Češtinu.
Celý zesilovač je nacpán do jednoduchého šasí z AL plechu 2mm ve tvaru "U" o rozměrech 450 X 120 X 60mm. Povrch jsem ošetřil balotinou. Štítek s popisky ovladacích prvků je vyroben na gravírce z eloxu 1,5mm odstín zlatý bronz.
Ovšem Bohuš Patnáctka má dokonce i jakýsi svůj úl z borovicové spárovky o rozměrech 520 X 350 X 200mm očaloněný pevnou otěruodolnou látkou červené barvy doplněnou kováním. Reproduktor je upevněn na 10 mm desce z březové překližky a chráněn průzvučnou textilií. Reproduktor...
Nad současnou nabídkou trhu by člověk zaplakal jak nad situací na Blízkém východě. Nezbývá, než si poradit svépomocí. Vybral jsem ze svého skladu solidní ovál EGB LP 540/5 s robustním litým košem o rozměrech 8´´ X 12´´a keramickým magnetem se sotva palcovou cívečkou na 8W. Dále jsem vyštrachal 8´´ podivný střeďák Jensen P8R s poškozenou membránou, plechovým košem bez prolisů a celkem solidním AlNiCo magnetem s cívkou 45mm! Zajel jsem s tím za kamarádem reproservisákem, vyložil mu svůj plán a požádal ho o pomoc. Následovala rozborka obou reproduktorů, přefrézování otvoru v litém koši, otryskání staré barvy a nalakování práškem. Do pólového nástavce AlNiCo byly vyvrtány čtyři díry, vyřezán závit a šrouby byl upevněn přes korespondujicí otvory k oválnému koši. Na membránu byla připevněna nová cívka, středička a systém upevněn do repra. Na závěr nalepena prodyšná kopulka jen o málo většího průměru než cívka a amplion byl na světě. Jak snadné.
Bohuš Patnáctka byl tedy vybaven tímto repráčkem nadstandartních kvalit, který je připojen k modulu zesilovače krátkým káblíkem s konektorem jack, dá se říci, že mu byla vdechnuta duše.
Kýžená chvíle.
Z uživatelského hlediska. Napravo na ovladacím panelu lze najít dvě páčky . Síťový vypínač, jehož stav indikuje kontrolka vybavená doutnavkou a pohotovstní STB přepínač. Ve střední části jsou tři knoflíky potenciometrů, tedy 2 X korekce a jeden pot hlasitosti. Kroutítek dosytosti. Úplně vlevo je vstupní jack a vedle něj páčka kouzelného přepínače. Právě tato vychytávka, o které již byla zmíňka v technickém popisu, zaručuje reklamovanou univerzalitu Bohuše Patnáctky. V jedné poloze se hrne z komba hutný zvuk s jemnými cinkavými výškami vhodný právě pro akustické nástroje, nebo baskytaru. V tomto režimu mají korekce jen slabý útlum. Přepnutím páčky do dolní úvratě se zvuk výrazně mění. Celkem vyrovnaná frekvenční křivka se pokroutí tzv. véčkem na nižších středech, dále se omezí nejnižší basy. Korekce pak fungují výrazně razantněji. A Bohuš Patnáctka je připraven přijmout pádlo elektrické. Nicméně žádné brutální zkreslení se nekoná ani při otočení volume nadoraz. Že je zvuk prost sebemenších brumů i šumů prakticky při jakémkoli nastavení je samozřejmost.
Tu přichází chvíle pro ukázky obrazové i zvukové.
http://uloz.to/xEDVr8D/kombo-rar
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#17.09.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#17.09_2_.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#12.09.2012.jpg
http://mmjuz.rajce.idnes.cz/Harlequyne#hoval.jpg
Výdaje na výrobu nebyly nijak drastické, hrubým součtem jsem někde těsně nad 10 000,-Kč a k tomu asi tak 80 hodin příjemného pobytu v dílně.
Bohušu, dlouhý a digitálně nerušený život Ti přeji!!