dvd píše:Problém se znalosti hudební teorie nebo harmonie bych neměl. Dokonce mám i obě knihy ABC hudební nauky, Učebnice harmonie. Mám je i přečtené. Dokonce i knihu Emila Hradeckého Hrajeme na klavír podle akordových značek, taky knihu Škola hry na klavír a keyboard bez basového klíče Jaroslav Stojan (oba díly). Všechny tyto knihy mi pomohly, ale pořád zbývá dost věcí, se kterými si nevím rady. Takže teoreticky to ovládám, horší je to však, když mám něco vymyslet pěkně. Co se týká pravidel, to mám správné, ale co se týká kvality, to je horší, pořád je to jakési suché o ničem. Pokusím se vypsat alespoň některé konkrétní problémy, které mám:
---Když se snažím vymyslet bohatý doprovod, stává se mi, že levá ruka, ve které je doprovod, hraje více, než pravá, což vypadá blbě. Na poslech mi to nutně vadit nemusí, více vadí, že při hraní nejsou obě ruce stejně vytížené. Abych to napravil, tak ten doprovod omezím, ale tady vzniká problém, že celkové hraní je prázdné.
---Když hraji melodii a k tomu doprovod, děláji mi problém takové melodie, které mají v některých místech melodie moc dlouhou mezeru (např celý takt, nebo dokonce několik taktů za sebou) nebo moc dlouhou notu (např přes celý takt nebo dokonce přes několik taktů za sebou). To potom vzniká problém, že ne po celou skladbu hrají obě ruce, protože chvilama hraje jen levá ruka, zatímco pravá ruka nehraje vůbec nebo hraje minimálně.
---Když má melodie příliš velký rozsah tónů, zní to blbě, protože v těch vyšších polohách se tón melodie příliž vzdaluje tónům doprovodu, což zní škaredě. Doprovod přizpůsobit není problém, můžu v těch místech doprovod zvýšit o oktávu nebo přizpůsobit tvary akordů (ať už celých nebo rozložených), ale to taky není řešení, protože celkově to hraní má potom nestejnoměrný zvuk - chvilama jde více do hloubky a chvilama utíká více do výšky, což je taky škaredé. Jediné řešení zatím je to, že melodii upravím, aby se rozsah tónů omezil: Například moc vysoký tón snížím o oktávu, moc nízký tón zvýším o oktávu, atd. Toto řešení mi pomohlo, že to už zní trochu lépe, melodie se však deformuje.
---Když přidávám do melodie další hlas(sy), ty přidávám nížší, než hlavní hlas, ale tady mám problém, pokud má původní melodie moc velký rozsah tónů. Zní to totiž blbě: V místech, kde je melodie nízko, je celkový zvuk moc hluboký, zaduněný, zatímco v místech kde je melodie vysoko, tak to zase skuhrá do vrchu a piští. Co potom z takovým zmetkem. Částečně pomůže, když budu druhé hlasy dávat jenom pod noty, které nejsou moc nízko, to ale potom není celá melodie pokryta druhými hlasy. Nezbyde mi nic jiného, než původní melodii upravit, aby se její rozsah tónů omezil: Například moc vysoký tón snížím o oktávu, moc nízký tón zvýším o oktávu, atd. Toto řešení mi pomohlo, že to už zní trochu lépe, melodie se však deformuje.
---Problém vymyslet doprovod tak, aby nebyl jednotvárný, ale zase aby to nebylo přeplácané.
---A spoustu dalších.
Takže od začátku:
1) Moc bohatý doprovod:
"Levá ruka hraje více" je poněkud nejasné vyjádření, jde o to, jestli se ti zdá, že hraješ v levé
ruce moc not, nebo že levá ruka hraje moc silně a proto není slyšet pravou, protože to je právě
jádro pudla. Můžu klidně hrát jednoduchou melodii v pravé ruce a v levé 8 tonů za sekundu a vyvážím
to právě tím, že pravou hraju silněji, výrazněji. Poměr síly obou rukou se je třeba naučit ovládat.
Samozřejmě že na některé klavíry se to dělá líp a na některé je to problematické (btw: máš klasické,
či digitální piano?) // jinak melodie bývá nejvýš taky proto, že vyšší tóny jsou lépe slyšet.
2) Mezery v melodii:
Mezery jsou potřeba, dotvářejí skladbu jako celek a jsou důležité s trochou nadsázky stejně tak jako
noty. Pokud je mezera v melodii, je potřeba ji využít a vyšperkovat v tu dobu doprovod, není nikde
psáno, že pokud nehraješ melodii, nemůžeš pravou rukou pomoct levé s doprovodem (tady bych ti
doporučil pár videí, které to jasně demostrují a měly by tě navést jak na to, pokud budeš mít zájem,
dohledám a pošlu odkazy!)
3) Melodie daleko od doprovodu:
Ano, zní to škaredě, ale Melodii rozhodně nedeformovat tím stylem, že transponuješ o oktávu jen
jednotlivé tóny, to je strašné zvěrstvo a chtěl bych slyšet jak se ti to povedlo, zaprvé je to
složité se tohle vůbec naučit a zadruhé je to dekadence pokročilých levelů, jesli máš nějakou
nahrávku jsem ochoten za to zaplatit

// dají se transponovat celé fráze, nebo někdy určité
logické úseky, tóny jen naprosto výjimečně.
4) Další hlasy:
Nejčastěji se používají druhé (a další) hlasy pod melodií. V nižších polohách se skutečně
vynechávají aby to nebylo "zahuhlané", je to běžná praxe. (Btw: nevím, co přesně hraješ, rozsah
běžné melodie bývá okolo oktávy a půl max... procházím zpěvníky a marně se snažím najít nějaké
extrémy, je to dělané většinou tak, aby to bylo zpívatelné i pro normální lidi). Jinak se samozřejmě
používají i přidané hlasy nad melodií, ale to se na klavír blbě interpretuje, jelikož pokud hlasy
nad melodií neuděláš ideálně, tak melodie pod nebude vůbec rozeznatelná a pak už nikdo nezjistí, co
vlastně hraješ

Co se týče přehazování melodie o oktávy, opět se rozplývám nad touhle kuriozitou a
opět si myslím, že to není nezbytné
5) Jednotvárný / přeplácaný doprovod:
Ano toto je skutečný problém a velmi oceňuji, že se tím zabýváš!! Mělo by tak učinit spousta
interpretů včetně profesionálů. Je to problematika na knihu, nicméně základní věci:
A) Doprovod by měl quasi-zasuplovat bicí (měl by mít nějakej rytmus, aby bylo ze samotného doprovodu
poznat takt, tempo a nálada skladby), doprovodnou kytaru (určitelný akordický podklad), případně bas
(pokud zvládneš). Samozřejmě, že to tou levou rukou nenahradíš kompletně (to dělají plnně pouze snad
ragtime - klavíristi a na ty často nemají ani profesionální klasičtí klavíristé

), ale obrysově
by doprovod měl naznačit, jak by to asi vypadalo, kdybys měl za sebou celou kapelu.
B) Je třeba najít ve skladbě, písničce melodický vrchol (neznamená to nejvyšší tón!!), jedná se o
pomyslný bod, do kterého narůstá napětí a od něhož se zase vytrácí. Směrem k vrcholu bys měl
gradovat i doprovod a po vrcholu zase zjednodušit do počátečního typu doprovodu. Například: mám-li
formu písně A-A-B-A, většinou část "B" bude obsahovat i vrchol skladby a celá část by měla mít
obohacenější doprovod. Prakticky: Část A - jednodušší doprovod, znovu část A - ten stejný doprovod,
část B - složitější doprovod, poslední část A - návrat k původnímu jednoduššímu doprovodu.
C) Doprovod se jmenuje doprovod, protože je podřízen melodii. Neměl by melodii narušovat, nýbrž
melodii podpořit, připadně udržovat pravidelný rytmus a udávat rámec, ve kterém se melodie může
pohybovat. Doprovod můžu vyzvednout a zdůraznit v místech, kde má melodie výše zmiňovanou pauzu
(pomlku) a těsně před opětovným nastoupením melodie ho zase dostatečně ztlumit, aby nenarušil nástup
další fráze.
D) Doprovod je potřeba po logických úsecích lehce obměňovat (po frázích, nejčastěji to bývá 4, 8,
16, atd. taktů), tím zamezíme jednotvárnosti. Vhodné je však se na konci skladby vrátit k doprovodu,
který byl na začátku.
6) Ano, a spousta dalších... dost věcí lze naposlouchat z nahrávek, nejlépe ve spojení s videem
(youtube), kde člověk i vidí, jak to dotyčný dělá. Takových videonávodů je na internetu zdarma
spousty a spousty... doporučuji!
P.S. Všechno, co jsem napsal lze porušit. V hudbě není nic absolutní, proto se tomu říká umění
