Informací je tady spousta, ale čert aby se v tom vyznal
Všechny jsou subjektivní (jak taky jinak, že?) a tak aby v tom byl ještě větší guláš, přidám pár svých

Píšu to do tohohle vlákna, protože je na dané téma nejnovější.
Upozorňuju, že to jsou pouze MÉ VLASTNÍ názory a nikomu je nevnucuju!!!
Na několika místech zde bylo začátečníkům doporučováno koupit basu se dvěma snímači - barevnější, zvukové možnosti atd. Pokud si dobře pamatuju, já sám měl tenhle problém, když jsem si v roce 1990 koupil svou první "pořádnou" basu (Squier Jazz bass). Pořád jsem kroutil poťákama, pořád jsem hledal zvuk a pořád to nebylo ono. Problém se vyřešil, když jsem si od známého půjčil basu "ze stejného vrhu", Squier Precision. A bylo mi jasné, že JB půjde do světa. PB hraju "obě naplno" (kroutit tím nemá cenu) a můžu se soustředit na to, co a jak hraju. Nakonec to skončilo nákupem bazarového USA Fender Precision, výroba někdy okolo roku 75 (od chlápka, který hrál na lodi a končil), pak prodej 100W komba Torque (asi největší omyl, kterého jsem se dopustil - tedy jeho nákup, prodej byl vysvobození) a nákup hlavy Trace Elliot AH 130S. Po nějaké době, kdy jsem se trápil s bednou 1x15 následovala samodomo výroba 4x10 boxu s repráky Eminence (a to je to co můžu poradit VŠEM basákům bez rozdílu stylu: Vyházejte všechny repráky větší než 12"! Dělá to akorát bordel jak ve zkušebně, tak na pódiu.). A měl jsem zvuk, o kterém jsem vždycky snil...
Než jsem si koupil ten TE, tak jsem mezi libovolnou basu a libovolný levný aparát strkal Bass limiter od Bosse - asi jediná basová krabička, která má fakt smysl

ten Trace už to nepotřeboval (hrál prostě nejlíp v konfiguraci basa- dobrý kabel - hlava, cokoli tam bylo navíc, bylo spíš na škodu).
Další výhodou PB (alespoň pro mě) je "macatější" krk. JB mi proti tomu připadá jako tyčka od smetáku se strunama

Pak jsem se rozhodl s muzikou definitivně skončit (důvodů bylo víc, hlavně zdravotní - muzikou jsem se tehdy v podstatě živil, hlavně jako zvukař v klubu, a "zbláznily se mi uši", není se co divit, 8 až hodin denně v randálu) a všechno jsem prodal. Dneska bych si za to nafackoval, hlavně za tu basu...
Teď po dlouhé pauze (končil jsem někdy na přelomu let 94 a 95) začínám znovu.
Výběr basy byl jasný

z cenových důvodů Squier, a navíc ve speciální ceně, spadl jim totiž v obchodě ze stojanu, takže se slevou 30%. Je sice lehounce podřený (snažili se to opravit co to šlo, ale něco přece jen vidět je) ale hraje na tu cenu až překvapivě dobře (možná povedený kus... To by odpovídalo Murphyho zákonům - zmetek vám ze stojanu nespadne). Při tom jsem si nechal hned "vnutit" bazarové kombíčko Ibanez IBZ10B za 600 Kč abych měl něco na cvičení (a akustickou párty se dvěma kytarami to IMHO utáhne taky). Další postup je jasný: opět nějakou hlavu ve stylu toho Trace a box 4x10.
Edit a doplnění: Hraju zásadně prstama, ale spíš silově (nehty se mi nelámou), pop&slap občas na obzvláštnění (teda teď zatím, dokud se nerozehraju, tak skoro vůbec

). Styl... Ehmmm... Bigbít

Bluesrock, může to být lehce "ovoněné" funky a hlavně to musí swingovat

Omlouvám se místním metalistům, ale metal jsem nikdy nepochopil... Je to pro mě taková nudná, ku..vsky rychle hraná dechovka, co se tváří tvrdě, ale přitom je v podstatě vyměklá

Pokud jde o klony metalu tak naopak moc můžu RATM, ale asi proto, že rytmika NENÍ metalová
