Hudební fórum

Toť otázka ...

U značkových kytar se to dá vygooglovat, ale u ručně stavěných kytar to tak snadně asi možná nebude.

Existuje nějaký postup nebo pravidla, jak to poznat?

Jedině snad pohledem do ozvučného otvoru,léta by měla být i na hraně otvoru (u masívu) pak zrcátkem a baterkou kouknout dovnitř, kresba (léta) na horní desce je naprosto stejná při pohledu z hora i zevnitř (u masívu)

U "masivních" elektrických kytar vždy můžeš odšroubovat pick nebo spodní kryt elektroniky a odškrábnout trošku laku zevnitř. Tím zjistíš na průřezu tělem kytary jeho strukturu. Může tam být jen jednolitý masiv, nebo masiv a top (švartna navrch), může tam být multiplex (překližka), může tam být i cokoliv.
Předpokládám, že ti jde o akustické kytyry, španělky, jazzové lubovky, déčka, jumba. Vrchní deska je nejdůležitější. Podívej se pozorně na kresbu dřeva, na letokruhy. Pokaždé, když se ti budou jemně tlouci mezi sebou, nebudou navazovat, jedná se o spoj dvou kusů. To je běžné i u masivu, ozvučná deska na šíři kytary z jednoho kusu by byla technologická chyba, taková kytara by se rozpadla a dokonce by ani valně nehrála. Minimálně jeden spoj tam bude. Ani dva nevadí. To samé ale uvidíš u překližek, sice by to tam nemuselo být, dýha se dá vyrobit v podstatě v "neomezené šíři a délce", ale většinou tam spoj bude také. U dýh jde spíše o to, že mají jinou kresbu než masiv. Neb se používají dýhy spíše loupané (jako když ořezáváš tužku ořezávátkem) než krájené (jako kdybys nasekal strom na extrémně tenká prkénka). Musíš si tedy nakoukat strukturu letokruhů. Pokud ti ani toto nestačí, podívej se na hranu ozvučného otvoru, případně ji někde škrábni na dřevo. Pokud uvidíš masiv, je to masiv, pokud uvidíš dvě tři vrstvy, je to překližka. U lubů a spodní desky to takto nejde udělat. Ale je to ještě jednodušší. Posviť si do kytary a koukni se, zda rub a líc desek mají stejnou či hodně podobnou strukturu. Pokud ne, je to překližka, pokud ano, je to masiv.
A na závěr, některé celopřekližkové kytary hrají o dost lépe než polomasivy, jde spíše o frekvence, o vyznění celého nástroje, o to, jaký zvuk hledáš. Mám doma nástroj, který je slepen z několika set proužků masivu, tedy obsahuje skoro "víc lepidla než dřeva", přesto hraje velmi dobře.

džetro píše:Jedině snad pohledem do ozvučného otvoru,léta by měla být i na hraně otvoru (u masívu) pak zrcátkem a baterkou kouknout dovnitř, kresba (léta) na horní desce je naprosto stejná při pohledu z hora i zevnitř (u masívu)

Proč řešíš přední desku? Ta je masivní v obou případech.
Jinbak ty léta platí samozřejmě i u zadní desky a lubů.

No protože jsem si špatně přečetl nadpis vlákna za což se omlovám

Brnkal píše:Existuje nějaký postup nebo pravidla, jak to poznat?

Jasně, vem vrtačku a provrtej předek, pak luby a záda. Díra musí mít min. 3 cm v průměru, aby se tam vešlo zubařský zrcátko. Na bocích díry poznáš fšecko
Vážněji: leccos napoví váha nástroje. Překližka bývá těžká, celomasiv je lehčí. Ale směrodatné to není, někdy dost váží třeba výztuha v krku, někdo umí udělat i lehký lamino. Hodně těžká kytara bude mnohem pravděpodobněji překližka, než kytara lehoučká. Ale i tak se tomu dá věřit tak na 30%. Takže jediná směrodatná informace může být opravdu jen přímo od výrobce.

Ol'Dawg píše:

Brnkal píše:Existuje nějaký postup nebo pravidla, jak to poznat?

Jasně, vem vrtačku a provrtej předek, pak luby a záda. Díra musí mít min. 3 cm v průměru, aby se tam vešlo zubařský zrcátko. Na bocích díry poznáš fšecko
Vážněji: leccos napoví váha nástroje. Překližka bývá těžká, celomasiv je lehčí. Ale směrodatné to není, někdy dost váží třeba výztuha v krku, někdo umí udělat i lehký lamino. Hodně těžká kytara bude mnohem pravděpodobněji překližka, než kytara lehoučká. Ale i tak se tomu dá věřit tak na 30%. Takže jediná směrodatná informace může být opravdu jen přímo od výrobce.

Váha je k ničemu - o ničem nevypovídá. Polomaso Furch D-61 je jak papír, a Martin D-28 váží o půl víc.
Takže jedině ta kresba dřeva.

Já si myslím, že hmotnost nástroje nijak nevypovídá o materiálu korpusu. Nejtěžší je stejně krk a hlava (většinou javor a palisandr a ocel). A hlavně, ten konkrétní nástroj není s čím porovnat. Jde o subjektivní dojem z té věci. O to, co komu vyhovuje. Jedno z mých déček váží 2,5 kg. Co jsme se tím dozvěděli?

martina72 píše:Já si myslím, že hmotnost nástroje nijak nevypovídá o zvuku. Nejtěžší je stejně krk a hlava (většinou javor a palisandr a ocel). A hlavně, ten konkrétní nástroj není s čím porovnat. Jde o subjektivní dojem z té věci. O to, co komu vyhovuje. Jedno z mých déček váží 2,5 kg. Co jsme se tím dozvěděli?

Jenže my neřešíme zvuk.
Mimochodem, krk je podle mne častěji mahagon než javor.

To "častěji" nesedí, to se nedá poměřit. Ale souhlas, na pravé tlustoprdí duté akustiky je mahagon používán často. Javor je docela dobrý na elektrické kytary se šroubovaným krkem. Dokonce i na hmatníky, ten zvuk jinak neuděláš. Snímačema se to nahonit nedá. Můj názor je ten, že kytary se dělají (a každému to doporučuji) z palisandru, mahagonu, javoru, smrku, cedru a olše. Ať si to každý poskládá, jak chce. Jasan a eben bych tam už netahal, byť jsou používány též. Lípa se mi už vůbec nelíbí. Gumovník je trend. Ale nikomu nic nevnucuji.

martina72 píše:To "častěji" nesedí, to se nedá poměřit. Ale souhlas, na pravé tlustoprdí duté akustiky je mahagon používán často. Javor je docela dobrý na elektrické kytary se šroubovaným krkem. Dokonce i na hmatníky, ten zvuk jinak neuděláš. Snímačema se to nahonit nedá. Můj názor je ten, že kytary se dělají (a každému to doporučuji) z palisandru, mahagonu, javoru, smrku, cedru a olše. Ať si to každý poskládá, jak chce. Jasan a eben bych tam už netahal, byť jsou používány též. Lípa se mi už vůbec nelíbí. Gumovník je trend. Ale nikomu nic nevnucuji.

To je zase rada . Uvědom si, že jsi na hudebním fóru a ve vlákně jak rozeznat masiv od polomasivu. A ty tady plácáš o tom, že "častěji" nesedí, protože se to nedá spočítat. Pošli mi typy všech akustických kytar s javorovým krkem, které znáš a já ti pošlu seznam kytar s mahagonovým krkem- platí? V další věte si protiřečíš, že mahagon je vlastně na akustiky dobrý, ale javor se používá spíš na elektriky (ty používají se i normálně lepené a průchozí javorové krky, takže to taky není nijak přesné a kromě toho je to stále jen OT).
Pak tomu nasadíš korunu tím, že vyjmenuješ různá dřeva a ať si to lidi poskládají jak chtějí. To je taková p***vina, že to jinak nemůžu říct. Ty kombinace mají svůj smysl a půvab. Taylor je vlastně debil, že používá eben na hmatníky u špičkových nástrojů, že jo? Dnešní trend je kecat do všeho o čem člověk nemá ani páru. Nezlob se, musím to tak říct a varovat tě, že nedávno tu byl jeden takový, který pořád kecal do každého vlákna nesmysly, nejdřív dostal titul Nedůvěryhodný žvanil a následně i permanentní BAN, protože si na něj stěžovali další uživatelé, že kecá blbosti a nemá to nijak ověřené.

martina72 píše:To "častěji" nesedí, to se nedá poměřit. Ale souhlas, na pravé tlustoprdí duté akustiky je mahagon používán často. Javor je docela dobrý na elektrické kytary se šroubovaným krkem. Dokonce i na hmatníky, ten zvuk jinak neuděláš. Snímačema se to nahonit nedá. Můj názor je ten, že kytary se dělají (a každému to doporučuji) z palisandru, mahagonu, javoru, smrku, cedru a olše. Ať si to každý poskládá, jak chce. Jasan a eben bych tam už netahal, byť jsou používány též. Lípa se mi už vůbec nelíbí. Gumovník je trend. Ale nikomu nic nevnucuji.

Takže jsme se dozvěděli napřed, že váha nemá vliv na zvuk a co je na nástroji nejtěžší, a potom, že akustiky jsou (kupodivu) duté (co znamená tlustoprdí jsem nepochopil), co je dobré na elektrické kytary (v sekci akustické kytary), a že se kytary dělají z různých dřev (a je zřejmě jedno co se udělá z čeho).

Když to shrnu - spousta nesmyslů, ale jak se pozná masiv od polomasivu tam nevidím.

Nedá se to poznat podle toho, že u celomasivu bude spodní deska vytvarovaná - vypouklá a ne rovná?

Blůva píše:Nedá se to poznat podle toho, že u celomasivu bude spodní deska vytvarovaná - vypouklá a ne rovná?

Ne nedá.

Blůva píše:Nedá se to poznat podle toho, že u celomasivu bude spodní deska vytvarovaná - vypouklá a ne rovná?

Tak to rozhodně ne! Překližky se také tvarují. Např. Furch u Duranga ani nedával na zadní desku žebra,protože tvarovaná zadní deska byla dostatečně samonosná. Ale tvarovaných zadních desek z překližky (dnes módně sandwich) najdeš přehršel. Tož tak...
Edit: shoooter mě předešel.

martina72 píše:Přestože jsem dostal výstrahu jako žvanil...

a právem!
A ještě dotaz: proč se schováváš za "dámskou" nicku martina72, za kterou je email martina.seifertova@gmail.com?

OT o kvalitě zvuku po letech jsem rozdělil sem:
akusticke-kytary/dlouhoveke-kytary-t35284.html#p603666
Tady už pokračujte jen k tématu masiv x polomasiv.