Osobně relicu úplně nefandím, ale byl jsem donucen ho už párkrát dělat při opravách straých nástrojů, kde např. nová chromovaná kobylka byla jak pěst na oko

.
Co se týče umělého zestárnutí kovů (mám ozkoušeno na mědi a chromu, možná by to nějak zafungovalo i na hliník - nejsem chemik, tak nevím, jak a s čím reaguje), používám na to vyčerpaný chlorid železitý, který opatrně (tzn, nenaleju ho tam tolik, aby mi to ten kus železa sežralo

) roztírám po povrchu. Důležitý je, že s chloridem musíš pracovat někde, kde ti nemá co zreznout. Chlorid železitý totiž uniká do vzduchu a kde zkondenzuje, tam opět bude leptat (pokud to tedy budeš dělat v koupelně, může ti např. začít reznout baterie atp.)
Chlorid železitý zakoupíš např. v krámku s elektrosoučástkama buď ve formě roztoku nebo granulí či peciček, které si musíš rozpustit ve vodě. V každém případě bych na to udělal ten roztok slabý, případně rozředil již zakoupený. Ono, když to bude žrát málo, tak naneseš další vrstvu, atd. dokud nedosáhneš správnýho stupně "opotřebení". V opračným případě ti může zůstat jen železnej orezlej základ, se kterým už nic neuděláš...
Také bych byl velmi opatrný, kdybys jej použil na snímače. V každém případě elektroniku kytary úplně rozdělej a dávej pozor, ať ti nezateče dovnitř snímače (opět tedy jen lehce potírat pólové nástavce nebo chromované krytky např. pouze vlhkým hadříkem), kde by mohl něco rozleptat.
Prostě méně znamená více

. A každopádně, pracuj s ním v rukavicích! Sice ti ruku přímo nerozleptá, maximálně budeš mít žlutý prsty, ale je nebezpečný, že vzlíná pod kůži, kde může páchat škody, aniž by ses o nich dozvěděl
O zestárnutí laku jsem něco četl, ale už si nepamatuju, jestli to jde aplikovat na všechny druhy laků (osobně jsem tohle nikdy neřešil). Pokud bys chtěl dosáhnout popraskaného laku, mělo by na to zafungovat polití tekutým dusíkem (Lak se vlivem zimy zmrští, a tak lehce popraská a potom zase natáne).
Ale jako největší problém bych viděl, jak tu kytaru "omlátit" tak, aby to vypadalo alespoň trochu skutečně...