Hudební fórum

blba otazka, ale lamu si hlavu, jak nejsnadneji vklouznout do pouzivani slozitejsich stupnic a harmonii.
orientuji se v pouzivani cirkevnich modu, pentatonik a bluesovych stupnic.
ale jakmile mam k dispozici jazz rockove transkripce, tak potim krev a tezko se zorientovavam, o jakou toninu vlastne jde. a pochopit to hlavou je prvni krok k tomu to nasledne pouzit pri improvizaci.

hrajete fusion nekdo a umite doporucit, jak postupovat vpred, aby clovek nebyl frustrovan?

Ještě bych doporučoval melodickou molovou a většinu jejích modů.
Já jsem sháněl různá výuková DVD. Třeba Scofield má výborné video "On Improvisation", které je dokonce (asi i celé) na youtube. Tam probírá plno stupnic a jejich aplikaci.
Dvě velmi dobrá DVD udělal Jimmy Bruno. Shlédl jsem od něj "No nonsense jazz guitar", ale už si přesně nepamatuju, jestli to nebylo moc od základů.
Další možnost je najít si dobrého učitele, který se jazzu/jazzrocku věnuje.

Moc díky za skvělej tip, přes Scofielda jsem se dostal na Robbena Forda a to je přesně hráč, kam chci směřovat. Na youTube je mnoho jeho videí...
http://www.youtube.com/watch?v=WsvSVtXRu7A

Rádo se stalo. Ještě bych dodal, že ty stupnice jsou "jenom" materiál, jakkoliv důležitý. Improvizovat by měla hlava. Znám jazzmany, kteří jdou víceméně jenom po melodii a stupnicově nehrají (ti z tzv. staré školy to často ani neumějí). Je to věc vkusu, ale já osobně je mám mnohem radši než ty, kteří v jednom sóle přehrajou celou učebnici jazzové harmonie, ale původní melodie a nálady je v sóle minimum.

taky jsem spise priznivcem mene tonu s feelingem ala Gilmour nez zbesile stupnicove rychlohry.
ale naprosto si nedokazu vylozit jazzmany, kteri jedou jen po melodii. ano pomalejsi pasaze lze sluchem, ale rychle sekvence byt s melodickou linkou bez predulozenych schemat v hlave, kde mam jistotu, ze k harmonii sednou??? v moji improvizaci me limituje hlavne moje hlava nikoliv rychlost techniky a pokud se bavime o slozitejsich pouziti modu, tak jsem pri rychlejsi hre ztracen. kdyz sotva chytim akord, ktery je pouzit, tak musim sakra rychle vedet, kam sahnout. no a pokud hraju solo s pouzitim intervalu nebo dokonce akordu s prutahy....
ano mozna se bavime o free jazzu, kde ladi vse se vsim, ale pro me to je jen zmet tonu bez ladu a skladu...

Oni určitě v hlavě schémata mají. Jenom ty schémata nemají stupnicový základ ale melodický. Neznám nikoho, kdo by hrál improvizované sólo úplně od nuly.
Já jsem se stupnice učil velmi důkladně a nakonec jsem zjistil, že mi to bylo hlavně k tomu, abych dostal pod kůži zvuk příslušné stupnice (což u některých není zas tak jednoduché, viz třeba alterovaná) a dokázal jí sluchem spojit s příslušnou harmonií.

Jestli k tomu něco můžu, tak analyzovat jazzrockové transkripce jako sledy stupnic je nesmysl. Improvizace v jazzu a všech jeho variantách má harmonický základ a znalost harmonických funkcí a vývoje používání harmonie je nutná, jenže je to cesta na dost dlouhou dobu. Jazz je jazyk a ten se neučí tím, že začneš slangem. Naučit se rovnou fusion, aby to nebyla podobná blbost, jako většina československého jazzrocku v 70.letech podle mě nejde. Zrovna Scofieldova sóla a sóla Charlieho Parkera mají dost společného. Jak řekl hezky Milan Svoboda na workshopu před 20 lety: "Buď se to naučíš všechno, nebo nemusíš nic, když jsi génius."

Jazzman píše:"Buď se to naučíš všechno, nebo nemusíš nic, když jsi génius."

Chlapi díky za komentáře. Začal jsem chodit za Zdeňkem Fišerem, který mi tou junglí pomáhá.
Pomalu objevuju ameriku, že vše se točí kolem melodie, která se trefuje nebo záměrně chvilkově vybočuje mimo akord, který vychází z harmonie. Buď složitější nebo jednodušší.

Spíš bych se zeptal, kolik času jste při učení trávili:
a, studiu a vlastního dohledávání akordů-jejich rozkladů (intervalová znalost na hmatníku, tvorba akordů
b, volba tonů spíše na základě akordické znalosti nebo nadřením se stupnic,z nichž si odvodím použité akordy
c, učit se z transkripcí nebo sluchově "stáhnout" nějakou skladbu

dík za inspiraci

Zdeněk je výborná volba (pozdravuj ho od Pavla z Plzně).

a) rozklady akordů a rozklady obratů akordů mi dost pomohly v orientaci na hmatníku. Takže času jsem s nimi strávil dost.
b) kvůli orientaci na hmatníku bych řekl, že je třeba obojí. Ale v reálné improvizaci se řídím hlavně uchem s využitím materiálu stupnic/rozkladů
c) transkripce vůbec (čímž netvrdím, že je to k ničemu). Kdysi jsem se bavil s kytaristou, který studoval na Berklee college of music a tam je prý nutili přepisovat třeba Parkerova sóla v Ornitology. Z mého pohledu velmi nezáviděníhodná záležitost.

http://www.youtube.com/watch?v=DEeISJ0wr48

Aby bylo jasno, nejsem žádný přeborník na aplikaci jazzové teorie. Nabízím jenom svůj pohled...
Takže spíš bych se ptal toho Zdeňka, než mě

c, je pro mě peklo - dobré transkripce téměř nesehnatelné a mé ucho chabé. no, půjde to pomalu...

Myslím si, že ucho se musí cvičit stejně jako prsty. Divil jsem se, co dokáže pár minut denně s ear training aplikacemi, které se dají najít online a zadarmo. Když budeš navíc soustředěně poslouchat spoustu jazzové (jazz rockové) muziky, uvidíš, že za nějaký čas ucho chabé nebude.

to jsem rád, že to píšeš. Zdeněk mě od toho dost zrazuje, protože je to o čase. Volal jsem i s Lubošem Andrštem, ten to taky zavrhnul, že je to umělé...
Ale mě to s EarTrainerem docela baví a právě vnímám zlepšování sluchu, tak v tom chci pokračovat dál. Následné slyšení a stahování songů je pro mě snažší.
Příjde mi, že nejprve musím slyšet a vědět, jak to co slyším zahrát na hmatníku - intervaly , rozklady akordů.
A pak mohu začít svobodně dýchat a hrát bez pekelného soustředění na každou notu.

http://www.earbeater.com/online-ear-training/
poznávání intervalů - beru a mám rád
poznávání akordů - beru, věřím, že se tam dopracuju
poznávání obratů a stupnic - to je masakr, to už mi příjde nedosažitelné a stejné peklo, jako stahovat jazzový song
Co myslíš?

Jako důležité pro improvizaci chápu rozpoznání intervalů a akordů. Myslím, že u intervalů to pak funguje i obráceně - tzn. improvizuješ (k tomu by sis měl zpívat, to co hraješ) a zpíváš vlastně ty intervaly, které procvičuješ v ear trainingu. Nechci polemizovat s bluesovým mistrem, ale umělé mi to nepřijde. Poznávání stupnic je pro mě "akademický" ear training: pokud je poznáš, máš fakt dobrý ucho a zároveň výbornou znalost stupnic. Ale k čemu ti to je při hře nevím.

EDIT: ještě k těm intervalům (aby to tedy nebylo umělé) - možná lepší než klikat na typ intervalu, který ti aplikace zahrála, by bylo lepší ho nejdřív sám zahrát na kytaru.

Dobré transkripce koupit jdou a mám je například od Joe Passe pár dalších.
Učebnic také spousta........

http://noty-video.cz/elektricka-kytara- ... -Fusion-CD

Stahování je asi nejužitečnější a zároveň nejtěžší, co můžeš dělat, jen je potom dobré vědět, proč stahovaný muzikant hrál, co hrál a na to potřebujeme teoretické znalosti. Mně jdou odposlouchat jednohlasé melodie, někdy mám problémy s pochopením prstokladů a zápisem do not, ale víc hlasů najednou je většinou mimo moje schopnosti.

Mimochodem, jak říká Libor Šmoldas, když nestačí sluch, pomůže hudební zrak. Na Youtube je mnoho opravdu úžasných ukázek, rozborů, koncertů........

Pomohlo mi nahrát si část standardu, hledat, co nejlepšího tam zahrát, hrát rozklady, přidávat tóny, improvizovat na melodii a zapívat si předem, co potom budu hrát na kytaru.