Hudební fórum

Ahooj,
měla bych takový dotaz - dostala jsem návrh jít fotit někdy v noci s violoncellem do lesa, když je teď ten sníh, ale mám strach, jestli to nebude pro nástroj moc náročné. Riskli byste si takovou zimu, nebo si myslíte, že je jasné, že by mohlo prasknout?

Jinak mám dělané cello na míru, má něco přes rok, dřevo je velmi kvalitní, ale nevím, jestli si troufnu.

Půjčit si na focení nějaký levný nástroj, kterého nebude škoda.

Přesně tak, půjč si někde něco levného. Chování dřevěných strunných nástrojů v zimě je zcela nepředvídatelné, zvláště u nových nástrojů, dokud si dřevo "nesedne" (a to za rok určitě neudělalo), riskuješ nějakou pěknou prasklinu. Nemluvě o jiném možném poškození, třeba znehodnocení laku, když ti na cello ze stromu spadne sníh atd.

Jinak, upřímně: jít V NOCI fotit s violoncellem do lesa? Nestřílíš si z nás, že ne?

Díky za odpovědi

A opravdu si z vás nestřílím Každopádně jsem se dneska ještě bavila s jednou cellistkou a ta říkala, že hrála v -17 venku, potom dala cello hned do obalu a nechala ho nejdřív v autě a potom v hale, než ho vzala úplně domů - že když ty teploty stoupají pomalu, nemělo by se nic stát. Jenže pořád je tady to "nemělo by", asi bude přece jen lepší sehnat nějaké obyčejné

Tak samozřejmě je možné provozovat hru na cello prakticky v jakýchkoliv klimatických podmínkách, za předpokladu, že ho na zimu/teplo "připravíš" a potom stejnou cestou dostaneš zpátky na skladovací teplotu, ale vždy je riziko, že se něco stane. Prostě to není to pravé ořechové, dřevo je prevít, každý nástroj je z jinak strukturovaného přířezu a co se nestalo kamarádce, se může stát zrovna tobě. Opravy takových prasklin jdou do těžkých tisíců korun.

Čelo je na hraní - já bych s ním v zimě v noci v lese nepobíhal už z principu.

Taakže - jen hlásím, že cello v té zimě venku nepovolilo ani o půl tónu, žádná prasklina, žádná škoda

A ano, vím, cello je na hraní, ale nešlo odříct kamarádce takový projekt, když jiného cellistu nezná