Tak já to trochu uvedu na pravou míru

zatím teď není jasné, proč kobylka "vyskakuje". Mikrotrhliny na kobylce jsem ještě neviděl, ony tam nemají jak vzniknout, když je dřevo neustále pod tlakem strun. Podle kvality dřeva se kobylka dříve nebo později (u levných v řádu měsíců, u lepších za několik let) prohne a pravděpodobně ztrácí "akustické" vlastnosti, nicméně to je jen dohad. Je ale logické, že na přenos zvuku ze strun na desku má jistě vliv to, jestli struna tlačí přes rovnou kolmou plochu nebo plochu prohnutou=pružící.
Otázka ohledně duše by měla znít jinak, takto: "Mimochodem, je duše taknějak pod jednou nožkou kobyly?"

Kobylka má víceméně fixní pozici na desce, v kolmé ose mezi maličkými výřezy ve výřezech (efech) a v podélné ose tak, aby "navazovala" na hmatník a struny G a E byly stejně daleko od krajů hmatníku. Tam mnoho místa na laborování není a proto se pro dosažení jiného, někdy lepšího zvuku, hýbe s duší. Tuto práci doporučuju přenechat houslařovi, ani já jsem to nikdy nedělal a nehodlám dělat.
No a nakonec o laděni: kolíčky (dolaďovači) se nic nekompenzuje a takto to ani fungovat nesmí, to by pak bylo něco v nepořádku: Posun struny na dolaďovačích je minimální a jediná jejich funkce je jemně dolaďovat, odtud název dolaďovače. Při natahování nových strun je prostě potřeba průběžně hlídat náklon kobylky. Struny se nesmí hned napínat na výsledné ladění G D A E, ale v několika fázích (mluvím teď o kompletní výměně, kdy nejsou natažené žádné struny, ne o postupné výměně starých strun kus po kusu).
Zkráceně asi takto: Nejdřív se prostě postaví přibližně kobylka a symbolicky natáhne G, aby kobylka nespadla. pak D, A, E, vše jen zlehka a nejlépe je stále přidržovat kobylku prsty v kolmé poloze, normálně ji prostě z boku držet. Pak trochu přitáhnout všechny struny, ale opravdu jen trochu. Pokud kobylka nestojí tam, kde má, je teď poslední možnost s ní hýbat po horní desce (nejde to plynule, kobylka jakoby skáče o půl mm do daného směru, to je normální. Samozřejmě je nutno hlídat aby se neklonila a nespadla). Po finálním usazení už se jen dotáhnou struny, začíná se od G končí u E, opět možno rozdělit třeba do dvou fází, než budou struny přibližně správně napnuté. A teď to nejdůležitější - PO KAŽDÉM PŘITAŽENÍ VELKÝM KOLÍKEM JE NUTNÉ KONTROLOVAT NÁKLON KOBYLKY A STÁLE JI UDRŽOVAT KOLMOU K HORNÍ DESCE! Udržováním je myšleno, že pokud se kloní dopředu, prsty obou rukou uchopí kobylku z obou stran za horní část těsně pod strunami a zatlačí dozadu, do kolmé polohy k desce. Čím více jsou struny napnuté, tím hůř to jde a tím větší je riziko, že se struna poškodí nebo praskne (hrozí nejen finanční ztráta, ale i zdravotní - roztržená struna vyšlehne oko, že ani nemrknete, to myslím smrtelně vážně). Při plném napnutí strun si v případě rovnání kobylky pomáhám takovým trikem, že prostřední dvě struny přizvednu prstem, tím pádem zbývá jen tlak strun G a E.
Možná jsem to nepopsal zrovna nejjasněji, prostě stejně jako vše ostatní ohledně houslí vyžaduje i natahování strun cvik a zkušenost. Zedník mi taky popsal, jak se natahuje jemná omítka, vypadalo to jednoduše, ale když jsem to pak sám zkoušel, to byla hrůza
