Hudební fórum

Ahoj,
tu je kopie klasického 18W Marshalla:

Tu je upravená kopie s přepínáním na SE(a nějakýma dalšíma vychytávkama, který nás teď nezajímají):


Rozumím tomu správně, že ta síť 1M rezistorů R17-R20 je tam (jenom) proto, aby se AC ruchy nevracely z horní EL84 zpátky do obvodu, ale byly svedeny do země? Signál by tam být neměl, když je odpojená mřížka, ne?
Ty rezistory jsou na 1M proto, že jsou paralelně, takže to dá 500 a na SE(S2b pozice 10) jsou mimo obvod?

A teď důležitá otázka . Šlo by to nějak aplikovat na obvod DR(bez tremola a reverbu nejspíš, ne, že by to na to mělo vliv)? Mám neblahé tušení, že s fixním biasem to nebude takto jednoduché, ale třeba se pletu... Třeba takhle? Nebo by to šlo možná jen se dvěma rezistory(to už mi připadá krajně podezřelé...)? Schéma DR, ze kterého jsem čerpal k nahlédnutí zde.
Díky

Ahoj, trosku nechapu souvislost nadpisu s dotazem, a jinak prepinani SE/PP mi prijde trosku jako nesmysl at uz konstrukcne tak i ucelove

R17 je dost dulezity - snizuje napeti a chrani g2, je nutne ho navrhovat citlive s ohledem na pomer proudu Ig2/Ia !! rezistory R19 a r20 jsou skutecne soucasti filtrace napajeni, to zapojeni R18 uplne nechapu, bude se chovat jako zatez ale ve spojeni s C10 bude tez filtrovat.. tedy co se tyka horniho schematu ze 3/4 predpokladas spravne - spodni mam necitelne

ohledne biasu bych nechal prostor odbornikum, nejlepe asi TubeGuru...

E:
aha, nedalo mi to a uz se mi na to povedlo nakouknout.. neslo to jednoduse rozkliknout ani zobrazit, musel jsem to ulozit, holt ma prastaricka mozila.. No, jestli to ze schematu chapu spravne tak vzhledem k tomu ze je pouzite vystupni trafo pro dvojciny zesilovac, mela by tedy pri tom prepnuti na SE jedna z lamp vyrabez pouze klidovy proud - na vyruseni stejnosmerne slozky - a druha bude normalne zesilovat signal (uprime neco podobneho jsem prave cekal kdyz jsem psal prvni vetu o tom "nesmyslu", i kdyz proti gustu..) kazdopadne koukam na to hezkou chvili a priznavam ...ze se v tomhle schematu malinko ztracim, obe mrizky je mozne pripnout na tvrdou zem, obe taky na "jejich pulku" signalu.. mozna by pomohlo vypsat kombinace sepnutych kontaktu..
nechavam chytrejsim hlavam...

kazdopadne pokud jde o snizeni vykonu resil bych to osobne jinym/mensim anodovym napetim, pokud jde o zvuk SE/PP resil bych to dvema zesilovaci...

Zdar, ty odpory R17 a R20 tam nejsou vůbec z důvodu nějakých ruchů, ale jednoduše proto, aby řídící mřížka byla stejnosměrně na potenciálu "země" a aby proti ní měla katoda kladný potenciál, který lze změřit na katodovém odporu R22. Tímto předpětím je stanoven pracovní bod koncové lampy (SE) nebo koncových lamp u (PP). Řídící mřížka nesmí být ani krátkodobě "v luftu" chápej nepřipojená, neb by se takto vzniklým nadproudem okamžitě anoda rozžhavila do červena a velmi rychle by to vyčerpalo emisní vrstvu na katodě. To přepínání je celkově špatné. Nyní když jsem si obr. zvětšil, vidím, že odpory R17 a R18 tam jsou zbytečné. Jen dublují odpory R19 a R20, které jsou připojeny na g1 přímo bez přepínače. Čím déle na to koukám, tím víc na tom nacházím chyb, zřejmě ani autor neměl úplně jasno a uveřejnil "polotovar" vhodný možná pro něj, ale už méně pro následovníky. Zřejmě vycházel ze čtyřpolohových otočných přepínačů, které měl k dispozici. Přepínání SE-PP lze zařídit běžným dvoupólovým páčkovým přepínačem a S2a je úplná zbytečnost. Mezi anody fázového invertoru je zvykem dávat kondenzátor cca 47pF. To sériové spojení C13, R16 bude nutně omezovat výšky (silně to připomíná tónovou clonu z kytar) při provozu PP. Promiň, že na tom nacházím stále jen nedostatky, ale nemohu jinak a tak už jdu od toho. Ty se rozhodni jak uznáš za vhodné. Ať se daří.

Myslel jsem, že se k tomu už nebudu vracet, ale po odeslání příspěvku jsem si všiml, že nitram byl rychlejší a jeho příspěvek se dostal před můj. Napsal lapidárně to, co jsem chtěl taky, ale nemám v oblibě kategorické závěry bez argumentace. V tomto případě učiním vyjímku: je to humus. Asanoth(e) dej od toho ruce pryč (dobře míněné doporučení). Každopádně by to byla zbytečná komplikace bez uspokojivého výsledku.

Ahoj ..ja to urcite nemyslel nijak prisne nebo hanlive ! byt jsem sam ten "antikrist" opovazlive tvrdici ze konec nema co kreslit, ale ma verne zesilovat co mu preamp/kreslitko posle, tak absolutne souhlasim ze jina skupina lidi ma jiny nazor,

..ovsem nenapada me opravdu ten pravy ucel takoveho reseni, protoze pokud je ucelem zvukovy rozdil mezi SE a PP zapojenim, bude v takovem pripade propastny rozdil i vykonove (navic v tomhle konkretnim SE modu pres trafo bez mezery, s uz vazne hooodne mizivou ucinnosti, chudinky lampy..) to uz by bylo rozumejsi kompletne prepnout obe lampy do jineho zapojeni (obe paralelne) a na jine vystupni tarfo, A pokud je pozadovano jen ono snizeni vykonu pri zachovani nejakeho mirneho(nebo vetsiho) prebuzeni konce, bylo by optimalni zustat u dvojcineho zapojeni a druhy/slabsi mod realizovat snizenim Ua - samozrejme bud s upravou biasu a buzeni, nebo se zkusit do charakteristiky trefit tak sikovne aby stacilo jen soucasne omezit vybuzeni a pomer zkresleni zustal i pri mensim Ua podobny (tj krivka zateze bude mit porad stejny sklon, jen bude nekam posunuta ona i pracovni body a pod.) coz by myslim melo pri trose sikovnosti jit navrhnout

TEDY urcite jsem NECHTEL aby to vyznelo nejak kriticky, skepticky nebo podobne, a pokud to tak vyznelo omlouvam se silenym napadum i bastleni zdar, ..ale s rozumem

TubeGuru: Ba naopak, to je dobře, že na tom najdeš chyby, aspoň se je z čeho poučit . Jinak ten S2a přepínač skutečně slouží k ořezání výšek za účelem "smoother" tónu.
Nevěděl bys o nějakém schématu na PP/SE?

nitram: VVR je určitě taky možnost, ale nemám představu, co to udělá se zvukem. Takhle ten SE zvuk bude možná trochu jinej, ale bude čistej... Ne?

Ahoj, hele zvuk bude proste takovej jak si prolozis zatezovaci krivku charakteristikou lampy, treba hifisti pozadujou co nejcistsi (coz je na navrh urcite narocnejsi) kytaristum naopak nevadi nakrapnutej ale nekdy taky ne, a ani vseobecne zname tvrzeni ze lampa ma "nejlepsi zvuk" jdine tehdy kdyz je poradne okourena na plno neni uplne pravda (dalo by se vtipne rict ze lampa ma dobre zkreslenej zvuk kdyz je okourena na plno prave proto, ze je to navrzeny tak aby kdyz jeste okourena na plno neni, tolik zkreslenej nebyl ) proste lampa ma zkresleni nebo nezkresleni podle toho jak se zhustuji nebo ridnou krivky Ug1, u SE to bude hodne harmonicky protoze mas celou amplitudu na jedne lampe, u PP min protoze kazda dela jednu (jednu a fous u AB) pulvlnu

..jinac ohledne tvaru zvuku ti toho urcite moc nereknu, me se koncovy zkresleni proste nelibi, nevyhledavam ho, a navic je strasne subektivni vec - co se komu libi, podle meho nazoru ciste z technickyho hlediska bude prave ten SE (pri pokusu dostat se na stejnou/podobnou uroven hlasitosti v obou rezimech) zkreslovat daleko driv, nebo naopak ten SE bude cistej jen pri podstatne nizsi hlasitosti, prave kvuli podstatne nizsi ucinosti.. pokud tedy myslis cistej jako cistej,BTW porad tomu nerozumim, jakej je teda ucel - zvukova rozmanitost obou typu zapojeni, experiment ?

Promiň, špatně jsem se vyjádřil, "čistej" mám na mysli "nezprasenej milionem součástek" Ve vedlejším vlákně jsem vybíral nějaké aparáty a vybraj jsem DR naplno a 18W naplno . To tak pro představu, jaký se mi líbí zvuk. Nevím, jestli tam kreslí výkonový lampy, trafo, invertor, nebo preamp, ale prostě se mi to líbí . Přemýšlím, že bych nechal postavit DR bez reverbu a vibrata a jeden kanál osadil až do fázového invertoru preampem z 18W. A když už by se to stavělo, rád bych tam měl něco, co sníží v případě potřeby hlasitost(naše kapela třeba zkouší hodně potichu) a regulaci zpětné vazby. Právě kvuli tomu snížení hlasitosti zvažuju SE, ne kvuli jinému zvuku. To se pak dá přidat milion věcí jako přepínatelný kondíky, přepínatelnej katodovej a fixní bias atp. atp., ale to mi příde zbytečný. Stejně nejvíc zajímavejch zvuků dostane člověk z kytary.

jo jasny, tak to chapu a 100% s tim souhlasim ! prilisna komplikovanost skodi

i co se tyka vyberu (myslim jako formy vyberu) absolutni souhlas, proste zvukove libi je zvukove libi, o tom zadna

ohledne te hlasitosti (ted uz je to jasny) a prepinani dvou rezimu to trosku skripe s tim prvnim souhlasem, navic to "zvukove stejny" rekl bych rozhodne nebude - ja bych tady volil asi cestu tech dvou napeti + nekoho kdo to navrhne tak aby to znelo stejne, myslim ze by to jit melo (co na to Tube Guru ?)
nebo proste postavit dva identicky aparaty s ruzne vykonejma koncema.. nj, tohle se resi casto, bohuzel to vzhledem k te subektivite moc resitelny neni, ony i 50 a 100W verze stejny hlavy maji odlisnejsi zvuk

nitram píše:prepinani SE/PP mi prijde trosku jako nesmysl at uz konstrukcne tak i ucelove

No vidíš to, přitom konstruktérům a uživatelům Artisanů to jako nesmysl nepřipadá...

Zkus postavit přepínání podle Artisanu, oproti běžnému PP je tam navíc jeden odpor a přepínač. Stavěl jsem to taky. Při SE je to trošku tišší a chybí tomu basy, navíc je zvuk takový nějaký gumovější, těžko se to popisuje. Ti co mají rádi "vintage" budou možná SE preferovat, já si radší stáhnu master na PP.

nitram píše:u SE to bude hodne harmonicky protoze mas celou amplitudu na jedne lampe, u PP min protoze kazda dela jednu (jednu a fous u AB) pulvlnu

a Právě proto je ten zvuk takový chlupatý ne?
Koncové lampy jsou biasovány na cca 70% výkonu, takže obě zesilujou celý signál...

Ahoj, i kdyby obe zesilovali cely signal (cimz by se ovsem nejednalo o uvedenou tridu AB nybrz o cistou tridu A - uz z jejich definice), podstata veci je ta, ze u jednocinneho zesilovace je prvni pulůvlna amplitudy v horni oblasti zatezovaci krivky a druha v dolni - tedy rozdilne zktreslene. U dvojcinneho se o amplitudu lampy "pretahuji" tudiz jsou obe pulvlny zkresleny stejne

o nesmyslnosti (z meho pohledu jednoznacne) se nepru, coz jsem ve svem druhem prispevku i uvedl ovsem vzhledem k tomu ze i autor vlakna psal, ze mu jde o snizeni vykonu, a ty zde uvadis ze zvuk SE je trochu jiny nez zvuk PP (coz je logicke), tak to jen potvrzuje vyrok ze to pro tento ucel moc vhodne reseni neni

co se tyka biasovani lamp, to ze v klidu jedou na 70% (tedy vykonu nevim, predpokladal bych zmereny velky klidovy proud v hodnote 70% IAmax ? ale ten muze byt velky i kdyz je "ubytek na trafu" maly, jde o zatezovaci impedanci) jeste neni uplne rozhodujici v tom kolik zesiluji signalu, urcuje to jen pracovni bod, dobre rozepsane je to napriklad zde: http://www.valvewizard.co.uk/pp.html
tridy zesilovacu pak napr. zde: http://www.electronics-tutorials.ws/amp ... asses.html

Právě BIAS je to, co určuje kolik které vlny se zesílí, než se začne signál nahoře nebo dole zakulacovat.
To, že je něco PP neznamená automaticky, že je to AB třída. Většina starých kytarových zesilovačů je biasována na 70%, což je čistá A třída. AB je více cold BIAS, určitě jsou i kytarové zesilovače, které jdou pod 50%, ale mám dojem, že o ty se Asanoth nezajímá.
O těchto věcech se vždycky sáhodlouze diskutuje a teoretizuje. Jednou jsem zkusil během hraní na PP zesilovač kroutit potem biasu v rozmezí cca 40-80% a změny ve zvuku jsem si při běžném vybuzení spíše domýšlel, než že bych je slyšel. Budou patrné až při extrémním zkreslení konce, které málokdo provozuje.

Zdar, koukám, že vlákno se stočilo z původního tématu "Přepínání PP/SE" zase na superoblíbený bias .
Když už jsem se přihlásil, tak jen dvě "technické": U přepínání PP/SE je nejproblematičtější absence vzduchové mezery u výstupního transformátoru, která je pro jednočinný konec nutná. (Nebyla by, kdyby bylo jádro výstupáku silně předimenzováno, aby byla indukce kolem 0,3T. To by ale asi nikdo nechtěl se s tím kvůli váze tahat.)
"Řešit" bias není nezbytné. Pokud nechci "kreslit" koncovým stupněm a ničit tak lidem uši, je anodový proud naprázdno vyhovující poměrně v širokém rozsahu hodnot. Nejlépe ukáže osciloskop, slyšet to až tak moc není.

taky mam pocit ze je to uz dost ofline, tak se pokusim jen strucne:

o klidovem napeti muzes mluvit jedine na zesilovacim stupni s anodovym odporem, na vykonovem stupni s trafem bude anodove napeti vzdy blizke napajecimu, stejnosmerny odpor primarniho vynuti je velmi maly (radove do stovek ohm) - nastavuje se tedy KLIDOVY PROUD - ten sice muze urcovat napeti na katode ubytkem na katodovem odporu, ktere v techto jednoduchych zapojenich (obecne neni podminkou - v hybridnim zapojeni muze byt uplne klidne katoda na tvrdo na zem, a zadne napeti pak mezi ni a zemi nebude ! zaporne predpeti mrizky - klidovy proud - bias - potom bude ridit elektronika) skutecne urcuje predpeti mrizky, a to konecne urcuje ten zmineny klidovy proud - ten je ale tak jako tak stejnosmerny takze nijak extra nezatezuje anodu, jen vytapi primarni vynuti a snazi se magnetizovat jadro - u dvojcinneho zesilovace marne protoze z druhe strany dela to same druha elektronka, transformuje se (skutecne zatezuje) az "stridava slozka" tedy zmena dI/dt..
E:koukam ze klidove napeti nikde, omlouvam se, asi jsem odpo blbe cetl... kazdopadne zbytek plati..

klidovy proud urcuje v charakteristřice "vysku" zatezovaci krivky(sklon je konstantni a zavisi na impedanci transformovane ze sekundaru na primar), muze byt klidne velky napr aby se krivka dostala do linearnejsi oblasti a pod.

kolik pulvlny se zesili by mel urcovat obvod budice, uriznout kus signalu se da urcite i vykonovou lampou ale znamenalo by to jednak omezeni uz v navrhu (nemoznostz posunout zatezovaci krivku vyse a vy\hnout se nelinearitam - viz odstavec vise), pri malem vybuzeni by se navic nic neorizlo, a neprijde mi to celkove ani jako "uplne ciste" reseni, ..mozna se to tak dela, nevim

dvojcinny zesilovac samozrejme muze fungovat ve tride, A ale nebude mit oproti AB naprosto zadnou faktickou vyhodu, pouze mensi ucinnost - naopak jednocinny zesilovac se stejnymi dvema lampami paralelne bude mit sice stejnou ucinnost (vykon) jako ten "dvojcinny ve tride A" ale teplejsi harmonicke zkresleni, a podstatne mene slozite nastavovani

E: ad vzduchova mezera (koukam ze jsem zas druhej, jako Cimrman ) ta mezera by byt nemusela (prakticky pri touze prepinat vlastne ani nemohla), ale skrz druhou z lamp by prave ze musel tect klidovy proud, coz by znamenalo zbytecne kraceni jeji zivotnosti a o dalsi polovinu mensi, jiz tak mizernou, ucinost... proste jakoby na principu presytky, ale s (omlouvam se za vulgarni vyraz) naprostodebilne navzrenym vinutim ja v tom vidim same nevyhody..

TubeGuru: Ano, o tom jsem se také dočetl, že pro SE musí být silnější trafo, ale zdálo se mi, že je tím myšleno pro stejný výkonový stupeň(tj. 2x 6v6 SE vyžaduje silnější trafo, než 2x PP 6v6)? Platí to i pro 2 6v6 PP a 1 6v6 SE? A co si myslíš či myslíte o tomto schématu Artisana, který doporučoval Simiruz?

Zdar, nitrame přečtení Tvého rozsáhlého příspěvku mi evokovalo několik otázek: Když píšeš: "ten je ale tak jako tak stejnosmerny takze nijak extra nezatezuje anodu, jen vytapi primarni vynuti a snazi se magnetizovat jadro - u dvojcinneho zesilovace marne protoze z druhe strany dela to same druha elektronka, transformuje se (skutecne zatezuje) az "stridava slozka" tedy zmena dI/dt.." jsi schopen mi vysvětlit kudy se ten proud vytápějící primární vinutí do toho vinutí dostane? A další věta: "klidovy proud urcuje v charakteristřice "vysku" zatezovaci krivky(sklon je konstantni a zavisi na impedanci transformovane ze sekundaru na primar), muze byt klidne velky napr aby se krivka dostala do linearnejsi oblasti a pod." taky moc smysl nedává. Klidový anodový proud určuje polohu pracovního bodu na převodové charakteristice Ia=f(-Ug1) kde je parametrem anodové napětí. Dál už to komentovat nebudu, ale mám pocit, i podle pravopisných chyb, že jsi byl poněkud mimo formu což?

Asanoth:
Co se týká výstupního trafa pro SE koncový stupeň je to poměrně složité na detailní vypisování všech souvislostí. V principu: Každý výstupní transformátor musí mít z důvodu dobrého přenosu nízkých frekvencí určitou minimální indukčnost primárního vinutí. Stejnosměrná složka proudu u SE způsobuje snížení této indukčnosti (princip přesytky). Proto, aby se tento nežádoucí pokles indukčnosti alespoň částečně eliminoval, je potřebné aby bylo sycení (elmag. indukce) jádra nízká. To vede k vysokému počtu primárních závitů, čímž se trafo stane větším. Dále se tím zamezí zkreslení vlivem zakřivení magnetizační křivky použitých trafoplechů v oblasti těsně před nasycením. S přenášeným výkonem to až tak nesouvisí - i pro stejný výkon bude vždy výstupák pro SE "masivnější" než pro PP (pokud je správně navrhnutý).
Schema Artisana vypadá normálně, jen zatím nemohu nějak rozšifrovat funkci pentody V2. Přepínání výkonu 5W-15W bych se úplně vyhnul, zbytečná komlikace bez znatelného dopadu na hlasitost. Je to můj názor, nikomu neberu jeho, ač je třeba odlišný .

ano, samozrejme ze tece vynutim, ja narazel na tech uvadenych 70% (ci 50%) "vykonu", protoze z pohledu vykonu, vznika vykon az kdyz se k proudu prida i napeti na trafu, a ubytek napeti se prida az kdyz se neco transformuje, a bez zateze je to jen tlumivka v obvodu stejnosmerneho proudu, atd.. mas pravdu ze z pohledu elektronky a jeji anodove ztraty je ji v podstate fuk jestli propousti stejnosmernou ci stridavou slozku, a co zpusobuje nebo nezpusobuje ten proud pred jeji anodou - konec koncu jsem na to narazel ve spodnim odstavci - ohledne toho sileneho (ale asi jedineho mozneho?) zpusobu vyruseni magnetizace v trafu bez mezery - tohle mi nejak (celkem sobecky, ve vztahzu k te lampe) ujelo, ..lip by urcite vyznelo kdybych napsal ze se nejedna o vykon ale ztratu.. tak asi tak nejak, kazdopadne biasuje se proud ne vykon/ztrata

ohledne te krivky jsem mel na mysli fakt, ze je mozne s ni tim klidovym proudem libovolne pohybovat vzhuru do oblasti vyssiho proudu coz muze byt dano tvarem charakteristiky, krivky Ug1 mohou byt za kolenem "zvlnene" atd.. a samo o sobe vubec nemusi urcovat v jake tride zesilovac funguje a BTW jasne, nebral jsem ani v potaz ze se pracovni bod se samozrejme (pri zapojeni s predpetim vytvorenym katodovym odporem ktery by se nezmenil) pohne take, podle krivek napeti ridici mrizky -

no, nenapada me jak jinak to formulovat - proste z pohledu prave toho pracovniho bodu, ze jeho poloha nemusi byt zavisla jen na klidovem proudu ale ze i pri ruzne velkych klidovych proudech muze byt (at uz volbou Rk nebo elektornickym predpetim mrizky) stale nastaven blizko napajecimu napeti a ze v jake oblasti se bude potom pohybovat amplituda nezavisi na tom kolik je mista okolo pracovniho bodu ale na napeti mrizky

ted snad jasne.. za chyby se omlouvam, stejne jsem reagoval na neco jineho nez tam bylo napsano, cetl jsem to odpo ve spechu - ma chyba dal bych se vic nevyjadroval, za me je PP class-A pomerne skoda promrhane energie a to prepinani navic naprosta silenost, ..ale zas pokud to udela radost muze byt i silenost uzitecna, jak rikam experimentum a bastleni zdar

TubeGuru: Pentoda EF86 je tam kvuli jinému zvuku, další gain stage atp. nic zvláštního, někdo holt zjistil, že EF86 spoustě lidí zní dobře tak jí začali dávat do preampů(nejen u Blackstaru). Nicméně i v tom Artisanu je přepínání SE/PP a vypadá docela jednoduše. Dají se nějak požadavky na to trafo spočítat?
Je pravda, že ten rozdíl asi nebude moc výrazný. 22W PP dává 109.5 dB s 96dB/W/m2 reprem, a 6W co by mohlo dávat SE(možná by ten výkon byl jiný) by bylo 103.7. Ale pořád máme rozdíl 6 dB, což rozhodně půjde slyšet a bude to třeba 65% hlasitosti, ne? Je to hodně jednoduchá věc, ne jako třeba Variable Voltage Reduction. Ne, že bych s ním měl osobní zkušenost.

Doporučili byste tedy něco pro snížení výkonu a zachování zkreslení na nonMV aparátu? Jedná se spíš o nouzovou možnost, když už fakt bude nutný to stáhnout. Možná by bylo nejjednodušší koupit kvalitní booster, ale to by taky kreslilo jenom v preampu, ne?

Zdar, na NMV zesilovači záleží jak je navržen, tím je rozhodnuto bude-li kreslit preampem nebo koncovým stupněm. U zesilovače s master volume si to můžeš zvolit sám. Nechápu jak rychle se mění vkus. Před několika lety by žádný kytarista po zesilovači s pentodou v předzesilovači nesáhl, dnes je to zase jinak... Je to jiný zvuk, který se někomu líbí a jinému zase ne. Volba je na Tobě, mohla by Ti vyhovět třeba ta mnou tolik zavrhovaná "výkonová brzda", je to sice proti zdravému rozumu, ale zase to podporuje ekonomiku . Booster v dnešním pojetí toho slova (dříve "boostery" samy o sobě zkreslovaly, byly to z dnešního pohledu fuzzy) Ti lineárně zesílí signál z kytary a zase bude záležet na konstrukci zesilovače, jestli bude kreslit už v preampu (což je u dnes prodávaných zesilovačů bez ohledu na značku téměř jisté) nebo propustí dostatečnou amplitudu signálu aby byla schopna přebudit koncový stupeň tak aby zkresloval . Zkreslení koncového stupně ustupuje (věřím, že dočasně) ze slávy zřejmě z důvodů, které jsou snad už obecně známé - neúnosná hlasitost. Pak je potřeba používat "powerbrake" a častěji měnit koncové elektronky. Je to nekonečné hledání, kterým si prošli všichni kytaristé, kteří to s muzikou mysleli vážně. Navázat tam, kde jiní skončili se nějak nedaří. Platí to ale obecně naštěstí nejen u kytaristů.