Hudební fórum

Bon Iver - 22, A Million


Radiohead - A Moon Shaped Pool


Daughter - Not to disappear


Jack Garratt - Phase

Letos jsem neslyšel nic co by stálo za řeč a Bob Dylan vydal jen další desku Sinatrových standardů (jakkoliv skvělou). Zdá se, že rock'n'roll je definitivně v hajzlu...

Jo a ještě Elton John vydal fajn desku, v životě bych nevěřil, že něco takovýho napíšu. Ale je to prostě skvělý skladatel a má víc energie než lkající dvacátníci, třicátníci, etc...

Jastud: Už jsem se lekl, že si tvůj každoroční postesk nad tím, že B. Dylan nevydal desku, nepřečtu. Nejenom v rock'n'rollu jsou evergreeny.

Mně se nejvíc z letošního roku líbilo:
Big Big Train - Folklore, žádnou jinou desku od nich neznám, ale tahle se mi moc líbí. Borec má naprosto stejnou barvu hlasu jako P. Gabriel
Haken - Affinity. Opět, nic jiného od nich neznám, ale tohle je super progrock.
Pineapple Thief - Your Wilderness, pohlazení po duši.

Slyšel jsem ještě:
Radiohead - A Moon Shaped Tool, tahle kapela už jde naprosto mimo mě a to byla dlouho dobu moje nejlepší. I když musím uznat, že poslední deska se narozdíl od předchozích poslouchat dá. I když tak činím v minimálním množství.

Opeth - Sorceress, přijde mi z těch tří desek bez growlingu nejslabší. Asi bude něco špatně, když si já, člověk nesnášející growling, od nich nejraději pouštím Blackwater Park, Deliverence a Ghost Reveries.

Riverside - Eye Of The Sounscape, nevím jestli se to dá počítat mezi řadovky, ale je to ve stylu bonusových desek na posledních řadovkách. Za mě nic moc.

Dream Theater - The Astonishing, zrovna včera jsem náhodou poslouchal 2112 od Rush (jasná inspirace) a Rush teda dává DT na p***l na celé čáře.

The Wonder Stuff - 30 Goes Around The Sun, desku Never Loved Elvis (tuším 1991) jsem miloval a miluji do teď. Neuvěřitelná porce energické melodické muziky. V mezidobí 1991 - 2016 jsem od nich slyšel pouze jednu desku, která nebyla nic moc a dál jsem je nesledoval. Ale tahle poslední není vůbec špatná.

Anderson, Stolt - Invention of Knowledge, ubohý pokus vytvořit desku, která by zněla jako Yes. Nicméně musím vyzdvihnout pěvecký výkon I. Andersona, pořád mu to zpívá na jedničku s hvězdičkou.

The Gathering - TG25 Live at Doomroosje, miluju The Gathering, takže pro mě příjemná deska, ze které jsem vyhodil písničky z prvních desek (pro mě neposlouchatelné) a často si ji pouštím v autě - mám ji jenom v mp3.

Kate Bush - Before The Dawn - nevím jestli to byl nějaký leak nebo official verze, ale znělo to tak strašně (po zvukové stránce), že jsem to nedokázal vůbec poslechnout.

A spoustu dalších, které jsem hned stáhl a hned smazal - z poslední doby si pamatuju že jsem tak učinil třeba s E. Johnsonem.

Určitě jsem na něco zapomněl, tak až si vzpomenu, tak to případně doplním.

Jester píše:Jastud: Už jsem se lekl, že si tvůj každoroční postesk nad tím, že B. Dylan nevydal desku, nepřečtu. Nejenom v rock'n'rollu jsou evergreeny.

Já bych si fakt rád poslechl skvělou novou desku. Ale nějak nejsou. Na firmě máme mlaďocha co má docela fajn kapelu a z něj se snažím tahat tipy na novou dobrou muziku. Což o to tipy jsou to dobrý, muzika příjemná, ale to je asi tak všechno. Takže mi bývá jen to povzdychnutí, že Bob nevydal řadovku

Vím že je to OFFTOPIC, ale já jsem se nikdy do Dylana nedokázal zaposlouchat. Dlouho jsem měl Highway 61 Revisited a Blonde On Blonde, pak nějaký 3 deskový výběr a ať jsem dělal co dělal, tak až na písničku Sara mě to nebavilo. Přitom jsem na písničkářích vyrostl. No asi bude ve mně někde chyba ...

Zkus Time Out Of Mind. Je to trochu jiný Dylan.

Vyjde knížka disc by disc, zajímavé rozhovory nad jednotlivými deskami. Mam ji doma zatím v angličtině.
Pro doplnění hudebního rozhledu to bude dobrý.

Jester píše:Vím že je to OFFTOPIC, ale já jsem se nikdy do Dylana nedokázal zaposlouchat. Dlouho jsem měl Highway 61 Revisited a Blonde On Blonde, pak nějaký 3 deskový výběr a ať jsem dělal co dělal, tak až na písničku Sara mě to nebavilo. Přitom jsem na písničkářích vyrostl. No asi bude ve mně někde chyba ...

Poslední, co jsem si koupil a poslouchal, bylo LP Oh Mercy (´89). Mám to jako kulisu ku žvanění, na poslech to kdovíjak nejni.

U mne nejhranější deska (doslova) roku jsou MIDI Lidi: Give Masterpiece chance!

Konečně se mi podařilo doposlouchat vše, co sem z letošních nových desek chtěl slyšet, takže v abecedním pořadí můžu přihodit svou trošku do mlýna Když to tak sepisuju, tak letos to byl docela plnodný rok...

The Album Leaf - Between Waves: Velmi příjemná ambientní hudba, která se motá někde mezi elektronickým chilloutem a post-rockem, a přidává k tomu zpěvovou linku. Rozhodně spokojenost. Ukázka na YT

Alter Bridge - The Last Hero: Hudebně žádné překvapení, bavilo mě to ale trochu víc než Fortress. Texty jsou na můj vkus až moc "cheesy", takže se jim radši nevěnovat. Nic, co by mě odvařilo. Ukázka na YT

Animals As Leaders - The Madness of Many: Zatím jsem to slyšel jen jednou, na první poslech mě to zaujalo víc jak The Joy of Motion, ale necítím tam nic moc významně nového. Ukázka na YT

Band of Skulls - By Default: Bohužel zklamání - jako by se z téhle indie blues rockové kapely nějak záhadně ztratilo to, co na předchozích deskách dělalo jejich rukopis. Zejména ženský vokál je využíván mnohem méně, než by stálo za to... Ukázka na YT

Birds of Tokyo - Brace: Singl mě docela natěšil, dojem z celé desky je zklamáním. V podstatě z toho vyšlo popovější Muse s mainstreamovější elektronikou a produkcí. Ukázka na YT

Black Mountain - IV: Zde jsem se naopak poslechem velmi dobře zabavil - zajímavá moderní reinkarnace psychedelického (hard) rocku.Ukázka na YT

Crippled Black Phoenix - Bronze: CPB si drží kvalitu, tahle post / prog / experimental supergrupa prostě umí. Ukázka na YT

Crobot - Welcome to Fat City: Tahle stoner / hard rocková parta mě s druhou deskou nezaujala tolik jako s tou první, nicméně i tak slušné dílo. Ukázka na YT

Devin Townsend Project - Transcendence: Musím nahlásit, že jsem překonal bod, kdy se mi Devinůn epic pop-metal přejedl. Kritika sice desku hodnotí poměrně vysoko, já to tam ale neslyším. Ukázka na YT

Dream Theater - The Astonishing: Pokud to beru jako dílo, které nezapadá do běžné diskografie a je jen "bokovka", kde si chtěli kluci něco vyzkoušet, je to OK, i když žádný zázrak. Ukázka na YT

Evergrey - The Storm Within: Našel jsem to v iTunes, prý jsem to párkrát slyšel, ale nic moc si z toho nepamatuju. Takže asi tak... Ukázka na YT

Explosions in the Sky - The Wilderness: Další z řady letošních podařených post-rockových alb, palec nahoru. Ukázka na YT

Frost* - Falling Satellites: Po 8leté odmlce konečně další album - a já jsem za něj rád, protože tenhle prog rock se povedl. Ukázka na YT

Giraffe Tongue Orchestra - Broken Lines: Supergrupa lidí z Alice in Chains, Mastodon a Dilinger Escape Plan a ve výsledku docela dobrá hudba. Nic extra unikátního, ale poslouchá se to dobře. Ukázka na YT

Hammock - Everything and Nothing: Další z várky nového post-rocku a rozhodně to patří k tomu, co mě zaujalo nejvíc. Ukázka na YT

Hidden Orchestra - Wingbeats: Jak miluju Archipelago a Night Walks, tak tohle nu-jazz / downtempo album je pro mě až moc nestravitelné. Ukázka na YT

Karmakanic - Dot: S touhle deskou to prog-rockeři Karmakanic vzali zase od level výš. Nemá smysl popisovat, chce si to pustit centrální 24minutovou skladbu Ukázka na YT

Klimt 1918 - Sentimentale Jugend: Na tuhle dvojdesku jsem se hodně těšit, bohužel mě ale moc nepotěšila. Což o to hudebně, to to není vůbec špatné, ale (asi) s cílem napodobit osmdesátkový new wave zvuk se album vůbec nedá poslouchat, jak je to pod dekou - čímž trpí hlavně vokál... Ukázka na YT

The Lumineers - Cleopatra: První album se těmhle indie folkařům dost povedlo, Cleopatra je na můj vkus až moc popík... Ukázka na YT

Marillion - F.E.A.R.: Album jsem slyšel několikrát, ale ještě to pořád nestačí na to, abych z něj dostal vše, co se v něm schovává. Velmi dobrá práce... V prog vodách asi jedno z top děl tohohle roku. Ukázka na YT

Mogwai - Atomic: Další post-rock, další dobré album... Ukázka na YT

Mono - Requiem for Hell: viz o jedno výše Ukázka na YT

Monster Truck - Sittin' Heavy: Podobně jako u Crobot mi u Monster Truck druhé album nepřijde tak dobré, ale pořád velmi příjemný hard rock. Ukázka na YT

The Mute Gods - Do Nothing Till You Hear From Me: Další z prog desek, které řadím mezi to nejlepší letošního roku - velmi dobrý počin řízený basákem Stevena Wilsona. Ukázka na YT

Nick Cave - Skeleton Tree: Tentokrát je to spíše Caveův přednes básní za doprovodu hudby, ale poslouchá se to fajn. Ukázka na YT

Opeth - Sorceress: Asi u nich nejsem tak vybíravý, ale mě to vcelku baví Ukázka na YT

The Pineapple Thief - Your Wilderness: Nějak se do toho nemůžu zaposlouchat, pořád mě u PT víc za srdce chytají starší, přímočařejší, energičtější desky. Uvidíme, jak se ukážou v lednu naživo Ukázka na YT

RHCP - The Getaway: Nejsem velký fanoušek Papriček, nemám je moc dobře naposlouchané, ale jako nenáročný odpočinková poslech mě Getaway docela baví. Ukázka na YT

Redemption - The Art of Loss: Jedno z největších zklamání - letošní deska z ní vlastně úplně stejně jako hudba, co dělali nějakých 8 let zpět. Do té úrovně, že si člověk říká, že tahle skladba je vlastně to samé jako skladba z desky z roku 2009 a může dopředu předvídat vývoj. Ukázka na YT

Riverside - Eye of the Soundscape: Neberu to jako standardní součást diskografie. A baví mě to, velmi příjemný ambient. Ukázka na YT

Russian Circles - Guidance: S post-rockem se prostě roztrhl pytel, a nejsou tam špatné věci Ukázka na YT

Steven Wilson - 4 1/2: Musím říct, že mě to trochu minulo, ještě pořád jsem nasycen z H.C.E. Ukázka na YT

Tortoise - Catastrophist: Další post, tentokráte s výraznějším "jazzovějším" prvkem. Ukázka na YT

Votum - :Ktonik:: Změna zpěváka kapele bohužel docela ubrala na výrazu, celkově o něco přitvrdili a od zvuku podobného Riverside se posunuli dále do prog-metalových vod. Úplně nadšený z toho nejsem. Ukázka na YT

Wolfmother - Victorious: Tady se v zásadě nic nemění, což je trochu možná škoda. Ukázka na YT

Wolverine - Machina Viva: Zatím jsem slyšel jen jednou, takže nemůžu moc hodnotit, ale v zásadě to ve mně nechává stejný dojem jako jejich předchozí desky. Ukázka na YT

Yann Tiersen - EUSA: Jeho mainstreamový minimalismus mě prostě baví a tady to platí stále. Navíc z toho mám dojem, jako by se spíše vracel ke svým kořenům. Ukázka na YT

Plus připojím kategorii pro mě nových objevů, kde kapelu znám z jedno či dvou poslechů jejich letošní desky, tak je nemůžu ještě moc hodnotit:

Headspace - All That You Fear Is Gone: poměrně klasická progová kapela, sice album nijak extrémně nenadchlo, ale rozhodně neurazilo, a ještě tomu dám šanci. Ukázka na YT

Iamthemorning - Lighthouse: Tahle deska, která se točí hlavně kolem ženského hlasu a piana s občasným doprovodem dalších nástrojů mě dost zaujala. Ukázka na YT

The Joy Formidable - Hitch: Dostal jsem se k nim díky tomu, že předskakovali Placebo. Rocková kapela s frontwoman vždycky zaujme Ukázka na YT

Konchordat - Rise to the Order: Další vcelku klasická prog-metalová kapela, ještě uvidím, jestli udrží mou pozonost déle... Ukázka na YT

Meller Golyzniak Duda - Breaking Habits: Duda (Riverside) se opravdu nemůže stíhat nudit, když pustil do světa další projekt, tentokrát asi nejpřímočařejší rock v jeho diskografii. Ukázka na YT

Old Man Canyon - Delirium: Z indie folku na EP Phantoms and Friends jsem byl hodně nadšený, k Deliriu jsem se ještě neproposlouchal, uvidíme... Ukázka na YT

Purson - Desire's Magic Theatre: Reinkarnace sedmdesátkového psychedelic rocku s frontwoman. Na první poslech zaujalo, uvidíme, co dál... Ukázka na YT

Rival Sons - Hollow Bones: Ty pro změnu znám díky předskakování Black Sabbath. Je to fajn hard rock, jen po nějaké době začne působit možná až trochu moc uřvaně. Ukázka na YT

Thank You Scientist - Stranger Heads Prevail: V základu prog-rocková kapela obohacená houslemi, saxíkem a trumpetou, která sem tam zabrousí do jazzíkovatějších / funky vod. Velmi slibné... Ukázka na YT

A na konec ještě dvě čestné zmínky: David Bowie a Leonard Cohen, kteří se oba hudebně rozloučili více než důstojně.

Nero díky za obšírný příspěvek i s ukázkami. Určitě něco z toho poslechnu a rozšířím si obzory.

Rádo se stalo - však to píšu kvůli tomu, aby to posloužilo dalším Jestli tě něco zaujme, tak dej kdyžtak vědět.

Alter Bridge, Sodom, Metallica

Alcest – Kodoma – Emocionální blackgaze bomba. Alcest se oproti minulému vrátili dream pop/post rockovém albu vrátili k temnějšímu vyznění a intenzivnějšímu zvuku.
The Algorithm - Brute Force – Rémi dál rozvíjí svůj mix elektroniky a djentu. Je to zábavné, chytlavé a zároveň dostatečně složité takže se člověk nenudí.
Tarja – The Shadow Self – sám jsem překvapený, jak moc mě album baví. Největší síla alba v různorodosti, každá skladba je svůj vlastní příběh.
Prong - X - No Absolutes – pro mě první seznámení s touto legendou, výborný groove/thrash který se nebojí jít i lehce za hranice žánru.
In Mourning - Afterglow – Progresivní melodický dech/doom metal. Na albu jsou skladby, které patří k tomu nejlepšímu, co zatím skupina napsala, a pár takových které by požadovali více poslechů, spokojenost, ale né nadšenost.
Wardruna - Ragnarok – nordický darl folk/ambient. Úžasná poslechovka, krásné zpěvy a sborové vokály, tradiční nástroje, naprosto unikátní atmosféra..pro představu doporučuji skladbu Raido.
Fountainhead - Reverse Engineering – Pro mě první seznámení se solovou tvorbou tohoto německého producenta/skladatele/kytarový virtuos. A byl jsem příjemně překvapen, první část alba je instrumentální kde vládne především bezpražcová kytara, v polovině dojde ke zlomu a objeví se i zpěvy ( a řevy), a poté přijdou „alternativní“ verze instrumentálních skladeb. Vzhledem k tomu že Tom není pouze kytarista ale i producent, nejedná se o nudné kytarové onanie ale o skutečné skladby v zajímavém prog metalovém provedení (a King Crimson předělávku)
Insomnium - Winter's Gate – Pro Insomnium dosti netypické album, jedná se o 40 minutovou skladbu, která vypráví příběh (ve finsku kritiky oceněnou povídku) vikingů, kteří se vydali hledat mytický ostrov. Celá píseň tedy stojí spíše než na riffech a na atmosféře, a mně naprosto pohltila.
Ihsahn – Arktis – Vždy když už si člověk myslí, že má Ihsahna předčteného, přijde s něčím naprosto nečekaným. Po několika posluchačsky složitých albech přišel s nejzábavnější, nejbarvitější, nejchytlavější deskou vůbec. Zpěvné refrény? Ano. Elektronika? Ano. „Van Halen song“? Ano..a takto bych mohl pokračovat. Takto zpětně bych to možná nazval albem roku.
Opeth – Sorceress – Netřeba představovat, a pocity? Líbí se, ale bohužel kvalitativně to zlaté éry kapely nedosahuje (ale album jsem ještě nevěnoval tolik pozornosti co si zaslouží).
Epica - The Holographic Universe – toto album je pro mě záhada, Epica udělala vše co by, měla aby mě opět dostala. Kytarové riffy jsou výraznější než kdy dříve, Simone zpívá úžasné, je to chytlavé, ale ne hloupé. A přesto jsem, oproti předchozímu počinu, nedostal nutkání si ho pouštět dokola. Třeba se mi jednou také trefí do nálady, ale zatím se to nestalo.
Gojira – Magma – Gojira dospívá, agresivita již není primární emoce, ale objevuje se více éteričnosti a melancholie. Čistý zpěv, který se dříve objevoval v pozadí, se tentokrát dostává do popředí a i kompozice jsou přímočařejší, kratší a jednodušší. Album, které rozdělí posluchačskou základnu. Já osobně jsem na další kroky velice zvědavý.
Plini - Handmade Cities – instrumentální rocková muzika má budoucnost. Velice příjemné a pozitivní album, i Steve Vai si ho pochvaloval.
Car Bomb – Meta – Skupina co patří do kategorie jako Gojira/Dillinger/Meshuggah (Deftones) a dokázala si najít vlastní zvuk. Výborné album s obrovskou dávkou energie.
Haken – Affinity – „Zachránci progresivního metalu roku 2016“. Spojení , které s albem slýchám nejčastěji. (Obzvlášť poté co bylo mnoho lidí zklamáno novými Dream Theater). Album se dostalo na výsluní oprávněně, jedná se o výbornou muziku, kde jsou kořeny jasné, ale roste vlastním směrem.
Hypno5e - Shores of the Abstract Line – Francouzký ?cinematický? metal. Pasáže moderního matematického metal se až v Opethovském stylu střídají s čistými atmosférickými částmi (ty pro změnu evokuji Cynic) + filmové samply. Rozhodně zajímavý atmosférický poslech.
Kristoffer Gildenlöw -The Rain – Danielův bratr vydává druhé solové album, tenkrát se jedná o koncepční dílo z pohledu člověka trpícího Alzheimerovo chorobou. Stejně jako v případě debutu se jedná (intimní) melancholické písně, ale v tomto případě dostali výraznější prostor smyčcové nástroje. Pokud budete mít chuť na něco klidného, dojemného a krásného, doporučuji.
Katatonia - The Fall of Hearts – Jasné rozpoznatelná Katatonia, ale tentokrát progresivnější. Žádné jejich album mě jakožto celek od Last Fair Deal Gone Down natolik nenadchlo.
Megadeth – Dystopia – nic jsem po posledních 2 počinech nečekal, a zřejmě proto jsem byl příjemně překvapen. Povedené thrashové album, je vidět že Kiko Loureiro do skupiny zapadl skvěle.

+spousta alb na který se ještě musím vrhnout