Recenze Sigma Guitars 00M-15S
Napsal: 12.12.2016 9:43
Před půldruhým rokem jsem si pořídil kytaru Sigma Guitars DR-1HST jejíž vyčerpávající recenze (vyčerpala především mě samotného) zaujímá od té doby čestné místo na stránkách www.sigmaguitars.cz. Před nedávnou dobou jsem podlehl již delší dobu trvajícímu puzení pořídit si od této sympatické značky nějaký další exemplář a po opravdu velmi dlouhém vybírání (katalog – ceník poskytnutý laskavostí dovozce www.hudebnisvet.cz obsahuje totiž rovných 135 typů westernových a klasických kytar, takže odpovědný výběr je něco jako práce na plný úvazek) padla má volba na model 00M-15S z tzv. „15-Series“.
Skutečnost, že mezi značkou Sigma Guitars (est. 1970) a C.F.Martin (est. 1833) je úzké spojení určitě v obecném povědomí existuje, přesto bych si nejdříve dovolil shrnout několik základní faktů a informací.
Po druhé světové válce měla značka C.F.Martin již více než stoletou historii a kytary Martin byly známé po celém světě. Problémy nastaly, když se válkou zdecimované (ale ne zničené, válčilo se jinde) Japonsko za vydatné pomoci amerického i jiného kapitálu začalo stavět opět na nohy, což se kromě jiného projevilo prudkým růstem průmyslové výroby. Po světě křižovaly stovky agentů, kteří legální, pololegální a někdy i vysloveně nelegální cestou sháněli inspiraci, plány, postupy a informace k jejímu rozvoji. Že se tato situace nevyhnula ani odvětví výroby hudebních nástrojů je logické a tak se stalo, že již v šedesátých letech minulého století Japonsko produkovalo takové množství nepříliš kvalitních, ale levných napodobenin a padělků produkce C.F.Martin, že to samotnou firmu přivedlo k rozhodujícímu kroku. Přímo v Japonsku byla v roce 1970 pod značkou Sigma Guitars založena paralelní výroba výrazně levnějších nástrojů, ovšem při zachování základních výrobních principů a postupů mateřské továrny. Historie značky Sigma Guitars je velmi pestrá (některé nástroje se vyráběly i pod značkou Sigma Martin) a zmíním už jen to, že po několikerém stěhování z Japonska přes Koreu, Taiwan a Indonésii byla výroba v roce 2007 ukončena. Ovšem jako dobrá zpráva pro příznivce této značky už za čtyři roky v roce 2011 se, tentokrát pro změnu v Číně, výroba obnovuje pod novým majitelem, kterým je AMI Musical Instruments z Mnichova. A Němci si evidentně dokážou pohlídat kvalitu, to je další dobrá zpráva. Z pročítání různých informací o současnosti Sigma Guitars jsem získal dojem, že nějaká užší vazba na kdysi mateřskou společnost v podstatě neexistuje a C.F.Martin si i v případě Sigmy striktně hájí svoje pole působnosti.
Teď už konečně ke kytaře. Velikost 00 (jsou to opravdu nuly a ne óčka) se také nazývá Parlor (též Parlour) a už samotný význam tohoto slova napovídá, k jakému účelu byly tyto kytary původně požívány. Parlor znamená „salon“ a tyto nástroje opravdu sloužily k domácímu muzicírování a hraní všude tam, kde byly jejich menší rozměry výhodou a trochu slabší a středový zvuk nebyl na škodu. Kytary tohoto tvaru a velikosti začal vyrábět C.F.Martin již na začátku druhé poloviny 19. století a byly nesmírně populární prakticky až do dvacátých let minulého století, kdy je postupně převálcoval velký a hlučný Dreadnought, k jehož masovému rozšíření paradoxně přispěla i velká hospodářská krize v USA, neboť hudební produkce a muzicírování, které ani krize nezlomila, nebylo při používání původních menších kytar dobře slyšet. Každá společenská místnost byla totiž plná nezaměstnaných mužů a vznikající hluk přehlušoval zvukově slabší malé nástroje.
V současnosti obliba těchto nástrojů roste, protože představují určitý odklon od moderní doby plné hluku a světla, symbolizují návrat ke kořenům kytarové hudby a umožňují zažívat tu pravou „vintage“ atmosféru.
Sigma Guitars používá některé názvy a označení shodné s C.F.Martin a zrovna tato kytara je toho příkladem. Tzv. „15-Series“ se vyznačuje především tím, že všechny nástroje této série (to platí pro obě firmy) mají přední rezonanční desku vyrobenou z masivního mahagonu, Martin pak používá masivní mahagon i na luby a zadní desku, kdežto Sigma má tyto části korpusu z vrstveného dřeva (mahagonu). Vliv použitých materiálů spolu s věhlasem značky lze pěkně pozorovat na cenovém rozpětí jednotlivých modelů této série, který u C.F.Martin činí v přepočtu cca 45 000 Kč až 56 000 Kč, kdežto u Sigma Guitars je toto rozpětí cca 10 000 Kč až 20 000 Kč.
V označení popisovaného nástroje s ceníkovou cenou 12 990 Kč, tedy 00M-15S, jsou zakódovány všechny základní informace, 00 znamená velikost korpusu, M je mahagon, 15 označuje sérii a S (short) informuje o tom, že u této kytary je krk nasazen na tělo na 12. pražci místo, jak je u westernových kytar běžnějšího, 14. pražce. Kytara má trochu širší hmatník, který má na 0. (kostěném) pražci šířku 44,5 mm (běžná šířka u westernových kytar je cca 43 mm) a na 12. pražci je jeho šířka 59 mm. To s sebou přináší i větší rozteč strun, která na 0. pražci činí pohodlných 38 mm (standard bývá cca 35 – 36 mm) a na sedlovém pražci kobylky činí vzdálenost os strun E1 a E6 celých 59 mm, kdežto běžné westernové kytary mají tuto rozteč kolem 55 mm. Hmatník má značnou šípovitost a místa je na něm opravdu dost. Menzura je 645 mm, což je celkem běžná hodnota. Díky menšímu tělu (cca 36“), kratšímu krku a širšímu hmatníku nástroj velmi příjemně padne do ruky a uvedené parametry přímo vyzývají ke klidné prstové hře a brnkání.
Řemeslně je nástroj zpracován opravdu výborně jen s jedinou výjimkou, o které se zmíním později. Na první pohled zaujme jeho přímočaré a minimalistické řešení, kdy na kytaře nejsou použité vůbec žádné ozdobné lišty, výložky a lemovky, jen kolem rezonančního otvoru je jednoduchý intarzovaný kroužek. Lak je hedvábně polomatný a příjemný na dotek. Nicméně ještě před nějakým časem bych se na takovou kytaru ani pořádně nepodíval, ale jakmile jsem propadl kouzlu takové jednoduchosti, objevil jsem smysl této konstrukce a její podmanivou krásu. Hlava je podobná jako na klasické kytaře a jejímu čelu vévodí nápis Sigma Guitars, který velmi a záměrně připomíná logo C.F.Martin. Napodobování tohoto loga bývalo mezi výrobci kytar běžným folklórem, ale v podstatě se všemi už jediný a oprávněný vlastník C.F.Martin zatočil. Ani Sigma Guitars zřejmě nebude moci používat toto své logo navěky a dokonce do USA se tyto nástroje smějí oficiálně dovážet jen pod jiným názvem, který mi zní dost strašně : Kindred Guitars. Použité vintage mechaniky Grover chodí jako po másle. Na spodní straně místa spojení krku a hlavy je charakteristický trojúhelníkový výstupek, který funguje jako zpevnění tohoto namáhaného místa a též efektním způsobem doplňuje originální vzhled nástroje. Spodek spojení krku a hlavy je takovým malým uměleckým dílem. Krk i hlava vypadají, že byly vyrobeny z jednoho kusu mahagonového trámku. Profil krku je příjemně robustní, vyšší hmotnost silnějšího krku se trochu pozná i na vyvážení kytary, která je trochu těžší do hlavy, ale to není nic proti ničemu. Kytara váží 1760 g, což je zhruba o 300 g méně, než má běžný dreadnought. Hmatník je z palisandru, který barevně dokonale ladí s mahagonem použitým na korpus a to celé dohromady vytváří esteticky lahodný celek. Orientační značky jsou perleťové, nenápadné, ale funkční. Již jsem zmínil, že hmatník je nasazený na tělo na 12. pražci, v tomto případě byl ale obvyklý počet pražců na hmatníku (20) zachován a část hmatníku vedoucí po horní desce kytary je proto delší než bývá obvyklé. S tím se mírně posunul i rezonanční otvor směrem ke kobylce, což kytaře dává spolu s ne zcela běžnými proporcemi zajímavý, až uhrančivý vzhled. Kobylka je zřejmě palisandrová a její jednoduchý obdélníkový tvar zaručuje ten nejlepší přenos zvuku. Kostěný sedlový pražec je ručně kompenzovaný pro dosažení správného ladění v oktávách. Výstupky po stranách kobylky naznačují příslušnost k historické předloze od C.F.Martin. Kolíčky v kobylce jsou obyčejné plastové (už ne, dal jsem ebenové) a stejně obyčejný a plastový je i kolík na uchycení popruhu (také ho čeká výměna). Kytara je dokonale geometricky sesazená, kdy hmatník a kobylka jsou v jedné rovině bez jakékoli odchylky, což umožňuje správné a přesné seřízení požadovaného dohmatu při zachování potřebné výšky sedlového pražce na kobylce a úhlu přes něj opřených strun. Je potěšující, že ani moje opravdu nekompromisní ladička TC Electronic neodhalila žádné nedostatky při ladění v oktávách. Kytara byla dobře seřízena již z výroby a vyžadovala jen malé snížení dohmatu, který se běžně nechává vyšší, což některým hráčům vyhovuje, ale jiným zase nikoli. Já osobně nevidím důvod, proč by měl být dohmat, tedy výška strun nad 1. pražcem, jiný než výška strun nad 2. pražcem při použití kapodastru na prvním poli.
Jediná má výhrada k řemeslnému provedení směřuje k pražcům (standardní šířka 2 mm), které nejsou povrchově dobře opracované, natož vyleštěné a dokonce nemají ani zabroušené a zaoblené okraje, což je u kytary této ceny až trestuhodné. Můj cenově prakticky srovnatelný Taylor 114 má konce pražců zabroušené a vyleštěné dokonale.
Uvnitř je kytara čistá a standardní žebrování typu X je provedeno esteticky a bezchybně. Obě hlavní desky jsou sesazené ze dvou půlek, zvenčí to díky kresbě mahagonového dřeva není poznat, ale je to tak. Trochu překvapí mohutnost žeber, jejichž rozměry dávají pocit, jako bychom měli v ruce dvanáctistrunnou kytaru. I můj Taylor 114 Grand Auditorium (41“) má žebra tenčí a nižší. Předpokládám, že výrobce ví, co dělá, ale bylo zajímavé mít v oblasti žebrování korpusu možnost trochu si zaexperimentovat a sledovat následné zvukové proměny. Štítek s logem, označení modelu a dalšími údaji uvnitř kytary je docela velký, ale celkem nenápadný, označení Made in China je provedeno větším písmem než jméno firmy vlastníka AMI Musical. Konečně se našel někdo, kdo se nestydí za zemi původu svého zboží…
Laskavostí jednoho známého muzikanta jsem měl možnost porovnat kytaru 00M-15S s její dražší rodnou sestrou ze série Vintage a to modelem 00R-28VS. Je to nástroj stejné velikosti 00, kdy na boky a zadní desku byl použit vrstvený palisandr a horní deska je z masivního smrku. Nástroj má efektní a výrazné zdobení korpusu, zadní desky a rezonančního otvoru, u kterého nechybí želvovinový pickguard. I tato kytara byla skvěle řemeslně zpracována a ani po stránce sesazení krku s korpusem nebylo co vytknout. Žebrování a i celá vnitřní konstrukce se zdála být u obou nástrojů zcela stejná. Zajímavé nicméně bylo, že 28VS byla o 80 g těžší, než 15S. Palisandr má sice vyšší měrnou hmotnost než mahagon, ale naopak smrk na přední desce 28VS má zase nižší měrnou hmotnost než mahagon na 15S, takže rozdíl by neměl být velký. Můj soukromý tip je, že vyšší hmotnost u 28VS je způsobena vrstvou lesklého laku na korpusu, která se zdá být docela silná. Zřejmě i to byl důvod, že zvukově se 28VS jevila ve srovnání s 15S trochu prázdnější a tišší, i když pořád tento malý nástroj disponoval velkým a pestrým zvukem.
Srovnávat po zvukové stránce kytary této velkosti lze především mezi sebou, protože hráč často podvědomě srovnává zvuk s dreadnoughtem, nebo jinou běžnou, ale velkou kytarou a logický nedostatek dunivých basů může vyvolat mylný dojem, že kytara nehraje dobře. To by ale bylo velmi povrchní hodnocení. Kromě oněch dunivých basů, které se v malém těle opravdu jen těžko naleznou, kytara hraje hlasitě, má průrazný zvuk a zvonivé výšky. Dokáže i zabasovat na struně E6, jen je v tomto případě lepší použít trsátko, nebo palcový prstýnek, který strunu lépe rozkmitá. Drobný hendikep v podobě slabších basů rychle mizí v hlučnějším prostředí, kde se tento malý nástroj prosadí, na rozdíl toho co bylo psáno v úvodu, až překvapivě dobře. Výrobcem byly nasazeny struny dAddario EXP 16 tloušťky 012 – 054, které se označují jako Light. Mají to být struny potahované (coated), ale já osobně na nich žádný potah necítím, naopak jsou to struny nepříjemné, tahají za prsty a při posouvání po struně vydávají příšerné zvuky. Už mám připravené na výměnu moje oblíbené Martin SP a určitě vyzkouším i Elixir Nanoweb, na kterých potah opravdu je a pozná se hmatem i okem.
Děkuji všem, kteří dočetli tuto recenzi až do konce a nezbývá mi než popřát všem majitelům nástrojů této značky hodně příjemných hudebních zážitků a těm kteří ještě váhají s koupí kytary Sigma Guitars vzkázat, neváhejte!
Skutečnost, že mezi značkou Sigma Guitars (est. 1970) a C.F.Martin (est. 1833) je úzké spojení určitě v obecném povědomí existuje, přesto bych si nejdříve dovolil shrnout několik základní faktů a informací.
Po druhé světové válce měla značka C.F.Martin již více než stoletou historii a kytary Martin byly známé po celém světě. Problémy nastaly, když se válkou zdecimované (ale ne zničené, válčilo se jinde) Japonsko za vydatné pomoci amerického i jiného kapitálu začalo stavět opět na nohy, což se kromě jiného projevilo prudkým růstem průmyslové výroby. Po světě křižovaly stovky agentů, kteří legální, pololegální a někdy i vysloveně nelegální cestou sháněli inspiraci, plány, postupy a informace k jejímu rozvoji. Že se tato situace nevyhnula ani odvětví výroby hudebních nástrojů je logické a tak se stalo, že již v šedesátých letech minulého století Japonsko produkovalo takové množství nepříliš kvalitních, ale levných napodobenin a padělků produkce C.F.Martin, že to samotnou firmu přivedlo k rozhodujícímu kroku. Přímo v Japonsku byla v roce 1970 pod značkou Sigma Guitars založena paralelní výroba výrazně levnějších nástrojů, ovšem při zachování základních výrobních principů a postupů mateřské továrny. Historie značky Sigma Guitars je velmi pestrá (některé nástroje se vyráběly i pod značkou Sigma Martin) a zmíním už jen to, že po několikerém stěhování z Japonska přes Koreu, Taiwan a Indonésii byla výroba v roce 2007 ukončena. Ovšem jako dobrá zpráva pro příznivce této značky už za čtyři roky v roce 2011 se, tentokrát pro změnu v Číně, výroba obnovuje pod novým majitelem, kterým je AMI Musical Instruments z Mnichova. A Němci si evidentně dokážou pohlídat kvalitu, to je další dobrá zpráva. Z pročítání různých informací o současnosti Sigma Guitars jsem získal dojem, že nějaká užší vazba na kdysi mateřskou společnost v podstatě neexistuje a C.F.Martin si i v případě Sigmy striktně hájí svoje pole působnosti.
Teď už konečně ke kytaře. Velikost 00 (jsou to opravdu nuly a ne óčka) se také nazývá Parlor (též Parlour) a už samotný význam tohoto slova napovídá, k jakému účelu byly tyto kytary původně požívány. Parlor znamená „salon“ a tyto nástroje opravdu sloužily k domácímu muzicírování a hraní všude tam, kde byly jejich menší rozměry výhodou a trochu slabší a středový zvuk nebyl na škodu. Kytary tohoto tvaru a velikosti začal vyrábět C.F.Martin již na začátku druhé poloviny 19. století a byly nesmírně populární prakticky až do dvacátých let minulého století, kdy je postupně převálcoval velký a hlučný Dreadnought, k jehož masovému rozšíření paradoxně přispěla i velká hospodářská krize v USA, neboť hudební produkce a muzicírování, které ani krize nezlomila, nebylo při používání původních menších kytar dobře slyšet. Každá společenská místnost byla totiž plná nezaměstnaných mužů a vznikající hluk přehlušoval zvukově slabší malé nástroje.
V současnosti obliba těchto nástrojů roste, protože představují určitý odklon od moderní doby plné hluku a světla, symbolizují návrat ke kořenům kytarové hudby a umožňují zažívat tu pravou „vintage“ atmosféru.
Sigma Guitars používá některé názvy a označení shodné s C.F.Martin a zrovna tato kytara je toho příkladem. Tzv. „15-Series“ se vyznačuje především tím, že všechny nástroje této série (to platí pro obě firmy) mají přední rezonanční desku vyrobenou z masivního mahagonu, Martin pak používá masivní mahagon i na luby a zadní desku, kdežto Sigma má tyto části korpusu z vrstveného dřeva (mahagonu). Vliv použitých materiálů spolu s věhlasem značky lze pěkně pozorovat na cenovém rozpětí jednotlivých modelů této série, který u C.F.Martin činí v přepočtu cca 45 000 Kč až 56 000 Kč, kdežto u Sigma Guitars je toto rozpětí cca 10 000 Kč až 20 000 Kč.
V označení popisovaného nástroje s ceníkovou cenou 12 990 Kč, tedy 00M-15S, jsou zakódovány všechny základní informace, 00 znamená velikost korpusu, M je mahagon, 15 označuje sérii a S (short) informuje o tom, že u této kytary je krk nasazen na tělo na 12. pražci místo, jak je u westernových kytar běžnějšího, 14. pražce. Kytara má trochu širší hmatník, který má na 0. (kostěném) pražci šířku 44,5 mm (běžná šířka u westernových kytar je cca 43 mm) a na 12. pražci je jeho šířka 59 mm. To s sebou přináší i větší rozteč strun, která na 0. pražci činí pohodlných 38 mm (standard bývá cca 35 – 36 mm) a na sedlovém pražci kobylky činí vzdálenost os strun E1 a E6 celých 59 mm, kdežto běžné westernové kytary mají tuto rozteč kolem 55 mm. Hmatník má značnou šípovitost a místa je na něm opravdu dost. Menzura je 645 mm, což je celkem běžná hodnota. Díky menšímu tělu (cca 36“), kratšímu krku a širšímu hmatníku nástroj velmi příjemně padne do ruky a uvedené parametry přímo vyzývají ke klidné prstové hře a brnkání.
Řemeslně je nástroj zpracován opravdu výborně jen s jedinou výjimkou, o které se zmíním později. Na první pohled zaujme jeho přímočaré a minimalistické řešení, kdy na kytaře nejsou použité vůbec žádné ozdobné lišty, výložky a lemovky, jen kolem rezonančního otvoru je jednoduchý intarzovaný kroužek. Lak je hedvábně polomatný a příjemný na dotek. Nicméně ještě před nějakým časem bych se na takovou kytaru ani pořádně nepodíval, ale jakmile jsem propadl kouzlu takové jednoduchosti, objevil jsem smysl této konstrukce a její podmanivou krásu. Hlava je podobná jako na klasické kytaře a jejímu čelu vévodí nápis Sigma Guitars, který velmi a záměrně připomíná logo C.F.Martin. Napodobování tohoto loga bývalo mezi výrobci kytar běžným folklórem, ale v podstatě se všemi už jediný a oprávněný vlastník C.F.Martin zatočil. Ani Sigma Guitars zřejmě nebude moci používat toto své logo navěky a dokonce do USA se tyto nástroje smějí oficiálně dovážet jen pod jiným názvem, který mi zní dost strašně : Kindred Guitars. Použité vintage mechaniky Grover chodí jako po másle. Na spodní straně místa spojení krku a hlavy je charakteristický trojúhelníkový výstupek, který funguje jako zpevnění tohoto namáhaného místa a též efektním způsobem doplňuje originální vzhled nástroje. Spodek spojení krku a hlavy je takovým malým uměleckým dílem. Krk i hlava vypadají, že byly vyrobeny z jednoho kusu mahagonového trámku. Profil krku je příjemně robustní, vyšší hmotnost silnějšího krku se trochu pozná i na vyvážení kytary, která je trochu těžší do hlavy, ale to není nic proti ničemu. Kytara váží 1760 g, což je zhruba o 300 g méně, než má běžný dreadnought. Hmatník je z palisandru, který barevně dokonale ladí s mahagonem použitým na korpus a to celé dohromady vytváří esteticky lahodný celek. Orientační značky jsou perleťové, nenápadné, ale funkční. Již jsem zmínil, že hmatník je nasazený na tělo na 12. pražci, v tomto případě byl ale obvyklý počet pražců na hmatníku (20) zachován a část hmatníku vedoucí po horní desce kytary je proto delší než bývá obvyklé. S tím se mírně posunul i rezonanční otvor směrem ke kobylce, což kytaře dává spolu s ne zcela běžnými proporcemi zajímavý, až uhrančivý vzhled. Kobylka je zřejmě palisandrová a její jednoduchý obdélníkový tvar zaručuje ten nejlepší přenos zvuku. Kostěný sedlový pražec je ručně kompenzovaný pro dosažení správného ladění v oktávách. Výstupky po stranách kobylky naznačují příslušnost k historické předloze od C.F.Martin. Kolíčky v kobylce jsou obyčejné plastové (už ne, dal jsem ebenové) a stejně obyčejný a plastový je i kolík na uchycení popruhu (také ho čeká výměna). Kytara je dokonale geometricky sesazená, kdy hmatník a kobylka jsou v jedné rovině bez jakékoli odchylky, což umožňuje správné a přesné seřízení požadovaného dohmatu při zachování potřebné výšky sedlového pražce na kobylce a úhlu přes něj opřených strun. Je potěšující, že ani moje opravdu nekompromisní ladička TC Electronic neodhalila žádné nedostatky při ladění v oktávách. Kytara byla dobře seřízena již z výroby a vyžadovala jen malé snížení dohmatu, který se běžně nechává vyšší, což některým hráčům vyhovuje, ale jiným zase nikoli. Já osobně nevidím důvod, proč by měl být dohmat, tedy výška strun nad 1. pražcem, jiný než výška strun nad 2. pražcem při použití kapodastru na prvním poli.
Jediná má výhrada k řemeslnému provedení směřuje k pražcům (standardní šířka 2 mm), které nejsou povrchově dobře opracované, natož vyleštěné a dokonce nemají ani zabroušené a zaoblené okraje, což je u kytary této ceny až trestuhodné. Můj cenově prakticky srovnatelný Taylor 114 má konce pražců zabroušené a vyleštěné dokonale.
Uvnitř je kytara čistá a standardní žebrování typu X je provedeno esteticky a bezchybně. Obě hlavní desky jsou sesazené ze dvou půlek, zvenčí to díky kresbě mahagonového dřeva není poznat, ale je to tak. Trochu překvapí mohutnost žeber, jejichž rozměry dávají pocit, jako bychom měli v ruce dvanáctistrunnou kytaru. I můj Taylor 114 Grand Auditorium (41“) má žebra tenčí a nižší. Předpokládám, že výrobce ví, co dělá, ale bylo zajímavé mít v oblasti žebrování korpusu možnost trochu si zaexperimentovat a sledovat následné zvukové proměny. Štítek s logem, označení modelu a dalšími údaji uvnitř kytary je docela velký, ale celkem nenápadný, označení Made in China je provedeno větším písmem než jméno firmy vlastníka AMI Musical. Konečně se našel někdo, kdo se nestydí za zemi původu svého zboží…
Laskavostí jednoho známého muzikanta jsem měl možnost porovnat kytaru 00M-15S s její dražší rodnou sestrou ze série Vintage a to modelem 00R-28VS. Je to nástroj stejné velikosti 00, kdy na boky a zadní desku byl použit vrstvený palisandr a horní deska je z masivního smrku. Nástroj má efektní a výrazné zdobení korpusu, zadní desky a rezonančního otvoru, u kterého nechybí želvovinový pickguard. I tato kytara byla skvěle řemeslně zpracována a ani po stránce sesazení krku s korpusem nebylo co vytknout. Žebrování a i celá vnitřní konstrukce se zdála být u obou nástrojů zcela stejná. Zajímavé nicméně bylo, že 28VS byla o 80 g těžší, než 15S. Palisandr má sice vyšší měrnou hmotnost než mahagon, ale naopak smrk na přední desce 28VS má zase nižší měrnou hmotnost než mahagon na 15S, takže rozdíl by neměl být velký. Můj soukromý tip je, že vyšší hmotnost u 28VS je způsobena vrstvou lesklého laku na korpusu, která se zdá být docela silná. Zřejmě i to byl důvod, že zvukově se 28VS jevila ve srovnání s 15S trochu prázdnější a tišší, i když pořád tento malý nástroj disponoval velkým a pestrým zvukem.
Srovnávat po zvukové stránce kytary této velkosti lze především mezi sebou, protože hráč často podvědomě srovnává zvuk s dreadnoughtem, nebo jinou běžnou, ale velkou kytarou a logický nedostatek dunivých basů může vyvolat mylný dojem, že kytara nehraje dobře. To by ale bylo velmi povrchní hodnocení. Kromě oněch dunivých basů, které se v malém těle opravdu jen těžko naleznou, kytara hraje hlasitě, má průrazný zvuk a zvonivé výšky. Dokáže i zabasovat na struně E6, jen je v tomto případě lepší použít trsátko, nebo palcový prstýnek, který strunu lépe rozkmitá. Drobný hendikep v podobě slabších basů rychle mizí v hlučnějším prostředí, kde se tento malý nástroj prosadí, na rozdíl toho co bylo psáno v úvodu, až překvapivě dobře. Výrobcem byly nasazeny struny dAddario EXP 16 tloušťky 012 – 054, které se označují jako Light. Mají to být struny potahované (coated), ale já osobně na nich žádný potah necítím, naopak jsou to struny nepříjemné, tahají za prsty a při posouvání po struně vydávají příšerné zvuky. Už mám připravené na výměnu moje oblíbené Martin SP a určitě vyzkouším i Elixir Nanoweb, na kterých potah opravdu je a pozná se hmatem i okem.
Děkuji všem, kteří dočetli tuto recenzi až do konce a nezbývá mi než popřát všem majitelům nástrojů této značky hodně příjemných hudebních zážitků a těm kteří ještě váhají s koupí kytary Sigma Guitars vzkázat, neváhejte!
Do recenzi muzes normalne psat