Hudební fórum

Už nějakou dobu přemýšlím o tom, jak jsou nástroje laděny, jmenovitě mi kvartové ladění přijde extrémně neintuitivní narozdíl od kvintového, a to jak z hlediska hraní melodií, tak z hlediska doprovázení. Ráď bych se tedy zeptal na vaše postřehy, především v teoretické rovině.

Jinak řečeno, některé z otázek pro rozproudění diskuze:
- Proč se ladění kytary vyvinulo do toho, do čeho se vyvinulo?
- Proč vypadá přesně tak, jak vypadá (řekněme, že z algebraického hlediska) - co ho činí natolik praktickým, že se prosadilo?
- Proč jsou kvartově laděny prakticky všechny nástroje použávané k doprovázení - nebylo by naprosto boží něco ve smyslu pětistrunné kvintově laděné loutny?

Jedinný relativně rozumný důvod vidím ve vzdálenosti pražců - to, že člověk (třeba na kvintově laděné kytaře) pohodlně nezahraje posloupnost navazujících tónů bez většího roztáhnutí prstů či bez změny polohy, nicméně intuitivnost kvint mi přijde i tak jako dobrý tradeoff.

Hleď, mudrlante, jsou i jiná ladění kytary, kytaristi si je běžně přelaďují jinak, dle potřeb skladby či pro jednoduchost hraní či pro barevné podání souzvuků (struna s jinou tenzí má prostě jiný zvuk) či proto, aby "došáhli" (jak sis správně všiml). Je tedy mnoho možností. Ta nejobvyklejší se prostě ustálila, zřejmě je to nejpřijatelnější pro většinu kytaristů. Jaképak mudrování a složité zdůvodňování? Však si ji nalaď, jak chceš, to je přece fuk! Většina kytaristů ale stejně neobsáhne na dvou sousedních strunách pohodlně víc než sextu, tož je tam ta základní kvarta asi správně.

starypard píše:Hleď, mudrlante...

Děkuji za mudrování totálně mimo téma, nicméně pokud nemáš čím přispět tak prosím nepřispívej.

/Edit Dořešeno v SZ smírem, slibuji, že na běžné diskutovatele budu hodný - rád si vyslechnu jakýkoli náhled na věc, který neříká zcela přímo, že tuto otázku nemá smysl řešit. (Ač i to může být celkem validní náhled ve chvíli, kdy je dobře zdůvodněný - např. že vzhledem k dualitě kvarty a kvinty, respektive faktu, že z hlediska umístění základních baré akordů je jediným rozdílem obou ladění pouze zrcadlová orientace.)

waldir píše:
Jedinný relativně rozumný důvod vidím ve vzdálenosti pražců - to, že člověk (třeba na kvintově laděné kytaře) pohodlně nezahraje posloupnost navazujících tónů bez většího roztáhnutí prstů či bez změny polohy, nicméně intuitivnost kvint mi přijde i tak jako dobrý tradeoff.

To bude podle mě ono. A v čem by měly být kvinty lepší?

Pravidelné, rovnoměrné kvinty:
- naprostá generičnost - akordy se dají transponovat posunem jak nahoru a dolů tak doprava a doleva, v každém místě se aplikují stejné typy (tzm. hmaty, vzory, whatever)

- Uvažuji-li 5ti strunný nástroj, v každé poloze lze chytit 3 různé akordy alespoň 6ti různými způsoby (u standardního ladění 2 dvěmi způsoby) (tzn. od různých 3 tónů), u 6ti strunného jsou to pak 4 (je pravda, že u kvintového ladění se ty akordy chytají spíše blbě což se nejlépe (tzn. bez speciální konstrukce náštroje) dá řešit redukcí počtu použitých strun, což pak implikuje trochu jiné použití nástroje a potencielně zvukovou degradaci)

- Zcela subjektivně mi přijde intuitivnější. Ve kvintovém jsem schopen hrát "z patra". Ve kvartovém nikoli. (Celý život jsem přitom hrál ve kvartovém, takže bych mo měl mít zažité... ale nemám)

Každopádně to, že kvarta je na dané menzuře nástroje relativně pohodlná pořád moc neříká o tom proč to ladění vypadá tak jak vypadá a proč se menzura vyvinula taková, jaká je. Jinak řečeno list otázek se dá rozšířit na dost implicitní a polopatické:

- Proč je zvolen rozsah E-e?
- Je kvartový/kvintový vztah mezi E a A v korelaci či v kauzalitě s nejvyšší/nejnižší strunou?
- Proč je velká tercie právě tam, kde je?
- Existují harmonické předpoklady činící pro potřeby kytary kvartové ladění vhodnější?
- A jaké to jsou vlastně potřeby?
- Jak se to dělo historicky?

Myslím, že ti otázky nezodpovím. Každopádně - historii lze nastudovat, to by asi neměl být problém .... sděl zajímavosti. Za sebe jen zavzpomínám na to, když jsem si začal přehrávat loutnové skladby (v začátcích, jako ještě dítě ... ), resp. jejich přepisy pro naši notovou osnovu naše houslové nebo basové klíče a pro naše šestistrunné kytary (původní verze jsem nikdy neviděl). Většina skladeb mi "nějak neseděla". Podvědomě jsem cítil, že souzvuky nejsou barevně to, co by uši, srdce, emoce, očekávaly. Zřejmě šlo o stisk struny tam, kde měla být prázdná struna (či naopak) nebo o nějak zpřeházený sled tónů souzvuku či co. Zjevně tedy byla vada v ladění kytary a v její konstrukci vůbec.

waldir: tady máš odpovědi na své otázky
https://www.fender.com/articles/tech-ta ... came-to-be

Samozřejmě je to jen populární článek, ale zdá se mi to OK. Taky mi připadá dnešní ladění praktický, nemám s tím problém.

Nejsi prvni koho napadlo naladit kytaru po kvintach, treba od roku 1984 takhle hraje (muj oblibeny) Robert Fripp. Detailni info treba tady - https://en.wikipedia.org/wiki/New_standard_tuning