Hudební fórum

Zdravim kolegove,
zajimal by me vas nazor na slovni spojeni "vyhrana kytara", ktere se casto objevuje v popisu inzeratu na elektrike kytary. podle meho je elektricka kytara kus prkna (vetsinou) s pripevnenymi snimaci, kabliky, potenciometry a konektorem pro pripojeni k zesilovaci. jedine zmeny, ktere na kytare mohou nastat, je opotrebovani prazcu, prip odreni, ohmatani atd. neni mi tedy jasne, v by mohlo spocivat ono cenne "vyhrani". muzete mi to prosim vysvetlit?

Zajimave je, ze u akustickych kytar je to naopak. jak jsem kdysi cetl v knizce vladimira merty, tak akusticke kytary vekem a tedy onim "vyhranim" zvuk naopak ztraceji.

v něčem máš pravdu, v něčem ne. Akustiky opravdu časem stárnou, horší se. Ale taky to není dogma. Moje 30 leté déčko Cremona, s mnoha šrámy a ranami hraje jako ďas, snad líp než za mlada.
Vyhranost el. kytar je pro někoho mýtus, ale někdo si za tím stojí. Řadím se spíše k těm druhým. Kytara není jen kus prkna. Je to přířez mahagonu, lípy, javoru, totéž krk. Krk a tělo nemusí být, ani nebývá ze stejného materiálu, ale měly by se k sobě hodit, aby měl zvuk správnou barvu. Tzv. vyhrání je dle mého názoru "srezonování", kdy se hlavně tyhle dva díly sladí a sednou jeden ke druhému. A platí to myslim i pro lepené krky. Mám raději právě ty bazarové, ohmatané kusy, nasáklé potem a kouřem. Nezastírám, že je v tom i ta duchařina, pocit, ale na druhou stranu absolutní zavrhování tohoto procesu mi taky nepřijde adekvátní.

Kytara je ze dřeva. A dřevo je tvárný materiál. Je-li dlouhodobě vystaveno určitým frekvencím, může ve struktuře dřeva dojít vlivem vibrací k určité dodatečné formaci vláken a drobné změně akustických vlastností, což může mít za následek posílení rezonančních frekvencí, apod. Vyhraná kytara je tedy IMHO ta, u které k tomuto jevu došlo. Dokázat to ovšem prodejce nemá jak, neprovedl-li exaktní měření frekvenčního spektra nástroje ihned po koupi a pak po letech. Prostě to buď hraje dobře, nebo ne.

pri vsi ucte panove bych spis rekl, ze je to tak trochu ducharina, jak pise torst. vzhledem k tomu, ze zvuk u el kytary vznika pohybem vodice v magnetickem poli a material kytary se ho vubec neucastni, tak IMHO je uplne fuk, z ceho je kytara udelana. jde o celkovou tuhost soustavy, drzici struny. jestli se tato tuhost meni vlivem hrani nebo spis stranutim materialu nebo jestli se vubec nejak slysitelne meni je otazka. a jestli je nekdo to pri slepem poslechovem testu odhalit, je dalsi. mozna by to stalo za vyzkouseni. rekl bych ze je spis o pocitu z kytary v zavislosti na znacce, cene a stari.

trochu mi to pripomina historku, kdy jsme (jeste za komancu) s kamaradem prelepili vinety na lahvi s pivem a misto obycejneho piva, dali plzen. spoluzak mel pak v ruce dve stejna piva, s rozdilnymi nalepkami, stridave pil z obou lahvi a liboval si, jak je ta plzen uzasny pivo

nechci se nikoho dotknout, jen mi to jako technikovi prijde nepravdepodobne. ale kdybych videl jak nekdo ve slepem poslechovem testu dokaze rozeznat rozdily mezi nastroji, tak uverim

shrnul jsi to docela přesně (včetně pivo testu), je to ze vseho nejvic víra.
ty změny ve struktuře dřeva sice probíhají a kytary se opravdu "vyhrávají", ale to jak to ty sám zahraješ má na zvuk 100x větší vliv.
Takže jsou to jenom takové salónní promo diskuze.
Na druhou stranu omezit to vsechno na striktní technokratický úhel pohledu není šťastné a mnoho takových výrobců už tvrdě na trhu narazilo.
Protože hudba prostě není jenom "pohyb vodiče v magnetickém poli"....

PS: u těch akustik je to vlivem namáhání horní desky, časem se ta konstrukce unaví a proto málokterá flat top akustika vydrží třeba 100 let.
To zas pro změnu je jenom fyzika

Já na tohle trochu věřím a mám důvěru ke kytarám které už jsou roky hrané a mají už takovou svojí "duši"
nebojím se že se časem zkroutí, popraská nebo u ní nastanou nějaké změny díky špatnému nevyschlému nebo špatně zpracovanému dřevu a ostatním materiálům, prostě už si "sedla" a horší to nebude, jen lepší případně, určitě je to hodně o pocitu že držím něco zaběhnutého, ne netknutý "chladný" kus. Neznamená to že staré musí být dobré, právě proto že ty změny mohou proběhnout a jsou to ty co nechceme, ale když je nástroj ověřený lety hraní, je ta důvěra silnější než u nového netknutého kusu.

Rob Taylor (pár kytar snad v ruce měl) tvrdí u svých akustik, že se věkem vyhrávají. A já s ním souhlasím. Přijde mi, že nová akustická kytara je taková tvrdá. Jak úchopem a pohodlností hraní, tak i zvukem. Časem se to zlepší. Tóny jsou kulatější a zvuk příjemnější.

U solidbody akustik (nebo aspon polomomasivu) tomu verim.
(a overil jsem si to i nahravkami.... jenomze dal jsem po roce mikrofon na presne stejne misto? Hral jsem uplne stejne? Byly stejne struny ve stejne kondici? atd)

protoze jak uz znate, ja malokdy jenom fórově tlachám, takže jsem si zkoušel ověřit super udělátko Tonerite, který by měl dělat přesně tohle.
Na dvou kytarach, 144 hodin vibrací(výsledek posuďte sami) https://soundcloud.com/hyenik/sets/tonerite-test

"vzhledem k tomu, ze zvuk u el kytary vznika pohybem vodice v magnetickem poli a material kytary se ho vubec neucastni, tak IMHO je uplne fuk, z ceho je kytara udelana."
No comment.

I z technického hlediska to není pravda (repsektive tak na půl, že je to dáno tuhostí to souhlasí, ale že se ho materiál neúčastní už přece ne). I tělo a krk solidbody kytar se učástní a to dost výrazně a to vlastní oscilací až rezonancí (tzv. vlk), přičemž právě vlastní oscilací si bere energii na patřičných frekvencích komplexního kmitu struny, čímž dává zvuku specifickou barvu. Proti čemuž jde ještě občas další vliv a to, že u některých konstrukcí rozkmitivá tělo vlastním kmitáním snímač a to s jistým fázovým posunem, což zase má další efekt.

Ovšem vliv času na tohle je asi nenaměřitelný. A vzhledem k dalším proměnným které zmiňoval hyenik se nedá než s ním souhlasit.

Vyhraná kytara - dnes už vím, že prodejce myslí vybouchané pražce, šrámy z boje, zaprasené snímače, sem tam ohnutý ladicí kolík...

taky to může být zcela nová kytara získaná výhrou v tombole na mysliveckém plesu !

Jo, mohla by to být cena z nějaké soutěže. Hodnotový efekt přídomku "vyhraná" by byl zhruba stejný.

Zle rezonujuce poleno bude aj po 20 rokoch aktivneho hrania zle rezonujuce poleno. Dobra elektricka gitara znie dobre uz ododna 1. Ja vyhratosti elektriky pripisujem mozno 1-2 % zvuku. Robili sa uz aj porovnavacky, kde napr. 40-rocna nehrana kufrova Gibsonka rezonovala lepsie ako ina 40-rocna, ale aktivne hrana Gibsonka.

Je to spíše o subjektivním vnímání. Pokud má někdo na nějakém nástroji odehrány hodiny, dny, týdny, roky, bude pro něj po čase nástroj více čitelný, bude vědět, co od něj čekat, bude s ním více sžitý. Bude to pro něj vyhraný nástroj.
U některých nových nástrojů pak může hrát roli to, že použité dřevo ještě není řádně vyschlé, pracuje, krk se může zkroutit, atp. Pak může tedy "vyhraný" nástroj být zárukou toho, že už třeba k žádné takové "nehodě" nedojde, protože pokud se krk nepohnul za těch X let, už zůstane ok i nadále. Ale v tomto případě je jedno, jestli je nástroj po celou dobu hraný, nebo jen někde leží/visí a dřevo si "sedá". To se bavíme o nejlevnějším dreku a IMHO době minulé, kdy se to v Číně ještě pořádně nenaučili dělat. Dnes už se toto u zažitých výrobců doufám neděje a dřevo si všichni řádně vysoušejí.
Jen taková má úvaha, co by mohl termín "vyhraná kytara" ještě znamenat.

... kytara, která nevydá ani hlásku, protože už je úplně vyhraná.

...prostě vyžilá děvka.

Viz popis Jenycega:

jenyceg píše: 3.12.2018 10:28 dnes už vím, že prodejce myslí vybouchané pražce, šrámy z boje, zaprasené snímače, sem tam ohnutý ladicí kolík...

Termín "vyhraná kytara" v inzerci znamená u různých prodejců různé věci. Může to znamenat, že má prodejce ke kytaře nějaký citový vztah. Může to znamenat, že je viditelně opotřebovaná (termín má změnit skutečnou podstatu věci - stará, obouchaná). Může to znamenat to, že kytara je levná, mizerná, prodejce se snaží cenu udržet a zdůvodnit, případně vzbudit zájem o zjevný křáp pomocí emočně zabarveného klišé. Každopádně jde vždy o nadbytečnou a podezřelou "informaci". Není to věcné. Jde o vágní, nicneříkající a přitom rádobymnohovýznamné tvrzení.
Mne "vyhrané" kytary zajímají, protože mám rád použité věci. Jednak jsou levnější (až na výjimky), jednak jsou používáním sympatické, prostě nějak líp sednou do ruky, jsou vám ihned blízké. Také se s nimi nemusíte tak mazlit, jako s novou věcí. A technicky vzato, kytara bude usedlá, nebude se pravděpodobně již tvarově měnit. Na druhou stranu, všechny mé akustiky se stářím zhoršovaly a zhoršovaly. Prostě se "vyhrají", tedy rezonancemi dojde ku změnám ve dřevě, ku únavě materiálu. Hluchnou, mění se frekvenčně. A dále - oposlouchají se vám. Nelze hrát desítky let na jednu kytaru, aniž by se vám onudila.

Ehm. Svoje akustiky mám čím dál tím radši. A taky mi přijde, že hrají čím dál tím líp, ale to už je čistě subjektivní a možná placebo efekt. Dokázat to samozřejmě nemůžu.

Placebo efekt jistě, subjektivní dojem též. Projevuje se souhra a souznění s nástrojem. Prostě nám padne do ruky, hrajeme na něj poslepu, tóny slyšíme dříve než je hmátneme a než zaznějí, ve značné míře se projevuje projekce "kvality hry", emocionálně podbarvená shovívavost ku nedokonalostem, které by slyšel nezúčastněný posluchač. Mnohé napraví (a vrátí na zem) prostá nahrávka sama sebe a své kytary, pohled do zrcadla.