Hudební fórum

Ahoj,

hraju na kytaru už dlouho, ale teprve nedávno mě napadlo zkusit nějak konkrétněji uchopit pojem "hratelnost", která je pro mě asi úplně nejdůležitějším parametrem, spolu se zvukem a laděním. Dřív jsem to neřešil a měl jsem za to, že kytara prostě "musí padnout do ruky", ale ono se asi dost těch údajů dá změřit a vyčíslit. Například jsem vůbec neřešil šířku krku a pak se mi začalo zdát, že můj jinak skvělý Seagull má široký krk (po změření jsem shledal 46 mm!).
Tohle jsou moje postřehy:

-šířka krku (nultý pražec)
-profil/tloušťka krku/hmatníku
-menzura
-materiály a povrchová úprava (plast/kost/dřeva/laky)
-struny a seřízení (action po celém hmatníku)
-tvar a rozměry těla

Pro pohodlí levé ruky se mi líbí třeba něco jako Les Paul (rychlý krk, nízký dohmat), ale pravou ruku mám u placaté kytary nepřirozeně vylomenou v rameni a potřebuji naopak "hodně materiálu pod křídlem". Hraju téměř výhradně v sedě. Všichni se shodují, jak jsou nejhratelnější Taylory, tak by kruci nemělo být těžké dělat ostatní kytary stejně, ne? A je jedno, jestli mluvím o elektrice, nebo akustice.
Máte k tomu něco?

1) každému vyhovuje něco jiného
2) různé typy kytar se hodí na různé styly hraní
3) zvyknout se dá (skoro) na cokoliv

Ahoj. ně právě naopak příjde parádní, že to dělá každý jinak a ne jako Taylor. Je to parádní, když si můžeš vybírat a vybrat to, co je ti nejpohodlnější. A co ještě chci napsat za sebe - a třeba k úvaze - , že zvuk kytary je část toho, podle čeho kytaru vybrat. Málokdy narazím na něco, co by bylo výrazně jiné (zvukem), než ostatní kytary..... No a drobné rozdíly prostě doma už nepoznáš... Leda tak v prodejně, kde můžeš porovnat v danou chvíli. Doma už se ti to jen líbí a nebo ne... Takže první předpoklad je, že se ti bude líbit zvukem. Ale pak už bych nehledal nejlepší zvuk ale nejlepší poměr zvuku a hratelnosti. Ale co napíšu je ještě to, že různé značky hrají různě, no. i když je to stejné dřevo, tak se to nerovná stejný zvuk..., Takže pro mě je hratelnost velmi důležitá. U mě zejména tvar a šířka krku. nevím, jestli bych si zvykl na velký rozdíl oproti tomu, v čem jsem zajetej ale proč bych to řešil, když si můžu vybírat. Pak je pro mě důležité seřízení kytary - výšky strun. Pokud bych si koupil kytaru se strunami vysoko nad hmatníkem, bál bych se, že při seřízení na můj standart budou struny drnčet... a rovnat pražce u nové kytary, fakt ne... velikost tělaje obvykle daná tím, co chci, no. tvar je věc vkusu, pocitu (samozřemně zvuku) ale co napíšu je to, že si raději koupím vykrojenou kytaru. jednak pro pohodlí hraní vysoko ale dost i proto, že mám pocit pevnosti, prostě to vykrojení u přilepení hmatníku na tělo působí jako žebro - technicky i pocitově - a vznikl tenhle pocit z toho, že se mi starý 12strunný Hohner začal prohýbat právě v tomto místě... do nehratelnosti.

himself píše: 9.04.2019 7:29 ...Všichni se shodují, jak jsou nejhratelnější Taylory, tak by kruci nemělo být těžké dělat ostatní kytary stejně, ne? ...

Všichni se shodují, jak jsou nejbratelnější holky s trojkama,tak by kruci měly být všechny ženské stejné, ne?

Dává mi to stejný smysl V tomhle se leckdy ani dva lidi neshodnou.
Každý má rád něco jiného, já třeba preferuji u kytary úzký krk, světlou barvu, nesnáším hlavu "alá seagull", miluju mohutné tělo, výřez a na všem musím mít Elixíry.
To je třeba pro mě kombinace, kterou preferuju a má pro mě vliv naprosto na vše.

himself píše: 9.04.2019 7:29 ...Všichni se shodují, jak jsou nejhratelnější Taylory, tak by kruci nemělo být těžké dělat ostatní kytary stejně, ne? ...

Každýmu nemusí vyhovovat ucinkaný zvuk šroubovanýho krku (jestli vůbec víš, o čem mluvím..) .. Je dobře, že to všichni nedělají jako Taylor, nebo Collings, Goodall atd.. možná až budu uplně hluchej na vysoký frekvence
Za mě vždycky radši Martin, Gibson - akustiky, který mám naposlouchaný od 60. let..
tradiční konstrukce (= tradiční zvuk) .. hratelnost se dá doladit - výška sedla, průhyb krku, struny...

Radši se budu prát s širokým/úzkým krkem a různými profily (mám placatej, C, full D, hard V..) když je zvuk tak jak ho chci.

Stará škola se hned pozná. Taky to mám od přírody podobně nastavený .

A jak při koupi posuzujete hratelnost kytary, pokud zpravidla střídáte několik akustických a do toho třeba i elektrických kytar? A nebo třeba ještě mandolínu a bouzouki?

Pokud vybírám hudební nástroj a ten nástroj se mi zvukově líbí, ladí, nedrnčí atd., tak ho beru. To, jestli se mi na něj hraje v ten moment dobře je v podstatě ireleventní... protože můžu být na něco "jen" zvyklý. Ale to neznamená, že je to dobře .

Třeba když jsem ještě hrával na klasickou kytaru a kupoval jsem si dreadnought... na všechny se mi hrálo na prd. Tak jsem vzal ten, kterej se mi zvukově nejvíc líbil. Bylo to tvrdý, mělo to kreténsky ouzkej krk a tvrdý struny... no a teď bych naopak řekl o klasikách, že maj kreténsky širokej krk a blátěný struny... .

No právě...

Obecně "hratelná" kytara musí být seřízená do univerzálního standardu, ladit po celém hmatníku a musí mít natažené univerzální struny v dobrém stavu, které na ni patří dle výrobce.
A tímhle to hasne.
Všechno ostatní - zvuk, konstrukce, tvar, materiál, šířka krku, tloušťka a počet strun atd. atd. atd. - už jsou subjektivně vnímané vlastnosti a každý preferuje něco trochu jiného.

V obchodu na univerzálně seřízené kytaře by každý hráč měl rozpoznat, zda mu kytara vyhoví, až si ji "customizuje" sobě na míru. Nákup kytary bez osobního vyzkoušení nesmyslně zvyšuje riziko, že kytara nesedne ani při pokusu o "customizaci".